Povídka se umístila na první místě v anketě o Nej povídku měsíce září, a tak ji dáváme na titulní stranu. Gratulujeme. :)
Konečne ste sa dočkali Epilógu. Prajem Vám príjemné čítanie. Lolalita
09.10.2011 (18:30) • lolalita • FanFiction na pokračování • komentováno 128× • zobrazeno 17992×
Bella:
Ponáhľala som sa na ďalšiu hodinu. Prebehla som po chodbe a vletela do triedy. Učiteľ už stál pre katedrou. Ospravedlňujúco som sa usmiala a sadla si do lavice. Renesmé sa ku mne nahla.
„Kde si sa zabudla, mami,“ napomenula ma moja dcéra a ja som pretočila oči. Zdržala som sa pri Niky, ktorá ma oduševnene musela poinformovať o svojom novom spolužiakovi. Pousmiala som sa a melancholicky privrela oči. Začala som si premietať náš život, akoby to bol film.
Renesmé bola tak sladká ako dievčatko. Ona a Niky vyrástli hrozne rýchlo. Než som sa stihla spamätať, boli obe dosť veľké, aby sa začali stretávať s ľuďmi. Bolo potrebné im to umožniť.
Z ostrova sme odišli, keď začala Niky rozprávať. Chvíľu sme žili v Európe a potom sme sa vrátili na Aljašku. Tam nám to vyhovovalo a dievčatá si tam užívali množstvo snehu a zvery. Bolo to krásne obdobie, ale netrvalo dlho. Ako upírovi mi roky ubiehali hrozne rýchlo.
Existovať medzi ľuďmi bolo ťažké. Všetci sa na nás zvláštne dívali, keď sme niekam prišli. Dievčatá rástli ako z vody a postupne už vyzerali ako naše rovesníčky. Bolo to divné a zároveň krásne. Keď sme šli von všetci štyria, párkrát sme sa dostali do zvláštnej situácie, keď som s Edwardom kráčala za ruky a naše princezné sa rozhodli venovať svojmu otcovi pozornosť, ktorú si okoloidúci vysvetľovali rôzne.
Doma to bolo v poriadku. Edward ich každý večer ukladal do postele, ako keď boli ešte maličké myšičky. Z rozprávok sa stávali kázania o škole, chlapcoch a, samozrejme, ako sa neprezradiť. Edward bol najstarostlivejší otec na svete. To, že dievčatá potrebovali spánok, malo úžasné výhody. Mali sme s Edwardom celú noc pre seba.
Keď dievčatá boli dosť veľké, nastúpili na strednú a keďže som strednú nikdy nedokončila, nastúpila som s nimi. Mala som ich aspoň pod dohľadom. Všetci si mysleli, že sme sestry a tak to bolo najlepšie. Edward nás stále čakával pred školou. Trocha to naše manželstvo oživilo, keď sme sa hrali, že spolu chodíme a nemohli sme sa ani na verejnosti pobozkať, aby to nevzbudilo podozrenie.
Carlisle sa zamestnal v nemocnici a Esmé zostala doma. Vyhovovalo jej to, že môže mojim dcéram vyvárať a vypekať. Rose a Emmett sa rozhodli trochu cestovať a Alice s Jasperom si oživili študentské časy na vysokej škole vo Francúzku. Chodili domov cez prázdniny.
Celý môj život bol zrazu tak iný, tak úžasný. O moje dcéry sa zaujímalo more chlapcov a môj milovaný manžel statočne všetkých odháňal. Bol neskutočne žiarlivý. K jeho princeznám sa nesmel nikto priblížiť. Bol to paradox, keď si spomeniem, aký život môj manžel viedol, než som mu, ako on hovorí, ukradla srdce a pohltila dušu. Veľakrát som našim dcéram rozprávala ten príbeh, ako sme sa spoznali a dali dokopy, ale značne upravenú verziu.
„Ľúbila si ho od prvej chvíle?“ opýtala sa ma Niky už asi po milióntykrát a ja som sa na svojho manžela usmiala. Edward sa pohotovo natlačil na pohovku k nám a privinul si Renesmé k sebe.
„Ja som sa do vašej mamy zamiloval na prvé ovoňanie,“ zasmial sa. Niky pretočila oči.
„Alice hovorila, že si k nej bol najprv zlý,“ šepla Niky a napäto čakala, čo z Edwarda vylezie.
„Zlý? To je slabé slovo. Bol som hrozný, lebo som sa bál toho, čo som cítil, ale dopadlo to nadmieru dobre. Mám doma babinec.“ Edward sa začal smiať a začal dievčatá štekliť. Tie pišťali a utekali pred ním, no boli pomalšie než upír.
Nato som sa postavila a rozhodla sa dokázať svojmu manželovi ženskú silu. Všetky tri sme sa na neho vrhli a stiahli ho k zemi. Vo chvíli sa nemohol ani pohnúť a reval na celu vilu o pomoc. Esmé nevzrušene zbehla po schodoch.
„Čo budete večerať, dievčatá?“ opýtala sa akoby nič.
„Jedného upíra,“ povedala so smiechom Renesmé. Esmé podišla bližšie a pozrela na svojho syna bojujúceho o život.
„Nechutil by vám. Urobím radšej kurča.“ Otočila sa a šla ku kuchyni.
„Pomoc, Esmé. To nepomôžeš synovi?“ kričal po nej, keď mu Niky začala strapatiť jeho vlasy. Esmé sa len zasmiala a zmizla v kuchyni.
Takéto chvíle som zbožňovala.
„Mami, si duchom mimo.“ Renesmé ma trocha postrčila do rebier, aby som sa spamätala. Usmiala som sa a venovala sa výkladu. Po hodine sme šli k jedálni a dobehla nás Niky.
„Bella, hádaj, čo sa stalo?“ opýtala sa natešene. V škole ma oslovovali krstným menom, aj keď sa niekedy zabudli.
„Netuším,“ odpovedala som pohotovo.
„Jered ma pozval na rande, ale keď ho zoznámim s otcom, tak to chlapec určite vzdá. Nemohla by si mu trocha dohovoriť. Prosím.“ Nedočkavo sa na mňa pozrela.
„Poznáš ho. Môžem mu dohovárať koľko budem chcieť, aj tak to urobí po svojom. Ste jeho princezné. Čo iné čakáte?“ pretočila som oči.
„My nemôžeme ísť ani na rande a ty si už v našom veku bola tehotná,“ povedala Renesmé trucovito.
„To je mi novinka. Chcete byť už tehotné? Skúste to povedať pred otcom a ste naveky pod zámkom.“ Niky nahodila kyslú tvár a mňa tým rozosmiala.
Edward bol schopný svoje dcéry na ich rande aj sledovať. Musela som ho poriadne krotiť. Po dlhej dobe sa nám všetkým trom podarilo zmaturovať. Bol to úžasný pocit držať diplom.
Dievčatá odišli na vysokú a tentokrát bezo mňa. Chceli trocha slobody. Dali sme im priestor, ale neboli sme ďaleko. Vtedy sa vrátili aj Rose a Emmett, tiež Alice a Jasper, a tak sme osamostatňovanie našich princezien niesli s Edwardom trocha ľahšie.
Po piatich rokoch nám mladšia dcéra oznámila, že sa vydáva. Svoj život sa rozhodla spojiť s mladým upírom. Nechodili spolu dlho, ale Niky sa do neho úplne zbláznila. Ja vlastne ani neviem, ako sa zoznámili. Môj manžel to samozrejme vie, ale nikdy mi to nepovedal. Vraj mi to má povedať Niky. Z toho som vydedukovala, že to bolo divoké zoznámenie. Edwardovi sa Rolland síce nepáčil, ale jemu sa nepáčil žiaden muž, ktorý sa motal okolo jeho dcérky. Roland Niky zbožňoval a to mi ako jej matke stačilo. Stal sa dokonca kvôli mojej dcére vegetariánom.
S Renesmé sme mali viac trápenia. Moja malá sa zamilovala do meniča. Edward bol na infarkt, ale ustáli sme aj to. Vravela som mu, že sa nemáme vracať do Forks. Kto by si čo i len pomyslel, že by sa to mohlo stať. Dvaja úhlavný nepriatelia a spojí ich láska. Samuel Black sa jednoducho pripútal k mojej dcére a ona mu úplne prepadla. Museli sme ustúpiť pre jej šťastie.
Okúsila som si tú slasť byť matkou a podľa Carlisla sa môže ľahko stať, že zo mňa moje princezné urobia aj babku. Ja som sa toho nevedela dočkať. To skôr Edward mal z toho krízu. Bol rozkošný, keď sme sa o tom bavili a on pri spomenutí možného tehotenstva našich dcér vrčal. Nikdy som si nevedela ani predstaviť, že je možné tak nekonečne milovať a zbožňovať. Dostávalo sa mi toľko lásky, že som mala niekedy pocit, že si to nezaslúžim. Nie vždy bolo všetko úžasné, ale tie dobré veci prevažujú. Je úžasné mať rodinu a môcť si to užívať nekonečne dlho.
50. kapitola – zhrnutie
Všetkým Vám chcem poďakovať. S poviedkou Hajzel sme si prežili všetci dosť veľa. Mne bude veľmi chýbať, ale všetko raz končí. Ďakujem za nekonečnú podporu, úžasné komentáre a za to, že ste moje snaženie niekoľkokrát nádherne ocenili pri hlasovaní o naj poviedku. Ste úžasné a vďaka vašej nekonečnej podpore sa mi tak dobre píše. Lolalita
Autor: lolalita (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Hajzel - Epilóg:
Mám asi rovnaké ospravedlnenie na rováši ako Kajka007 :) Mrzí ma, že som nikde nezanechala komentár ale túto poviedku čítam asi 4 hodiny, a nedokázala som sa od nej odtrhnúť! Všetko bolo skvelé, niektoré veci sa mi zdali byť najprv trochu zvláštne, ale máš talent na to, že všetko má nakoniec svoj význam Takže GRATULUJEM!!!
Ono to sk...skončilo happy endem! No tak to je něco. Do téhle povídky jsem se totálně zažrala. Děkuji Bohu, že jsem nemocná a nemusím do školy, protože bych se asi zbláznila, kdybych to nemohla dočíst a místo toho se učit.
Tahle povídka má neskutečné kouzlo. To jak se Edward na začátku choval a jak pak, bylo neskutečné. Až se mi nechtělo věřit, že nikomu nepodlehne, což bylo i hodně přispívané tím, že Bella s ním nic nechtěla mít. Dostala si mě i tím, jak v jednom dílečku prohlásil, že s Bellou se miloval poslední a pak že už nic nebylo. Renesmé a měnič... No jinak by to asi ani nešlo. Nessie má ráda zvířatka
Bylo to vážně super a vůbec bych se nezlobila za pokračování, ale to asi nikdo. Takže to zhrnu: Bylo to dokonalé, skvěle se to četlo, dojemné, chvílemi Edward na zabití, někdy až plakat dojetím... Nevím co už napsat, snad jen POKRAČUJ!!!
Včera som sa strašne nudila a umierala som od ničnerobenia. Zrazu som si spomenula na to, ako mi kamoška hovorila, že číta jednu perfektnú poviedku. Lenže, mne sa vtedy nechcelo ale včera nadišiel ten čas prečítať si to. A bolo to niečo úchvatné.
Nechápem, ako môžeš byť taká úchvatná. Ty by si už mala mať za sebou aspoň 5 bestsellerov.
Píšeš úplne nenapodobniteľne, proste je nádhera čítať niečo od teba.
A táto poviedka bola úplne dokonalá.
Hlavne ma nadchlo to, ako sa dvaja úhlavní nepriatelia mohli dať do kopy a mohla vzniknúť taká láska. Bolo to krásne.
Dosť ma prekvapilo, že Bella sa nechcela stať úpírkou tiež, ale nakoniec sa tak stalo, každý je spokojný a tak je to dobre.
To je asi všetko.
Klaniam sa, si super.
Ahoj, tak jsem včera začala číst tuhle nádhernou skvělou a úžasnou povídku, které nechybělo vůbec nic. Dojetí, napětí, vzrušení, dobrý konec a trochu těch slz. Moc a moc se mi povídka líbila a děkuju za krásné dva dny strávené v její společnosti.
Vím, že jsem ti moc komentářů nezanechala, ale věř, že jsem pravidelně četla, nebo já jsem tvoji povídku doslova hltala. Bylal nabytá vším, co ve skvělé povídce má být . Bude mi po ní smutno¨...
co napsat, Lolalitko? Mám pocit, že jsem u čtení této povídky - s Hajzlem - zažila tolik emocí, tolik stresu, naštvání, vyděšení, radosti, srandy a blaženosti... že to snad ani není možné! Byla to skvělá povídka a moc ráda se k ní budu vracet!
Slib mi, že své povídky nenecháš nikdy smazat!!!
Ach - a konec - Edward jako žárlivý starostlivý otec dvou myšiček kouzelné kouzelné kouzelné!!!
chtěla bych být bellou...
A moc se mi líbí, že mají v této povídce dvě holčičky! Eda by si zasloužil i tři - i když už teď se musí při jejich hlídání slušně zapotit... a při odhánění těch kluků a čtení jejich myšlenek no, snad nejsou velké ztráty na životech
JO, moc se mi líbí, že je otcem dvou holek vzhledem k tomu, jak dřív ty holčičí sukně rád proháněl a užíval sis s nimi... to mu patří aspoň to teď všechno vidí z obráceného pohledu
Ty jo a když šla rodinak na procházku - rodiče s dcerkami - Edward s třema sexy babama... - to si umím živě představit ty myšlenky všech okolo
No a nakonec? Edward nebude mít ani chvíli klid? Renesmé se nakonec potkala se svým měničem? A Edward se stresuje pomyšlením, že s ním otěhotní hahá - a jak vrčí já ho zbožňuju
Lolalitko - byla to další úúúžasná povídka!!! Děkuji!
Krásně ukončeno. Tato povídka mi bude velice chybět.
Najviac sa mi páčilo to ako sa Bells hrala s Jasperom a Emmetom "vadí-nevadí" <3
Ahoj lolalitko,
v první řadě se ti chci omluvit, že komentář zanechávám až zde, ale tuto povídka jsem začala číst před dvěma dny a to už byl vydán epilog. Tak jsem se rozhodla, že se pokusím napsat Ti všechny pocity z této povídky až sem. Doufám, že se na mě moc nezlobíš, ale i kdybych chtěla, tak bych Ti stejně nedokázala ke každé kapitole dát komentář, který by alespoň ze setiny vystihoval úžasnost povídky.
Tady na začátek si do tebe musím trošku rýpnout. Ne, dělám si srandu, jen Ti chci říct, že mě tato povídka tak dostala, že se mnou všichni doma musí mluvit slovensky! To vážně! Můj táta si myslí, že jsem se zbláznila a máma? Ta je v podstatě nadšená, že "mi to tak jde" a nechápe, kde jsem na to přišla! To by ale nebylo nejhorší. Nejenom, že jsem slovensky začala mluvit na angličtinářku, ale dokonce se mi povedlo se ztrapnit i před češtinářkou. Ehm, ano, byl to trapas. A nakonec mám opravdu problém ti psát tenhle komentář v češtině, ale nechci se před tak úžasnou autorka ztrapňovat svou slovenštinou, která má opravdu velké mezery.
Sama teď nevím, jestli jsem udělala chybu, že jsem nečetla hned od začátku nebo, jestli jsem to udělala správně, že jsem se do toho pustila až po dokončení, protože já bych to čekání asi nevydýchala. Zase mi je ale líto, že jsem tě nemohla podporovat komentáři, a proto se ti ještě jednou omlouvám.
Musím Ti ale říct, že se mi do této povídky původně moc nechtělo. Všichni mi ji doporučovali a vynášeli k nebesům. Nedalo mi to a šla jsem na tvé shrnutí, abych si aspoň přečetla, o čem to je. Popis mě až tak moc nezaujal. Prostě mi to přišlo, že je to jen další povídka, ve které se Edward nesnáší s Bellou a během jedné kapitoly je to láska jako hrom. To mě trošku nudí, a proto jsem se do ní hned nepustila. Po vydání epilogu jsem si skypovala s kamarádkou z Prahy a nějak jsme se tak začaly bavit o našich oblíbených autorech. Ona samozřejmě řekla tebe. Musela jsem s ní souhlas, protože už jsem četla tvou Krehkou milenku, která byla skvělá. Ona mi říkala, že čte tvého Hajzela. Už jsem to nemohla vydržet a zeptala jsem se jí na víc podrobností. Řekla mi co a jak. Má první reakce byla: "tak to si to asi budu muset přečíst :D". A opravdu! Ještě ten večer jsem se do toho pustila a nemohla se odtrhnout! naprosto jsem se do toho vžila.
Z prvních kapitol jsem měla opravdu smíšené pocity (samozřejmě v dobrém), ale věděla jsem, že je to tvůj záměr. I když jsem to nijak neřešila několik komentářů k těmto kapitolám jsem postřehla a většina jich bylo typu: "Ten Edward... To je taký idiot, nebo: Ja ho tak neznášám!" Musím se přiznat, že já to nedokázala. I předtím než jsem si přečetla jeho pohled, který jeho chování vysvětloval. Možná to vyzní divně, ale to jeho chování mě,,, jak to říct? Lákalo? Možná... Prostě jsem se nemohla dočkat, až se změní. Neskutečně moc mě bavilo sledovat, jak se celou povídku měnil. Změnil se, když zjistil, že je těhotná. Když se vzali. Když Bella žárlila. Když ho políbila. Když přijela Tanya. Když se narodila Renesmé. Dokonce, když se narodila Naty. A nakonec, když je ochraňoval a byl žárlivý otec. Bylo to opravdu vtipné a poutavé... Kde jsem to byla? Jop, už vím. Pak samozřejmě následovaly kapitoly, když se začali sbližovat. Při nich jsem se usmívala, červenala i plakala. Naprosto
neuvěřitelné!
Teď bych se s tebou chtěla podělit o své pocity ze SE. Nebudu lhát. Tohle jsem od toho nečekala. Myslela jsem si, že tam bude nějak šíleně smutně podané, jak Bella umřela při porodu, a tak jsem i pochybovala, jestli si jej přečíst. Neodolala jsem. To, co jsem tam ale našla mi vyrazilo dech a nemohla jsem tomu uvěřit. To, jak se Edward choval... Vůbec to nesedělo k tomu, jak se choval předtím, ale to není nic proti tobě. Prostě to dobře hrál. To, co Belle udělal bylo neskutečné. Ona si protrpěla tolik a on... ne, promiň víc napsat nedokážu... Zase bych se rozplakala. Jako malé dítě! Jsem prostě citlivá, ale myslím, že v tomto případě jsem v tom určitě nebyla sama.
Když jsem se tedy dostala ze šoku, rychle jsem se pustila do Happy kapitol. Byly neskutečně nádherné. Stejně jako u SE... Tohle jsem nečekala. Myslela jsem si prostě, že ji přemění a bude typické "Žili šťastně až navěky." To, že se jim poštěstí podruhé bylo nečekané a přitom to tam skvěle zapadalo a dalo to tomu takový další náboj.
Mimochodem máš na svědomí několik mých písemek, protože místo učení jsem četla. Stejně jako teď... Místo toho, abych se učila Ti tu teď vzdávám hold. Tato povídka mi ale za to stojí.
Jsem neskutečně ráda, že jsem měla možnost přečíst si tuto naprosto perfektní a dokonalou povídku. Jen mě mrzí, že jsem pro ni nemohla hlasovat v Nej povídka měsíce. To mě přivádí k tomu, že ti gratuluji! Zasloužíš si to a slibuji, že tenhle měsíc hlasovat budu. Už chápu, proč všichni říkají, že jsi nejlepší autorka ne webu. Tebe nikdo nepřekoná! Doufám, že to dokazuje tento komentář, kterým jsem asi překonala svůj rekord v délce. Máš můj neskutečně obrovský obdiv!
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!