Další kapitolka je zde. Naše milá Tanya vleze do Edwardova pokoje, opět. Bude se něco dít? Musím upozornit, že nějaká kritika, kterou mi sem napíšete, mě nerozhodí. Já jsem s touto kapitolou nadmíru spokojená a jsem si jistá, že jsem se zlepšila. Hezké čtení.
23.05.2011 (09:45) • forewertwilight • FanFiction na pokračování • komentováno 25× • zobrazeno 5888×
Snažil jsem se jejich myšlenky nevnímat, protože mě z nich bolela hlava. Sundal jsem si oblečení a vlezl do své koupelny, kde jsem si oholil svoje strniště na tvářích a zalezl do sprchy.
3. kapitola
Teplé kapky dopadaly na moje tělo a to se uklidnilo. Bylo opravdu příjemné se uvolnit, i když jsem věděl, že Tanya na mě čeká v pokoji. Slyšel jsem totiž její myšlenky, které byly opravdu nic moc.
„Kde je? A jo vlastně, je ve sprše. Možná že bych za ním měla jít a mohli bychom se vykoupat spolu,“ přemýšlela nad opravdu pitomým nápadem. „Nebo bych se mohla svléknout do spodního prádla, které mám na sobě a zůstat tady. Vyšel by z koupelny a vrhl by se na mě.“
Vypnul jsem vodu a zabalil svoje tělo do ručníku.
„Už jde,“ křičela v mysli. „Hlavně klid, Tanyo, hlavně klid.“
Bože, ta s tím nadělá. Jsem zvědavý, co udělala tentokrát. Schválně jsem si obvázal kolem těla bílý ručník a jenom v něm jsem pohoda, klídek, tabáček vyšel z koupelny.
Válela se na posteli a dívala se na mě jako na Boha. Jenom jsem nad tím zakroutil hlavou a nevšímal si jí, protože to ji odradí nejlépe. Mám s ní už své zkušenosti, které nejsou příjemné.
Připomíná mi je moje bývalá přítelkyně Jessie. Miloval jsem ji a ona mě, ale potom k nám přijeli Denaliovy a Jessie se se mnou kvůli Tanye rozešla.
Byla to pro mě opravdu bolest, protože jsme se měli za měsíc brát.
Začalo to přesně 10.7.2010. Já s mou rodinou jsme se přestěhovali do malého městečka jménem Forks, ve kterém bydlíme dodnes. Přijeli Denaliovi a tím začaly problémy.
Jessie si s Tanyou nerozuměla hned od začátku, protože dobře věděla jako já, o co jí jde.
Tanye to ale nevadilo a klidně se mnou flirtovala i před mojí snoubenkou.
Alice a Rose vzali mou přítelkyni na nákupy a Tanya toho využila. Věděla přesně, co má Alice za slabost ve svém daru, takže to nemohla vidět.
Vracel jsem se z práce a když jsem vešel do ložnice, tak jsem uviděl Tanyu, jak se roztahuje po posteli a má na sobě jenom spodní prádlo.
Vůbec nevím, jak se to stalo, ale najednou jsem ležel pod ní. Kryla si myšlenky, takže jsem jen těžko mohl vědět, co si myslí.
Naštěstí jsem slyšel myšlenky Alice, Rose a Jessie, takže jsem ji odhodil na protější zeď, kde je mimochodem pořád otisk.
Holky – upírky kráčely po schodech nahoru a Jessie do ložnice.
Chytil jsem Tanyu za ramena a ještě více ji přitiskl ke zdi.
„Nech toho,“ zašeptal jsem. V tu chvíli do ložnice vešla ONA (Jessie) a když uviděla mě a Tanyu, tak to nevydržela a v naší ložnici mi pěkně od plic řekla, co si o mně myslí.
Zahodila prsten a s brekem odešla. Byla poloupír stejně jako já a Tanya. Bohužel.
Bylo mi to opravdu líto, protože jsem ji z celého polomrtvého srdce miloval.
Povzdechl jsem si a otočil se k Tanye. S libostí mě pozorovala. V jejích očích jsem viděl, že ji baví mi ničit život.
„Odejdi,“ zašeptal jsem a prstem ukázal na dveře. Musel jsem si stále držet ten ručník, aby mi nespadl a neodhalil něco, co jsem nechtěl.
„Nebuď takový,“ řekla a shodila si ramínko od rudé krajkové podprsenky.
Otočil jsem se a snažil se ji neřešit, ale její myšlenky mě nutily, abych ji poslouchal.
„Podívej, tohle by se ti určitě líbilo,“ říkala a ukazovala mi, jak by mohl vypadat sex s ní.
„Zapomeň a odejdi,“ snažil jsem se zůstat v klidu, ale s ní to prostě nešlo.
„Jednou tě stejně ulovím,“ šeptla a vyšla ze dveří.
„Ufff,“ povzdechl jsem si a ze skříně vytáhl kalhoty a tričko. Bylo mi jedno, jestli bude mít Alice řeči kvůli tomu, co mám na sobě. Mně je v tom příjemně.
„Tak na to zapomeň,“ křičeli myšlenky mé „sestřičky“ Alice. „Okamžitě sundej ty hrozné kalhoty a vezmi si jiné.“
„Víš co mi můžeš,“ zabručel jsem a vyšel z pokoje.
Myšlenky všech mi běhaly kolem mozku a já nevěděl, komu je mám přečíst nejdříve.
„Tayno, co jsi zase udělala?“ křičela ve své mysli na svojí nevlastní sestru Kate.
„Omluvte mě, ale já musím jít do práce,“ myslel si Carlisle, o kterém jsem ani nevěděl, že se vrátil z práce.
„Ahoj,“ pozdravil jsem všechny a šel do kuchyně pro něco dobrého. Samozřejmě by to nebyla Tanya, aby se ke mně nepři….!
Začal jsem si dělat omelety a snažil se být na ni milý i potom, co mi v životě napáchala.
„Uděláš mi taky?“ zeptala se tím nejsladším hláskem, který uměla. Na nějaké muže možná platil, ale na mě opravdu ne.
„Klidně,“ odsekl jsem a přidal na pánvičku další vejce.
Vejce se pálily a já zatím vyndal ze skříňky talířky.
„Dobrou chuť,“ konstatoval jsem a podal jí talíř s výbornou omeletou.
„Je to dobré,“ říkala, když ochutnala první kus.
Ohromně mi připomínala jednu dívku, ale nemohl jsem si vzpomenout kterou.
V klidu jsem dojedl a odnesl talíř do dřez, ale neměl jsem chuť ho umýt, tak jsem ho tam nechal s tím, že ho umyji za chvilku.
Tanyu jsem tam nechal samotnou a nějak mě to nemrzelo. Možná to myslela dobře, ale každopádně se chovala jinak.
„Nechceš si vyrazit na lov?“ zeptal se mě Emmett, když jsem zasedl vedle něj na gauč.
„To zní jako dobrý nápad,“ řekl jsem. „Chcete jet ještě někdo?“
„Dobrý nápad, Edwarde,“ řekl Eleazar. „Co kdybychom jeli všichni?“
„To by šlo.“ Kývla Esme a Alice, Rose a Jasper jenom přikyvovali.
„Výborně, tak bychom mohli v pět vyrazit, co vy na to?“ spráskl Eleazar ruce. Mrkl jsem na hodiny. Bylo teprve půl čtvrté.
„Ten den opravdu pomalu utíká,“ pomyslel jsem si.
„Tanya pojede s námi,“ uslyšel jsem myšlenky Alice. Udělal jsem nechápavý obličej, protože jsem opravdu netušil, co tím myslí.
„Než si se šel najíst, tak jsem měla vizi. Věděla jsem přesně, co uděláš a že Denaliovi pojedou jsem si vzpomněla hned, jak se tě Emmett zeptal na to, jestli nechceš na lov.“
Smutně jsem se usmál.
„To nevadí,“ zašeptal jsem směrem k mé sestřičce. Ta mě ale nevnímala, protože se dívala do budoucnosti.
Ani minutu jsem nečekal a soustředil se na její myšlenky.
„Edwarde, ty jsi tak úžasnej,“ šeptala Tanya. Bože, já jsem se s ní miloval. Blééé. Bylo mi špatně a zvedl se mi žaludek. Chvíli jsem čekal, než se Alice vrátí do současnosti.
„To neuděláš,“ zavrčela na mou adresu.
„Nikdy bych to neudělal,“ odmítl jsem její domněnku a hrál si na neviňátko. Ano, občas jsem se s někým vyspal, ale to je už dlouho.
„Ona ti dala něco do pití. Neviděla jsem přesně co, ale něco ti tam dala, proto si se s ní vyspal. Vlastně ti chci něco ukázat,“ začala přemýšlet a v mysli jsem viděl všechno, co viděla.
„Už to mám,“ vydechla a zřetelněji na to myslela. Leželi jsme s Tanyou ve stanu a ona se oblékala.
„Vidíš,“ řekla. „Dostala jsem tě. Bylo to fajn, ale měla jsem lepší. Tohle si musím někam zapsat, protože ten pocit je skvělý. Byl jsi poslední chlap, poloupír i upír, co mi odolal.“ Usmívala se škodolibě.
„Ty jsi mě jenom využila?“ zeptal jsem se udiveně. „Co jsi to za stvoření? Jseš obyčejná děvka.“ Začal jsem vrčet, protože mi bylo neskutečně trapně.
„Možná jsem děvka, ale jsem ta děvka, které jsi neodolal.“ Oblékla si tepláky a vzala si přes modrou mikinu Roxy zimní bundu Meat fly. „Bye,“ řekla a poslala mi vzdušný polibek, rozepla stan a odešla ven do té zimy. Moje tělo ochladil studený vítr, který se prohnal do stanu, když jej otevírala.
Přestal jsem Alice číst myšlenky a vrátil se do obývacího pokoje v pátek 8.10. 2011. mrkl jsem na hodiny, jestli je ten čas, který byl před chvílí. Bylo 13:56. Připadalo mi, jako bych tam byl. Byl jsem třetí osoba, která se na to dívala.
„To se mi také stává,“ zašeptala Alice. „V pořádku?“
„Jistě.“ Kývl jsem.
Autor: forewertwilight (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Gynekolog amatér - 3. kapitola:
Skvělé skvělé... už se těším až se tam objeví Bella
wow, nemůžu se dočkat dalších kapitolek, protože to bude velice zajímavé
Konečně malinko delší kapitola. krááááása
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!