Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Graceful - 7. kapitola

10

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Graceful - 7. kapitolaTak a je tu sedmá kapitolka Gracefulu. :-D
V této kapitolce se Edward a Bella velice sblíží... Možná i něco víc.
Doufám, že se vám bude líbit a prosím o zanechání komentářů.

05.05.2010 (12:00) • RosalieRose • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1806×

7. kapitola

 

Vypadal skvěle, ostatně jako obvykle. Ale až teď mi došlo, že nechápu, jak může být převlečený, když tu byl celou domu semnou. „To Alice,“ řekl, jako kdyby mi četl myšlenky…

 

 

„Aha, to jsem netušila, že je do oblečení až takový blázen.“ Edward se tomu zasmál.

„Kdyby byla jenom blázen do oblečení,“ říkal zasněně. „Ty s ní totiž nemusíš každý rok jezdit na nakupovací maratony,“ řekl teď už celkem znechuceně a zděšeně zároveň. „Tak to se ti s Alice musí žít těžko.“ Společně jsme si povídali o naší minulosti a o různých příhodách, které jsme prožili.

„Možná byste se dnes mohli seznámit s Carlislem a Esme, určitě budou moc rádi, že poznají někoho nového.“ Navrhl Edward a já jsem jen kývla hlavou na souhlas.

„Takže ty s Carlislem a Esme žiješ celou svou existenci?“

„Prakticky ano, ale jen s Carlislem. Esme si Carlisle našel až pár let po té, co přeměnil mě. Když jí našel tak umírala, skočila z útesu a byla těžce podchlazená a měla zápal plic. Před sto lety to byla neléčitelná nemoc. Esme by zemřela.“ Edwardova rodina byla velmi zajímavá. Všichni k sobě chovali podle Edwardova vyprávění hluboké city. „Povídej mi něco o Rosalie, Alice a Jasperovi.“ Zaprosila jsem Edwarda a udělala jsem na něho štěněčí oči. Usmál se a pokračoval ve vyprávění. „Tak dobře,“ odmlčel se a pokračoval.

„Rosalie je opravdu zvláštní osoba. Její lidský život byl velice těžký a ona se podle toho také chová. Stejně jako do nedávna já, nesnáší svoji existenci. Nevadí jí, že se pořád musíme stěhovat a chovat se jako lidé, jí trápí to, že nemůže mít děti.“ Jako kdyby mě bodl nůž do srdce, a já jsem obličej zkřivila v bolestnou grimasu. Chápala jsem, jak se Rose cítí, protože mě to také mrzelo, ale doufala jsem, že si toho Edward nevšiml.

Mýlila jsem se. Edward byl velice všímavý. Odvrátila jsem od něho obličej, ale on mě objal kolem pasu a já jsem si nakonec položila hlavu na jeho rameno. Edward mě hladil rukou po celé délce mých zad. Ani nevím, jak dlouho jsme tam tak seděli, když do pokoje vběhla Alice. „Bello, Edwarde! Musíte se převléknout, už svítá.“ Edward zaklel a mlčky si vzal od Alice úhledně srovnanou hromádku oblečení. Já jsem radši rychle naklusala do šatny a koukala jsem se, co si dnes vezmu do školy.

Nakonec jsem se rozhodla pro šaty od gucciho,ke kterým patřily opravdu nádherné boty na podpatku. Byla jsem zvědavá, co bude mít na sobě Edward. Prošla jsem dveřmi ze šatny přímo do koupelny, kde jsem si vyměnila piercing a nasadila si náušnice. Začala jsem si upravovat vlasy a nalíčila jsem si stíny. Vyšla jsem z koupelny a rozhlédla jsem se po mé ložnici. Edward byl ležérně opřený o zeď a měl na sobě bílé kalhoty a černé tričko s dlouhým rukávem, které těsně obepínalo jeho svalnatou hruď. „Sluší ti to,“ složil mi poklonu, dříve, než jsem stihla otevřít pusu.

„Děkuji, ty taky nevypadáš špatně.“ Zakřenila jsem se na něho a společně jsme sešli dolů do obývacího pokoje. Alice společně s Jasperem seděla na pohovce. „Kde je Emmet a Rosalie?“ zeptala jsem se Alice, která se jen culila. A ukázala jen směrem ke schodům. Po schodech scházeli ruku v ruce Emmet s Rose. Moc jim to spolu slušelo a já jsem byla ráda, že to takhle dopadlo. Třeba aspoň Emmet přestane s těmi jeho blbými vtipky. Usmála jsem se na Rosalie a ukázala jsem jí zvednutý palec. Emmetovi se rty roztáhly do úsměvu. „Tak dost rozjímání! Už musíme jet!“ zavelela Alice a všichni si nastoupili do svých aut. Já jsem jako obvykle jela s Edwardem, ale dnes pro změnu mým autíčkem.

„Dneska máme všechny hodiny spolu,“ řekla jsem jako by nic směrem k Edwardovi. Jeden koutek se mu začal zvedat do mého tak oblíbeného pokřiveného úsměvu. „Hm, to není špatný,“ řekl Edward, ale to už jsme se smáli oba dva. Bohužel jsem už parkovala na školním parkovišti a postřehla jsem, jak Rosalie a Emm jdou do školní kanceláře. „Co tam chtějí?“ zeptala jsem se mého spolujezdce. Zvednul oči v sloup.

„Emmet si usmyslel, že musí mít s Rosalie společné všechny hodiny, a tak si jde poprosit o změnu rozvrhu.“

„To je idiot.“ Kroutila jsem nad tím hlavou. Společně jsme potom došli do třídy na první hodinu. Všichni na nás zírali a nechápali, byli totiž zmatení z toho, jak Emmet chodí najednou s Rose, když ještě včera “chodil“ se mnou. Asi nevěděli, co si o nás mají myslet. Zasmála jsem se tomu.

Celý den jsem si opět povídala s Edwardem a občas jsme se i zasmáli. Když už jsme asi po třetí vybuchli smíchem v jedné hodině, tak už nás učitel vyhodil na chodbu. Tam jsem ovšem chytla ještě větší záchvat. Na hodinu jsme se už vracet nechtěli a tak jsme šli na parkoviště a normálně jsme jeli k nám domů. Sice jsme měli mít ještě dvě hodiny, ale mě už to tam opravdu nebavilo. „Nezašel bys se mnou na lov? Vím, že jste byli ve středu, ale mě se tam nechce samotné.“ Vlastně jsem se ho ani neptala a už jsem ho táhla do ven do lesa.

Asi dvě stě metrů na sever jsem ucítila pumu. Znovu jsme se nadechla a nechala jsem se ovládat instinkty. Ano, už jsem jí viděla. Puma klidně ležela na mýtině. Já jsem se napřímila a připravila jsem se ke skoku. Už jsem se odrazila od země, když puma najednou odskočila, jenže to já už jsem nestačila změnit směr. Ozvala se rána. Do něčeho jsem narazila, tedy přesněji do někoho a ten někdo byl Edward. Když jsme dopadli zpátky na zem, tak jsme se začali hrozně smát. Spadla jsem na Edwarda, vlastně jsem si pořádně neuvědomovala, že jsme tu prakticky sami a v této poloze.

Přestala jsem se smát a pomalu jsem se uvolnila. Bylo příjemné tu takhle ležet. Pomalinku jsem se přetočila, abych na Edwardovi ležela tak, že jsme se mohli vzájemně koukat do očí. Koukla jsem se mu do očí a velice pomalu jsem se začala přibližovat k jeho rtům.

Autor: RosalieRose (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Graceful - 7. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře