Intimita mezi Bellou a Mattem.
21.04.2020 (10:00) • Kikketka • FanFiction na pokračování • komentováno 3× • zobrazeno 1742×
EDIT: Článek neprošel korekcí
17. kapitola
Když bylo konečně po všem, svalil se vedle mě a přitáhl do náruče.
„Wow, to bylo naprosto dokonalý,“ zabručel potěšeně a já jen pokývala hlavou. Chtělo se mi z neznámých důvodů začít brečet a už nikdy nepřestat. Připadalo mi, jako by mi celý svět spadl na záda. Nedokázala jsem tu podivnou tíhu lépe vystihnout.
Políbil mě do vlasů a pak vyskočil z postele.
„Půjdu se osprchovat,“ dodal s úsměvem, který jsem mu samozřejmě oplatila, jen nebyl upřímný. „A ty tady zůstaň pěkně ležet, aby ten můj náklad měl větší šanci,“ broukl něžně a přitom si dlaní spokojeně potěžkal ty svoje dvě závaží. Tiklo mi v oku, ale díky Bohu si toho nevšimnul a odešel.
Neměla jsem v plánu poslouchat jeho rozkazy. Jestli se to má povést, povede se a jestli ne, nedá se s tím holt nic dělat. Pokud se to dřív nebo později nepovede, stejně mu budu muset říct, jak se věci mají.
*
O půl hodiny později si to Matt naštrádoval zpátky do ložnice, zabalený pouze v mém županu. Tichounce jsem si povzdechla. Tohle byla jedna z věcí, co se mi na něm nelíbily. Nikdy se neptal na dovolení! A kromě mě nikdy nikomu neděkoval, ani neprosil. U mě s tímhle nepochodil, takže jsem byla asi jediná na celé širé planetě, které kdy řekl – prosím nebo děkuji. Možná teda ještě jeho matce.
Matthew se obléknul. Já na sobě už měla jen to Jasperovo vytahané triko a kalhotky.
„Jakmile se nám to povede, požádám tě o ruku,“ vyhrkl celý natěšený.
„To nemusíš. Vdávat se rozhodně nechci,“ utnula jsem tuhle konverzaci hned v začátcích. Nebylo mi to vůbec příjemné.
„Fajn, ale malé bude mít moje příjmení, že jo?“ zakňučel s prosíkem.
„Uvidíme,“ usmála jsem se. Zase to bylo naprosto falešné. Poslední dobou jsem se nedokázala odvázat ani pobavit. Naposledy vlastně ve vile Cullenů, ale to bylo opravdu jen na okamžik.
*
Matty u mě zůstal ještě další tři hodiny. Schoulení na sedačce jsme koukali na nějaký film v televizi. On občas dlaní zabrousil k mému podbřišku a jemně ho třel. Nevadilo mi to. Bylo to milé gesto. Když pak ale odešel, začala jsem být hodně nesvá. A abych zabila čas, vysprchovala jsem se a nakonec i oblékla do čistých věcí. Nechtěla jsem, aby ho ze mě Edward ucítil. Nebo alespoň ne moc.
Další čtyři hodiny jsem mlčky seděla na pohovce, sama a hrůzou trnula, kde se ti dva zatoulali. Nechtěla jsem si připustit, že by mi ji Edward mohl odvést, ale moje mysl mi bohužel právě tyhle obavy bez přestání vysílala. Celá jsem se doslova třásla, když jsem zjistila, že už je téměř osm.
Kde zatraceně jsou?
« Předchozí díl Následující díl »
Autor: Kikketka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Diskuse pro článek Houslistka 17:
Ach jo. Myslela jsem,že mi tým Matt vydrží delší dobu,ale skutek utek.
Krásné a bohužel krátké.
Tak ani tady u mě Matt nepochodil.. Ale teda moc nechápu, proč je to až tak moc rozdělené na kraťoučké kapitoly, když už je povídka napsaná Jinak suoer
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!