Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Hořko - sladká tajemství 30

28.05.2010 (14:30) • Evelyn • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 4693×

Ráno jsem se probudila a připadala si tisíckrát unavenější než večer. Měla jsem chuť zůstat zalezlá celý den v posteli a vůbec nevystrčit nos z pokoje. Bohužel to nešlo. Zameškala jsem už minulý týden pár dní školy, přičemž jen vzpomínky na to zameškávání mi vyvolaly široký úsměv na tváři, a Charlie by mi víc absence nedovolil. No, upřímně, Edward taky ne. Na to, že byl téměř sto let upírem, byl až nechutně poctivý a pořádkumilný.

Neochotně jsem se vyhrabala z postele a zamířila do koupelny. Při pohledu do zrcadla jsem jen protočila panenky. Vypadala jsem příšerně. Kruhy pod očima, pleť ještě bledší než obvykle a rozčepýřené vlasy. S povzdechem jsem zalezla do sprchy a beze spěchu si dopřála horkou koupel a umyla si vlasy. Trochu jsem se tím vzpamatovala, ale ztratila pár vzácných minut ranního času. V rychlosti jsem si vyfoukala účes do přijatelné podoby, lehce se nalíčila a v duchu děkovala Alici za tu velikou krabici se šminkami, kterou mi vnutila. Oblékla jsem si obyčejné džíny a vzdušnou tuniku. Nakonec se mi podařilo vypadat docela příjemně lidsky.

Seběhla jsem do kuchyně a hned, jak jsem vstoupila, zaplavila mě obrovská chuť otočit se na patě a někde se schovat. Charlie seděl za stolem, před sebou hrnek kafe a netrpělivě bubnoval prsty o desku stolu. Čekal na mě a to nevěstilo nic dobrého. Zhluboka jsem se nadechla a nutila se ke klidu.

„Dobré ráno, tati,” pozdravila jsem ho a nenápadně kolem něj prošla ke konvici s kávou a připraveným toustům. Táta mi připravil snídani… Skousla jsem si spodní ret. To bude hodně vážné a rozhovor silně nepříjemný.

„Bello, prosím, posaď se. Měli bychom si spolu trochu popovídat,” vyzval mě a tím potvrdil všechny mé obavy.

S těžkým srdcem jsem si sedla proti němu a v rukou svírala hrneček. Hřál mě do dlaní a alespoň částečně uklidňoval. Charlie se tvářil vážně a přísně, ale zároveň se červenal. Netroufala jsem si ani hádat, o čem chce mluvit.

„Bello, jsi dospělá a myslel jsem, že jsi i rozumná, zodpovědná a čestná. Ale nedávné události  mě nutí o tom trochu pochybovat. Ty moc dobře víš, že jsem z Edwarda nebyl zpočátku nadšený. Ne, to říkám špatně. Když jsi ho přivedla poprvé, zdál se mi pro tebe ideální. Působil na mě jako z jiné doby, ale v dobrém slova smyslu. Byla jsi s ním šťastná a to mě neskutečně těšilo. Jenže pak tě opustil a ty ses úplně zhroutila. Proklínal jsem ho a upřímně měl chuť ho najít a zakroutit mu krkem. Jen co ses dala s Jacobovou pomocí trochu do kupy a zase se ti vrátila jiskra do očí, byl zpátky a ty ses mu vrhla kolem krku. Na můj vkus možná až moc snadno. Nevidím do vašeho vztahu a vždy se mi zdálo, že přede mnou něco tajíte, ale čekal bych, že tě bude muset odprošovat a ty se jen tak nedáš. Nic takového nebylo a mně se to vůbec nelíbilo. Tvé odpuštění získal příliš lacino.

Měl jsem na něj a vlastně i na tebe vztek. Dělali jste, jako by se nic nestalo a vy byli vždycky spolu. Jak už jsem řekl, nelíbilo se mi to. Ale postupem času jsem viděl, jak doslova kveteš a záříš. Edward se o tebe stará jako o nejvzácnější poklad a očividně tě miluje. Občas jsem se k němu choval hrozně a svým způsobem ho urážel, ale on byl vždy slušný a nikdy nedal najevo, že to přeháním.

Bello, neříká se mi to snadno, ale začal jsem ho mít zase docela rád. Je to fajn kluk a každá jiná by za něj dala nevím co. A to, co děláš ty, si nezaslouží. Není to od tebe fér a měla by sis uvědomit, jak moc ho tím můžeš zranit. Nejen jeho, ale i Jacoba a ve výsledku i sebe. Takže tě prosím a žádám, přestaň s tím a chovej se jako ta báječná a milá holka, kterou jsi bývala,” vysypal ze sebe táta a já jen němě a neschopná slova zírala.

Tak dlouhou řeč snad nikdy nepronesl a bylo na něm vidět, jak je na sebe pyšný, že to zvládl. Nejdřív mě velmi překvapil svým přiznáním ohledně Edwarda. Ani mě nenapadlo, že už mu odpustil a mohl by ho přijmout jako mého partnera a dokonce ho třeba mít i rád.

Druhou část jeho proslovu jsem ale ani v nejmenším nepochopila. Asi se na mě projevovala i noční únava, ale nějak mi unikal smysl toho sdělení. Byla jsem si jistá, že je to důležité, ale nedokázala jsem to pobrat.

„Ehm, tati, co přesně bych to neměla dál dělat?” vysoukala jsem ze sebe a mírně se zamračila, když Charlie naštvaně zrudl. Nechápala jsem už vůbec nic.

„Ještě se na to ptej! Bells, pro mě není vůbec lehké o těchto věcech s tebou mluvit, tak mi to nedělej ještě těžší, prosím. Zahráváš si s ohněm. Edward tě miluje a ty se za jeho zády scházíš s Jacobem, kterému taky nejsi lhostejná. Ubližuješ jim oběma a mohlo by se ti docela snadno stát, že skončíš sama,” nešťastně a nakvašeně zároveň na mě vychrlil.

Cítila jsem, jak mi klesá dolní čelist a oči lezou z důlků. Táta si myslel, že podvádím Edwarda. S Jacobem. Musela jsem se přemáhat, abych se hystericky nerozesmála.

„Jak jsi na to přišel?” nemohla jsem se nezeptat.

Charlie ještě víc zrudnul a bouchl pěstí do stolu.

„Takže je to pravda! Panebože, Bello, nemohla bys alespoň mně lhát? Já to nechci slyšet a vědět. Chci tě vidět jako svojí malou, hodnou holčičku, kterou by ani nenapadlo vyzkoušet si nevěru na vlastní kůži. Bells, zkus si představit, jak jim oběma musí být. Oba tě mají rádi a věří, že i ty je. Nikdy by mě nenapadlo, že budeš taková potvora. Chtěl jsem ti jen trochu otevřít oči a upozornit tě, že tvé chování není v pořádku, ale vědět o tom nic nechci, ano,” rozčiloval se táta.

„Ale já přece Edwarda nepodvádím. S Jakem jsem si všechno dávno vyjasnila a jsme přátelé. Edward ví, že se občas scházíme. Čistě kamarádky se scházíme. Nikdy bych mu nebyla nevěrná a nechápu, jak jsi na něco takového přišel. Tak jsem to myslela. Ne, že jsem překvapená, žes mě odhalil,” vysvětlovala jsem překotně a doufala, že se Charlie uklidní. Uklidnil.

„Takže včera v noci to bylo vážně tak, jak Jacob říkal?” zeptal se pochybovačně. „Nebylo to tak, že jste měli tajnou schůzku a já vás vyrušil?”

„Ne, opravdu ti Jake říkal pravdu. Spala jsem a najednou jsem uslyšela nějaký šramot. Když jsem otevřela oči, spatřila jsem kousek od sebe lidskou siluetu. Strašně jsem se lekla a vzala první, co bylo po ruce, a praštila neznámého po hlavě. Až když začal nadávat, poznala jsem Jacoba. Vyděsila jsem se, že jsem mu ublížila. Znáš mojí nešikovnost, která není nebezpečná jen mně, ale i všem kolem,” potvrzovala jsem Jacobovu verzi a ani se při té lži nezačervenala.

Táta se ale dál tvářil pochybovačně a měřil si mě přísným pohledem.

„A proč se k tobě pak ještě vracel? Navíc by mě zajímalo, jak se do tvého pokoje dostal, když jsem zamkl,” vypálil Charlie a mně se udělalo na omdlení. Jak mohl vědět, že se Jake vrátil? Nejspíš prostě není tak důvěřivý a nenechá se utáhnout na vařené nudli, jak si Jacob myslel.

„Tys poslouchal za mými dveřmi?” snažila jsem se přejít do protiútoku.

„Ano, to jsem poslouchal. Sice jsem neslyšel, co říkáte, ale není pochyb o tom, že sama jsi nebyla. A nezkoušej převést řeč jinam, mladá dámo,” odpověděl Charlie a zamračil se na mě.

„Jake ke mně vylezl oknem. Po stromě a pak skočil. Chtěl se mi jenom omluvit bez tvého dozoru. Nic víc v tom skutečně není,” skoro jsem vzlykla.

Když Charlie konečně pochopil, že mu nelžu a myslím vážně, co říkám, široce se usmál, vstal a objal mě.

„To je dobře, holčičko. Mrzí mě, jestli jsem tě ranil nebo se tě nějak dotknul, ale jsou věci, které se prostě nedělají. Jsem moc rád, že to víš a jsi pořád moje báječná Bella,” pyšně mi zašeptal do vlasů, pohladil mě po hlavě a dokonce mi dal pusu na čelo. Nepoznávala jsem ho. Muselo se mu zatraceně hodně ulevit, že nejsem taková potvora, jak si myslel.

„No, pojedu do práce, už mám menší zpoždění. Hezký den,” rozloučil se a mně se neskutečně ulevilo, že ten trapný rozhovor je za námi.

„Jo a do okna ti odpoledne nainstaluju pojistku, aby se takové noční návštěvy neopakovaly,” houknul ještě ode dveří a rychle je za sebou zavřel, abych nemohla protestovat. Takže mi věřil, ale jeho důvěra měla své meze. Fajn, když mu to zklidní spánek, proč ne.

Pojistka do okna! Edward! Až se zpožděním mi došlo, že tohle opatření se mi vážně ani trochu nelíbí. Jak mě teď bude můj manžel navštěvovat? Noci bez něj byly menším utrpením a já je nechtěla. Chvíli jsem bojovala s chutí okamžitě všechno Charliemu vyklopit, ale tu myšlenku jsem zaplašila. Budeme to muset s Edwardem nějak vymyslet…

Autor: Evelyn (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Hořko - sladká tajemství 30: