Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Hořko - sladká tajemství 22

18.03.2010 (21:15) • Evelyn • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 5255×

Ač bych to nikdy nepřiznala, byla ve mně jen malá dušička a já se klepala strachy. Edward měl plné právo se na mě zlobit. Utekla jsem s vlkem do rezervace, kam on ani nikdo z rodiny nesměl, a kterou Alice neviděla, a ještě doma schválně zapomněla telefon. Měla jsem strach, že hádka, která musela přijít, nebude jako ty předešlé se sladkou tečkou.

Držela jsem se Sama jako klíště a násilím se nutila ke klidu, ale moc se mi to nedařilo. Když motorka zastavila a Sam sesedl, pocítila jsem obrovskou touhu propadnout se hodně hluboko do země a už nikdy nevylézt.

Nenápadně jsem se podívala směrem k hranici a spatřila Edwarda, který se však k mému neskonalému překvapení úlevně usmíval. Ze srdce mi spadl doslova balvan a najednou se mi chtělo křičet radostí. Zapomněla jsem na své obavy a rozběhla se přímo ke svému manželovi.

Roztáhl ruce a já mu skočila do náručí. Nedošlo mi, že to bude jako náraz do skály, ale bylo mi to jedno. Hlavně, že jsem byla u něj.

Pohladil mě po vlasech a pak se trochu napjal a odtáhl. Tak přeci jen mi můj malý výlet neprojde tak lehce. Zakabonila jsem se a připravovala se na snůšku oprávněných výčitek.

,,Lásko, promiň, ale smrdíš,” zašeptal mi do ucha a postavil mě na zem.

Nevěřícně jsem na něj zírala a periferním viděním zahlédla cukající se koutky Carlislových úst a naprosto jasně slyšela Samův výbuch smíchu. Edward se šklebil a pak se otočil na Sama.

,,Co jste to s ní dělali, že je tak cítit?” zeptal se přísně.

Sledovala jsem ho a nechápala změny jeho výrazu. Nejprve se tvářil naštvaně, pak překvapeně a mírně pobaveně a nakonec se také rozesmál. Obdivně se na mě podíval a vysloužil si tím další Samovo veselí.

,,Má docela páru, to jsme prostě nečekali,” dodal Sam a já zrudla.

Došlo mi, co Sam Edwardovi v myšlenkách ukazoval. Můj menší výbuch hněvu a vz teku, který jsem v La Push předvedla.

Když mi řekli, že můj pobyt v rezervaci předem domluvili s Cullenovými, měla jsem vztek na Edwarda. Myslela jsem si, že mi zase něco zatajil a opět ze mě dělá nesvéprávnou. Jenže pak Sam dodal, že Carlisle byl rád, že ho informoval o Victoriině stopě, a že taková spolupráce by mohla přinést ovoce.

Zeptala jsem se, co na to říkal Edward. Sam se začal ošívat, že s ním nemluvil. Když už volat pijavici, tak jedině Carlislea. Pak se ale otočil na Jakoba a zeptal se, proč mi to nevysvětlil.

Jake zblednul a následně zrudnul. Začal překotně a nesouvisle vysvětlovat, že se k tomu nějak nedostal a nepokládal za nutné mě děsit a zbytečně stresovat. Pronesl dokonce něco v tom smyslu, že jsem přeci jen křehký člověk a strach a napjaté nervy by mi mohly uškodit.

V ten moment se ve mně něco zlomilo a já po něm skočila. Doslova. Konečně jsem dosáhla pokroku u Edwarda a donutila ho víc mi věřit a brát mě jako rovnocenného partnera a teď si začne Jacob. To už bylo trochu moc.

Nikdo z přítomných takovou reakci z mé strany nečekal a tak mi nezabránili ve vystartování po mém nejlepším příteli. Náraz mého těla ho povalil na zem a on jen šokovaně sledoval mé pěsti dopadající mu na hrudník. Bylo mi úplně jedno, že rány bolí víc mě než jeho. Potřebovala jsem mu dát prostě najevo, že takhle se ke mně chovat nebude.

Zbytek smečky se probral až po pár minutách mého záchvatu a společnými silami mě od Jaka odtrhli. Dva mě museli držet, abych po něm neskočila znovu.

Když už jsem do něj nemohla mlátit, alespoň jsem mu nadávala. Vykřikovala jsem, že je jen malé zablešené štěně a nemá mi co kecat do života. Vyčetla jsem mu asi všechno, čím mě kdy naštval a byla vážně nepříčetná. Sama sebe jsem nepoznávala.

Jacob přede mnou stál schlíple jako zmoklá slepice, nebo možná lépe jako zmoklý čokl, a jen kýval hlavou. Když jsem se trošku uklidnila, tiše se mi omluvil. Prý mě chtěl jen chránit a ušetřit mě zbytečných starostí. Pche! Jen při vzpomínce na něj se mi zase dělala mlha před očima.

Pak měl ještě tu drzost, že si myslel, že mě poveze domů. Jen jsem zatnula pěsti a Sam rychle navrhl, že mě odveze on a využije toho k rozhovoru s Carlislem.

Zatřásla jsem hlavou a vrátila se do současnosti. Carlisle si podával na hranici ruku se Samem a usmívali se na sebe. Alespoň něco dobrého z dnešního dne vzešlo.

Edward stále s veselým a spokojeným úsměvem mě odvedl do auta. Pozastavila jsem se nad tím, že mě posadil na zadní sedadlo a sám si sedl na místo spolujezdce. Zatvářil se rozpačitě.

,,Víš, lásko, když ty teď opravdu nevoníš. Ale jestli si to přeješ, sednu si k tobě a nebudu dýchat,” navrhl, ale nadšeně se u toho netvářil. Uraženě jsem zavrtěla hlavou. Přemáhat se kvůli mně tedy rozhodně nemusí.

Za chvíli nastoupil i Carlisle a nos nakrčil jen malinko. Ušklíbla jsem se a rozhodla se je ignorovat. Carlisle mě odvezl k Charlieho domu a čekal v autě na Edwarda zatímco jsme se loučili.

Edward stál ode mě trošku dál než obvykle a jeho úsměv nebyl tak srdečný jako jindy.

,,Ráno tě vyzvednu přesně v devět, ano? Krásné sny,” popřál mi a pohladil mě po tváři.

,,V noci nepřijdeš?” zeptala jsem se zklamaně.

,,Dnes ne, lásko. Budeme se tak na sebe víc těšit,” vzal mi poslední naději. V duchu jsem si taky dodala, že můj odér ho ode mě udrží docela daleko. To jsem pokládala za hlavní důvod jeho nevůle strávit se mnou noc.

,,Hm, a co když se tady objeví Victorie?” vytáhla jsem podpásovou.

,,Emmett a Jasper budou hlídkovat. Nic ti nehrozí, nemusíš se bát,” nenechal se zviklat.

,,Fajn, tak se uvidíme ráno,” rozloučila jsem se zklamaně, naštvaně a odevzdaně zároveň.

Edward mi věnoval svůj nejkrásnější úsměv a políbil mě. Sice vůbec nedýchal, ale polibek na dobrou noc mi dal. Alespoň že tak.

,,Charlie nás sleduje a nechápe, proč jsem tě přivezl já a ne Jacob. Bude tě vyslýchat,” pošeptal mi ještě do ucha a odešel.

Pronesla jsem krátkou motlitbu s prosbou o dostatek trpělivosti a vešla do domu. Sundala jsem si bundu a pověsila ji na věšák u dveří. Oddalovala jsem chvíli střetnutí s Charliem. Ale donekonečna to nešlo.

,,Ahoj tati,” zavolala jsem do obýváku a namířila si to rovnou do kuchyně s úmyslem vyhnout se tak otázkám. Úhybný manévr se nezdařil.

,,Ahoj Bello, jak ses měla v rezervaci?” Charlie se objevil na prahu kuchyně a zkoumavě si mě prohlížel.

,,Hm, dobře. Blbli jsme s Jakem na pláži a povídali si. Docela fajn odpoledne,” shrnula jsem několik hodin do dvou vět a vynechala závěr.

,,Víš, ne, že bych tě sledoval, ale všiml jsem si, že tě přivezl Edward,” nadhodil Charlie a založil si ruce na prsou.

,,No, po večeři měl Sam schůzku s Carlislem, tak mě vzal s sebou,” v podstatě jsem byla upřímná a nelhala.

,,Sam měl schůzku s Carlislem? Vážně? Zdálo se mi, že Cullenovi nejsou v rezervaci zrovna oblíbení,” podrbal se Charlie na bradě a já si v duchu gratulovala, jak šikovně jsem převedla řeč daleko od sebe.

,,To je pravda. Ale v poslední době se jejich vztahy vylepšují. Celé to vlastně bylo jen takové nepříjemné nedorozumění, které se teď vysvětlilo,” horlivě jsem přilévala do ohně jeho zvědavosti. Chlapi by se nikdy nepřiznali, ale jsou zvědavější a po drbech lačnější než kdejaká pavlačová dáma.

,,Tak to jsem netušil. A nevíš, co za nedorozumění to přesně bylo?” chytil se Charlie na udičku a já si gratulovala.

,,To nevím, stalo se to už dávno,” zavrtěla jsem hlavou a začala se věnovat vaření.

Charlie ještě chvíli postával u dveří, ale brzy se přesunul do obýváku na gauč před televizí. Nevěděla jsem, jestli opravdu sleduje zápas nebo přemýšlí nad tím záhadným nedorozuměním, a bylo mi to jedno. Hlavně když se nevěnoval mně.

Uvařila jsem zapečené brambory se zeleninou a restovaným masem. V tichosti jsme se najedli a Charlie se už k mé obrovské úlevě na nic nevyptával.

Po jídle jsem umyla nádobí, poklidila kuchyň a popřála mu dobrou noc.

Bojovala jsem s touhou nekoupat se a dopřát tak Edwardovi nevoňavý romantický den, ale obávala jsem se, že tím by bylo po romantice. Takže jsem si dopřála dlouhou sprchu, důkladně si umyla vlasy a pak se ještě natřela tělovým mlékem. A ať se Edward ještě opováží říct, že smrdím!

21 • 23

Autor: Evelyn (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Hořko - sladká tajemství 22: