Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Gossip girl - 3. kapitola

12.10.2009 (21:30) • Lillith • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 2016×

3. kapitola

„Áááááá!“ ozvalo se hrozný křik z koupelny. Každý normální člověk by šel a koukl se, co se dělo, ale děvčata spolu bydleli už týden a věděly, že buď se Charlie roztřepily konečky nebo ji došel make-up.

„Tampóny.“

„Řasenka.“

„Hřeben.“

„Musím si skočit do obchodu koupit novou řasenku, tahle mi zase vyschla,“ oznámila dívkám naprosto zbytečně jejich spolubydlící.

„Vyhrála jsem,“ usmála se Audrey a zase se začetla do časopisu ležícího před ní.

Byl pátek odpoledne a všichni na koleji si užívali příchod víkendu. Plánovaly se party, oslavy narozeniny, večeře se svými polovičkami nebo prostě jen lenošení u televize. Největší večírek se měl konat v domě Deaneresových. Thomas Deaneres chodil do třeťáku na finanční právo a jeho rodina byla opravdu hodně bohatá. Proto si taky mohli dovolit tak velký byt, kde jejich milý synáček pořádal skoro každý pátek různé večírky. Právě jeho party byly jedny z nejlepších. Spousta pití, jídla a samozřejmě skvělá muzika. Ne každý se tam ale mohl dostat. Pozvánky se rozdávaly po škole a zaleželo hlavně na tom, jak jste komu padli do oka.

„Jdete na tu party?“ zeptala se Leah, když vyšla z koupelny s turbanem na hlavě.

„Já ještě nevím, moc se mi tam nechce. Bude tam moc lidí a bude se tam tancovat,“ řekla nervózně Bella. „Co ty Audrey?“

„Co? Jo aha…ta party. Ne nejdu. Mám jiné plány na večer,“ řekla aniž by odtrhla pohled od časopisu, ale oči se jí ani nepohnuly a jen sledovala stránku před sebou.

„A jaké? Nějaké rande?“ zeptala se zvědavě Leah.

„Pff, to tak. Ne, já…já, no mám…brigádu,“ odpověděla a poprvé za celou dobu se podívala na své spolubydlící. „Aha,“ pokrčila rameny Leah a zase zalezla do pokoje.

„Takhle pozdě večer?“ nedala se odbýt Bella.

„Dělám v jednom baru servírku. Moc neplatí, ale alespoň se mi to nekříží ze školou,“ znovu uhnula očima na časopis. „Tak to jo,“ zašeptala skoro neslyšně Bella a zase se začetla do své učebnice „Export a import v Evropské unii“.

„Doufám, že jdeš na ten večírek. Potřebovala by si to jako sůl,“ řekla Charlie, která mezitím neslyšně přišla z nákupu, a ohrnula nos nad Bellinou učebnicí a zašeptala. „Ale radím ti, tu indiánku nech doma. Dělala by ti jenom ostudu.“

„Indiánka má až moc dobré uši a navíc se vůbec nikam nechystá jít,“ křikla Leah z pokoje.

„No a já tam sama nepůjdu,“ řekla Bella šťastná, že má alespoň výmluvu nejít.

„No tak holky. S váma není vůbec žádná prča,“ řekla zoufale Charlie a odešla do pokoje.

„No hlavně, že s tebou je sranda k popukání,“ ušklíbla se Audrey.

„Náhodou, to jak tady předevčírem večer lítala s ručníkem na hlavě a tím sajrajtem na obličeji, byla celkem sranda,“ řekla Leah a pousmála se nad představou Charlie a její super účinné masky na jemnější pleť.

„Nelepší bylo ji vidět ráno potom. Myslím, že si tu masku už znovu nedá, když ji naskákaly takové puchýře,“ zasmála se Bella.

„To ale psali na obalu, že to tak má být,“ napodobila Charlienin hlas Audrey.

„Škoda jen, že si nevšimla, že je to pod kolonkou vedlejší účinky,“ řekla Leah a vydrbávala si z vlasů vodu.

„Tak občas se stane, ne?“

„Tak až zase příště bude jíst prošlý jogurt a tvrdit, že se jí zdálo možná trochu jiný, ale myslela si, že je to jen tím, že je s nějakou novou exotickou příchutí, tak jí to necháme dojíst, jo?“ zeptala se Leah a rozzářila se jí očka při představě, jak Charlie jí týden prošlý jogurt.

„A nepřijde vám divný ji tady takhle drbat, zatímco je vedle v pokoji?“ zeptala se Bella a nervózně těkala ke dveřím od pokoje, kde byla Charlie.

„Stejně je až v koupelně,“ konstatovala Audrey a šla se chystat do práce.

„A teď si nejspíš fouká vlasy, pak si je vyžehlí a nakonec natočí,“ protočila očima Leah a šla si nachystat něco k večeři.

„Ty Leah…pojď se mnou na ten večírek,“ ozvala se znenadání Bella.

Leah z šoku upadla vidlička na zem, ale ta si jí nevšímala a stočila šokovaný pohled k Belle. „Zbláznila ses? Ještě jsi tam před chvíli tak nechtěla a najednou mě tady prosíš, abych šla s tebou?“

„No…víš. Asi už jsi slyšela, co Edward, teda co já chci udělat?“ zeptala se opatrně, aby nenaštvala Leah.

„Myslíš tu bláznivou věc s upírstvím?“ zeptala se šeptem Leah, tak aby ji nikdo jiný v bytě neslyšel, ale kladla na slovo upírství dosti odporu.

„Přesně tu. Víš a já tu budu tak nejdéle rok, tak bych si to ráda trochu užila. Nikdy jsme na žádném večírku nebyla,“ řekla Bella a začervenala se, jakoby to bylo něco trapného a neodpustitelného.

„Já jsem byla na hodně večírcích. Před tím…“ řekla Leah a Bella přesně věděla, co myslela tím před tím. Doteď si neuvědomila, jak to muselo být pro Leah těžké, když ji opustil. Jak se zhroutila ona, když ji opustil Edward. Po tváři se jí mihl bolestný výraz, ale rychle ho zahnala myšlenkami na včerejší noc, kdy se procházela po parku ruku v ruce se svým milým.

„Tak pojď. Bude sranda,“ zkoušela nadhodit Bella.

„Já nevím, nejsem si jistá,“ váhala Leah a Bella vytušila, že teď je její šance. „Musíš se od něj odpoutat.“

Leah ji chvíli pozorovala pohledem, který nebyl naštvaný ani rozmrzelý, jen přemýšlivý.

„Proč ne,“ řekla nakonec ledabyle a dál se věnovala své večeři.

„Nechci se chovat jako Charlie, ale co si vezmeme na sebe?“ zeptala se Bella po chvíli ticha.

„Tak to vážně netuším. Nemám tady zrovna oblečení na velkou party. Zkusíme se zeptat Audrey.“

„A myslíš, že ta bude mít naši velikost? Ta má čtyřicet kilo i s postelí. Charlie by možná…“ přemýšlela nahlas Bella, když do kuchyně přišla Audrey.

„Co řešíte?“ zeptala se, když zaslechla svoje jméno.

„Oblečení na party,“ odpověděla ji Leah.

„Takže nakonec jdete?“ zeptala se překvapeně, „a co si berete na sebe?“

„To právě nevíme,“ pokrčila rameny Bella.

„Mohla bych vám půjčit něco mého,“ nadhodila Audrey.

„I kdyby sme se do toho nějakým božím zázrakem nasoukaly, tak nám to bude dlouhý. Jsi moc vysoká,“ povzdechla si Bella.

„Tak Charlie?“ zeptala se opatrně Audrey.

„A myslíš, že půjčí?“ řekla nevěřícně Leah.

„Když ji hezky poprosíte, tak si myslím, že to problém nebude.“

--

„Proč mě jen napadla taková blbost?“ ptala se sama sebe v duchu Bella. Na sobě měla svoje riflové kalhoty a tričko půjčené od Charlie. Vedle ní neslyšně šla Leah oblečená v delší sukni a tričku za krk. Charlie zprvu moc nesouhlasila s tou výměnou oblečení, ale jakmile uviděla obě dvě dívky ne moc výrazně nalíčené, jednu v kalhotách a druhou v sukni, která ji sahala těsně nad kolena, tak se uklidnila. Tyhle holky je nijak neohrožují. Strach, a možná i respekt, měla už od začátku pobytu jedině z Audrey, která se společenským akcím spíše vyhýbala a pracovala dlouho do noci. Jasně, kluci po ní jeli i tak, ale většina z nich to hned vzdali, když viděli její ledovou masku a neúčast na podobných akcích jako je tato.

„Moc se ke mně nehlaste,“ ozvala se Charlie, když už byly jen kousek od domu. Hlasitá hudba se rozléhala skoro po celé čtvrti, ale sousedě už byli nejspíše zvyklí.

„Já s tím nebudu mít problém,“ odfrkla si Leah a porozhlédla se kolem. Jakoby někoho vyhlížela.

„Takže čekejte tady tak…pět minut a až pak jděte, jasný?“ zeptala se jich velitelsky a na svých vysokých jehlách se vydala směr party.

„To si myslí, že je královna ze Sáby, bo co?“ zeptala se nakvašeně Leah.

„Já pochopím jestli tu nechceš být…“ ošila se nervózně Bella a stáhla si krátké tričko, aby neodhalovala víc, než by mělo.

„Kde je vůbec ten tvůj přítel. Neměl by tu někde kolem slídit a čekat až bude moct někomu vylámat zuby?“ přešla Leah Bellinu předešlou otázku.

„No, víš…on,“ začala Bella, ale Leah jí do toho skočila. „On o tom neví, že? Tak to je gól. Naše poslušná neposkvrněná Bella si klidně odejde pařit a příteli o tom ani neřekne. Ale je ti jasné, že se to nejspíše dozví? Ne, že bych mu to bonzovala schválně, ale znáš ho. Stačí, aby se ke mně přiblížil ve špatnou chvíli…“

„Je mi to jasný. Přečte si to ve tvý hlavě. Tak se snaž krotit, když bude poblíž.“

„Já s tím problém nemám. Teda s tím, že čím míň bude v mý společnosti, tak budu šťastnější. A věřím, že je to oboustranný.“

Bella skontrovala hodinky a zjistila, že už uplynulo sedm minut od odchodu Charlie, tak se mohly vyrazit bavit.

Zazvonily na zvonek, o kterém pochybovaly, že ho mohl přes ten randál slyšet. Zkusily to ještě dvakrát, pak Leah dvakrát udeřila pěstí do dveří, až se nakonec ve dveřích objevila hlava samotného pána domu, kterému ukázaly pozvánky, které dostaly od naprosto neznámých třeťáků na chodbě. Thomas kývl a trochu zpomalenými pohyby je pustil dovnitř.

„To byl už tak napitej?“ zeptala se Bella Leah a musela skoro křičet, aby ji přehlušila hudbu.

„Cejtila jsem trávu,“ konstatovala Leah, jakoby to byla jen máta, a šla směrem k nejbližšímu stolu s pitím. Chvíli se rozhlížela, než si nečepovala pivo ze soudku u jejich noh.

„Chceš taky?“ zeptala se Belly.

„Cože?“ zeptala se nechápavě Bella, která ji přes hlasité beaty neslyšela. Leah jenom zvedla svůj kelímek a ukázala s ním na Bellu. Ta zakroutila hlavou a vzala si kelímek a začala si nalívat punch.

„Pivo mi nechutná a hlavně punch je mnohem míň alkoholickej a já se rozhodně nechci zliskat.“

„To možná, ale když si načepuješ pivo, tak víš, že ti do toho nikdo nic nehodil,“ řekla Leah a se znechuceným výrazem si prohlížela narůžovělé pití v misce před nimi. Bella zakroutila hlavou a nabrala si. Jako na důkaz Leahiných slov se punch táhl jako sliz a plavalo v něm něco neidentifikovatelného. Bella to celé jen zděšeně pozorovala a až se vzpamatovala, tak si vděčně nalila pivo.

„Dík,“ řekla Leah.

„To chce jen trochu zkušenosti,“ mrkla na ni Leah a půlku piva už měla v sobě. To se Belle moc nelíbilo. Věděla, že když si člověk zvykne, tak zvládá vypít víc, ale moc dobře věděla, že Leah tajně netrénuje doma v pokoji. I od Edwarda ví, že vlkodlaci se můžou opít stejně jako normální lidé. Jakmile ale dokončila své slavné myšlenkové pochody, Leah byla pryč.

Nečekala ani vteřinu a šla projít dům. Věděla, že tu nemůže bezmyšlenkovitě lítat a řvát „Leah!“, ale i když byla Leah už dost stará, nechtěla ji tu nechat v tomhle stavu. Leah vypadala jako, že se chce opít ať to stojí, co to stojí.

Dům prošla už dvakrát a hodiny na stěně ukazovaly třetí ráno. Kromě starostí o Leah to nebyl pro Bellu až tak špatný večírek. Potkala pár lidí, co si pamatovala z přednášek a skvěle si i pokecala. Ne, že by zanedbávala Leah, ale věděla, že momentálně nemůže vůbec nic udělat. Pořád se rozhlížela, jestli někde temperamentní vlčici nezahlédnu, ale nic.

Bylo zrovna půl čtvrté, když narazila na Susan, se kterou na pár seminářích seděli vedle sebe.

„Ahoj,“ zakřičela na ni malá černovláska a usmála se. „Skvělý večírek,“ řekla a kývla směrem k Belle se svým kelímkem s tekutinou. A džus to teda rozhodně nebyl.

„Celkem jo,“ snažila se znít Bella potěšeně, i když to pro ni znělo až moc nepřirozeně. Susan byla ale evidentně dost opilá na to, aby si toho všimnula.

„Neviděla si náhodou moji kamošku Leah? Snědá, vysoká a hodně křičí?“ zeptala se Bella a doufala alespoň nějakou odpověď.

„No jasně,“ zahihňala se Susan. Šla nahoru. S Markem, kapitánem školního fotbalového družstva. A rozhodně nevypadali, že by si šli povídat. I když pusu používali dost.“

Bella byla otřesena. Proč zrovna fotbalista? Největší děvkaři na škole.

Abych to upravila. Děvkaři ano, ale stáli za to. Většina holek šla do toho s nimi i s varováním, že po týdnu jsou zase volné. Fotbalisti tu byli jen pro to…že byli fotbalisti. Někdo za školu hrát musí a šprti to nebudou. Dostanou sportovní stípko, vybere se jim nějaký předmět, ze kterého prolezou, zaplatí fůru peněz a v klidečku si hrají fotbálek a užívají si večírky. Jako právě teď…

Bella ani neváhala a vystřelila nahoru. Ještě slyšela, jak si Susan mrmlá něco o tom, že nebudou moc rádi, když je vyruším uprostřed „akce“. Sama Bella nevěděla, kde se v ní ta odvaha vzala, ale už si na Leah a její uštěpačné poznámky zvykla a moc dobře věděla, jak by vyváděla, kdyby se ráno probudila s kocovinou vedle kapitána fotbalistů. V druhém patře bylo jen pár pokojů, ale Bella doufala, že narazí do těch správných, protože jednu ostudu už si dneska udělá, tak by nechtěla, aby se o ní po škole vykládalo jako o „úchylačce“.

Z prvních dveří slyšela velmi hlasité výkřiky, ale hlásek byl moc písklavý než aby patřil Leah. V druhých nebylo nic slyšet a byly zamčené, takže zbývaly poslední dveře.

Chvíli zaváhala než vstoupila. Radši by obětovala celé své „kapesné“, které ji štědře posílá Edward, aby nemusela zrovna tyhle dveře otevřít. Roztřesenou rukou vzala za kliku a zabrala. Nebyla až tak hloupá, takže si radši zakryla rukou oči než vstoupila. Klepat rozhodně nemělo cenu.

„Je mi naprosto jedno, co jsem právě přerušila, ale Leah jde domů, k nám domů,“ křikla a na slov „nám“ dala větší důraz. Nic se neozývalo, jen lehké oddychování. Bella se odvážila kouknout mezerou mezi prsty.

Nebylo tak strašné, jak čekala. Překvapivě neleželi na posteli, ale Leah seděla na stole a Mark stál před ní. Svlečené měl „jen“ tričko a rozepnutý pásek. Naštěstí dál se Leah nedostala. Ta tričko měla na svém místě, možná jen trochu zmuchlané. Sukni měla vyhrnutou až úplně nahoru a Bella věděla naprosto přesně, že je vyrušila právě v čas.

Oba na ni trochu vylekaně koukali. Teda spíš Mark koukal, Leah vypadala, že pořádně ani nevnímá.

„Padej,“ sykla Bella a hodila po Markovi tričko. Ten ani chvíli nezaváhal a pakoval se pryč. Ani Bella nevěděla, kde se to v ní vzalo.

„Jé…Bello,“ zamžourala Leah na svoji spolubydlící, vrávoravě slezla ze stolu a spravila si vyhrnutou sukni. „Kam odešel ten kluk?“

„Pryč,“ odsekla ji Bella a táhla ji ke dveřím.

„A proč?“ zeptala se naprosto dotčeně, jako by ji někdo bral oblíbenou hračku.

„Proto,“ řekla by si spíš pro sebe a opatrně ji svedla ze schodů.

Dole večírek už odezníval, ale samozřejmě tu nebyl nikdo, kdo by ji pomohl s Leah. Ne, že by byla až tak těžká, ale přeci jen byla o něco vyšší a svaly ji taky nechyběly…na rozdíl od Belly.

Vyšly ven a vrávoravě se vydaly po silnici směr ke kolejím. Nebyly až tak daleko, vždyť sem předtím došly pěšky a v pohodě.

I Charlie sem došla pěšky!Všechno by bylo tak jednoduchý. Bella by zvládla, možná s pár modřinami, dovláčet Leah na kolej, kde by do ní nalila silný kafe, možná trochu probrala studenou sprchou a nechala jí z toho vyspat.

Všechno by bylo tak jednoduché, kdyby se právě nedívala do velmi rozzuřeného obličeje svého upírského přítele…

Předchozí ¤ Shrnutí ¤ Další

Autor: Lillith (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Gossip girl - 3. kapitola: