Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Hajzel - 25. kapitola

Eclipse- SF


Hajzel - 25. kapitolaPozrieme sa do hlavy našej budúcej mamičke. Prečo sa Bella rozhodla pre potrat? Možno teraz pochopíte. Veľmi vám ďakujem za komentáre k predchádzajúcej kapitolke. Nesmierne ste ma potešili a preto ďalšiu časť pridávam tak skoro. Pekné čítanie. Lolalita

Bella:

Rose rozprávala a ja som ju so zatajeným dychom počúvala. Jej slová vplávali do mojej hlavy, ale cítila som sa ako v bubline. Všetko do seba zapadalo a dávalo zmysel, no na druhej strane nedávalo zmysel nič. Vypočula som ju a položila množstvo otázok. Striedali sa vo mne pocity záujmu, paniky, prekvapenia, pochopenia a následne úplnej beznádeje a strachu. Snažila som sa nevyvádzať a držať si chladnú hlavu. Na každú otázku mi vedela dať Rose pohotovú a logickú odpoveď.

Odviezla ma pred dom a dohodli sme sa, že ešte s Alice prídu. Chvíľku som sa rozprávala s Charliem. Bol dosť unavený, a tak som ho nechcela dlho zdržiavať. Mali na stanici dosť práce. Ten policajt, čo sme s ním mali vystúpenie zo stanice odišiel. Šla som do svojej starej izby. Postavila som sa pred zrkadlo a začala si obzerať brucho. Modriny boli svetlo žlté a ja som len pozerala na svoj odraz s otvorenými ústami.

Rozmýšľala som a snažila si utriediť myšlienky. Zdalo sa mi to ako sen. Čakala som, že sa prebudím, ale nič sa nedialo. Z premýšľania ma vytrhlo zaťukanie na okno a než som sa stihla spamätať, nahrnuli sa mi do spálne dve upírky. Snažila som sa pôsobiť vyrovnane. Štebotali jedna cez druhú a aj keď mi zrazu všetky moje inštinkty radili držať si odstup, pomaly som sa uvoľňovala. Ani neviem kedy a zaspala som.

Prebudila som sa ešte za tmy. Okno bolo pribuchnuté a ja som bola dôkladne poprikrývaná. Hľadela som do stropu a dookola rozmýšľala, čo je pravda a čo sa mi len snívalo.

Zrazu som sa na všetko dívala inak. Možno ešte stále spím a to všetko je len nočná mora. Možno mi zajtra tie dve povedia, že to bol fór a možno som naozaj vydatá za upíra a čakám jeho dieťa. Zachvela som sa a celé telo mi stuhlo. Jemne sa mi roztriasli nohy a zalial ma studený pot. V podbrušku som ucítila trhnutie. Prudko som sa posadila a v panike zovrela prikrývku. Z očí sa mi začali liať slzy beznádeje. Doteraz bol pre mňa môj manžel obrazom odporného hajzla, ktorý ma raz za čas svetlé chvíle a moje dieťa bolo mojou odmenou za to, že s ním musím žiť.

Teraz je môj manžel mýtická krvilačná bytosť, o ktorej vlastne nič neviem a dieťa, na ktoré som sa tak tešila, je možno mojou záhubou. Ozvali sa vo mne sebecké pocity sebazáchovy vlastného ja. Kým vlastne som? Som ikubátorom dieťaťa, ktoré možno ani nie je dieťaťom. Možno ma zabije. Možno to bolo Edwardovým plánom od samého začiatku. Spával s toľkými ženami a urobil dieťa práve mne. Možno ma považoval za tak hlúpu a primitívnu, že si myslel, že mu na všetko skočím. Možno si myslel, že keď umriem, nebudem nikomu chýbať. Otriasla som sa a v sekunde sa mi zovrel žalúdok. Predstavila som si, že ak je všetko pravda, tak upíri zabíjajú ľudí. Aj keď mi Alice s Rose tvrdili, že sa živia zvieratami, nenechávalo ma to chladnou. V sekunde som bola nad záchodom a dávila večeru. Do rána som už nezavrela oči. Sedela som na posteli a horúčkovito rozmýšľala, čo urobiť.

Nad ránom som schmatla tašku a začala do nej hádzať tých pár vecí, čo mi doma zostalo. Po vreckách som hľadala peniaze, ale veľa ich nebolo. Narazila som na kreditku. Chytila som ju do ruky a sadla si s ňou na koberec. Cítila som sa tak sama a bez nádeje na záchranu. Moje telo sa chvelo v divnom rytme. Počula som svoje srdce búšiť v hlave.

Ráno ma Charlie zavolal na raňajky. Tvárila som sa, že pôjdem do školy.

„Čo je s tebou?“ opýtal sa ma otec a ja som sa pokrivene usmiala.

„Nič,“ šepla som.

„Je všetko v poriadku?“ Nechápavo som mykla ramenami. Uprene som sa na neho zadívala.

„No vieš. Si vydatá pár dní a už si doma. Je k tebe Edward zlý, alebo sa niečo udialo?“ Vyvalila som na Charlieho oči a on pokračoval.

„Chcel som, aby si si ho vzala. Veril som, že je to správne a veľmi by ma mrzelo, ak by som sa mýlil. Milujem ťa. Si moja dcéra. Renée ma od tej svadby odhovárala, ale ja som jej povedal, že to bude dobré. To dieťa vás spojí a ja budem dedko. Už som sa na to psychicky vyladil,“ povedal Charlie. Len som sa usmiala. Jeho slová mi vmietli do mysle ďalšie témy na premýšľanie. Bola som sama zo seba prekvapená, že som sa s plačom nezosypala.

Keď Charlie odišiel do práce, vzala som kabelku a svoje staré auto. Odviezla som sa do nemocnice a rozhodla sa pre jediné. Urobím jedinú správnu vec, povedala som si so slzami na krajíčku. Roztrasene som šla k posuvným dverám.

 

Carlisle:

Ponáhľal som sa k ambulancii. Zavolali ma, že je to súrne.  Na chodbe nervózne stála Bella. Vyvalil som oči a prišiel k nej.

„Stalo sa niečo?“ opýtal som sa prekvapene.

„Áno, smiem dnu?“ šepla rozpačito. Otvoril som dvere na ambulancii a Bella vošla. Sadla si do kresla a začala prekladať nohu cez nohu. Mal som z nej pocit, že sa nebude v žiadnej polohe cítiť dobre. Bola nervózna. Chvela sa nervozita presakovala z každej jej bunky.

„Tak ako ti môžem pomôcť? Máš nejaké problémy?“ opýtal som sa s úsmevom.

„No, ja som prišla, lebo som sa včera rozprávala s Rose a s Alice.“ Zatiaľ som nerozumel, čo to má spoločné s tým, že prišla. Kývol som, aby pokračovala.

„Rose mi to povedala,“ šepla a sledovala moju reakciu. Jej čokoládové oči sa mi zapreli do tváre. V jej pohľade bol strach.

„Povedala čo?“ Zodvihol som obočie.

„Povedala mi, kým ste. Celá rodina,“ pošepla a sklopila pohľad. Zalapal som po dychu a nervózne sa postavil.

„Povedala ti, že...“ Nechal som vetu otvorenú, aby ju Bella doplnila. Chcel som mať istotu, že hovoríme o tom istom. Nemohol som uveriť, že by jej to dievčatá mohli povedať.

„Viem, že ste upíri. Všetko mi s Alice vysvetlili a preto som tu. Už chápem, prečo ste ma presviedčali, aby som dieťa dala preč,“ povedala rozpačito.

„Aha.“ Najprv som sa nezmohol na nič viac. „Zvládaš túto informáciu veľmi dobre.“ Snažil som sa znieť vyrovnane, aj keď som bol vyplašený. Nevedel som, čo čakať.

„Ja chcem vedieť, čo sa mi môže stať, keď som tehotná s upírom. Aké nebezpečenstvá mi hrozia, ak si ho dám vziať, alebo si ho nechám,“ šepla. Zhlboka som sa nadýchol a sadol si k nej bližšie. Stuhla a poodtiahla sa v ustrašenom geste. Vrátil som sa na pôvodné miesto.

„Ak sa rozhodneš dať si dieťa zobrať, prebieha to takto. Jedna možnosť je potrat vyvolaný liekmi. Vpichnem ti injekciu a do krčka maternice vložíme špeciálne tyčinky, ktoré vyvolajú olupovanie maternice a tým potrat. Robí sa to v prvých týždňoch tehotenstva. Požiadavky by si spĺňala, ale to dieťa je prisilné, vďaka upírim génom. Nemusí to zabrať.“ Sledoval som jej reakcie. Chladne upierala oči do mojej tváre. „Potom je druhá možnosť. Prijmem ťa do nemocnice a v anestéze urobím odsatie plodu. Je na to špeciálny prístroj. Nebudeš nič cítiť. Večer by si šla domov. Sú tu isté riziká, ale medicína postúpila a preto sa minimalizovali.“ Bella rozvážne prikývla. Počúvala ma so zatajeným dychom.

„A ak by som si chcela dieťa nechať? Chcem počuť pravdu. Čo by ma čakalo?“ opýtala sa chvejúcim hlasom.

„Bude stále silnejšie a silnejšie. Už teraz ťa jeho pohyby bolia.“ Nedokázal som sa jej dívať do očí. Zrazu som sa veľmi hanbil za to, čím sme.

„Mám šancu to prežiť?“ opýtala sa pridusene.

„Najskôr nie. Je mi to ľúto,“ vzdychol som. „Akokoľvek sa rozhodneš, urobíme všetko, aby si bola v poriadku.“ Snažil som sa jej dodať odvahu. Chvíľu uvažovala.

„Dobre. Chcem tie lieky,“ šepla a ja som si vydýchol. Bol som rád, že k tomu pristupuje rozumne a nepanikári.

„Zavolám Edwardovi a...“

„Nie. Urobme to teraz, lebo stratím odvahu,“ šepla a prešla k ležadlu. Zavolal som sestričku a nechal Bellu pripraviť. Vôbec so sestrou nekomunikovala, len sa šokovane dívala na všetko dookola. Vzal som striekačku s liekom a na stolík som pripravil špeciálne tyčinky. Bella sa vyšplhala na gynekologické kreslo. Hlasno a hlboko dýchala. V kútikoch očí sa jej leskli slzy.

„Najprv ti vpichnem injekciu a potom vložíme tyčinky. Chvíľu si poležíš a potom budeme hodinu čakať na krvácanie. Pôjdeš domov a zajtra prídeš znova na vyšetrenie, kde skontrolujeme, či sa maternica vyčistila,“ šepol som a predezinfikoval jej bok. Vzal som do ruky striekačku a pozrel jej do tváre. Z očí jej už tiekli slzy ako hrachy.

„Chceš to?“ opýtal som sa ešte raz. Prikývla.

24. kapitola - 26. kapitola

 


Viem, že si teraz poviete, že ste sa vlastne nič nedozvedeli. Táto kapitolka bola ale nutná, aby sme Bellu pochopili. Či však nakoniec potrat vykonajú, to si prečítate v ďalšej kapitole. Nebudete čakať dlho. Sľubujem. Lolalita



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Hajzel - 25. kapitola:

 1 2 3 4 5 6 7 8   Další »
30.07.2012 [12:55]

BadLovelyLucyKrásně napsáno Emoticon Doufám, že to přeci jen dopadne dobře Emoticon

73. Kačka
11.09.2011 [17:32]

doufám, že o to dítě nepříjde!!!!!§§

24.08.2011 [13:26]

lenuskaemmDúfam že ho nedá preč.. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

71. lilibo
06.08.2011 [12:59]

liliboNe, ne, ne! Miminko jí pěkně žůstane! Emoticon Emoticon Emoticon

70. Faire
05.08.2011 [20:44]

Faire Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

16.07.2011 [8:32]

Lenka326Tak jsem to dočetla od začátku až sem. Vím, že jeden koment za 25 dílů je málo, ale četla jsem v noci díl po dílu a nechtěla jsem přestat.
Tak teda: WOW! Mám ráda "zlého" Edwarda, objevuje se tak málo, ale tohle je teda síla. Ty první díly, proč je takový??? Byl opravdu na zabití. A chudák Bella, z prvního "milování" si nic nepamatuje a otěhotní??? A kdyby ještě tušila s kým. Bylo to hrozné, jakým způsobem se jí snažil přinutit jít na potrat. Nechápu, jak to všechno zvládla a že si ho nakonec vzala. Naštěstí, Edward není takový debil, jak na první pohled vypadá, i když to,co provedl o svatební noci bylo tak odporné!!!
Cullenky řekly Belle pravdu a ona se vyděsila a zareagovala naprosto logicky, začala se bát. Proto tohle její rozhodnutí, že dítě dá pryč. Chápu ji, ale nemyslím si, že ten potrat nakonec povolí.
Lolalito, děkuju za nádhernou povídku, kterou píšeš a já letím na další dílek a slibuju, že komentíky už budou pravidelně.
Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

12.07.2011 [12:44]

SummerLili Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

67. Inoma
11.07.2011 [23:19]

InomaPřesně jak jsem si myslela. Bella zareagovala vlastně naprosto logicky, ale i tak mám pocit, že si to miminko vzít nenechá... Tohle je jen pokus se z toho všeho probudit a žít tak, jak žila do teď.
Carlisle musel dost valit oči Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

66. MatikEsmeCullen
09.07.2011 [6:50]

Krásne.... Nejaký čas som tu nebola a tak teraz mám čo doháňať. Ale je to krásne .. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

65. vesper
08.07.2011 [22:25]

vesper Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon skvělá kapitola, úžasná povídka a já se zase opakuju... Emoticon Emoticon Emoticon ale jinak to nejde Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
Strašně moc se mi líbí, že je Bella normální člověk, který se chová jako osoba, která se dozví o upírech. Není to nijak zidealizované, prostě o sebe má strach a tak by to měl,o být! Lidé mají přece docela silný pud sebezáchovy a na ten bývá často v povídkách Edy a Belly zapomínáno... To, že jsou Culleni dobří a to mimino bude nakonec nejspíš taky dobré a možná to snad i Bella přežije (možná ji promění?... nebo snad chystáš smutný konec?! ne, to snad ne!!!) my jako čtenáři tušíme... ale ona, chudina vyděšená, počítá spíš s těmi horšími variantami a bojí se o sebe, bojí se smrti, tak jako většina lidí. proto miluju tvé povídky, Katy, protože je máš reálné. Píšeš o skutečných a pravděpodobných reakcích a následcích...

 1 2 3 4 5 6 7 8   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!