Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Gynekolog amatér - 6. kapitola

02.06.2011 (19:45) • forewertwilight • FanFiction na pokračování • komentováno 38× • zobrazeno 6276×

„Fuj,“ vyprskl jsem, protože to oblečení opravdu zapáchalo tak moc, že to dráždilo moje vůně.

Rychle jsem si ho sundal a hodil do prádla. Vlastně jsem všechno oblečení hodil do prádla a šel se umýt.

6. kapitola

Po pěkně dlouhé a teplé sprše, jsem se vytratil do pokoje pro něco na sebe, jelikož jsem vycházel z koupelny nahý. Moc rád bych věděl, kam mi Alice dala můj župan. Něco jsem na sebe hodil a seběhl dolů pro něco dobrého k snědku. Všichni seděli v obývacím pokoji a koukali na nějaký film.

„Ahoj,“ zapištěla Alice a přešla do kuchyně za mnou. Nikdo jiný mě nepozdravil, protože mě zdravili v myšlenkách.

„Co si dáš?“ zeptala se mě a zastoupila mi cestu. „Dnes tě čeká perný den, takže by se hodila pořádná snídaně, co ty na to?“

„Výborný nápad, Alice. Ty víš, co mě dnes čeká, že ano. Řekni mi to, chci vědět, koho budu vyšetřovat dneska.“ Zívl jsem a sedl si na židličku u stolu.

„To bys chtěl vědět, že?“ zasmála se a rozklepla mi vajíčka na pánvičku, kterou dala na rozpálenou plotnu. „Tak já ti to řeknu. Dnes přijde do ordinace ta tvoje „štětka“, která je těhotná a nechce říct s kým,“ zašeptala a zasmála se, jako by to byl vtip.

„To není vtip, a nechápu, proč mi to říkáš. Jestli si něco viděla, tak mi to řekni,“ řekl jsem. „Myslím, že se ti to pálí.“ Vyjekla a přeběhla ke kuchyňské lince. Hodila polospálená vajíčka na talíř a ten mi i s vidličkou a nožem podala. Snažil jsem se v jejích myšlenkách vyčíst něco, co by mě dovedlo k její vidině, ale na nic nemyslela. Nebo se spíše o to snažila.

„Na,“ zabručela, protože byla naštvaná, že se jí to tolik spálilo.

„Když jsi byla tak ochotná a udělala mi vajíčka, nechceš mi udělat i svačinu do práce, ženo?“ zažertoval jsem a s úšklebkem jsem se pustil do jídla.

Pohled Bella

Můj první „sex“ proběhl o jedné noci na konci září. Těsně potom mi skončily měsíčky a já neměla žádný důkaz, jestli je možné, že jsem těhotná, nebo ne, a tak jsem to měsíc vydržela.

Už je to druhý týden, co na mě matka byla velice naštvaná, když jsem jí říkala, že mám pár dní zpoždění. Nechtěla jsem jí to říkat, ale jednou jsem musela s pravdou ven, a tak mi koupila těhotenský test. Chtěla jsem podvádět, ale nevěděla jsem, jak bych to provedla.

Nemohla jsem to dlouho skrývat a nakonec jsem si ho udělala. Splnilo se mi mé nepřání a já zjistila, že jsem v tom.

Nesměla jsem to matce říct, ale když uviděla ten výsledek testu, otočila se na mě a vlepila mi obrovskou facku přes celou tvář.

Když na to tak vzpomínám, sáhla jsem si rukou na tvář a lehce ji pohladila. Seděla jsem na posteli a čekala, až mě matka vyzve dolů k autu, že pojedeme k nějakému gynekologovi. Ani nevím, jak se jmenuje, protože k němu jít nechci. Nemám zájem poslouchat, co mi bude všechno říkat. Jak se mě bude ptát, jestli toho otce dítěte znám a jestli mu je plnoletý. Bohužel tohle jsem já nevěděla. Moc jsem se styděla za to, že ani nevím, kolik je let otci, který se mnou zplodil dítě, které nosím v břiše. Že nevím, čí to dítě vůbec je. Nikdo nemůže tušit, jak mi je. Nikdo neví, jak těžké je nosit pod srdcem dítě, které vám někdo udělal tak surově a bolestně. Chci si ho nechat vzít, stejně mi nic jiného nezbývá. Buď vychovávat dítě, nebo škola a myslím, že vzhledem k tomu, jak je dnes málo práce, se musím velice učit.

„Isabello,“ zakřičela moje matka a já se zvedla z postele. Poslední pohled do zrcadla a potom odejít. Nepatřila jsem k těm nafoukaným pipinám, co se malovaly. Moje tmavě hnědé vlasy se mi jemně vlnily a moje tvář byla bez jediné chybičky, ale já namyšlená nebyla. Ke každému jsem byla milá a snažila se mu pomoci, jak to jen šlo.

Občas si říkám, že život, který žiji, není život, ale mučení osoby, která si to nezaslouží. Nikdy jsem nic špatného neudělala, tak za co mě někdo trestá?

Sešla jsem schody a vyšla ze dveří. Přímo přede mnou stál černý Peugeot. Matka nastartovala motor a já uzamkla vchod do našeho malinkého baráčku.

„To dítě si musíš nechat dát pryč,“ řekla mi matka, když jsem nasedla na místo spolujezdce a zapnula si pásy.

„To by mě nenapadlo,“ protočila jsem oči, protože jinou možnost jsem ani neměla.

„Bells, prosím, nebuď tak protivná. Já vím, že v těhotenství se neumíš ovládat a jsi nervóznější než kdy před tím, ale musíš to vydržet. Vím, jak se cítíš, protože bych se také cítila hrozně být v tvé kůži. Tvůj otec nás opustil a my nemáme moc peněz, to je také jeden z mnoha důvodů, proč si ho nesmíš nechat,“ začala svou řeč moje matka.

Tiše jsem si povzdychla a doufala, že už skončila. Ano, skončila, ale hned začala s jiným tématem.

„Ten doktor se ti určitě bude líbit. Je velice pěkný a vypadá to, že žádnou partnerku nemá. Navíc má krásné oči a zdravé vlasy. Hlavně se před ním nestyď mluvit o všem. Já jsem také bez ostychu vyprávěla o tom, jak někdo zbouchl mojí dceru,“ říkala a pořád něco mlela. Rozčíleně jsem se na ni otočila.

„Cože si mu řekla?“ zeptala jsem se.

„Jenom jsem mu říkala, že jsi těhotná, ale nikomu nechceš říct s kým, to jsem snad mohla ne.“ Malá ústa se jí pohybovala tak rychle, že jsem to ani nevstřebávala.

„To je fuk.“ Mávla jsem nad tím rukou. Nebyl pro mě problém jít k někomu jinému než k mé doktorce, ke které jsem chodila už od patnácti let. Teď mě vlastně napadlo, jak k tomu doktorovi přišla.

„Jak jsi k tomu doktorovi vůbec přišla?“ zeptala jsem se s údivem, protože dřív chodila ke stejné doktorce jako já.

„Kamarádky.“ Mrkla na mě a dál se věnovala řízení.

Jenom jsme protočila oči a podívala se ven z okna. Nebyla zima, ale že by bylo nějaké extra teplo, to se říci nedalo. Zachumlala jsem se ještě více do mikiny a doufala, že tam se mnou matka nepůjde. Myslím tím, že do ordinace nepůjde. Snad. I když ona je schopna všeho.

U doktora

„Vítejte,“ uvítala nás mladá sestřička, která měla na šatičkách jmenovku. Při každém pohybu se hýbala, ale já i tak poznala, že se jmenuje Jenna.

„Dobrý den,“ pozdravila jsem slušně, i když jsem na to neměla náladu.

„Dobrý. Jmenuji se Swanová a jsem objednaná k doktoru Cullenovi,“ řekla moje matka a čekala, až ji a mě sestra vyzve k doktorovi do ordinace.

„Jistě, doktor Cullen už vás očekává.“ Usmála se a podala nám mojí kartu. Byla nově udělaná, protože jsem pařila k nejnovějším pacientkám.

Vzala jsem si kartičku od své matky a zaklepala na dveře vedoucí do ordinace.

„Dále,“ ozval se hlas muže a já otevřela dveře.

„Dobrý den,“ pozdravila jsem. „Jmenuji se Isabella Swanová a mám jít k vám poprvé na prohlídku.“

„Jistě, dobrá den. Posaďte se,“ vyzval mě a já si sedla. Mile se na mě usmíval, ale mě do smíchu nebylo.

„Děkuji,“ zašeptala jsem a posadila se na bílou židli naproti němu.

„Když sem vaše matka poprvé přišla, tak mi říkala něco o tom, že jste těhotná, ale to zjistíme až po prohlídce. Je to velice závažné, protože ještě nejste plnoletá. Byl bych moc rád, kdybyste se šla vysvléct a já mohl začít s prohlídkou.

Po prohlédnutí

„Jste opravdu těhotná,“ řekl a mile se na mě usmál.

„Novinka,“ pomyslela jsem si, ale styděla jsem se to říct nahlas.

„Ano, já vím. Ukázal mi to i těhotenský test,“ řekla jsem a pokusila se o úsměv. Bohužel se objevil spíše úšklebek.

„Ano, to chápu, ale i těhotenské testy občas selžou.“ Byl milý a celkem i sympatický.

„Přemýšlela jste už o tom, co budete chtít dělat dál? Máte spoustu možností, ale jelikož vám ještě nebylo sedmnáct, tak je to závažná věc. Muselo by se zjistit, zdali váš partner je už plnoletý, nebo mu je stejně jako vám. Měl jsem tu již hodně pacientek ve vašem věku, které měly stejný problém, tak se nemusíte bát a klidně mi můžete důvěřovat, protože to bude lékařské tajemství, ale pokud jste byla znásilněna.“ Zhrozila jsem se, ale snažila se to na sobě nedat znát. „Tak by bylo nejlepší řešit to s policií,“ dopověděl to, co mu leželo na srdci.

„Dobře,“ kývla jsem. „Nemusíte mi říkat, jaké mám možnosti, protože já se už rozhodla.“

„Jsem velice rád, že máte už promyšlené co dál, a proto bych byl rád, kdybyste mi to řekla.“ Byl opravdu milý a měl v sobě nějaké kouzlo, které mě táhlo k tomu, abych se mu svěřila se vším, ale to já nemohla.

„Samozřejmě.“ Přikývla jsem. „Rozhodla jsem se pro interrupci.“

Autor: forewertwilight (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Gynekolog amatér - 6. kapitola: