Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Holka nebo kluk? 22

20.05.2010 (20:15) • Huny • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 5778×

„Bello, mohli bychom Ej-Jaye vykoupat,“ nadhodila Esme večer.

„Jo, to bychom mohli,“ souhlasila jsem a hned se strhla velká hádka, kdo připraví vaničku a ostatní věci, takže já jsem zůstala bez práce.

Koupali jsme v kuchyni, protože tam bylo asi nejtepleji a mohli jsme využít i stůl. Esme na něj dala deku a já Eje opatrně vysvlékla. Potom jsem ho vzala do náruče a pomalu ho položila do vody. Byla příjemně teplá, a jak se zdálo, jemu se to líbilo, protože hned začal kopat nohama a všude okolo sebe cákat. Všichni jsme se smáli a to Eje ještě povzbuzovalo, takže jsme byli všichni v dosahu pěti centimetrů od něj úplně mokří. „Možná už bys ho měla vyndat, aby nenastydl,“ radila mi Esme, tak jsem poslechla a z vody ho vyndala. To se Ejovi ale nelíbilo, protože začal plakat.

Všichni kolem něj skákali, a když se na něj Emmett několikrát zašklebil, plakat přestal.

Když jsem Eje důkladně osušila, chtěla jsem ho obléct, ale on nejspíš nechtěl, protože začal kopat a obléct ho tak bylo nemožné. Jakmile jsem mu oblékla jednu nohavici od dupaček, kopnul a sundal si jí.

„Eji,“ okřikla jsem ho s úsměvem a on kopnul schválně ještě jednou.

„Edwarde, mohl bys ho prosím podržet?“ zeptala jsem se už trochu zoufale.

„Jasně,“ kývnul a zasmál se.

Když jsem ho konečně s Edwardovou pomocí dooblékla, Esme mi připravila krev jak pro mě, tak pro prcka, tak jsem ho odnesla nahoru, aby se mohl najíst v klidu. Položila jsem ho do postýlky a počkala, než se nají a než usne. Pak jsem zase sešla dolů a sedla si vedle Edwarda na pohovku, ale moc dlouho jsem to nevydržela, protože jsem se mu přesunula na klín a nechala jsem se obejmout. „Miluju tě,“ zamumlala jsem mu do ramene a cítila, jak se usmál.

„Já tebe víc. Takže co, kdybychom si udělali pěkný večer?“ zeptal se lákavě a zvednul mě do náruče. Vypískla jsem a rychle mu omotala ruce kolem krku.

Za chvíli jsme byli v pokoji, ale Edward nezastavil a nesl mě do koupelny, kde mě opatrně položil na zem a rychle začal napouštět vanu. „Milovat se ještě nesmíme, tak alespoň něco,“ zašeptal mi do ucha a tričko mi přetáhl přes hlavu.

„Ale co když se Ej vzbudí?“ vydechla jsem vzrušeně, protože mi právě přejel rty po krku.

„To vyřešíme… nějak,“ usmál se a jemně mě políbil.

Když jsem se trochu vzpamatovala, vysvlékla jsem tričko i já Edwardovi a on mi rozepnul podprsenku. Pomalu mi jí sundal a pustil jí na zem. S tichým „žuch“ dopadla na zem a Edward se mi začal věnovat naplno. I přes vzrušení, které procházelo mým tělem, jsem mu třesoucíma rukama rozepnula pásek a kalhoty mu sjeli ke kotníkům.  Lehce jsem ho políbila na krk, protože výš jsem nedosáhla a stáhla jsem mu i boxerky. Vypadal tak božsky. Málem jsem zapomněla, jak vlastně nahý vypadá. Ale za chvíli jsem byla nahá už i já a Edward si mě potěšeně prohlížel.

Potom mě vzal opatrně do náruče a vlezl do vany. Voda byla příjemně teplá a ani Edwardovo tělo už mi nepřipadalo tak studené. Bylo to divné, ale teď jsem to rozhodně řešit nechtěla. „Můžu ti umýt hlavu?“ ozvalo se vedle mého ucha potichu a na krku jsem cítila Edwardův sladký dech.

Omámeně jsem kývla a nechala si hlavu namočit a potom i příjemně namasírovat. Bylo to tak příjemné, že se mi začaly klížit oči, ale hned vzápětí mě probral Edwardův tichý smích. „Promiň, ale je to opravdu příjemné,“zašeptala jsem a poposedla si.

„To je v pořádku. Už je docela pozdě, tak bys měla jít spát,“ dal mi pusu na krk. „Umyju ti tu hlavu,“ vzal sprchu a umyl mi z hlavy šampon.

Hned potom mě z vany vyndal a zabalil mě do velké osušky. „Přinesu ti něco na spaní,“ pošeptal a zmizel. Po chvíli už mě oblékal do noční košilky a nesl mě do postele. „Nemáš hlad?“ vyzvídal ještě.

„Ne. Buď tu se mnou, prosím,“ natáhla jsem ruku a Edward si ke mně přilehnul.

„Dobrou noc,“ popřál mi a začal broukat mojí ukolébavku.

Myslela jsem, že tahle noc bude o něco klidnější, ale jak hodně jsem se mýlila. Bylo něco po půlnoci, když Ej-Jay začal zase plakat. Zvedla jsem se z postele a šla k Edwardovi, který s ním zase chodil. „Má hlad?“ ptala jsem se a hladila Eje po tváři.

„Ne,“ zakroutil Edward hlavou.

„Je počuraný?“ pokračovala jsem ve vyptávání.

„Není. Už jsem ho kontroloval.“

„Tak mi ho dej,“ natáhla jsem ruce a Eje opatrně vzala k sobě. Na chvíli se uklidnil, ale za chvíli zase začal plakat. „Mohli bychom ho vzít do postele s námi,“ nadhodila jsem jen tak.

„Když myslíš,“ souhlasil Edward a všichni jsme se přesouvali k posteli.

Lehla jsem si první a přehodila přes sebe deku. Eje jsem položila těsně vedle sebe a Edward si přilehnul z druhé strany. Chytil mě za ruku a Eje hladil po tváři a po bříšku. „Carlisle by ho chtěl zítra změřit, jak roste,“ zašeptal.

„Tak jo. Jde do práce?“

„Má noční. Až se probudíš, tak už bude doma.“

„Tak se za ním pak stavíme,“ zamumlala jsem a přitom zívla.

„Už spinkej,“ pohladil mě po tváři a nahnul se přes Ej-Jaye, aby mě lehce políbil.

„Tak dobrou noc,“ zamumlala jsem ještě a zavřela oči.

Zbytek noci proběhl naprosto v klidu a ráno taky. Nedalo se říct, že ráno, protože jsem se vzbudila akorát k obědu, tak jsem se oblékla a sešla dolů.

Ej byl vzhůru a všichni na něj šišlali. I přesto, že byl pouze několik dní starý, byl až neuvěřitelně čilý. Stále kolem sebe kopal nohama a dost šermoval i rukama, když si je nestrkal do pusy. S úsměvem jsem všechny pozdravila a Esme mě volala, abych se šla najíst. „Kde je Edward?“ ptala jsem se zmateně, protože mi bylo divné, že jsem ho nikde neviděla.

„Šel na lov. Chtěl využít toho, že spíš a Eje zabavili ostatní,“ vysvětlila.

„Aha,“ zamumlala jsem s plnou pusou, protože jsem chtěla jít co nejdříve za Ejem do obýváku.

„Bello, nemusíš tak hltat, nikdo ti to nesní,“ smála se mi Alice, která za mnou přišla.

„Co kdyby,“ pokrčila jsem rameny a rychle dojedla. Esme si ode mě vzala talíř a já šla do obýváku. Myslela jsem, že Eje stihnu ještě při smyslech, ale mýlila jsem se. Spal, jako když ho do vody hodí a všichni ho se zbožňujícím úsměvem pozorovali.

„Ahoj rodino,“ pozdravil Carlisle, když přišel z práce a všichni na něj hned zasyčeli, aby byl zticha.

Chvíli po něm přišel i Edward a já si vzpomněla na náš noční rozhovor. „Carlisle, Edward říkal, že bys chtěl Eje změřit,“ promluvila jsem potichu.

„Ano, ale když spí, tak to necháme na později,“ mávnul rukou a šel za Esme.

Ej-Jay spal pěknou chvilku. Nechápala jsem, proč spí přes den a v noci se neustále budí. Probral se, až když se stmívalo a měl hlad, tak jsem si vzala od Esme krev a šla jsem ho nakrmit. Sedla jsem si na pohovku a snažila se ignorovat všechny pohledy, které nás s Eje sledovali.

„Mohli bychom zajít za tím Carlislem,“ navrhla jsem, když Ej dojedl.

„Už na nás čeká,“ kývnul Edward a společně jsme šli k němu do pracovny.

„Bello, jak se cítíš?“ ptal se Carlisle mě a vzal si Ej-Jaye, aby se s ním taky trochu pomazlil.

„Já jsem v pořádku,“ usmála jsem se. „Ale Ej se v noci skoro pravidelně budí,“ zamumlala jsem starostlivě.

„Ano, to vím. I v porodnici se budil,“ kývnul hlavou a Eje položil na lehátko. „Myslím, že to nic nebude. Edward říkal, že když jste si ho dnes v noci vzali k sobě, tak přestal. Možná tě jen potřebuje u sebe. Je to naprosto něco jiného. Obyčejné miminko kojíš a on tě tak cítí. Ej s tebou ale nemá žádný větší kontakt, než že ho pochováš,“ vysvětloval. „Časem by se to mělos srovnat. Zatím ho vysvlékni, abych ho mohl změřit a zvážit.“

„Dobře,“ kývla jsem a Eje zbavila oblečení. Carlisle ho položil na váhu a čekal. „Dvě kila devadesát gramů. Při porodu měl tři kila, ale to se stává, že potom ubere. A měří padesát dva centimetrů. O dva už vyrostl,“ seznámil mě s mírami a Eje mi vrátil, abych ho oblékla. „Další měření a vážení provedeme za týden. To už mu bude skoro čtrnáct dní dní. A Bello, kdyby ty ses cítila nějak divně, řekni mi to,“ zastavil nás ještě ve dveřích, tak jsem kývla a odešli jsme.

„Bello, Bello, jdeme koupat?“ skákal kolem mě Emmett, když jsme se vrátili do obýváku.

„To už je tak pozdě?“ koukala jsem na hodiny, protože venku už byla tma. „Emmette, tak ho vysvlečte. Já si odskočím,“ podala jsem Eje Edwardovi a šla na záchod.

Když jsem se vrátila, Ej už byl nahý a Emmett nad ním dělal opičky. Možná doufal, že se zasměje, ale místo novorozeneckého smíchu jsem uslyšela smích Edwarda a pak celé rodiny, protože se Ej vyčůral Emmettovi  na tričko a tomu se prostě nedalo nesmát. Opřela jsem se a zeď a rozesmála se nahlas. „Jasně, to je vážně vtipné,“ zamručel naštvaně. „Tak si ho vezmi,“ odstoupil od něj a udělal mi tak místo.

„Aby ses náhodou nerozpustil,“ zašklebila jsem se stále se smíchem a Eje přendala do vaničky. Zase začal neuvěřitelně cákat, takže koupání bude jeho oblíbená činnost.

I když bylo v kuchyni až moc velké teplo, nechtěla jsem ho ve vodě nechávat dlouho, aby nenastydl, ale jakmile jsem ho vyndala, začal plakat. Všichni hned zpozorněli a Edward mi ho pomohl obléknout. Esme zatím připravila krev, tak jsem ho šla do obýváku nakrmit, ale nebylo to nic lehkého, protože po chvíli mi začal usínat v náručí, tak jsem ho opatrně odnesla do postýlky a vrátila jsem se do obýváku.

Edward seděl u klavíru, tak jsem si k němu přisedla a poslouchala jemnou melodii. Hlavu jsem mu položila na rameno a zavřela jsem oči. Nepřipadala jsem si unavená, ale asi jsem byla, protože jsem za chvíli ztratila pojem o čase a nechala se unést do říše snů.

Probudily mě sluneční paprsky, které se mi dostávaly pod víčka, tak jsem se otočila a lenivě se protáhla. Otevřela jsem oči a zamžourala jsem do světla. „Dobré ráno,“ ozvalo se kousek ode mě, tak jsem zaostřila na postavu v rohu. Stál tam Edward a Eje kolébal v náručí.

„Dobré ráno,“ zamumlala jsem a usmála se.  „Nebyl žádný noční budíček?“ zeptala jsem se zmateně a posadila jsem se.

„Ne. Spal skoro celou noc, a když se vzbudil, tak jsem ho přebalil a lehl si s ním za tebou do postele,“ usmál se Edward a šel ke mně. Posadil se na postel a políbil mě. „Esme ti připravila snídani a dneska je opravdu moc pěkně, tak můžeme jít na procházku.“

„Dobře. Jen se obléknu a nasnídám,“ usmála jsem se a vyhrabala se z dek.

„Počkáme na tebe dole,“ políbil mě ještě a s Ejem odešel.

V koupelně jsem se trochu upravila a oblékla. Potom jsem seběhla do kuchyně a šla jsem se nasnídat. Esme mi připravila jen lehký salát, protože se blížilo poledne. „Edwarde, co kdybychom šli na procházku až po obědě. Nebude tam ještě zima?“ navrhla jsem.

„Jak chceš. Alice říká, že by odpoledně mělo být opravdu teplo. A lásko, slíbila jsi Charliemu, že se za ním zastavíš. Na to školení Charlie odjíždí už pozítří,“ připomněl mi.

„Úplně jsem na to zapomněla,“ povzdechla jsem si. „Tak já mu zavolám, že se za ním zítra stavíme.“

„Buď v klidu,“ pohladil mě po vlasech a sledovat, jak jím.

„Víš, že se vůbec necítím jako matka?“ porušila jsem ticho a Edward se na mě zmateně podíval.

„Pořád mi ho berete. Vlastně s ním nejsem ani chvilku o samotě. Krmila jsem ho jenom párkrát, a když s ním náhodou sem, tak spí,“ vysvětlila jsem.

„Bells, takhle si to nesmíš brát. Ty ještě potřebuješ odpočívat. Je to teprve týden, co je na světě. Jen počkej, až začne běhat, to ho budeš muset mít na očích pořád,“ zasmál se a posadil si mě na klín, protože Eje nechal spát v obýváku v kočárku.

„To je ještě daleko,“ zamumlala jsem a objala ho.

„Uvidíš, jak rychle to uteče,“ zašeptal a začal mě líbat.

„Tímhle to uteče hrozně rychle,“ zamumlala jsem s lehkým úsměvem a dál ho líbala, dokaď nás nevyrušil Ej-Jay. „Někdo nám to nepřeje,“ odtáhla jsem se a s úsměvem šla do obýváku za ním.

„Má hlad,“ zašeptal mi Edward těsně u ucha a podával mi jeho krev v láhvi.

Opatrně jsem ho vyndala z kočárku a sedla si s ním na pohovku. Edward měl pravdu, protože v Ejovi krev zmizela za chvíli, až jsem se skoro divila. Chvíli jsem počkala a užívala jsem si tu chvíli, kdy jsme si ho mohla pochovat a byla jsem jen sama a Edwardem s Ejem. To se moc často nestávalo a já si to chtěla naplno vychutnat. „Kde jsou ostatní?“ nevydržela jsem to a musela jsem se zeptat.

„Jeli nakupovat. Alice je vytáhla,“ vysvětlil. „Stýská se ti?“

„Ne, to ne,“ zakroutila jsem hlavou. „Jen je to takové divné, ale vlastně se mi to líbí. Jsme tu jen sami, jako rodina.“

„Šťastná rodina,“ připomněl mi a objal mě kolem pasu. „Budeš chtít udělat něco k obědu?“

„Teď jsem snídala,“ protočila jsem oči.

„Já vím, ale za chvíli bude poledne a tvoje snídaně moc vydatná nebyla,“ bránil se.

„Až budu mít hlad, tak si něco udělám,“ políbila jsem ho a spícího Eje pohladila po tváři.

Jak jsme se s Edwardem domluvili, po obědě jsme všichni vyrazili ven. I když bylo teplo, nechtěla jsem nic podceňovat a Eje jsem oblékla pěkně teple. V kočárku jsem ho ještě zabalila do deky a pak jsem se šla obléct sama. Vzala jsem si jen mikinu, bundu a boty a šla za Edwardem, který už čekal s kočárkem venku. Usmála jsem se a postavila se vedle něj. „Můžeme vyrazit,“ chopila jsem se rukojeti a vyjela jsem po příjezdové cestě dál od domu.

„Bell, já jsem přemýšlel o budoucnosti,“ objal mě Edward kolem pasu.

„A na co jsi přišel?“ usmála jsem se zvědavě.

„Co kdybychom se odstěhovali, až Ej trochu povyroste. Jen mi tři, jako rodina,“ navrhnul.

„A nebude to ostatním vadit?“

„Bells, můžeme se vidět kdykoliv,“ usmál se a políbil mě.

„Tak v tom případě je to super nápad,“ kývla jsem a natáhla se, abych ho mohla políbit.

„Ještě to probereme,“ usmál se a dál jsme se procházeli a potichu si povídali.

Domů jsme se vrátili, až když se Ej probudil nejspíš důvodem hladu. Edward jeho myšlenky nedokázal rozluštit. Prý byly tak zmatené, že ani nevěděl na co myslí. Eje jsem doma nakrmila a nechala jsem ho chvíli u Edwarda, který na něj dělal nějaké šaškárny. Ostatní se z nákupů ještě nevrátili a podle Edwarda naplánovali návrat na noc nebo až dokonce na zítra.

Autor: Huny (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Holka nebo kluk? 22: