Nečekané zjistění...
23.07.2011 (17:45) • zuzka88 • FanFiction na pokračování • komentováno 65× • zobrazeno 10042×
28. kapitola
Do práce jsem šla s cílem Přísavku prostě neobsluhovat. Číšníků je tam víc, tak se o ni postará někdo jiný. Jo, tak to udělám.
Od návratu z ráje už uplynul nějaký ten den a všechno bylo stejné, jako když jsme odjížděli. Přísavka se mi snažila co nejvíc znepříjemnit život. Chodila do restaurace na snídaně, obědy i večeře, takže na mě narazila, ať už jsem měla jakoukoliv směnu.
Nikdy nic nesnědla, pořád jen opruzovala a byla prostě na ránu a to hodně velkou. Všichni zaměstnanci měli sto chutí zakroutit jí krčkem. Představte si toho nejhoršího hosta… a přidejte k tomu deset dalších a máte Přísavku.
Snad jedině Rose ji dokázala trochu uklidnit, hlavně jediná Rosalie si to mohla dovolit. A na Přísavce bylo vidět, jak jí to vadí. Ale na Rose si nevyskakovala, nejspíš usoudila, že musí s někým zůstat za dobře. Ale asi jí to bylo prd platné, protože i na mé šéfové bylo vidět, že jí má plné zuby a nejednou se nám za její chování omlouvala. Měla jsem pocit, že jsem to já, kdo by měl říct pardon, protože se tak chovala kvůli mně. Jistě, i předtím byla řádně protivná, ale tohle byl extrém.
Edwardovi jsem to nechtěla říkat, tohle bylo jen mezi mnou a jí, ale hotel je prostě hotel a drby se šíří rychlostí blesku.
Jeho rozhovor s Přísavkou jsem neslyšela, ale holka se pak zdála ještě víc nabroušená. Nechtěl mi říct, co jí pověděl, ať jsem se to z něho snažila dostat jakkoliv.
Nechala jsem to být. Ale jen pro tentokrát. Stejně jsem nevěřila, že by to na ni nějak platilo. Ta bude otravovat tak dlouho, dokud nedostane na budku. Jenže já si stěžovat nebudu, nebude a nebudu. Třeba ji to pak nějak odradí.
Do toho se mi hlavou honila tátova avantýra. Zatím jsem nenašla odvahu podívat se do dalšího dopisu. Bála jsem se toho, co bych tam mohla najít. I když jak strašné by to mohlo být. To základní už vím. Leda, že by těch milenek bylo víc. Brrr. I jedna je hrozná představa.
Nedokázala jsem být s tátou v jedné místnosti. Nemohla jsem s ním mluvit. Prostě to už nebyl můj táta. Teda byl jím pořád, ale nebyl takový, jakého jsem ho znala. Najednou to byl cizí člověk. Co jsem o něm věděla? Nic. A máma? Ta žije ve sladké nevědomosti.
Nemohla jsem to pochopit. Jak někdo může něco takového provést osobě, kterou miluje? Takhle někomu ublížit. I když je otázka, jak to s tátou vůbec je. Ta… žena mu v dopise psala, že ho miluje. Říkal nebo psal jí on to samé?
Měla jsem chuť posbírat si svých pět švestek a zase někam vypadnout. Zdálo se mi, že na mě leží příliš mnoho zodpovědnosti. Znala jsem tajemství, které mělo být nejspíš uschováno před světem navždy. Ví ho ještě někdo? Nebo jsem jediná?
Bylo mi z toho do breku.
×××
„Děje se něco?“ zeptal se mě Edward, když jsme se byli v podvečer projít po zahradě.
„Ne, proč?“
„Protože ti tu něco vykládám a ty mě vůbec neposloucháš.“
„Oh, promiň,“ pousmála jsem se. V hlavě mi ležely ty dopisy, co jiného. Došla jsem k závěru, že bych se měla podívat i na další, ať už v nich bude cokoliv. Mohla bych se tak dozvědět o koho šlo. Kdo byla ta ženská, která mi ukradla tátu. I když jen na půl. Ukradla ho mé mámě.
„Co je s tebou?“
„Já ti to nemůžu říct,“ povzdechla jsem se. Nebylo to nic, čím bych se chtěla chlubit. A tohle musí zůstat utajeno. Nesnesla bych, kdyby se to nějakým nedopatřením dozvěděla mamka. Moc by jí to ublížilo.
„A proč ne? Můžu ti pomoct,“ nabízel se.
„Opravdu to nejde. Musím se s tím nějak vypořádat sama.“
„Jak myslíš, ale víš přece, že za mnou můžeš přijít kdykoliv.“
„Jasně.“ Schovala jsem se v jeho náruči a zavřela oči. Vzpomněla jsem si na dobu, kdy jsem si myslela, že když zavřu oči, ostatní mě neuvidí. Byla jsem neviditelná a přesně to jsem si teď přála.
„A helemese, hrdličky,“ ozval se z povzdálí vysoký hlas. Bohužel, neviditelná nejsem. Ona byla ta poslední osoba, na kterou jsem měla náladu. Stiskla jsem víčka, zhluboka se nadechla a otočila se za jejím hlasem.
„Sylvie,“ řekl Edward a znělo to skoro varovně.
„Krásný podvečer, že? Jako stvořený pro romantickou procházku ve dvou. Půjdeme, Edwarde?“ Ta zmije. Vlasy jí vyškubu!
„Já už společnost mám, jak sis jistě všimla,“ odpověděl jí Edward na můj vkus až moc klidně.
„Myslela jsem, jestli ses třeba nerozmyslel. Víš, že na tebe čekám.“ Halo, já jsem tu taky. Ale ta káča mě dobře viděla a užívala si to.
„Sylvie, je mi líto, že to nechápeš, ale já jsem teď s Bellou a k tobě se nevrátím. Měla bys jet domů.“ Znělo to skoro jako žádost. Měl jí to nařídit. Moment, ona má domov? Tak co pořád straší tady?
„Ale já jsem doma tam, kde jsi ty a to je tady,“ usmála se sladce. Zvedal se mi z toho pohledu kufr. Ona je cvok.
„Ne, nejsi. Jeď domů!“ řekl tentokrát tvrději. Chytil mě kolem ramen a odváděl pryč.
„Omlouvám se za ni. Ono ji to přejde.“ Opět ta samá písnička.
„Obávám se, že ne. Ona na tebe má spadeno a nepřestane, dokud tě nedostane,“ pronesla jsem kysele.
„To se nikdy nestane.“ Ráda bych měla jeho jistotu, ale bohužel. Jsem jen obyčejná nejistá holka.
×××
Myslela jsem, že až dorazím domů, půjdu rovnou do postele. Byla jsem po celém dni unavená jako kotě. Jenže jsem se mýlila. Rodiče seděli v obýváku a nedali jinak, než že si musím na chvíli přisednout a popovídat si s nimi.
Trochu problém pro někoho, kdo nedokáže říct svému otci ani slovo. Kdybych na něj promluvila, asi bych musela ječet a začít s obviňováním, ale to jsem zatím nechtěla.
Odpovídala jsem na máminy otázky, mluvila k ní, ale tátu ignorovala, což se neobešlo bez komentářů.
„Je ti něco, Bello?“ zeptala se mě máma.
„Ne,“ řekla jsem jakoby nic.
„Tak odpověz tatínkovi.“
„Jsem unavená, půjdu spát. Dobrou.“ Zvedla jsem se a nechala tam rodiče celé udivené sedět.
Když jsem se asi posté převalila na posteli, vzdala jsem to.
Nemohla jsem zabrat, pořád se mi hlavou honily různé scénáře toho, co asi bylo a toho, co snad nebylo.
Rozsvítila jsem lampičku. Z nočního stolku jsem vytáhla Hrozny hněvu a s odhodláním otevřela další dopis.
Byl skoro jako ten předešlý. Samá vyznání lásky, stýskání si a žádný podpis. Kdo to krucinál byl? Na známce bylo razítko Seattlu. Což není vůbec žádná nápověda.
Pustila jsem se do čtení dalšího dopisu a údivem mi padla sánka.
Miláčku, nevím, co mám dělat. Jsem těhotná. Ano. Konečně se splnilo mé přání a budu mít miminko. Jsi první, komu to říkám. Protože je nejspíš Tvé. S ním už jsem dlouho nic neměla. Nemůžu být s ním, když myslím na Tebe. Lásko, budeš otcem!
Panebože. Otcem?! Ježiši!
Nevěděla jsem, co mám děla. Ruce se mi samovolně rozklepaly a dopis spadl na zem.
Schovala jsem obličej do dlaní a čekala, až ten šok přejde, pokud je to vůbec možné.
Táta má někde dítě. Dítě, které má s cizí ženou. Dítě, které je mým sourozencem! Panebože. Tohle bylo vážně moc.
Seděla jsem na posteli a nevěděla, co dělat. Ale musela jsem něco udělat. Nešlo to hodit za hlavu, tohle bylo vážné. Najednou to nebyla jen obyčejná aféra. Avantýra, na kterou se zapomene. Tohle bylo něco víc. Vzniklo z toho dítě!
Asi to bylo zbabělé. Ne, ono to bylo zbabělé, to vím jistě, ale nemohla jsem si pomoct. Nemohla bych se ráno tátovi podívat do očí. Ne po tom všem.
Sbalila jsem dopisy, tašku s pár kousky oblečení a ani brzká ranní hodina mi nezabránila v útěku. Přes kraťasy a tílko, ve kterých jsem spala, jsem přehodila lehkou mikiny, obula boty a šla.
Nikde nikdo nebyl. Všude byl naprostý klid, který rušily jen moje kroky. Abych se vyhnula setkání s nočním recepčním, vzala jsem to přes skleník, který byl sice zamčený, ale věděla jsem, kde Alice schovává klíč.
Pak už jsem jen proběhla zahradou a běžela do lesa. Na pěško byl srub trochu z ruky, ale nenapadlo mě jiné místo.
Byla ještě tma, ne taková ta úplná noční, ale stejně jsem houby viděla, takže jsem klopýtala a dokonce i padala. Byla mi zima. Zuby mi cvakaly a to mě hnalo kupředu. Představa tepla byla víc než lákavá.
Bála jsem se, že jsem srub minula, protože to trvalo nějak dlouho, ale s prvním svítáním jsem ho uviděla. Ve velkém květináči u vchodu jsem nahmatala klíč a vešla.
Od naší návštěvy s Edwardem tu nikdo nebyl. Tašku jsem pustila na zem a rozhlédla se. Najednou na mě padla taková únava, že jsem sebou flákla na gauč a odmítala se hnout. Stočila jsem se do klubíčka a ještě na sebe stihla stáhnout deku z opěradla. Najednou nebyl takový problém usnout.
Ve snech mě pronásledoval táta. Chtěl vědět, co se se mnou děje. Proč s ním nemluvím. Proč jsem utekla. Neodpovídala jsem. Nedokázala jsem ze sebe vydat ani hlásku.
Pak se scéna změnila. Byla jsem před hotelem. Stála jsem tam v pyžamu a bála se. Ze skleněných dveří vyšel táta a osoba bez obličeje. Otevřela jsem pusu, abych zařvala, ale nešlo to.
„Tohle je moje nové dítě,“ řekl táta a vlídně se na toho člověka usmál. Na hladké tváři se objevila jakási vráska podobná úsměvu. Vypadala tak zlomyslně.
„Zmiz.“ Ne, já jsem tvoje dcera, chtělo se mi křičet.
Po tváři mi tekly slzy bezmoci. Byl to můj táta, ne jeho. Nedovolím, aby mi ho vzal! Rozběhla jsem se k nim a chtěla tátu obejmout a odvést pryč. Ale nedovolil mi to. Odstrčil mě a já spadla na zem. Ruce jsem si o kamínky rozedřela do krve.
„Tohle je mé dítě,“ řekl znovu a tu osobu objal. Křičet, to bylo jediné, co mě v ten okamžik napadlo, ale nemoha jsem promluvit. Stočila jsem se na zemi a plakala. Nic jiného se dělat nedalo.
I při probuzení jsem měla mokré tváře. Klepala jsem se jako ratlík, oblečení se na mě nepříjemně lepilo a tváře mi hořely.
Byla jsem tak unavená. S námahou jsem se otočila na druhý bok a zase usnula.
Snad jsem Bellinu reakci moc nepřehnala, ale ona prostě neví, jak s tou informací naložit a utéct je to nejjednodušší.
Chtěla bych Vám taky poděkovat za komentáře, které mi u povídky necháváte. Strašně ráda je čtu, jsou hnacím motorem, takže Vám můžu říct jediné... jen tak dál. :)
27. kapitola ϰ SHRNUTÍ ϰ 29. kapitola
Autor: zuzka88 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Hotel Tentation - 28. kapitola:
Já si myslim, že je to nějaké nedorozumění, že to psala Bellina mamka a to dítě je Bella. Ale nevím. Krásná kapča.
Chudák, to musí být ale zmatek. Tak zažila jsem si něco podobnýho. A neutekla jsem. Možná proto, že jsem neměla kam. Přísavka stále perlí, ale už by mohla jít zase o dům dál.
Achjo, achjo, achjo.. Vůbec to přehnaný není, ale je to přesně to, co jsem čekala. Proto jsem psala, že by si s nim měla promluvit hned, jinak se z toho zblázní. Ale tohle není moje povídka a navíc by to pak nebylo tak dramatický atd atd. Je mi jí líto, já sama bych se z toho vážně asi zbláznila.. Hlavně z takovýho snu. Doufám, že se mi nebude teďka nějakej podobnej zdát Pořád si pohrávám s myšlenkou, jestli to neměla říct aspoň tomu Edwardovi. S někým se o to podělit, nedusit to v sobě. Chudák holka, je toho na ni celkem dost. Brr, nechtěla bych být na jejím místě a doufám, že nikdy nebudu. Už bych asi nechtěla dalšího sourozence
Aaaa, ty přísavka, to je taková kravka! Ale divim se, že na ni byl Edward až tak moc zdvořilej. Že by mu vyhrožovala tím, že prozradí jeho tajemství? Čím doopravdy je? A nebo byl tak zdvořilý jen proto, že je prostě zdvořilý? Já na jeho místě bych na ni křičela všude, kde bych ji potkala, ať už mi zmízí z života grrr, pije mi krev a to pořádně!
Začínám postrádat Emmetta a Alice! A vůbec všechny ostatní Doufám, že v budoucnu tak bude ještě někde nějakej Emmettův vtípek
A taky doufám, že Alice viděla Bellu, kam utíká a že tam brzy přiběhne Edík, jako princ na bílém koni, a utěší ji. Jdu na další!
Jo, přísavice mi pije krev, nervy a všechno to ostatní. Kdy už pak ji ten zatracený Edward chytne za flígr a jednoduše kopne do zadnice? Co tam vůbec dělá? To si jako platí hotelové služby, nebo tam bydlí gratis jen proto, že chodila se synem majitele? Nebo vlastně skoro majitelem? No a pak Bella a její pochmurná nálada. Místo soužení by měla naklusat k tátovy a omlátit mu ty dopisy o palici… Pak by se jí možná nezdály ty (pro ni děsivé) sny… Krásná kapitolka!
doufám, že nakonec to dítě je sama Bella
No, s Přísavkou si asi ještě užijeme, ta se hned tak nevzdá. Bello, Bello, kam utíkáš? Navíc takhle sama lesem. Útěkem se stejně nic nevyřeší. Budeš se muset rozhodnout, buď se na to vykašleš (ale to asi nepůjde, že?) anebo si s tátou prostě musíš promluvit.
no prostě nepřemýšlela a utekla. Napadla ji první věc a tu udělala. Jsem zvědavá jak to celý bude dál pokračovat
Není to přehnané, tohle není zrovna jednoduchá situace...jsem zvědavá, kdy se zeptá Charlieho
Přísavka mi lete na nervy doufám že brzo vypadne ... MNo mě se to trochu přehnaný zdá ...proč hned utíká ...těším na další
Skvělá kapitola už se těším na další díl
Chudák Bella... Ten její táta se teda pěkně vybarvuje. Ani si nedokážu představit, jak bych se na jejím místě chovala já, takže útěk mi přijde jako ideální možnost.
Snad ji tam ale najde Edward dřív, než se z těch snů úplně zblázní, a odvede ji domů, kde si promluví s otcem a snad se aspoň něco vyjasní.
Těším se na další kapitolku!
Vůbec si nemyslím, že Bellina reakce byla přehnaná. prostě udělala to, co muselaaco ji napadl jako první. Možná se jí to později bude zdát jako kravina, ale teď to bylo lepší, než sedět doma a čumět na zdi.
Ale ta Přísavka... To je panečku obluda. Řekla bych, že ji nesnáším stejně jako Bella. Nechce se mi uvěřit, že s ní Edward někdy něco měl...
Ale jinak musím říct... Úžasná kapitola a moc se těším na pokračování!
nooo zajímalo by mě, kdy se přestane trápit a zeptá se doma na ty dopisy.. hlavně tak odhání i Edwarda
Náhodou, prísavka je perfektná , bez nej by bol vzťah E+B taký sladký bez chmár a to by nebolo ono
Přísavku bych nejraději poslala na měsíc a ještě dál, alespoň na slunce, aby se uškvařila a dala pokoj, i když myslím, že i ta seškvařenina by byla hrozně protivná.
Bellina reakce se mi zdá jako naprosto oprávněná, takhle bych reagoval i já, kdybych něco takového zjistila, ale mám stále větší podezření, že ty dopisy psala její matka a to dítě je Bella. A jak si tak čtu komentáře, nejsem jediná toho názoru. No nechám se překvapit.
Doufám, že ji tam Edward najde. Myslím si, že je logické, že šla právě tam a mohlo by ho to taky napadnout.
ne není to přehnané a na ty dopisy mám stejný názor jako dcvstwilight, taky si myslím, že ta žena z dopisů je její máma a ona je to dítě
Úžasná kapitola, stejně jako ty předešlé.
ne, nic není přehnané, ba naopak, je to přesně ono. Jen si myslím, že to dítě je ona a ta milenka její máma... No, nechám se překvapit, jestli jsem se trefila, či ne.
Honem další!
nádhera
Bože, ta baba mě už se*e! Myslím přísavku. A na toho fotra jsem zvědavá. Skvělá kapitola a ta předešlá taky.
a jediné čo môžem povedať ja tebe je ,jen tak dál, úžasná poviedka tak rýchlo ďalšiu kapitolu
Úžasný díleček
už se nemužu dočkat pokračování
Parádní kapitolka ... ten konec byl úplná bomba, už se nemůžu dočkat pokráčka ... teď by byla paráda kdyby ji začali hledat a Edward jediný ví, kde je ta chata tak by ji tam našel a Bella by si třeba z toho nočního dobrodružství odnesla k tomu ještě nějakou virózu :D už se těším na další kapitolku :D
To jsem fakt zvědavá, co se z toho vztahu jejího otce vyklube
Přísavka už by mohla vypadnout, mám jí plné zuby
moc moc dobre tak dalsi plosky
Sylvie mě dostává Na tyhle rodinný dramata nejsem protože sama jsem jich dost nedávno zažila takže mi to jen narušilo idylku:D Je to krásný:)
Pěkné !
Parádna kapitola!
A s tými reakciami si to vôbec neprehnala, mne sa to zdá rozumné, že predtým uteká. Len aby neutekala dlho...
Je toho na ní moc. Sylvie jí nedá pokoj a pořád chce uštvat Edwarda. Njn, chytrému napověz, že?
Belly reakci chápu, ale jen se jí divím, že svou prvotní myšlenku, že ta dotyčná je její máma, zavrhla. Já si myslím, že to dítě je Bella a ty dopisy píše její mamka. Chápu, že pro ni je řešením útěk, ale stejně se tomu bude muset postavit čelem a zeptat se. Držím jí palce, ať seberu odvahu a jde do toho. Snad i Přísavka dá pokoj, konečně, i když mám pocit, že tam bude ještě pěkně dlouho.
krása,
já osobně si myslím, že to dítě je Bella a ty dopisi psala její mamka
No, tak myslím, že musím prehodnotiť moje posledné slová. Keď z toho románu vzniklo aj dieťa, nemôže sa to nechať len tak. Ale ja by som nikdy nenašla odvahu porozprávať sa o tom s otcom. Nikdy. Bella si však musí uvedomiť, že keď sa to niekto ďalší dozvie, po určitom čase sa to určite dozvie aj Renée. Určite jej to ublíži. Ach jaj. Bella to má ťažké. Držím jej palce. Mimochodom krásna kapitola.
Ta přísavka mi dere nervy, ať už se sbalí a táhne ke všem čertům! S těmi dopisy doufám, že to bude jen nedorozumění a brzy se to vysvětlí! Jinak to je další úžasný díleček a moc se těším na další!
Takže Bella zase utekla a opět bude nemocná... Já na jejím místě bych to probrala s Edwardem. Je to muž a měl by možná nějaké nápady a hlavně odstup a proto by přemýšlel a ne jednal impulsivně.
Jinak věřím, že Sylvie neodjede a naopak díky ní se Bella dozví, co jsou Cullenovi zač. Pokud ji ona sama neohrozí. Tak berunko, piš, piš, piš... ať se mám nač těšit.
Musím se shodnout s holkama Tak si myslím,že to dítě bude Bella
Jinak znova dokonalá kapitolka
ja mam stale taky pocit, ze to dieta bude ona sama a to cele je nejake nedorozumenie alebo co, budem sa tesit na pokracko
Krásny díleček, tak píš prosííím honem další díleček, sem moc moc zvedavá jak to bude pokračovat
Super
ty vado
myslím, že to dítě bude Bella. Nevím proč, ale mám takový pocit
a to, že utekla chápu. asi bych se taky po této informaci nedokázala otcovi podívat do očí
skvělá kapitola těším se moc na další
Přísavka mě rozčiluje
podle mě jsou ty dopisy od Renné...
skvělá kapitola...těším se na další kapitolu
to tam ta přísavka bude zaclánět ještě dlouho?
Tak mě napadá nejsou ty dopisy od Belliný mamči?
Těším se na další kousek
Přísavka je búúúú (čti kráva). A opět musím napsat, že by si měla promluvit s otcem. Prostě měla. Třeba bude mít táta nějaké rozumné vysvětlení. Třeba mamka o všem ví. A třeba by nebylo špatné mít sourozence... Každopádně se Bella trápí a ono to třeba není tak hrozné, jak se jí teď zdá.
ach tá Prísavka už to preháa je fajn že Edward stojí pri Bells no som strašne zvedavá na pokračovanie super kapitolka
Myslím, že ty dopisy nebudou od milenky, ale psali si je Charli a René když byli mladí :D Přísavka by měla urychleně nasednout do auta a zmizet nebo ji sama vyženu. Jinak krásné jako vždy. Rychle další dílek
Tak tohle je nečekaný zvrat. Opravdu jsem zvědavá jak se celá situace vyřeší. Opravdu nádherná kapitola a už teď se nemůžu dočkat další.
Paráda...
Chudák Bella, ja by som asi na jej mieste reagovala rovnako... zaujímalo by ma ako to vlastne bolo Padnem na zadok, ak je to dieťa ona ... som zvedavá, ako to ešte zamotáš... super kapitola!
P.S.: Zapomněla jsem na smajlíky :D
Wow, třeba se to nakonec s těmi dopisy nějak vysvětlí a přece jen, je psala Bellina vlastní matka... a třeba ne :(
Nemůžu se dočkat další kapči!!!
božské,nádhera,honem další prosííím
Já to věděla, že tam bude někdo další!! Nebo...by to zmiňované dítě mohla být Bella...no uvidíme, jsem hrozně napnutá.
Už jsem se lekla, jak běžela do lesa, že ji tam přepadne Přísavka a... a... no radši nemyslet. Každopádně se před problémy neschová na dlouho, protože ji tam určitě najde Edward
Úžasná kapitola, mc se těším na pokračování!
Téda...Já osobně si myslím že ty dopisy psala Charliemu René..
A Bellu docela i chápu asi bych reagovala podobně kdybych se tohle dozvěděla...
Pěkná kapitola
Já nevím... Kdybych si přečetla ten poslední dopis, tak by mě nenapadlo, že má táta jinou dceru, ale že ta milenka je mamka... Kdyby se zeptala, tak by v tom měla jasno. Dále k Přísavce. Je to zmije jedovatá a podle mě se bude pokoušet dostat Edwarda všemi možnými (možná i nemožnými) způsoby. Každopádně doufám, že Edward nepodlehne Navíc... Já ji docela chápu. Musí to být hrozný... Když si představím, že bych musela odjet a až bych se vrátila, tak by mi bylo oznámeno, že si můj kluk (a ještě k tomu Edward Cullen!!! )našel někoho jinýho? Zešílela bych a chovala bych se hůř než ona... To se na ní musí nechat... Je docela slušná, protože já bych si to s ní vyříkala Opravdu krásně píšeš a já jsem zvědavá na další díl!
nádhera
Přísavka mě rozčiluje a to pořádně ale neměla by to vážně tátovi říct třeba by se jí ulevilo a třeba je to nedorozumění no uvidíme
prečo mám pocit, že to decko je Sylvia a že budú oveľa väčšie problémy, ako už sú; ale zase možno nechal urobiť testy otcovstva a nebolo to jeho dieťa, veď Bella neprečítala všetky listy, no nie?
Já teda nevím,ale neměla by to tátovi říct?Promiň,povídka je skvělá a já ti do toho nechci kecat.
Nádhera. Jsem ráda, že Edward tak stojí při Belle, jen tak úplně nechápu Přísavku, že se pořád ponižuje. Odkud pramení ta její jistota? Bellina první reakce je docela jasná, jsem zvědavá, jestli najde odvahu dočíst ostatní dopisy a pak si s tátou promluvit, protože jinak o něj tak jako tak přijde. Skvělá kapitola.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!