Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Hluchá láska - 9. kapitola

06.09.2009 (15:30) • Odehnalka • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 7921×

9. kapitola

Isabella Swanová

Sotva jsem se převlékla z tepláků a trika, už mě Alice tahala z šatny.

„Čím dřív vyrazíme, tím líp,“ říkala a já se na nic nezmohla, protože jsem mohla jít hodně rychle, abych ji stačila.

Edwarda jsem sotva spatřila a tak jsem na něj aspoň kývla a pousmála se. Edward se usmál a jeho pohled jasně napovídal slova „Já ti to říkal!“

Alice řídila a tak jsem si sedla dozadu, abych uvolnila místo Rosalii. Ta se na mě pousmála a já musela uznat, že ji úsměv sluší.

V Port Angeles jsme byly hned. Alice zase jela rychle, takže to ani nebyl problém. Zaparkovala na velkém parkovišti a vystoupily jsme z auta.

Rosalie Haleová

Vystoupily jsme z auta a koukly se na obchodní centrum. Nebylo zas tak velké, ale nakupovat se v něm dalo.

Alice byla celá nadšená, což se nedalo říct o Belle. I když se usmívala, vypadalo to, že lituje, že řekla ano. Já toho taky někdy lituji, ale co se dá dělat, že?

Vešly jsme do obchodního centra.

„Tak kam půjdem, holky?“ zeptala se nadšeně Alice. Mě a Belle, očividně taky, to bylo jedno a tak jsme šly za Alicí.

„Jde se nakupovat holky. Užijeme si to spolu,“ mrkla na nás  a Bella se rozesmála. „

To znělo divně,“ pokrčila rameny a já se taky musela usmát.

„Ty jsi ale perverzní, Bello!“ zakroutila Alice hlavou, ale taky se usmívala. Alice nás zatáhla do prvního obchodu s oblečením a začalo se nakupovat…

Isabella Swanová

„A tohle si taky musíš zkusit. Je skvělé!“ uslyšela jsem dnes již posté, ale to jsme tu byli teprve přes hodinu.

Alice mi chtěla koupit celý obchody a já ji musela krotit. Rose už to ignorovala a asi už byla zvyklá, protože se nedala tak lehce zviklat.

Ale pravda, že Alice s Rose měly skvělí vkus.

Alice mi však chtěla koupit něco, co bych nikdy nenosila. Vypadalo to, jako by mi Alice chtěla změnit celý můj šatník a taky mi to potvrdila.

„Bello, to co nosíš… no prostě bude lepší tvůj šatník pozměnit a trochu vyměnit,“ řekla a já se na ni vyjeveně podívala. Jak hezky a opatrně naznačila, že chodím jak hastroš, že?

Chtěly mi koupit i nějaké šaty, což jsem zatrhla hned.

„Kam budu chodit v šatech, proboha?“

„Vždycky se nějaká příležitost najde,“ radila Alice a já věděla, že to je jako mluvit do hluchého. Mám už zkušenosti, ne?

„Rose, řekni ji něco,“ poprosila jsem ji, protože za dnešní den jsme se sblížily trochu víc.

„Souhlasím s Alicí, šaty se hodí vždy. Dívej, tyhle modré by ti šly k vlasů,“ zavrtěla hlavou a vytáhla kraťoučké bledě modré šatičky.

„Dívej Rose, tyhle jsou taky super! Zlatavá ji taky jde k vlasům a celkově by ji zvýraznily,“ vytáhla další šaty Alice a Rose přikývla.

„A co takhle koktejly?“

„To není špatný nápad, Rose,“ řekla nadšeně Alice a já si sedla do jednoho z křesílek, které tu byly.

„Ty ne, nezvýrazňují prsa,“ uslyšela jsem Alici a koukla se na svůj hrudník a zamračila se.

Pak jsem pokrčila rameny.

„Bello, co myslíš? … Bello? Kde jsi?“ uslyšela jsem a tak jsem rychle stoupla a šla za nimi.

„Tady,“ řekla jsem a zakopla o stojan.

„To vidím, tak dívej, co jsme vybraly. Jsme šikulky, že?“ usmála se Alice a ukázala na šest šatů.

Všechny byly nádherné a taky drahé. Nejvíce se mi líbily šaty se zavazováním za krkem, vínové barvy. (http://www.verino.cz/pouzdrove-minisaty-s-vazanim-za-krkem1)

„Vidíš! Já říkala, že tyhle se ji budou líbit a taky ji skvěle padnou,“ zaradovala se Rose, když jsem vylezla z kabinky v šatech. „Jen ty boty k tomu nepadnou,“ dodala a koukla se na moje botasky.

„To se všechno spraví,“ uklidňovala Alice. „Koupíme nějaké černé boty s vyšším podpatkem, nějaké sandálky, co ty na to?“

Jestli si myslíte, že se někdy na něco zeptal mě, tak se pletete.

Chvíli jsem je překvapeně a zaraženě poslouchala a pak se rozhodla zasáhnout.

„Holky, počkat!“ vtrhla jsem jim do debaty a obě se na mě podívaly.

„Na co boty?“ vysoukala jsem ze sebe.

„Bože, přeci si k těmhle šatům nevezmeš botasky?!“ protočila oči Rosalie.

„To ne, ale co třeba balerínky,“ navrhla jsem.

„Ale proč? K těmhle by se hodily boty na podpatku,“ domlouvala mi opatrně Alice.

„Ale já na podpatcích neumím,“ řekla jsem pravdu a ony se na mě podívaly udiveně.

„Ty jsi nikdy nešla v botech s podpatky?“ zeptala se Rose a říkala to tónem, že to snad ani není možný.

„Jen na mámině svatbě, ale to byly malý,“ bránila jsem se.

„Klid, to se vyřeší. Naučíme tě to, ok?“ skočila do naší debaty Alice.

Poslala mě se převléknout ze šatů do svého oblečení a pak, když jsem ji je podala, pádila k pokladně je zaplatit.

Za pár minut jsme vyházely z obchodu s dalšími taškami a mířily si to k obuvnictví.

Alice Cullenová

Vybrat Belle boty byl asi nejtěžší úkol.

Chtěla si koupit nějaké botasky, což jsem moc nechápala a tak si je vybrala úplně sama. Měla je vybrané po deseti minutách, což mi připadala jako minutka.

A pak jsme se pustily do bot k šatům.

„Zkus tyhle,“ vybrala jsem jedny na menším podpatku. Jemně se zamračila a pak si je vyzkoušela.

„Teď stoupni a projdi se, jestli ti jsou,“ požádala jsem ji a ona se opatrně postavila na svoje nohy.

Udělala sotva jeden krok a už se válela na zemi.

„Tohle není to pravé ořechové,“ zamumlala a poupravila si naslouchátko.

S Rose jsme přikývly a hledaly jiné. Bella zatím uklízela ty ostatní do krabice.

„Ne, ty ne, Alice. Zabije se na nich,“ zakroutila hlavou Rose, ale já ji ignorovala.

„Edward by nám to nedovolil,“ zašeptala jsem a Rose se rozesmála.

„Zkus tyhle,“ podala jsem ji další a ona si je poslušně nazula na nohy.

„Ty podpatky byly vyšší, než u těch minulých, víš to, že jo?“ ozvala se za mnou Rose, ale já ji nestačila odpovědět, protože Bella se zase válela na zemi.

„To vidím, pojď prosím tě,“ řekla jsem a pomohla Belle na nohy.

„Musím si ještě nějaký zkoušet?“ zeptala se a já přikývla.

Zaúpěla a mnula si loket.

...

Po hodině jsme nakonec našly ty pravé botky, na kterých se Bella udržela aspoň minutu, což na ni bylo hodně dlouho. (http://www.besexy.cz/sandalky-s-pasem-na-kotnik-caress440-_sexy_-72.html)

„Nestavíme se ještě do knihkupectví?“ zeptala se a já se usmála.

„Jsi stejný jako Edward. Ten se taky radši vypaří někam za knihami, ale jo klidně, pojďte,“ přikývla jsem.

Bella se jemně začervenala. V knihkupectví si Bella vybrala jednu knihu, kterou si koupila sama.

Pak jsme zašly do trafiky. Rosalie si chtěla koupit nové číslo Svět motorů.

„Ty se zajímáš o auta?“ udivila se Bella a Rose přikývla.

„To je můj hlavní koníček,“ vysvětlila.

„Tak to jsi dobrá. Já sotva rozeznám značky,“ uchechtla se Bella a podala prodavačce puberťácký časopis a jakýsi časopis o filmech.

„Proč si to kupuješ?“ kývla jsem směrem k prvnímu časopisu a Bella se pousmála.

„Víš jaké se tam dozvíš drby? A ty jejich potíže. ,Líbí se mi dva kluci a nevím, jakého si mam vybrat!‘ nebo ‚Mám strašně moc pupínků! Co mám dělat?‘“ zasmála se Bella a já se k ní přidala.

Rose jen zavrtěla hlavou, ale věřím, že ji taky cukaly koutky.

Dlouho jsem neváhala a taky si ho koupila.

...

„Ehm holky?“ ozvala se Bella, když jsme nastupovaly do auta.

„Ano?“

„Nemohly bychom se stavit v nějakým supermarketu? Potřebuji nakoupit, lednička je chudák prázdná,“ zeptala a já se koukla na Rose.

Po pravdě řečeno jsme jídlo nekupovali hodně dlouho.

„Jako jídlo?“ zeptala se Rosalie a já protočila oči.

„No, ano, ono se tam často jídlo nakupuje,“ pousmála se Bella.

„Co na tom vidíš?“ zeptala se Rose. Věděla jsem, že se ji hnusí při pomyšlení na jídlo.

„No asi to, že potom mám plnou ledničku a můžu uvařit co chci,“ vysvětlila Bella a zamračila se.

„Rose to myslela tak, že nechápe, co vidíš na tom nakupování. U nás nakupuje Esme,“ dodala jsem rychle a Bella přikývla.

Hodila jsem po Rose naštvaný pohled a ona pokrčila rameny.

Vlastně to může být sranda, tak proč ne, že?

Isabella Swanová

U jednoho supermarketu jsme byly hned.

Alice nadšeně vzala košík a my vyrazily na nákup.

Procházely jsme celým supermarketem a Alice házela do košíku vše, co ji padlo pod ruku.

Vypadala hodně nadšeně, jako by ji doma nepouštěli nakupovat jídlo, bo co.

„Alice, počkej! Brokolici nejíme,“ řekla jsem a vrátila brokolici do mrazícího boxu.

„A tohle jíš?“ zeptala se a vzala do ruky jemný kečup.

„Jo, ten jo,“ přikývnu a do košíku jsem hodila krabičku hořčice.

„To je z rajčat?“ zeptala se udiveně Alice a já se na ni překvapeně podívala.

„Ty nevíš, z čeho se vyrábí kečup?“

„Tušila jsem to,“ zamumlala a položila ho do košíku. Zavrtěla jsem hlavou.

Po půl hodině jsme se dostaly k pokladně, já zaplatila a narovnala nákup do tašky.

Byla jsem celá unavená a já si uvědomila, že je už šest hodin.

Unaveně jsem si sedla do auta a tupě jsem se dívala z okénka.

...

„Díky za skvělý den a za oblečení,“ poděkovala jsem zase, ale Alice jen mávla rukou.

Usmála jsem se a zamávala jim.

Táta ještě nebyl doma a tak jsem v klidu uklidila nákup do ledničky a do skříněk a pak jsem vyšla do svého pokoje.

Převlékla jsem se, zapnula počítač a začala se učit.

Pak jsem napsala mámě mail a domalovala obrázek našeho domu ve Phoenixu.

Táta přijel něco málo po osmé a já na něj čekala s hotovou večeří.

Večer jsem padla unavená na postel a hned usnula…

Doufám, že se kapitola líbila!

Děkuji za komentáře!

Autor: Odehnalka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Hluchá láska - 9. kapitola: