Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Graceful - 4. kapitola

02.04.2010 (18:30) • RosalieRose • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2066×

4. kapitola

Zrovna byla zábava v plném proudu a přišli kluci. Trochu na nás zírali a pravděpodobně přemítali, jestli se můžou upírky zcvoknout...

Rosalie se začala strašně smát a já jsem asi vteřinu po ní vybuchla v obrovský záchvat. Kluci vypadali, jako kdyby jim v nejbližší době měli vypadnout oči z důlků. Potom, co si kluci zase zandali oči do důlků, tak jsme se zase s Rose uklidnily a všichni jsme si šli sednout do obývacího pokoje na pohovku.

Alice položila svou hlavu na Jasperovo rameno a mnou začalo vířit něco nového, dosud neokusený pocit. Ona měla přítele, vlastně manžela a to na celou věčnost. Co jsem měla já? Upířího bratra, který sice uměl pobavit, ale on byl jen moje druhá pokrevní a jedová půlka, ale já jsem chtěla víc.

Taky jsem chtěla někoho, kdo by mě miloval. Přišla jsem si, jako kdyby ta moje dlouhá existence byla puberta a jako kdybych z ní zrovna v tento moment “vyrostla“. A taky jsem chtěla dítě. Malé miminko, jako má každá žena. Mě to bohužel bylo odepřeno. Upíři nemohli mít děti, bohužel. A i kdyby, tak by se ostatní lidé divili, že jsem dost mladá matka.

„Bello! Jsi v pořádku?“ náhle jsem mrkla.

„Asi hodinu jsi se ani nehnula, Emmet už chtěl volat doktora!“ zahihňala se tomu Rosalie. Bylo to vidět, ona se do Emma vážně zamilovala. Pousmála jsem se. Aspoň, že má Rosalie trochu štěstí v lásce. „Huh, jo. Jsem v naprostém pořádku, jen jsem se trochu zamyslela.“

Pohlédla jsem se na sedící obecenstvo. Emmet se usmíval jak měsíček na hnoji, Alice zase zářila jako sluníčko, asi měla zase nějakou tu její vizi, Rosalie se lehce culila, Jasper jen kroutil hlavou nad pocity ostatních a Edward byl zabraný do svých myšlenek a do myšlenek ostatních. Trochu jsem ho litovala, muselo být příšerné vidět všem do hlavy a ještě například někde, kde je hodně lidí. Mě by s toho asi hráblo.

„No, jak to dnes uděláme? Nechcete se jen skočit převléct a potom zase přijít? Mohli bychom jet do školy společně,“ řekla jsem do ticha.

„To nejde, protože dnes je středa a bude svítit slunce,“ zašvitořila Alice. Tím líp! Aspoň nemusíme do školy. Emmovi se přehnali v očích jiskřičky.

Byl jako malý, vždycky když jsme nešli do školy tak Emmet vymyslel nějakou pitomost a tak jsem byla ráda, že slunce svítí jen málo kdy, tedy aspoň tady ve Forks. Trochu jsem se toho bála, protože minule si pokoušel vyžehlit svoje pyžamo mojí drahou žehličkou na vlasy. Pyžamo se mu ale propálil, a když to zjistil, tak stou žehličkou udělal krátký proces, tedy jí rozdupal. Potom jsem s ním ještě půl roku nemluvila.

„Super, takže my se dojedeme převléct domů a potom se sem vrátíme,“ řekla Alice a já jsem jenom kývla hlavou na souhlas. Upíří rychlostí jsem se zvedla z pohovky a přeběhla jsem do mého pokoje. Zapadla jsem do šatny a začala se přehrabovat v části, kde mám obyčejné oblečení. Vybrala jsem si džíny a svetr. Nebylo ani potřeba brát si boty. Při přebíhání do koupelny jsem si splétala cop. Odlíčila jsem se a tentokrát jsem se ani nelíčila. Asi minutu na to jsem uslyšela křupání štěrku a mírné předení motoru, potom silné zabrzdění a to už jsem byla před domem.

„Tak jsme zase tady!“ zašvitořila zase Alice. „Co teda budeme dělat? Já bych navrhovala klidnější den, ale jestli má někdo zájem, tak můžeme jít nakupovat, kluci by totiž potřebovali doplnit šatník,“ zasmála se. Edward a Jasper unisimo zakleli a já jsem se tomu musela zasmát. Emm chudák nechápal. „Alice, miláčku. Nemyslíš si, že to s tím nakupováním trochu přeháníš?“ zeptal se Jasper své lásky. Alice na něj místo odpovědi zavrčela. Rosalie nad tím jen kroutila hlavou.

Nakonec se Alice dohodla, že s ní Jasper půjde na lov, sice byl na lovu včera, ale ono mu to neuškodí. Emmet nabídl Rose, že jí něco ukáže a tak jeho jeepem někam vyjeli. Jediný kdo zůstal, byl Edward a já.

„Ty mi taky umíš číst myšlenky, že?“ zeptala jsem se.

„Ne, nemůžu ti číst myšlenky,“ řekl frustrovaně. Teďka jsem si celkem oddychla.

„A to jsem jediná?“ podívala jsem se Edwardovi do očí, ale to byla chyba, v mé existenci jsem viděla hodně upíru a to jak vegetariánů, tak i normálních a nikdy jsem neviděla tak nádherné oči jako má Edward. Možná mě tak upoutávali jeho dlouhé řasy, které rámovaly jeho oči. Možná to bylo kvůli té barvě, já jsem měla sice také zlaté oči, ale on je měl přesně jako tekoucí zlato. „Víš, že máš nádherné oči?“ vypadlo ze mě, aniž bych nad těmito slovy přemýšlela. „ Ty je máš úplně stejné Bello,“ řekl, ale já jsem jen zakroutila hlavou.

„Nemám,“ vydechla jsem okouzleně z té krásy.

Uchechtl se, „Bello ty jsi tak strašně tvrdohlavá!“

Zamračila jsem se na něho, ale pořád jsem se topila v tom zlatě.

„Ale já nejsem tvrdohlavá!“ řekla jsem jako malé dítě a ještě jsem si u toho dupla. To už to ale nevydržel Edward ani já. Společně jsme se tam tak smáli. S Edwardem mi bylo strašně hezky. Byl milý, elegantní, okouzlující a ohleduplný. „A stejně máš nádherné oči,“ řekla jsem potom, co jsme se přestali smát.

Bavili jsme se spolu jako bratr a sestra, výborně jsme si rozuměli. Jako bratr a sestra, ale ne tak jako s Emmetem. Emm byl prostě výjimka. Někdy jsem si říkala, jestli on je vlastně normální. No jistě, sice to je upír, ale i tak byl občas hrozně otravný. Zato Edward byl jiný. Naslouchal mi a nedělal žádné blbé “vtípky“. Ochotně se se mnou bavil a mohla jsem se s ním bavit skoro o všem. Povídali jsme si spolu už několik hodin.

Začalo se stmívat. Ostatní pořád nikde. S Edwardem jsme přešli na téma vztahy. „Ty to máš asi hodně těžké, že?“ zeptala jsem se jakoby tak.

„Co tím myslíš?“ podíval se na mě a vypadal, že neví, o čem to mluvím.

„No, já jsem myslela s holkama. Vždyť se na sebe podívej! Holky se na tebe musí jen lepit,“ poukázala jsem k němu rukou. Jen se uchechtl. „Jo, to máš pravdu, jsou strašné, ale to musíš sama vědět. Jenže ty to máš jednodušší."

Předchozí kapitola ---  Následující kapitola

Autor: RosalieRose (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Graceful - 4. kapitola: