Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Hořko - sladká tajemství 10

09.02.2010 (21:15) • Evelyn • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 5677×

Všechno bylo naprosto úžasné, celý víkend jsme strávili milováním. Věděla jsem, že Edward se vždycky držel trochu zpátky a kontroloval se, ale nevadilo mi to. Oba jsme byli spokojení. Já proto, že už neprotestoval a nemusela jsem ho k ničemu přemlouvat nebo nutit. Edward proto, že už mi nezpůsobil žádná další zranění a podlitiny. Nejraději bych zůstala zalezlá s Edwardem v posteli po zbytek věčnosti, ale bohužel to nešlo. Ani trošku se mi nechtělo vrátit se do běžného a obyčejného života. Ale nedalo se nic dělat.

Zrovna jsme byli v kuchyni. Já seděla na kuchyňské lince oděná jen do kraťoučkého saténového župánku z výbavy od Alice a Edward mě krmil pizzou oblečený jen v boxerkách. Dokonalá manželská idyla. Právě jsem zvažovala možnost milování v kuchyni, ale můj muž se najednou napjal a posmutněl.

,,Za chvilku tu bude zbytek rodiny a asi bys nechtěla, aby nás tu takhle našli, viď,” zašeptal a já si byla docela jistá, že jsem slyšela zklamaný podtón. Jen jsem zavrtěla hlavou. Edward mě vzal do náručí a odnesl k sobě do pokoje, kde se bleskurychle oblékl a zmizel do obýváku, odkud už jsem slyšela hlasy Cullenových.

Povzdychla jsem si a také se oblékla. Pečlivě jsem vybírala oblečení zakrývající modřiny. Nechtěla jsem, aby o nich někdo věděl. Nakonec se mi zdárně povedlo obléci se do bokových riflí a delší tuniky bez výstřihu a s rukávem pod lokty. Byla z lehoučkého a vzdušného materiálu, takže se nikdo nemusí divit, proč jsem i přes teplé počasí tak oblečená. Spokojeně jsem se prohlédla v zrcadle a shledala, že žádná z podlitin není vidět. Jediné, co jsem zakrýt nedokázala, byly mé lehce napuchlé rty. Ale s tím jsem nic dělat ani nechtěla. Rty nesoucí stopy po vášnivém líbání nejsou po svatební noci a líbánkách ničím neobvyklým. Jak já toužila po opravdových a hlavně dlouhých líbánkách! Zatřepala jsem hlavou a snažila se odvést své myšlenky od představ nahého Edwarda.

Zhluboka jsem se nadechla a duševně se připravila na přivítání s nyní již mou rodinou. Pevně jsem doufala, že má Emmett dostatek rozumu a nebude si ze mě utahovat nebo pronášet nejapné vtípky. Samozřejmě jsem doufala zcela zbytečně. V okamžiku, kdy jsem se postavila nad schodiště odhodlaná sejít dolů, se Emmett rozzářil jako sluníčko a Edward na něj temně zavrčel. Já reagovala zblednutím následovaném červenáním, když jsem si jen představila, na co můj švagr myslí.

,,A nyní pozor! Přichází křehká dívka, které se podařilo nevídané - připravila o panictví sto osmiletého upíra. Tadá,” hulákal Emmett nadšeně a já měla chuť ho něčím hodně těžkým přetáhnout po hlavě. Namísto toho jsem se na něj přesladce usmála.

,,Tím bych si, být tebou, nebyla tak jistá, drahý švagre. Žádný učený z nebe nespadl a Edwardovi to šlo až moc dobře, aby to bylo jeho poprvé,” pronesla jsem stále s úsměvem. Až když jsem sešla ze schodů a míjela naprosto šokovaného Emmetta, došlo mi, co jsem to vlastně vypustila z úst. Okamžitě jsem zrudla a nejraději bych se zahrabala hodně hluboko pod zem. Kde se to ve mně poslední dobou bere?!

Cullenovi na mě koukali a vypadali, že uvažují, zda jsem to skutečně já. První se vzpamatovala Alice a začala se smát. Ostatní se k ní přidali. Edward mě ochranitelsky objal a s úsměvem mě políbil do vlasů.

,,Tak tím jsi Emmetta dostala, lásko. Právě teď jsou jeho myšlenky tak zmatené, že vlastně vůbec nemyslí,” zašeptal mi do ucha. Ostatní Cullenovi to samozřejmě taky slyšeli a jejich veselí se ještě zvětšilo. Já se pořád hrozně styděla a nechápala, jak jsem mohla něco takového říct. Najednou mě zaplavila vlna klidu a pohody. Vděčně jsem se podívala na culícího se Jaspera.

První se uklidnil Carlisle a projevil se opět jako pravý diplomat a otec rodiny. Poplácal Emmetta po rameni a domlouval mu, aby si pro příště nechal některé názory a vtipy pro sebe. Pak ztišil hlas a já mu nerozuměla, ale Emmett se konečně probral ze šoku. Nevěřícně se na mě díval a kroutil hlavou.

,,Bello, smekám. Takovou odpověď jsem nečekal,” svým osobitým způsobem se mi omlouval. Pak jako by mu teprve došel význam mým slov a v záchvatu smíchu se svalil na zem. Pro změnu jsem zase zčervenala, ale k mé neskonalé úlevě si ho nikdo nevšímal. Rosalie svého muže dokonce ostentativně překročila.

Posadili jsme se a všichni se rozpovídali o prožitém víkendu. Nenastalo žádné trapné ticho a po chvíli konverzace o lovu jsem se uvolnila. Naštěstí byli tak ohleduplní, že na téma mého a Edwardova intimního života už vůbec nezavedli řeč. Má nová rodina mě chápala a ulehčovala mi situaci, jak jen mohla. Spokojeně jsem si opřela hlavu o mého manžela a pocítila únavu. Většinu víkendu jsem sice strávila v posteli, avšak nikoliv spánkem. Edward jako by mi četl myšlenky.

,,Budu muset Bellu odvést k Charliemu. Slíbili jsme mu, že do sedmi bude doma,” oznámil a chtěl mě odnést.

,,Zvládnu chodit sama, alespoň když jsou tu ostatní,” tiše jsem na něj zasyčela a on mě s úsměvem poslechl. Vyběhla jsem po schodech do pokoje a sbalila si. Vůbec se mi nechtělo domů. Hm, domů. Tady jsem teď měla být doma. Posmutněle jsem zavřela dveře a sešla zpět do obýváku, kde ne mne čekal Edward. Alice mu zrovna dávala podlouhlou krabičku, kterou se přede mnou snažili nenápadně schovat. Rozloučila jsem se s Cullenovými a okázala ignorovala ještě stále rozesmátého Emmetta.

Poprvé od doby, kdy jsem s Edwardem jela prvně autem, dodržoval nejvyšší povolenou rychlost a většinu cesty jel dokonce ještě pár mil pod limitem. Věděla jsem, že se mu stejně jako mně nechce loučit se. Jeli jsme mlčky a drželi se za ruce.

V duchu jsem si nadávala do neskutečných slepic a hus. Kdybych nebyla hloupá a nebála se reakce rodičů i celého našeho okolí, přiznala bych, že jsme se s Edwardem vzali. Mohli bychom pak být stále spolu, jak by to u manželů mělo být. Zasnila jsem se a představila si, jak krásné a úžasné by to bylo. Jenže to bylo zároveň taky naprosto nemožné. Nedokázala jsem ani pomyslet na oznámení, že jsem se v osmnácti vdala. Výchova mojí maminky přeci jen zanechala své následky.

Ať jel můj muž, jak chtěl pomalu, k Charlieho domu jsme stejně dojeli. Edward zaparkoval vedle tatínkova policejního auta a otočil se ke mně. Pohladil mě po tváři a usmál se.

,,Mám pro tebe dárek,” prolomil ticho a vytáhl z kapsy saka onu podlouhlou krabičku, kterou jsem předtím viděla. Mírně jsem se na něj zamračila. Moc dobře věděl, že nerada dostávám dárky. Zvláště od něj. Vždyť on mi dal sebe a nic jiného už jsem od něj ani chtít nemohla. Už jsem se chystala protestovat, ale pak jsem si vzpomněla na jednu z jeho podmínek naší dohody. Povzdychla jsem si. On své sliby plnil, takže já musela taky. Rozesmál se, když postřehl můj výraz.

,,Tenhle dárek se ti bude líbit. Přísahám. Je velmi praktický,” ujišťoval mě a krabičku otevřel. Zalapala jsem po dechu. Dával mi elegantní řetízek z bílého zlata. Zašklebila jsem se na něj. Co je na něm praktického?

Edward mi odpověděl na nevyřčenou otázku. Vzal mě za levou ruku a významně poklepal na oba prstýnky na prsteníčku. Okamžitě jsem pochopila. Prstýnky jsem sundala a ten zásnubní přesunula na pravou ruku. Snubní jsem navlékla na nabízený řetízek, který mi pak Edward zapnul.

,,Děkuju,” usmála jsem se na něj. Pořád jsem nechápala, jak je možné, že zrovna já mám takové štěstí a Edward mě miluje. Něžně mě políbil. Ani trochu se mi nechtělo loučit se, ale všimla jsem si, že Charlie už rozsvítil u vchodových dveří. Čekal na mě a nejspíš nás i nenápadně sledoval.

,,V noci přijdu. Nenechám přece svou manželku spát samotnou,” potěšil mě Edward a já jen velmi neochotně vystoupila a zamávala mu. Ještě že se za chvíli zase uvidíme.

,,Jaký byl víkend s Cullenovými, Bells?” ptal se Charlie hned ve dveřích. Neuměla jsem lhát, takže jsem se snažila dodržovat pravdivou kostru příběhu a nezacházet do detailů.

,,Perfektní, skvěle jsem se bavila,” odpověděla jsem mu s čistým svědomím. Nikdo by nemohl říct, že jsem neříkala pravdu. Charlie přešlapoval na místě a působil velmi nervózně. Bylo mi jasné, že ho něco trápí a neví, jak začít.

,,Děje se něco, tati?” snažila jsem se mu situaci ulehčit. Trochu se zašklebil, pohledem zkontroloval své boty a nadechl se k odpovědi.

,,Bell, já vím, že už jsi dospělá a že berete s Edwardem váš vztah velmi vážně. Hm, no jsem tvůj otec a asi bychom si měli o některých, ehm, aspektech takového vztahu promluvit,” soukal ze sebe a já doufala, že mě šálí sluch. Prosím, jen ať nechce mluvit o sexu! Podle Charlieho rudých uší jsem ale poznala, že přesně to má v úmyslu.

,,Hm, tati, tohle téma jsem probírala s mamkou tak před pěti lety. A můžu tě ujistit, že Edward je v tomto ohledu poměrně staromódní a předmanželský sex jaksi neuznává. Hm… No, doufám, že tím jsme tuhle debatu uzavřeli,” vychrlila jsem ze sebe. Nelhala jsem, ale stejně jsem cítila červeň na svých tvářích. Tento rozhovor mi byl krajně nepříjemný a trapný. Naštěstí pro Charlieho očividně taky. Moje odpověď ho uklidnila a dál už se na nic neptal.

Rychle a mlčky jsem uvařila večeři. Pak jsem se Charliemu omluvila, že jsem unavená. Vykoupala jsem se, oblékla si černé pyžamové kalhoty a zelené tílko a otevřela okno u sebe v pokoji. Zachumlala jsem se do peřiny a přemalovala se, že neusnu, dokud nepřijde Edward, ale víčka se mi klížila a zavírala. Těsně před tím, než jsem se propadla do hlubin snů, ucítila jsem studený polibek na čele. Už napůl spící jsem se usmála a spokojeně odplula do říše snů.

9. díl • 11. díl

Autor: Evelyn (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Hořko - sladká tajemství 10: