Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Hey soul sisters - 4. kapitola

31.10.2011 (08:45) • Ainslee • FanFiction na pokračování • komentováno 6× • zobrazeno 961×

Hey soul sisters - 4. kapitola - Svatba 1/2

Rosalie:

Když jsem ráno otevřela oči, rozzářil se mi na tváři šťastný úsměv. Má mysl se zaplnila jediným, a to svatbou a Emmettem.

„Dnes se vdávám,“ řekla jsem si pro sebe a přitom poslouchala, jak krásně ty slova zní. Vstala jsem z postele, jenže v tu ránu už se do mého pokoje vřítila Alice. Tvářila se velmi vážně a profesionálně, a to mi na tváři vykouzlil další úsměv.

„Jsem ráda, že ses konečně probudila. Už tak máme zpoždění a nejsem si jistá, jestli vše stihneme včas.“ Opět jsem se usmála nad její starostí o mou svatbu. Já si však starosti nedělala, protože jsem si byla zcela jistá Alicí a věděla jsem, že vše bude pod jejím dohledem dokonalé.

„Dám ti půl hodiny na ranní koupel. Umyj si hlavu, nejraději dvakrát a pořádně se celá vydrhni do čistoty,“ dávala mi pokyny a já ji celou dobu poslouchala. Udělala jsem si horkou a velice příjemnou koupel, která mi uvolnila všechny svaly v těle po tak namáhavé noci. Přesně po půl hodině si pro mě Alice přišla.

„Tady máš župan, pak přijď do mého pokoje. Budeme tě krášlit!“ řekla nadšeně a odešla z mé koupelny. Opět jsem poslechla její pokyny po osušení od vody jsem se vydala do jejího pokoje.

„Posaď se,“ řekla mi a ukázala na velké a pohodlné růžové křeslo, které měla před sebou. Udělala jsem si pohodlí a zavřela oči. Alice mě hned čistila a mazala různými krémy a mastičkami a po nějaké chvíli použila i make-up.

„Otevři oči! Zavři oči! Zamrkej! Stiskni rty!“ A samozřejmě, že by to nešlo bez jejích pokynů. Co se dalo dělat. Když je ve svém živlu, je k nezastavení.

„Hotovo!“ zajásala a její hlas zněl více než spokojeně. Když jsem otevřela oči a zahlédla se v zrcadle, byla jsem překvapená. Byla jsem krásná už od malička a byla to vždy jedna z mých předností, ale teď jsem vypadala téměř jako bohyně krásy. Má pleť měla krásnou barvu a byla zcela bez chybičky. Mé řasy byly velmi dlouhé a světlé líčení to jen zvýraznilo a mé plné rty namalovala rudou rtěnkou. No prostě nádhera.

„Děkuji, Alice. Jsi úžasná, tohle je dokonalost!“ zašeptala jsem a bylo mi do pláče.

„Hlavně nebreč, sestřičko! Rozmazala by sis svůj nový obličej a nemáme moc času na ostatní přípravy. Svatba už bude za necelou hodinu,“ informovala mě. Soustředila jsem se, aby slzy nepřetekly přes okraj a zároveň jsem vykulila oči.

„Z-za ho-hodinu?“ vykoktala jsem ze sebe. „Vždyť si se mnou před chvílí teprve začala, tak jak může začít za hodinu?“

„Spala jsi. Make-up mi zabral hodně času a tvůj účes ještě déle. Nediv se, nejsem superman a ani nemám šest rukou, to bych vypadala jinak,“ ušklíbla se a podala mi mé svatební šaty, které byly schované ve velkém černém vaku. „Je tam zavěšené i speciální spodní prádlo, které jsem nechala ušít k těm šatům. A  taky bílý podvazek,“ řekla mi a já silně zrudla. Ta se jen na mou reakci potěšeně usmála a odešla do své šatny, aby mi dala čas se obléci.

Když jsem byla hotová, přišla jako na zavolanou, ale s tím rozdílem, že byla oblečená do nádherných stříbrných šatů. Vlasy měla natočené kulmou a byla mírně namalovaná. Musela jsem uznat, že jí to moc slušelo, ale nedokázala jsem pochopit, jak rychle to všechno stihla.

Najednou se objevila ve dveřích i Bella. „Už přicházejí hosté, prozatím jsem je uvedla do obývacího pokoje,“ informovala nás a vešla do pokoje. Její zrak padl na mě.

„Rosalie, já nemám slov,“ zašeptala se slzami v očích. Byla vážně dojatá při pohledu na mě. „Vypadáš tak krásně,“ řekla mi a navzájem jsme se objali.

„Děkuji, sestřičko. A, ehm, jsi v pořádku?“ zeptala jsem se opatrně, abych ji moc neurazila. Naštvaně se na mě podívala.

„Promiň mi to, ale do toho ti nic není,“ řekla mi zostra. „Kdyby něco, budu v pokoji. Musím se ještě upravit. Vítat hosty bude Mishelle,“ oznámila nám a odešla. Já i Alice jsme byly zaražené. Nikdy taková nebyla a už vůbec ne k nám. Kdybych tak věděla, co se přesně včera stalo…

„Ach, teďka není čas na smutek a zdržování. Já s ní po oslavě promluvím a zkusíme to společně po tvých líbánkách. Takhle by to dál prostě nešlo,“ rozhodla i za mě a přesunula se k zrcadlu. Měla pravdu, jako vždy…

Tuto povídku jsem nejdříve pozastavila, ale díky Vilince ji máte zpátky.

Tento díl je tak trochu o ničem, takže doufám, že jsem vás nezklamala. :)

Tak co? Chcete další kapitolu nebo ne?

3. kapitola → Shrnutí ← 5. kapitola

Autor: Ainslee (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Hey soul sisters - 4. kapitola: