Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Hajzel - 45. kapitola

Edward sa konečne porozpráva s Bellou. To, čo jej povie a ako jej vysvetlí všetko, čo sa stalo, si prečítate tu. Pekné čítanie. Lolalita

29.08.2011 (20:30) • lolalita • FanFiction na pokračování • komentováno 129× • zobrazeno 18920×

Bella:

Ležala som na podlahe a moje telo preberalo chlad z podložky. Neviem, ako dlho som tu bola, no počula som zapraskanie dverí a niekto ma na dlážke otočil. Bol to rýchly pohyb.

„Bella, Bella...“ dorážal na mňa ten hlas. Potvorila som oči. Edward sa nado mnou skláňal a vo mne sa zmobilizovala sila obrany vlastného života. Začala som ho odtláčať a brániť sa jeho dotykom. Panikárila som. Cítila som sa ako na začiatku, keď vo mne jeho dotyky vyvolávali len odpor a strach.

„Prestaň, Bella! To som ja...“ šepkal. Keď si nevedel poradiť, prirazil mi zápästia k sebe a zodvihol ma do vzduchu. Jednu ruku zakliesnil podo mňa a druhé zápästie pevne zvieral druhou rukou. Nemohla som sa pohnúť. Rezignovala som. Zavrela som oči a nechala som sa strhnúť temnom. Nemalo zmysel bojovať a nemala som na to ani dosť síl.

 

Po dlhšej dobe som otvorila oči a bola som tam, kde na začiatku. Bola som však rada, že nie som na psychiatrii alebo mŕtva. Zodvihla som sa na lakťoch. Všade zase samá hadička a môj kamarát srdcový monitor. Zahľadela som sa k skleneným dverám. Počula som krik a sústredila som sa na slová.

Bol to Edward. Cez sklenené dvere som videla len obrys dvoch postáv. Reval na celú chodbu.

„Ste sa zbláznil? Ako ste ju mohol pustiť? Bola dva týždne mimo. Psychicky nie je najskôr v poriadku. Mohla zomrieť...“ vrieskal.

Tak, už to začína, pomyslela som si. Už apeluje na to, že som blázon. Rozmýšľala som, čo robiť. Upírovi by som neušla a podvoliť sa tiež nehodlám.

Otvorili sa dvere a Edward vošiel. Pozrel sa na mňa a okamžite priskočil k posteli.

„Bella, čo si to vyvádzala?“ povedal naliehavo s istou dávkou výčitky a pozrel sa mi do očí. Sklonil sa, akoby ma chcel pobozkať, no ja som rýchlo uhla. Bola som v kŕči. Celé telo sa mi naplo ako struna. Moje obranné mechanizmy boli v pohotovosti. V hlave mi blikali výkričníky. Edward sa zrazu zatváril zmučene a odtiahol sa. Sklonil hlavu a hlasno vydýchol. Bolo to zvláštne ľudské gesto.

„Bella, Alice mi povedala o čom ste hovorili v deň, keď si porodila. Všetko to s Tanyou je hlúposť. Bella, to si predsa nemôžeš myslieť. To mi tak málo veríš?“ pošepol a uprene sa mi pozrel do tváre. Natiahol ku mne ruku, akoby mi chcel z čela odhrnúť vlasy. Ustrašene som znova uhla pred jeho dotykom.

„Bella, Tanya je minulosť. Tvoja mama bola ešte dievčatkom, keď som s ňou bol. V tej garáži sa ma pokúšala zviesť a na chvíľu som naozaj podľahol. To si videla, ale naozaj len na chvíľu, lebo ja by som ti nikdy takto neublížil. Chcem len teba a to som povedal aj Tanyi.“ Edward sa tváril tak úboho, ale stále som neverila. Bolo tu toho oveľa viac, než len to s Tanyou. Nesúhlasne som kývala hlavou. Nie som predsa blázon. Rozmýšľala som, čo povedať a hlavne ako.

Posunula som sa na posteli vyššie.

„Kde je moja dcéra?“ pretlačila som cez zomknuté pery. Môj chrapľavý hlas znel ako zo záhrobia. Edward sa narovnal.

„Keď mi tvoj otec zavolal, že si sa prebrala, sadol som do auta a šiel domov. Trvalo mi to pár hodín. Chcel som ju priviesť, aby si ju videla,“ zašepkal. Pokrútila som hlavou.

„Do Forks je to pol hodina,“ prskla som.

„Nebývame vo Forks. Presťahovali sme sa.“ Chytil sa bočnice postele a nervózne sa zaknísal.

„To som si všimla v dome, že ste sa presťahovali.“ Nenávistne som sa na neho zadívala. Uprene som mu hľadela do tváre, aby som mohla čítať jeho pocity. Chcela som vedieť, či sa mi dokáže pozrieť do očí.

„My sme sa presťahovali, Bella. Dom som vyberal už celé týždne, aby bol pre nás vhodní. Tam som chodil, keď som nebol v škole. Na Aljašku sú to tri hodiny. Našiel som dva domy. Jeden hlbšie v lese pre rodinu a jeden menší zrubový pre nás. Museli sme sťahovanie urýchliť, keď sa maličká narodila. Je zvláštna. Niekto by si všimol, že nie je obyčajné novorodeniatko. Charlie by ju chcel vidieť a to by bol problém. Keď ju uvidíš, pochopíš.“ Znova sa pokúsil nahnúť sa k môjmu čelu. Ja som však nedokázala uveriť. Pripadalo mi to smiešne.

„Nebol si tu,“ šepla som. Horúčkovito som premýšľala. Oči mi behali po miestnosti a rozmýšľala som, či je možné, aby som o jeho prítomnosti nevedela.

„Bella, bol som tu takmer každý deň. Opýtaj sa kohokoľvek. Celý deň s Charliem sme sedeli pri tvojej posteli a potom v noci cez okno. Nenechal som ťa samú a keď aj áno, tak len na pár hodín. Domov som šiel len vtedy, keď som malej veľmi chýbal. Obaja jej strašne chýbame. Neustále sa na teba pýta. Bella, ver mi!“ V jeho hlase bolo toľko bolesti. Celé to bolo šialené. Pozrela som na môjho muža.

„Moja dvojtýždňová dcéra sa na mňa pýta?“ Zakrútila som hlavou.

„Pochopíš, keď ti ju večer prinesiem.“ Pri tých slovách mi podskočilo srdce. Zatočila sa mi hlava a monitor začal hlasno pípať. Edward strelil pohľadom na krivku, ktorú kreslil.

„Upokoj sa, lebo ti vyskočí srdce.“ Natiahol sa a vypol alarm na prístroji.

„Prinesieš mi ju?“ Hlas sa mi zlomil ako starej žene. Edward prikývol. Prstami si pošúchal oči a prešiel po tvári. Pôsobil unavene.

„V noci. Nemôžem teraz. Je priveľká na dva týždne. Rastie rýchlo. Vyzerá tak na dva mesiace. Alice a Rose ti každučkú zmenu fotia. Keď tu bude pokoj, prídem cez okno.“ Pozrel mi do tváre. Bola som unavená. Stále som mala pochybnosti. Keď mi ju večer prinesie a vloží ju do môjho náručia, možno uverím. Keď však nepríde, mňa to zabije. Vedela som, že by mi puklo srdce. Potrebovala som premýšľať. Potrebovala som si usporiadať ten chaos v hlave. Bol tu aj s mojím otcom a ja som o nich nevedela.

„Odíď! Teraz ťa tu nechcem!“ hlesla som. Edward sa neveriacky otočil a odišiel.

Po pár minútach vošiel lekár. Vyzeral, akoby žul citrón. Skontroloval infúzie. Trocha rozpačito som ho chytila za rukáv.

„Odpustite mi. Môj manžel žiadnu sťažnosť nepodá. Ja som odišla na vlastnú žiadosť. Máte to čierne na bielom. Je mi to ľúto, ale ja som musela odísť,“ šepla som. Doktor sa na mňa zvláštne pozrel a nahol sa až k môjmu uchu.

„Ak potrebujete pomoc alebo s niekým hovoriť, s nejakým odborníkom alebo políciou, stačí povedať,“ zašepkal. Vtedy mi došlo, že si myslí, že sa svojho manžela bojím a to, čo predviedol Edward na chodbe, mohlo byť pre lekára silným zážitkom. Trocha som sa zarazila. Musela som pôsobiť vydesene a vlastne som vtedy aj bola. Len som pokrútila hlavou, že pomoc nepotrebujem. V mojej izbe sa striedal zdravotnícky personál ako na páse. Večer prišla sestra.

„Už som tvojho manžela poslala domov. Sedel na tej chodbe ako za trest,“ šepla a usmiala sa. Vyvalila som na ňu oči.

„To nič, zlatíčko. Ja keď som porodila syna, myslela som, že svojho muža rozdrapím. Vytáčalo ma ešte aj to ako stál a dýchal. Prešlo to. Hovoria, že je to niečo s mliekom, ale ja si myslím, že je to len tým vypätím z tehotenstva a bolesťou. To psychiku ženy poznačí a ty si to mala naozaj ťažké. Ten chlapec je však zlatíčko. Bol tu každý deň,“ usmiala sa a natriasla mi vankúš. Bola to staršia žena a tak mi vôbec nevadilo, že mi tyká.

Keď celé oddelenie stíchlo a sestra za sebou o pol desiatej zatvorila dvere, začala som nervózne sledovať okno. Bola už takmer pol noc a mňa sa zmocňoval pocit beznádeje. Tupá bolesť na hrudi sa vracala. Oči mi zas začali vlhnúť.

Zrazu zaškrípal parapet a dovnútra vkĺzol Edward. Mal na sebe hrubú bundu zapnutú až po krk. Jednou rukou objímal veľkú guľu na svojej hrudi. Rozopol sa a opatrne vybral jemnú ružovú deku. Bol jemný a jeho oči sa láskyplne upierali na ten ružový uzlíček. Podal mi ju a ja som ju zovrela v náručí. Bola príšerne ťažká. Edward ju musel jednou rukou podopierať. Rozbaľovala som tú deku ako darček na Vianoce. Vykukla na mňa nežná tvárička. Anjelik v deke spinkal. Oči mi zaliali slzy. Mala snehovo bledú tváričku. Plné jahodové pery a vlásky sa stáčali do lokničiek. Pusinku párkrát komicky nakrčila. Pozrela som na Edwarda a on sa usmial.

„Chcela zostať hore, ale nevydržala to. Veľmi ťa chcela vidieť.“ Pohladil ma po ruke, ktorou som zvierala deku. Mykla som sa a dievčatko ospalo otvorilo očká. Uprela na mňa čokoládové oči a potom vykúzlila dokonalý úsmev. Pusinku mala plnú drobných zúbkov. Prešla som jej prstom po líčku a v hlave sa mi objavili zvláštne obrazy. Vyvalila som oči a pozrela na manžela.

„Hovoril som ti...“ Usmial sa. Bola dokonalá. Nemohla som uveriť, že to stvorenie podobné víle vyšlo z môjho tela. Srdce sa mi roztekalo blahom. Chcela som ju privinúť k svojmu telu, ale Edward ma zastavil.

„Bella, naša maličká je dosť po oteckovi,“ povedal pokojne a čakal, že pochopím.

„Ako to myslíš?“

„Si človek a naša princezná dáva prednosť krvi pred detskou stravou. Len mám strach, aby ju tvoja ľudská vôňa...“ odmlčal sa, lebo som si okamžite privinula malú k tvári a ona sladko zavrčala. Usmiala som sa. To vrčanie určite nebolo ľudské, ale bol to tak sladký zvuk.

„Nechce mlieko? Vôbec nechce ľudskú stravu?“ opýtala som sa. Edward sklamane zakýval, že nie. Pozrela som zas na maličkú. Chytila som šnúrku na košeli. Edward sa prekvapene strhol, keď pochopil, čo chcem urobiť. Prsia ma celý deň zvláštne boleli. Bola som po pôrode dva týždne. Určite mi dávali niečo, aby sa mi netvorilo mlieko, no aj tak som cítila, že ich mám naliate a trocha mi sem-tam pretieklo. Otočila som dcérku a strčila jej do pusinky prsník. Najprv prekvapene vytláčala bradavku jazykom, no zrazu sa prisala. Troška to zabolelo, ale len na začiatku. Edward sa prekvapene pozeral. Z jeho hrude sa ozvalo jemné zavrčanie, aké pred chvíľou vykúzlila aj naša spokojná dcérka.

„Ako sa vlastne volá,“ šepla som a tak som donútila svojho manžela, aby zavrel ústa a prestal civieť na moju dundajúcu dcérku.

„Ja som chcel počkať na teba. Ty jej dáš meno,“ odpovedal pohotovo.

„A ako ste ju volali dva týždne?“

„Princezná, Bellinka a rôzne,“ povedal s jemným úsmevom a ďalej sledoval našu malú. Pustila prsník a tak som ju s Edwardovou pomocou preložila na opačnú ruku a oslobodila som aj druhý prsník, ktorý si už malinká pôžitkársky tlačila do pusinky. Edward sa zasmial.

„Vie, čo je dobré,“ povedal pobavene. Hladil maličkú po ruke. Ja som tiež videla, čo sa odohráva v jej hlavičke. Nadšene mi ukázala, aké je mliečko od mamy mňam.

„Mohla by sa volať Renesmé. Po našich mamách.“ Pozrela som do Edwardových čiernych očí. Nahol sa ku mne a naznačil, že ma chce pobozkať. Tentokrát som mu vyšla v ústrety. Stále som bola neistá, no myslela som na slová tej sestry. Edward sa mi otrel o pery. Naša Renesmé si vtedy hlasno odgrgla a začala sa smiať. Obaja sme sa na ňu pozreli. Veľmi sa jej páčilo, čo robíme. Edward ma pohladil po ruke.

„Bella, prosím, ver mi. Milujem vás. Milujem vás obe. Opýtaj sa na čokoľvek a ja ti odpoviem. Bola si na tom veľmi zle a ja som sa príšerne bál, že o teba prídem. Carlisle ťa chcel premeniť, ale ty si to nechcela. Chcel som urobiť všetko, aby sme nemuseli, a preto som ťa vzal do nemocnice. Bol som stále tu, aby som mohol zasiahnuť, keby si sa zhoršila. Urobil by som to, lebo sa ťa nedokážem vzdať. Nikdy sa ťa nevzdám. Nemocnica má lepšie vybavenie, než sme mali doma. Si dôvod prečo žijem,“ šepkal tak rýchlo, že som niektoré slová strácala, no vedela som, čo povedal. Pozrel sa k dverám a rýchlym pohybom vzal maličkú.

„Idú ťa skontrolovať,“ šepol a malá zakňučala.

„Ulož ju a ráno sa porozprávame.“ Renesmé som ešte rýchlo pobozkala a môj manžel zmizol. Do izby vošla sestra.

„Čo nespíš?“ opýtala sa a pozrela na moju rozhalenú košeľu. Pozrela som sa do svojho výstrihu.

„Pobolievajú ma prsia. Viem, že mi dávate niečo, aby sa mlieko netvorilo, ale nechcem to už brať. Mám dcéru a chcem ju kojiť,“ povedala som prosebne. Sestra sa šibalsky zasmiala.

„Tie lieky som ti z liekovky vybrala už ráno. Poviem lekárovi, aby ich už nepísal. Chválim ti, že chceš kojiť. Niektoré dievčatá nechcú, aby si nepokazili postavu, ale nie je nič krajšie. Veď uvidíš,“ šepla a zhasla lampičku nad posteľou.

44. kapitola - 46. kapitola

 

---

 

Tak, čo poviete? Podarilo sa mi to rozmotať? Takto som to mala naplánované od začiatku, tak sa na mňa nehnevajte, že ste si museli užiť toľko bolesti s Bellou. Ďakujem vám za podporu. S ďalšou kapitolkou sa budem ponáhľať.  Lolalita

Autor: lolalita (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Hajzel - 45. kapitola:

Ja by som na bellinom mieste edwardovi vobec neverila presny nadpis si dala na tu poviedku HAJZEL!!!!

Tak to bylo krásný!!! Konečně jsem se trochu uklidnila Jsem strašně ráda, že se to vysvětlilo! A ty vyznání, co jí Edward řekl... no prostě jsi jednička!

Tak tohle je mnohem, mnohem lepší než Sad End

Ach! Jdu hned na další díl!!

VELMI Krasna kapitola a dufam ze eswarda este poriadne potrapis lebo si to zasluzi

Božínku!!!!!!!! wowowowow!!! Musím se přiznat, že jsem se téhle kapitolky nemohla vůbec dočkat!! Konečně!! Je dokonalá, i když je mi Bell pořád moc líto a to hlavně proto, jak se k ní celá rodina před porodem chovala. Edward si ji podle mě moc nezaslouží, za to, že se jí ani jednou před tou fuchtlí Tanyou nezastal (cituji: 'Nemám ráda když pláčou... Bello okamžitě běž do pokoje...' no kde to jsme? Jak jí tohle jako vysvětlí?) a navíc se s ní ještě v garáži muchloval. Sice tu tvrdí, že to bylo jen líbání, ale proč se teda celej osprchoval a převlíkl? A co vůbec bude s tou odpornou zmijí Tanyou?? Jinak jako vždy jsi ve mě vyvolala tolik pocitů, že to ani není možné. Tahle povídka je prostě boží!!!

No ja žasnem... Prekonala si sa!!! Už som si fakt myslela že sa na ňu vysrali!!! Hrozne mi odľahlo!!!

Krásně dojímavá kapitolka
To, jak si Bella myslela, že jí chce Edí zavřít do blázince, to mě pobavilo. Moc se těším na další

skvělé, četla jsem i sad end a ten byl skutečně strašný. Tedy, aby si mi rozuměla, sad end byl skvěle napsaný, ale to, co se stalo s Bells, bylo strašný.Happy se mi líbí mnohem víc a nemůžu se dočkat další kapitolky.

konecne sa to vsetko vyjasnilo
ja som vedela ze by ju len tak neopustil, ked si uz tak dlho budoval cestu k jej srdcu . chudak Bella si toho musela vytrpiet strasne vela, aby sa jej svet vratil do pohody a dufam, ze v dalsich dieloch aj lasky
tesim sa na pokracovanie

Eternity: Nemyslím, že sa k nej správali nepekne. Ona to tak videla. Tešili sa s Tanye a boli na Bellu nahnevaní. Jasne jej povedali, že nemá byť v dome upírov sama a ona bola. Báli sa o ňu a reagoval napríklad Carlisle trocha podráždene.

Bylo to úžasné... Sice se úplně ve všem nepotvrdila Inomina teorie... nebo vlasntě jednu věc si nevysvětlila... Proč se Cullenovi k Belle, když přijela Tanya chovali tak divně? Přece to vše nebylo jen dílem její bujné fantazie ne?

no už se z toho stává taková ta klasika "a žili spolu šťastně až do smrti" můžu dostat i druhou verzi prosím? jindra.es@seznam.cz díky

Úžasné!!! Nakoniec Edward nebude taký hajzlík.

ja viem ze ty si autorka a nemam sa ti do tho co starat ale mohla by si to este predlzit *???? prooooooooooosiiimm ja tuto poviedku tak strasne rada citam ako nikto !!!

skvělé

Je to nádherné, úúúúžasné, krása! Jen tak dál. Máš to velmi hezky vymyšlené!

troška bolesti s Bellou ja som strašný empatik všetko prežívam...
ale rozmotala si to dobre akurát chúďatko Bella...
už to bude hádam všetko v poriadku...
naozaj úžasná kapitolka...
a neskutočne sa teším na pokráčko...

Wow Vyriešila si to super Krásna kapitola

Nádhera!!!!

Já nemám slov..... nadhera.... :)

Krásnýýýý udělala jsi mi moc radost, úžasná kapitola

Nádhera! Pěkně si to vyřešila. Teď doufám, že jim dopřeješ ještě nějakou dobu klidu na opětovné sblížení a aby Bella začala Edwardovi věřit.

Úžasná kapitola

skveléééééééééééééééééééé

Uf jsem si oddechla

Jsem moc ráda, že to dobře dopadlo

Díky,už jsem se bála otevřít další kapitolu.

mě se tak ulevilo že se všechno vyjasnilo i stou scénou v garáži

moc hezkééé...Jsi nejlepší spisovatelka..aspoň podle mě

To mi spadl kámen ze srdce :) sem strašně ráda, že se to nakonec vysvětlilo, Edward že jí nepodvedl, ani jí nevzal dítě...paráda :)

Vysvětlilo všechno, jupííííí!!! Malinká je skvělá, nakonec bude i kojení. To ani upíři nečekali,co? Snad te´d už bude všechno v pořádku.
Já se na tebe nehnněvám, ptž si to vymyslela báječně.

K - O - N - E - Č - N - E !!!!!!!!!!!!!!!!!!! Už som si myslela, že to bude smutné donekonečna.

Kurňa...já netušila že to za dva dny přečtu...Je to špatné ...teď musím napjatě čekat na další kapitolku...To si do té doby vytrhám všechny vlasy,jak budu zvědavá,i když vím, že se všechno rozmotalo...Je to skvělé... Doufám,že další bude brzo...

Krása. Mala Renesmee je rozkošná. A Edward... Ach. Ja som taká rada, že je vlastne všetko OK. Ach. Ach. Ach. Naozaj nádherné. Neviem sa dočkať pokračovania.

sladké

bolo to skvelý a oplatilo se čekať :-)

uff.. to jsem si oddychla!! Nádherná kapitolka!!

Supeeer :PP krásně si to vymyslela a vysvětlila

noo fúúúú....nenormálne mi odľahlo...bolo to krásne napísané...:-*

krásne ako vždy božžééé.. táto poviedka krásne a neviem sa dočkař pokračovania... a dostala som sa na net takže som si musela prečítař kapitolku

Překrásná kapitola. Všechno do sebe krásně zapadlo. Jako vždy se moc těším na pokračování.

Nádherná kapitolka, moc se mi tato kapitolka s vysvětlením líbila, opravdu nádhera. Líbi se mi Bellino chování, vůbec se jí nedivím, že mu nevěří! Opravdu nádhera

tak doufám že hodláš dal pokračovat a nevrhneš sem hned konec těším se na další díl a doufám že bella s Edwardem budou v cajku

klobúk dole

krása těšim se na další =))

Krása, konečně jsou všichni šťastní

ááá no konečne sa to vysvetlilo
nádherná kapitolka
teším sa na ďalšiuuuuu!

Woow

Jsi úžasná! Krásná kapitolka :)

krása

jedním slovem NÁDHERNÉ!

dokonalost krása

Krása, krása, krása !!!!! Bola to úžasná kapitola. Strašne sa teším na ďalšiu a dúfam, že bude čo najskôr.

Děkuji... znovu a znovu děkuji... je to krásné a sladké. Miluji HE. Ale přeci jen malý červíček zvědavosti... ona by jako člověk umřela a pak...!!! S napětím očekávám další pošušňání z Tvého pera

No konečne sa to vysvetlilo! Perfektne si to vymyslela. Som rada, že to takto dopadlo, pretože už som si i ja začala pomaly domýšľať to čo Bella, i keď mi to trošku nesedelo
Je až neuveriteľné, ako sa to všetko zmenilo. Hlavne Edward. Keď si spomeniem aký bol na začiatku a aký je teraz... Vtedy mi prišlo nemožné, aby boli spolu a aha
Nádherná kapitola!

Lolalitka,
balzam na dušu po všetkých tých nervy drásajúcich kapitolách, ktoré síce boli dokonale napísané, ale vôbec nie oddychové .
Aj tak si myslím, že má Edward čo doháňať s vysvetľovaním, najmä postojom Edwardovej rodiny voči Belle a správaním k nej - neboli to len tehotenské hormóny, ale naozaj reálne vykreslená chýbajúce láska Cullenovskej rodiny k Belle - akoby bola naozaj tým pomysleným inkubátorom na donosenie dieťaťa .
PROSIM, len poviedku neukončuj hneď, ale dopraj nám / mne aspoň ešte pár častí

ano, ano, ano to je nádherné, věděla jsem, že bys to jen tak nenechala... nádherná kapitolka a Renesmee je úžasná.... moc se těším na další

Na Tebe se člověk nemůže nikdy zlobit!
Nádherná kapitola jako vždy

ach ach ach!!!
musela jsem si to přečíst znovu a znovu!!! nádhera!!!!!
Teda nechci Edovi tak brzo odpustit, protože mě dost naštvali...ale pokud to bylo fakt všechno jinak... no moooc se těším na další díl. Eda má pořád ještě co vysvětlovat
ale už ted byl úžasný!!!
a ta maličká!!!
no a hlavně Eda s maličkou!!!
a jak bumbala od Belly a Eda jen kulil oči

No D.O.K.O.N.A.L.O.S.T!!!!!!!!!!

Věděla jsem, že to nějak vymyslíš!!! Protože i Edwardovy pohledy byly plné lásky, to sblížení se Belle nezdálo, naopak, poslední chvíle těhotenství byla přecitlivělá a "slyšela trávu růst". A pár špatně vysvětlených věcí a horor byl na světě. Docela si vzpomínám, jak jsem byla nervní poslední dva týdny, takže jí naprosto chápu. Díkybohu, že se jí nic nestalo, a stokrát díkybohu, že se všechno vyjasnilo, konečně viděla svoji dceru a skončili ve velkém objetí jako rodina. Po těch smutných kapitolkách to byl doslova balzám na nervy.

Božemôj, táto kapitola bola vážne neuveriteľná! Dokonalosť! Lepšie slovo na to naozaj nepoznám.
Páči sa mi, ako si to nakoniec vysvetlila, mňa by niečo také v živote nenapadlo.
A neboj sa, ja sa určite nehnevám, že som si s Bellou toto všetko prežila. Práve tie kapitoly plné úzkosti, bolesti a strachu mi úplne brali dych, nedovolili mi prestať premýšľať nad poviedkou. Tamtie kapitoly boli rovnako úžasné, takže žiaden strach.
Už sa neviem dočkať ďalšej, určite rovnako úžasnej a prepracovanej, kapitoly. Dúfam, že pribudne čo nevidieť.

konečne som sa dočkala:D
fuuuuuuuha.. vedela som, že hladal domy, keď nechodil do školy...
a opäť tu je ten starostlivý Edward... aj keď ten bozk s tanyou si fakt mohol odpustiť:D
ale som naozaj rada

jeeeeeeeeeeej krááááááááásne

Dokonalost sama. Jen mi dělá starosti to, že Bella je člověk.

ehm... lolalitko... vidím špatně nebo je opravdu datum vidání 30 11 1999 v 00:00?

krása moc se mi to líbí

Hezky si to rozmotala celou kapitolu se jen culím je to krásné, díky

Super, skvěle jsi z toho vybruslila. Nádherná kapitolka...

úžasné, líbí se mi, že nikam nesspěcháš, povídka je realistivcká, moc se mi líbí projev důvěry Belly k Edwardovi, to že mu hned nevří je super, díky tomu ten příbch může ožít, není to zamilování po pár sekundách, ale opravdu reálné a důvěryhodné, úžasné, tleskám ti, jsi skvělá pisatelka, krása, jet tak dál, držím ti palce, opravdu super, nemám slov

malé Renesme ách som rada,že sa to ako tak vyriešilo len som zvedavá či bude chcieť byť Bella upírom alebo čo sa vlastne stane dúfam,že ďalšia kapitolka bude rýchlo som trošku viac zvedavá krásna kapitolka

tato kapitolka se mi zatím líbila nejvíc :-D

krásna kapitola!

Krásné, zahřálo to u srdce. I tak bych ale nic Edovi za tu pusu té blonďaté náně nedarovala. Trošku bych mu to vrátila, aby ochutnal ten pocit.....jinak paráda. Jsem zvědavá, co bude dál a jestli dojde k proměně.

Dononalost...Prosím rychle další...Moc se mi líbí styl jakým píšeš...

Loli, nádherně si vysvětlila tu situaci mezi Edwardem a Tanyou, ale nějak to pořád nevysvětluje to, proč se k Belle chovala Esmé tak chladně a proč ji Carlisle komandoval. Snad se to ještě vysvětlí, protože nechci věřit tomu, že by byli smutní z toho, že si Edward Tanyu nevzal a oni toho strašně litovali. Navíc, nechápu, proč si tohle měla odskákat Bella (tím jejich chováním).
Jinak kapča byla nádherně něžná Líbilo se mi, jak Bella věděla, co dělat s miminkem a nedala na Edwardovo upozornění ohledně lidské vůně. Každé miminko údajně pozná svou maminku podle tělesné vůně, a proto se nedoporučuje v období, kdy žena kojí používat deodoranty atd. Tolik k přednášce o vůních... A taky se mi líbilo, jak instinktivě přiložila malou. Edward musel čubrnět. Ten jeho pohled musel být k nezaplacení
Moc se těším až si spolu promluví. Doufám, že se už vše vysvětlí. Moc se na to těším

aaaaaaaaaaaaaaaa uzasne!!!!som na vrchu blaha .........krasa..........rychlo pokracko

toto je najkrasia vec aku som kedy citala ja tuto poviedku milujem!!! je dokonalaaa KAZDE RANO SA POZERAM CI NIE JE NOVA KAPITOLA ALE DNES TAM BOLO NAPISANE ZE CLANOK ESTE NIE JE HOTOVY no tak pisem az teraz .... bravo sklanam sa pred tebou

Panebože, to byla nádhera!!
Edward je zlatej! Pocelý čas byl s ní, já to věděla, že není tak zlej!!
Ten konec s tou maličkou... ach, málem jsem se štěstím rozbrečela...
Úžasné!!!!

Já už ani nwm jak slovy vyjádřit, jak je tato povídka skvělá! Strašně se těším na oba konce. Ještě to s námi chvilku vydrž

Nádheraaaaaa

Dokonalé... Aaa skvělé, jak to děláš člověče. To je tak krásná kapitolka... Mhmmm já nemám slov, nádhera...

Fuj ale som si oddýchla som rada, že to tak dobre dopadlo prosím rýchlo pokračko prosím prosím prosím

Tak rozkosne ten konec me dpstal a je dobre ze se vsechno vysvetlilo nadhera jsem unesena ses neuveritelne sikovna klanim se hlavne at to dobre dopadne

Nevím, zda ten příběh byl zamotaný, jak říkáš, Lolalito. Spíše Bella žila v absolutní nejistotě a to ji málem přivedlo k šílenství.
Tímto se to samozřejmě dostalo do těch dobrých kolejí a my konečně můžeme být spokojeni.
Děkuju za krásnou kapitolu.

pekná kapitola

Krásne.

nádhera Lol, za to trápení to stálo, úžasná kapitolka ... sice mi pořád nějak úplně nesedí to s tou Tanyiou, tzn. to jak se v tu dobu chovala celá upíří rodinka podivně, ale to bylo asi nutné hlavně kvůli tomu sad-endu, takže v poho ... trochu mě mrzí, že povídka zase spěje do konce, byla/je naprosto boží, ale což - jsi skvělá povídkářka, možná jednou budeš i spisovatelka, kdo ví .... díky moc

Kapitola byla úžasná, ostatně jako všechny predchozí .. už se tešim na pokračování. A jedště bych te chtěla poprosit o zaslání sad endu, tady je můj e-mail razdikova.veronika@seznam.cz

Juuuu no to bylo naprosto uzasny!!!! Skvela kapitolka! Strasne se ti to povedlo, opravdu:) Ani nemam zajem o sad end, nemam je moc rada, asi bych u teto povidky spatny konec nesnesla:) No a ted uz mi jen zbyva tesit se na dalsi kapcu:)

Úžasné, píšeš naprosto skvěle !

Za tak nadhernou kapitolku je ti vse odpusteno od ted uz E s B budou snad navzdy stastni?

Nádhera

K tomu není co dodat krása

Ten konec, lolalitko, to bylo táááksladký. Ale ten začátek a to s tou Tanyou... Já neivm, tak lehce byhc mu asi neodpustila, chápu, že je chlap, ale nemá bejt upírská láska ta... nejláskovatější? NO, prostě se neměl nehcat unýst, no...

Krásné, moc se ti to povedlo

DÍKY!!!! DÍKY!!! Díky!!!! Tohle jsem potřebovala jako sůl. Už jsem se začínala bát, že se to snad neobrátí v dobré. Skvěléééé

Absolutně perfektní... sice nemám ráda Sad endy, ale jsem zvědavá, jak to s ním myslíš...

Mohla bys mi ho prosím poslat na můj mail? VampE4B@seznam.cz

Ale doufám, že bude i Happy end!!

boze som tak rada ze sa to rozmotalo a edward bol fakt zlaty chudak aj ked minulu kapitolu by som ho este prizabila

To bolo úplne úžasné! Som rada,že jej to Edward vysvetlil . Veľmi sa mi to páčilo

konečně šťastná kapitolka

krása

Pekné..

JEDNA BASEN

áh.. nádhera!

Tak predsa nie je Edward až taký hajzel... Super kapitola

nádhera...krásná kapitola...už se těším na pokračování a na e-maila mi prosím pošli sad end, ale absolutně netušim, jak tohle může mít špatný konec...dokonalá kapitola
můj e-mail Jana.Zdrazilova@seznam.cz

Přidat komentář:

Nick:

Text: