Tento příběh je o poloupírovi Edwardovi, který pracuje jako gynekolog v nemocnici v Seattlu. Jeho rodina jsou upíři a všichni někoho mají, jenom on ne. Jednou k němu do ordinace přijde vyděšená matka s dcerou Isabellou, která je těhotná. Ona však nechce nikomu říct, jak se to stalo. Poví to Edwardovi? Vyvine se mezi nimi nějaký vztah?
16.05.2011 (15:00) • forewertwilight • FanFiction na pokračování • komentováno 32× • zobrazeno 7953×
„Jenno?“ zavolal jsem na sestřičku z ordinace.
„Ano, doktore Cullene?“ zeptala se sestřička. Rudé tvářičky zvýrazňovaly její stydlivost. Byla mladá a celkem nezkušená, co se práce týče. Nic jiného jsem s ní zatím neměl.
„Potřeboval bych kartu slečny Tomsové,“ řekl jsem a ukázal na menší slečnu, která se krčila v křesle naproti mně.
„Jistě, hned to bude,“ řekla a odešla. Bylo slyšet, jak otevírá kartotéku a hledá tu správnou kartu. Široce jsem se usmál na dámu, která naproti mně seděla. Její modré oči zářily tak jasně jako měsíc na noční obloze. Možná to je špatné porovnání, ale mně se to líbí.
„Tady to je,“ řekla sestřička a podala mi růžovou kartu.
„Děkuji.“ Kývl jsem a ona zavřela za sebou dveře.
„Tak, slečno, co vás trápí?“ otočil jsem se k pacientce.
„Víte, dlouho jsem nedostala měsíčky, a tak si myslím, jestli nejsem těhotná,“ řekla malinko stydlivě, ale já se jenom usmál. Ano, ženy jsou někdy stydlivé, když toto musejí říkat nějakému muži, ale vždyť je to přirozená věc.
„A milovala jste se teď někdy ze svým partnerem bez ochrany?“ zeptal jsem se na otázku, kterou kladu vždy, když přijde na toto téma.
„Bohužel ano,“ kývla.
„Tak se na to vrhneme,“ řekl jsem a ukázal na závěs, aby se šla svléknout.
**************
„Gratuluji,“ řekl jsem, když jsem ji prohlédl a hodil mokré ubrousky, kterými jsem utíral gel na bříšku.
„Takže jsem opravdu těhotná?“ zeptala se nadšeně a vylezla odtamtud.
„Alespoň to ukazoval ultrazvuk.“
„Bože, já jsem tak šťastná. V jakém měsíci jsem?“
„Jste v druhém měsíci těhotenství, ale je mi divné, že jste si toho nevšimla dva měsíce, že to nemáte.“ Bylo to opravdu divné, protože každá žena by si toho všimla.
„No, víte, já většinou zapomínám, ale to je jedno. Děkuji mnohokrát. A kdy budete moc zjistit, jaké to dítě má pohlaví?“ zeptala se.
Vesele jsem se usmál.
„Za dva měsíce by to mělo být vidět. Moc vás prosím, jste mladá, nedělejte moc namáhavé věci. Jste sice v druhém měsíci, ale i tak. Je to velice rizikové.“ Měl jsem strach, aby nepotratila, protože jsem tu měl ženy, které byly v druhém měsíci a potratily, protože pracovaly.
„Dobrá, pane doktore,“ kývla a s tichým „naschle“ odešla.
Pohodlně jsem se usadil do křesla a otočil se k oknu. Venku bylo zamračeno, jako každý den, ale mně to nevadilo. Toto počasí jsem měl radši, než když svítilo slunce.
„Pane doktore?“ uslyšel jsem hlas sestry a otočil se. Měla hlavu ve dveřích a vypadala nervózně.
„Děje se něco?“ zeptal jsem se jí s úsměvem.
„Vlastně ne, ale ano. Vím, že máte pauzu, ale přišla sem nějaká maminka a chtěla by s vámi mluvit.“
„Tak ji sem pošlete,“ řekl jsem a ona kývla.
„Můžete, paní Swanová.“
„Děkuji,“ uslyšel jsem celkem hluboký hlas ženy. Když vešla do dveří měla sklopené oči k zemi. Černé vlasy měla rozházené po ramenech.
„Dobrý den,“ řekl. „Velice se omlouvám, ale mám na vás prosbu.“
„Dobrý, posaďte se,“ vyzval jsem ji a ona se usadila do křesla naproti mně.
„Mám menší problém se svojí dcerou Isabellou,“ začala. „Je jí teprve šesnáct a já si myslím, že je těhotná, ale ona to popírá.“
„Tak ji sem přiveďte a koukneme se na to,“ navrhl jsem.
„To byste byl moc hodný. Děkuji,“ řekla a vstávala.
„Pokud u nás nemáte kartu, tak to řekněte sestře a ona vám ji zařídí a objedná vás,“ pronesl jsem mile.
„Velice děkuji,“ řekla a podala mi ruku. S chutí jsem si s ní potřásl a ona odcházela.
„Nashledanou,“ řekla a dveře za ní zaklaply.
„To jsem zvědavý na tu její ,povedenou dceru',“ pomyslel jsem si, že to bude nějaká nafoukaná barbie, co se s každým vyspí i bez kondomu.
Doufám, že se vám to líbilo a vy zanecháte nějaké komentáře alespoň teď, děkuji.
Autor: forewertwilight (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Gynekolog amatér - 1. kapitola:
barbie to určitě :D edwarde, edwarde...
Občas se to dře, ale je to lepší jak u minulé povídky... ;)
- přidávám se k rezuli a EleanorBrandst... určitě piš dál, protože jen tak se můžeš "vypsat" a osvojit si stylistiku. Místy to je dost kostrbaté.
Kromě občasné nepřehlednosti a naivnosti (hlavně tam, kde slečna řekne, že se "bohužel milovala" a po oznámení, že je těhotná se samým štěstím téměř rozplývá... To mi docela nesedí... navíc, pokud je opravdu tak mladá, tak by měla být aspoň trochu v šoku, ne? No, přišlo mi to až "pohádkově" idylické.)
Pokud tedy napíšeš takový zvrat - kdy čtenář čeká, pravděpodobně, jinou reakci... měla bys to asi vysvětlit.
A to je další věc. Můj názor je, že tam máš hodně (až příliš) přímé řeči, ale nevíme nic o jejich pocitech. Proč takto reaguje...? Co si myslí Edward, jak se cítí? Co cítí ona?
Mimochodem, souhlasím s EleanorBrandst, že je vždy vhodné, když si to po tobě někdo přečte. Odhalí krkolomné slovní spojení, kterých si ty třeba ani v zápalu boje nevšimneš... a taky třeba drobnosti jako porovnání - místo přirovnání (měsíc na noční obloze)...
Jsem zvědavá na vývoj povídky... Edward jako gynekolog je určitě atraktivní (mimochodem, já bych k němu taky nešla... ale fiktivní, odvážné, ženy můžou, ne?) - ale rozhodně to povídku neutáhne... tak jsem zvědavá, jakým směrem půjdeš
Doufám, že se nezlobíš za upřímnost... ale nemohla jsem si pomoct, protože mám povídku (na první pohled) ze stejného prostředí - a to je taky důvod, proč jsem si tu tvou přečetla.
Určitě jsem tím ale nechtěla říct nic negativního. Už jen proto, že mám pocit, že místy bude povídka vtipná, se chystám přečíst další kapitolu.
Ten poslední odstavec mě dostal! Pry barbie! Bella!
Nádherné, jako vždy...
pekne, tesim se na dalsi
bomba ... ja milujem tvoje poviedky a čítam ich skoro všetky ale toto ma totálne dostalo ja strašne prosím pokračovanie inak to asi nezvládnem
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!