Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Holka nebo kluk? 28

17.06.2010 (15:30) • Huny • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 4729×

„Lásko, jeď opatrně a dávej na vás pozor,“ loučili jsme se s Edwardem po obědě v garáži.

„Neboj se. Kdyby něco, tak se ozvu, ale my to zvládneme. Vrátím se brzo,“ políbila jsem ho na rty a nasedla do svého nového autíčka, abych mu udělala radost. Ještě jsem mu zamávala a vyrazila k Charliemu na návštěvu. Zajímalo mě, co mi chce říct tak důležitého, že u toho nesměl být ani Edward.

„Bells, jsem rád, že jsi přijela. Máš nové auto,“ obvinil mě a hned objímal.

„Edward mi ho dal jako porodné,“ odpověděla jsem.

„Tak mi ukaž toho mého vnuka, jak roste,“ otvíral hned zadní dveře a vytáhnul Eje s vajíčkem. „Páni, pěkně vyrostl.“

„To ano, vždyť by pořád jedl,“ zasmála jsem se.

„Tak pojď dál, ať nenastydnete,“ objal mě kolem ramen a vedl do domu.

Trochu mě překvapilo, že když se dotkl mého ramene, jako kdyby mi dal ránu elektrickým proudem a odstartoval tak menší plamínky v krku, které se ale daly vydržet. A podle Edwarda mě tohle bude provázet po věčnost, takže si musím zvyknout.

„Tati, co jsi mi chtěl říct tak důležitého, že jsem nemohla vzít Edwarda sebou?“ ptala jsem se ho a sledovala, jak vrká na Ej-Jaye.

„Víš, Bells,“ narovnal se, „jak jsem byl na tom školení v Seattlu, tak jsem si našel přítelkyni,“ přiznal a sklopil hlavu jak malý kluk, když něco rozbije.

„Ty sis našel přítelkyni?“ zeptala jsem se s úsměvem. „Páni, tak tohle jsem… nečekala.“

„Chtěl bych ti ji představit. Je ze Seattlu a ona by tě taky chtěla poznat, když jsem jí o tobě vyprávěl.“

„Taky bych ji ráda poznala,“ kývla jsem a pořád tomu nemohla uvěřit.

„To je skvělé. Kdy budeš moct?“ ptal se a byl nadšený.

„Já můžu prakticky kdykoliv.“

„Vlastně ano. Tak co v sobotu?“ navrhl.

„To by šlo, a kdybys dovolil, tak bych vzala i Edwarda.“

„To nebude vadit. Uspořádáme společný oběd.“ Trochu jsem se zadrhla, ale pak jsem souhlasila. Bude legrace pozorovat Edwarda, jak jí.

„Tati, já jsem ti taky vlastně chtěla něco říct,“ vzpomněla jsem si.

„Tak povídej.“ Uvolněnost z jeho strany byla znát snad na několik kilometrů.

„S Edwardem jsme se rozhodli, že necháme Ej-Jaye pokřtít.“

„Jako v kostele?“ ptal se pomalu nechápavě jako Emmett.

„Ano, jako v kostele,“ kývla jsem naprosto vážně.

„A Edwarde je pokřtěný?“ zajímal se.

„Ano, jeho druhé jméno je Anthony.“

„A víš, že kmotr a kmotra musí být pokřtěni také?“

„Tati, je to ještě v přípravách. Včera jsme to řekli Cullenovým. Zatím jsme se ani nerozhodli, kdy to bude,“ brzdila jsem ho.

„Aha, myslel jsem, že už to začínáte chystat,“ zamumlal si pro sebe.

„Ne, je to vážně jen v začátku. Prostě mě to napadlo, tak jsem to řekla a všichni se toho chytili, tak jsem to chtěla říct i tobě.“

„Jsem rád, že jsi mi to řekla,“ usmál se a natáhl se, aby mě mohl obejmout. „Jsem na tebe pyšný.“

„A máma by byla taky,“ zašeptala jsem bolestně, protože jsem si na ni zase vzpomněla.

„Určitě,“ souhlasil potichu a dál by mě objímal, kdyby se Ej neprobudil a nevyžadoval se dalšího jídla.

„Nakrmím ho nahoře,“ odtáhla jsem se od Charlieho a pomalu odešla.

Po celou dobu Ejova krmení jsem přemýšlela o té Charlieho nové přítelkyni. Byla jsem na ni zvědavá a byla jsem ráda, že si Charlie někoho našel. Alespoň tady nebude sám a bude mít někoho, na kom mu bude záležet.

Eje jsem nakrmila a vrátila se s ním dolů. „Tati, možná už bych měla jet. Slíbila jsem, že se vrátím co nejdříve,“ oznámila jsem Charliemu.

„Dobře, uvidíme se v sobotu. Jeď opatrně.“ Charlie mě vyprovodil k autu, zamával mi a já odjela.

Celou cestu jsem se musela tvářit úplně připitomněle, protože když jsem zaparkovala v garáži, Edward stál hned u mě a divně na mě koukal. „Co se stalo?“ ptal se, když mu došlo, že nejsem schopna nic říct.

„Charlie si našel přítelkyni,“ oznámila jsem a začala se usmívat, div jsem si pusu neroztrhla.

„Koho?“ ptal se hned.

„Nevím, v sobotu jdeme na oběd. Přijede. Je ze Seattlu a seznámili se na tom školení,“ vypravovala jsem cestou do obýváku.

„Tak to je dobře, alespoň se o Charlieho někdo postará,“ usmála se Esme a vzala si ode mě Ej-Jaye.

„Taky jsem mu říkala o tom křtu. Odsouhlasil mi to, ale nevím, koho mu dáme za kmotra nebo kmotru,“ povzdechla jsem si.

„Tím se teď nemusíš trápit. Promluvíme si o tom třeba večer. Jen my sami dva,“ usmál se Edward a lehce mě políbil.

„Krmila jsi ho, když jste byli u Charlieho?“ zajímala se Esme, tak jsem kývla. „Nechceš si jít na chvíli lehnout? Podle toho, co se u vás dělo v noci si toho asi moc nenaspala,“ doporučila mi a jako na pokyn jsem zívla.

„Půjdu si nahoru odpočinout, ale až bude mít hlad, tak mě prosím zavolej,“ dala jsem jí pokyny a odešla jsem nahoru.

Sundala jsem si boty a oblečená jsem se natáhla na postel. Netrvalo dlouho a usnula jsem. Moc dlouho jsem spát ale nevydržela, protože mě probudil tichý pláč. Okamžitě jsem vystřelila z postele a hnala se dolů.

Venku už byla tma a všichni byli v kuchyni, kde cákala voda, takže museli koupat.

„Proč jste mě nevzbudili?“ přiřítila jsem se jako velká voda.

„Snažili jsme se, ale spala jsi hrozně tvrdě,“ usmál se Edward a políbil mě.

„Aha,“ povzdechla jsem si a sledovala Esme, Rose a Alici, jak Eje koupou. Kluci se drželi dál a dělali spíš asistenty, takže podávali to, co bylo potřeba.

„Ale jdeš akorát. Vykoupeme ho, můžeš ho nakrmit a dát ho spát. Jestli chcete, tak ho můžete nechat spát tady a být nahoře sami,“ podívala se na nás Esme a Emmett se rozesmál. Takže o našem včerejším večeru věděli všichni. Super.

„Ne, to je dobré. Chci ho mít v noci u sebe,“ zamítla jsem to a Esme chápavě kývla.

„Eji,“ šišlala jsem na něj druhý den ráno v kuchyni a na tváři ho šimrala vlasy. „Ahoj,“ smála jsem se a dělala různé ksichtíky a z ničeho nic na tvářičce vykouzlil malinký úsměv. „Edwarde,“ zašeptala jsem úplně unesená a on stál hned u mě.

„Co se děje?“

„On se směje,“ vydechla jsem a moje srdce zahřálo další usměvavé roztažení těch drobných rtíků. „Vidíš, už se směje.“

„Nádherně se směje,“ poznamenal a políbil mě. „Všichni budou mít velkou radost, až se vrátí z lovu.

Nechceš se jít projít? Je tam docela teplo,“ navrhl, tak jsem na souhlas kývla a oblékla nás.

Venku jsme byli skoro celé odpoledne, dokaď Ej nedostal hlad. To už bylo navečer a mezitím, co jsem si s prckem hrála a vychutnávala si tak jeho prozatím tichý smích, Edward připravoval věci na koupání.

Zase jsme byli doma sami a mně se to líbilo čím dál víc, ale teď jsem stěhování řešit nechtěla. Večer jsme si měli promluvit o tom křtu, abychom věděli, jak to uděláme a vůbec kdy.

Po vykoupání jsem Eje zase nakrmila a dala ho spát. Sama jsem se vysprchovala a šla jsem si lehnout za Edwardem. „Lásko?“ začala jsem.

„Ano?“

„Ještě jsme nemluvili o tom křtu, připomněla jsem.

„Ano, já vím. Přemýšlel jsem o tom a asi bude nejlepší, když se dohodneme, jestli to uděláme jen v rodině anebo pozveš i nějaké své přátele. On o tom vlastně nikdo neví, že máme miminko. Říkal jsem si, že bys tam třeba ráda měla Angelu. Byly jste přeci dobré kamarádky.“

„To byly, ale když pozvu Angelu, dozví se to Jessica a ostatní, takže bych to možná udělala jen v rodinném kruhu,“ polemizovala jsem. „To je tak složité.“

„Nic není složité. Můžeš si to rozhodnout jen ty sama, my ti do toho zasahovat nebudeme,“ objal mě kolem ramen.

„Já vím a to je možná ta chyba. Kdybyste mi řekli, co můžu a co ne, tak bych se rozhodla hned, ale takhle? Já vážně nevím. Chtěla bych tam Angelu, protože jsem ji měla předci radši, než Jessicu, ale zase mi to přijde nefér, takže to uděláme jen v rodinném kruhu,“ rozhodla jsem po složitých úvahách.

„Vidíš, jak jsi to skvěle vymyslela. Ale ještě si to nech projít hlavou a ještě se dohodneme,“ usmál se a políbil mě na dobrou noc. „Spinkej, za chvíli se zase vzbudí Ej, tak ať si alespoň trochu odpočineš.“

„Dobrou noc,“ popřála jsem a zavřela oči.

Dva dny do soboty utekly hrozně rychle a já netrpělivě čekala, až vyjedeme k Charliemu. Byla jsem na tu jeho přítelkyni hrozně zvědavá, ale Edward moji zvědavost moc nesdílel. On byl naprosto v pohodě a jako by mi to dělal naschvál, všechno dělal hrozně pomalu. „Edwarde,“ zasténala jsem nedočkavě, když se pomalu plížil k autu. Ej-Jay už byl v sedačce, já byla taky hotová a už se čekalo jenom na něj. „Edwarde,“ napomenula jsem ho znovu, když už konečně startoval, ale jel jako hlemýžď. Jen se potěšeně usmál a konečně zrychlil na přijatelnou rychlost.

Charlie už na nás netrpělivě čekal a hned, jak jsme zastavili, bral si Eje do náruče a vedl nás všechny do domu.

Autor: Huny (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Holka nebo kluk? 28: