Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Graceful - 9. kapitola

Rosalie!!!


Graceful - 9. kapitolaEdward a Bella mají pár týdnů po ročním výročí jejich vztahu. Tato kapitolka se zaměřuje hlavně na vánoční ples. Co se tam stane? Změní se Belle život jen jednou otázkou? Možná ano, možná ne.
Prosím o zanechání komentářů, nevím totiž, jestli má cenu psát dál, když u minulé kapitolky je jenom 9 komentářů a vidělo ho necelých 200 čtenářů. Tak prosím o komentíky. Vaše Rosalierose.

9. kapitola

 

„Už bychom měli jít,“ řekl a já jsem tiše zaklela. Nikam se mi nechtělo, ale taky jsem nechtěla dostávat další varovné SMS o tom, že jestli nepřijdeme, tak že nás bude čekat nějaký nakupovací maraton. Společně, ruku v ruce, jsme se rozběhli směrem k domu a k šílené Alice.

 

Je to už rok a pár měsíců od toho okamžiku, kdy jsme si s Edwardem řekli, co k sobě cítíme. Milovala jsem ho nadevšechno a to samé říkal on mně. Dnes je vánoční ples. Ve stylu barokních šatů. Tedy bylo to pravidlo jen pro dámskou část. Musíme mít barokní nebo starodávně vypadající šaty. Měla jsem dvě hodiny na přípravy.

Šla jsem do koupelny a svlékla jsem se do spodního prádla. Potom mi ale došlo, že jsem si nevzala ručník, a tak jsem vyběhla zpátky do mého pokoje pro ručník. Otevřela jsem jeden šuplík a vytáhla jsem z něho několik ručníků, abych měla dalších pár do zásoby. Otočila jsem se a chtěla jsem jít kolem postele do koupelny, když jsem si všimla, že se na posteli něco pohnulo. Upíří rychlostí jsem se otočila a spatřila jsem Edwarda.

Ležel na posteli a podpíral se na loktech s jedním obočím zvednutým a usmíval se. „Jak dlouho tady už jsi?“ zeptala jsem se. Jeho úsměv se ještě víc roztáhl.

„Moc ti to sluší,“ řekl a sedl si. Já jsem si sedla na kraj postele a čekala, co řekne dál. Neřekl nic a místo toho se ke mně začal pomalu přibližovat a já jsem nechtěla čekat, a tak jsem spojila naše rty. Byl to nádherný dlouhý polibek, ale bohužel jsem ho musela ukončit, a tak jsem se od Edwarda odtáhla. Nesouhlasně zavrčel.

„Jestli chceš, abych šla na ten vánoční ples v tom, co mám na sobě teď, tak prosím. Ale já teda ne,“ opověděla jsem a snažila se vyprostit z jeho železného sevření.

„Mně by to vůbec nevadilo,“ odpovídal a mezitím mě zasypával něžnými pusinkami. Těžko se odolávalo, ale mně se to povedlo. Čapla jsem ručníky a upíří rychlostí jsem běžela do koupelny a rychle jsem se tam zamkla. Věděla jsem, že Edward by ty dveře nepoškodil, a navíc by se mu to ani nepovedlo, protože jsou to speciální dveře, které mám v okolí mého pokoje kvůli Emmettovi.

Svlékla jsem se a odlíčila se. Vlezla jsem do sprchy a vysprchovala jsem se, současně jsem si umyla vlasy. Vylezla jsem se sprchového kouta a zabalila se do ručníku. Teď byl čas na to, abych použila druhé dveře v koupelně, které byly schované za velkou vitrínou se šminkami. Potichu jsem vitrínu odsunula a otevřela jsem dveře za ní. Ocitla jsem se v šatně, a tak jsem si od tamtud vzala spodní prádlo a šaty.

Vrátila jsem se zpět do koupelny a zahladila jsem stopy, aby nebyly vidět dveře. Oblékla jsem si spodní prádlo a nalíčila si oční stíny. Rty jsem si lehce přejela leskem a oblékla jsem si ty nádherné šaty. Vzala jsem si prsten, který jsem od Edwarda dostala k našemu výročí, a nasadila jsem si ho na prst. Vlasy jsem si spletla do nedbalého uzlu, který patřil k šatům. Přestříkala jsem ho lakem na vlasy a ještě jednou jsem se koukla do zrcadla.

Odemkla jsem dveře a vešla jsem do svého pokoje. Vedle dveří jsem měla připravené botičky. A tak jsem si je obula a doběhla jsem si do šatny pro vestičku, aby si lidé nemysleli, že mi není zima, tak jsem si ji vzala na cestu a potom si ji svlékla. Vzhlédla jsem k posteli. Edward tam už nebyl, a tak jsem se otočila ke konferenčnímu stolku, kde Edward seděl v jednom z velkých křesel. Opět se umíval.

„Vypadáš přenádherně,“ řekl a už mi tiskl jeho rty na mé. Po dlouhém polibku se odtáhl a prohlédl si mě. „Ty máš ten prsten, co jsem ti dal k výročí.“ Jen jsem kývla a věnovala jsem mu ještě jeden malý polibek.

„Tak jedeme? Nemáme na koho čekat,“ oznámila jsem a místo odpovědi jsem už táhla Edwarda ke dveřím. Emmett a Rosalie se totiž před měsícem vzali a teď jsou na svatební cestě. Byla jsem ráda, že si Emmett někoho našel. Rosalie ho totiž uměla perfektně zklidnit.

Edward mi otevřel dveře od jeho Volva a já jsem si sedla na koženou sedačku. V tu samou chvíli už seděl vedle mě a vyjížděl od naší vily na vánoční ples. U školy jsme byli za necelých pět minut. Teď už jsme se museli pohybovat jako lidé. Edward mi jako obvykle otevřel dveře a nastavil mi svoje rámě. Já jsem se do něho zavěsila a šli jsme směrem ke škole. Ples byl již v plném proudu, a tak jsme se s Edwardem připojili k tančícím párům na parketu. Někdo mi zaklepal na rameno. Byla to Alice. Vypadala opravdu dobře. Moc jí to slušelo.

„Ahoj, Bello, sluší ti to. Půjčíš mi Edwarda?“ zeptala se mě jejím zvonkovitým hláskem.

„Děkuji, tobě taky a Edwarda ti určitě půjčím,“ odvětila jsem. Edward, ač nerad, tak si šel zatančit s Alice a já jsem tančila s Jasperem. Jasper byl opravdu dobrý tanečník. Když písnička skončila, tak mě Edward vzal za ruku a vedl mě ven. Ven k tomu zlatému altánku, kde jsme spolu tančili, když jsme se poznali. Dovedl mě až dovnitř a zeptal se. „Smím prosit?“ Usmála jsem se. Bylo to stejné jako tehdy. „Samozřejmě,“ vydechla jsem omámeně.

Tančili jsme tam asi dvě hodiny. Bylo to kouzelné, jak kolem nás poletoval sníh.

Lehla jsem si Edwardovi na rameno. Po pár minutách jsem se od něho odlepila a vyšla jsem ven z altánku. Za pár desítek vteřin na mě napadaly vločky. Bylo to moc hezké na pohled. „Bello, chtěl bych se tě na něco zeptat.“ Pozvedla jsem jedno obočí a šla jsem zpátky do altánku.

Stoupla jsem si naproti Edwardovi, který poklekl. Vůbec jsem netušila, co chce udělat, ale tento okamžik jsem si zapamatovala pro celou mou existenci. „Isabello Haleová, vezmeš si mě?“ V ten samý okamžik vytáhl z kapsy sametovou bílou krabičku a otevřel ji. Byl v ní přenádherný a určitě hodně drahý prsten. Podívala jsem se mu do očí a odpověděla.

„Ano!“

 

 

Předchozí kapitola ---  Následující kapitola

 

 

Prosím o zanechání komentářů!!! Nevím, jestli má cenu psát dál, a tak prosím zanechte komentář s vaším názorem. Děkuji. Vaše Rosalierose...



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Graceful - 9. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!