Tak a je tu další díl. Omlouvám se, že jsem to nestihla dříve, ale ve škole si usmysleli, že když se blíží pololetí tak je nejlepší nepsat všechny písemky před vánoci a nečekat na leden takží ještě jednou se omlouvám. V tomhle díle se Bella setkává se všemi Culleny a ještě s osobou, kterou vyloženě nesnáší. Kdo to je a co jí udělala nebo udělá?
21.12.2009 (15:30) • Nicoll15 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1353×
Hra osudu nebo osud hrou
2.kapitola
Bella
U Cullenů na mně čekalo překvapení v podobě Tanyi, která se až nechutně lepila na Edwarda a když mně zaregistrovala tak zůstala stát jako by spatřila ducha, ale její myšlenky hovořili za vše.
„Kráva Volturiová co tu chce už zase mi jde ničit život, to už zase nebude platit moje moc. Co by se stalo kdybych jí zabila?“ jak zauvažovala nad tímhle tak najednou Edward zpozorněl a tiše na ní zavrčel. Protože si uvědomil co celou dobu dělala a jak na všechny používala svůj dar.
„Jane , Alecu vítejte co vás k nám přivádí?“ zeptal se Carlisle.
„Carlisle chtěli bychom tobě a tvé rodině oficiálně představit Isabell Marii Aru Volturi biologickou dceru Ara.“ Okamžitě pohotově zakročil.
„Vítám tě u nás Isabell.“
„Jen Bella Carlisle, oslovení Isabella nesnáším, protože to mají v paměti pouze mí nepřátelé, že ano Tanyo. Dlouho jsem tě neviděla a vidím, že mého varování si se nedržela.“
„Nech si to Isabello není to na tebe, ale na tvém otci a ten mi dal svobodu pokud vím.“
„Víš, ale nevíš to, že už přes rok jsem já ten kdo rozdává rozsudky a soudí přestupky a ty se právě jednoho dopouštíš.“
„Nemel já nic nedělám takže nevím kde jsem co provedla.“
„Ne a ten nátlak co používáš, aby tě měli rádi je co? Jen osobní kouzlo, pokud je mi známo je to moc takže být tebou se rychle pakuju, protože Jane je tvoje a Alecu ty volej do Voltery ať sem někoho pošle pro tu mrchu mám jí plné zuby, protože neví o mém štítu a pokouší se mně k sobě připoutat.“ Tohle nikdo z Cullenů nečekal a proto se na Tanyu dívali jak na zrádkyni a podrazačku, která jim celou dobu lhala.
„Bello co se to tady přesně děje.“
„Carlisle původně jsem přijela jen na návštěvu a chtěla tebe a zbytek tvé rodiny poznat osobně, ale jak vidíš přišla jsem sem v dobrém a někdo se tady snažil mně donutit k něčemu jinému a to přesněji k tomu, abych tady někoho zničila, ale nepočítala s tím, že se mi rozrostl počet darů takže pokud budu chtít tak nebude působit na nikoho.“
„Děkujeme, že si nám pomohla zbavit se jejího vlivu. Ještě jednou děkujeme.“
„Nemáte za co Carlisle to já bych měla poděkovat za to jak se ke mně chováte, protože většinou jak se upíři dozvědí kdo jsem tak utíkají, takže já děkuju za to, že se ke mně chováte normálně.“
„Ale Bello to je samozřejmost jseš dcera Ara dobrého přítele Carlisla takže patříš jako Aro do rodiny.“
„Velmi ti děkuji Esmé moc si toho vážím. Emmete prosím odpust si ty myšlenky, bohatě mi stačí ty, které má Jane.“
„Sakra další co čte myšlenky.“ Zaklel z náznakem opovržení Emmet a já se na něj jen usmála.
Carlisle
Dnes, když děti dorazili ze školy chtěly se mnou a s Esmé mluvit, ale vůbec jsem nevěděl o čem, když jsme zrovna přijeli do nového města. Proto jsem společně s mým pokladem sešli do obýváku a tam čekali dokud sem nedorazí zbytek rodiny, po chvíli se k nám přidala i Tanya stále, ale nepochopím jak jí může Edward tolerovat, když jí vůbec nemiluje. Když všichni přijeli ze školy měli zachmuřené obličeje a já čekal co z nich vypadne.
„Carlisle měl bys vědět, že ve městě jsou Volturiovi, ale nijak nám neublíží dnes večer přijedou na přátelskou návštěvu.“ Oznámil mi Edward a Emmet ještě dodal.
„Jo ta holka co je s Jane a Alecem je vážně vtipná.“ A já se už jenom zhrozil co zas to pako provedlo, že se mu zdá ták vtipná. Proto jsem se zeptal kdo všechno od Voltruriu tady je.
„Jen Jane a Alec a ta lidská holka.“ Řekl Edward a já na něm viděl, že se mu líbí, ale jestli je z Volturii tak má smůlu. Potom jsme se až do večera připravovali na naši návštěvu a já se jen modlil, aby se nic nesemlelo, ale jak jsem později zjistil neměl jsem pravdu.
Když Volturiovi dorazili před náš dům už jsme tam všichni stáli a Tanya se až moc lepila na Edwarda nikdy nepochopím co na ní vidí, protože jak mile není u ní tak se chová zcela normálně, ale jakmile je sní chová se jak největší idiot pod sluncem. Jane a Alec se pomalu blížili k nám a za nimi šla lidská dívka, která se hned zamračila jen co zpozorovala Tanyu, která se tiskla na Edwarda a já na ní jen fascinovaně hleděl dokud jsem nebyl nucen ze slušnosti Jane pozdravit.
„Jane , Alecu vítejte co vás k nám přivádí?“ zeptal se Carlisle.
„Carlisle chtěli bychom tobě a tvé rodině oficiálně představit Isabell Marii Aru Volturi biologickou dceru Ara.“ Okamžitě jsem pohotově zakročil.
„Vítám tě u nás Isabell.“
„Jen Bella Carlisle, oslovení Isabella nesnáším, protože to mají v paměti pouze mí nepřátelé, že ano Tanyo. Dlouho jsem tě neviděla a vidím, že mého varování si se nedržela.“ Vůbec jsem nechápal o čem mluví dokud nereagovala Tanya.
„Nech si to Isabello není to na tebe, ale na tvém otci a ten mi dal svobodu pokud vím.“
„Víš, ale nevíš to, že už přes rok jsem já ten kdo rozdává rozsudky a soudí přestupky a ty se právě jednoho dopouštíš.“ Takže Aro přenesl část své moci na svou dceru, no takže tady budeme mít možná problémy pokud se naštve.
„Nemel já nic nedělám takže nevím kde jsem co provedla.“
„Ne a ten nátlak co používáš, aby tě měli rádi je co? Jen osobní kouzlo, pokud je mi známo je to moc takže být tebou se rychle pakuju, protože Jane je tvoje a Alecu ty volej do Voltery ať sem někoho pošle pro tu mrchu mám jí plné zuby, protože neví o mém štítu a pokouší se mně k sobě připoutat.“ Takže nám Tanya celou dobu lhala, nemohl jsem se na ní dívat slušně a proto jsem jí probodával naštvaným pohledem. Musel jsem se jí zeptat.
„Bello co se to tady přesně děje.“
„Carlisle původně jsem přijela jen na návštěvu a chtěla tebe a zbytek tvé rodiny poznat osobně, ale jak vidíš přišla jsem sem v dobrém a někdo se tady snažil mně donutit k něčemu jinému a to přesněji k tomu, abych tady někoho zničila, ale nepočítala s tím, že se mi rozrostl počet darů takže pokud budu chtít tak nebude působit na nikoho.“ Pak jsem jí musel poděkovat.
„Děkujeme, že si nám pomohla zbavit se jejího vlivu. Ještě jednou děkujeme.“ale její chování mně zarazilo.
„Nemáte za co Carlisle to já bych měla poděkovat za to jak se ke mně chováte, protože většinou jak se upíři dozvědí kdo jsem tak utíkají, takže já děkuju za to, že se ke mně chováte normálně.“Esme mně jako vždy překvapila.
„Ale Bello to je samozřejmost jseš dcera Ara dobrého přítele Carlisla takže patříš jako Aro do rodiny.“
„Velmi ti děkuji Esmé moc si toho vážím. Emmete prosím odpust si ty myšlenky, bohatě mi stačí ty, které má Jane.“musel jsem se usmát, protože ten Emmetův výraz byl k nezaplacení.
„Sakra další co čte myšlenky.“ Zaklel z náznakem opovržení Emmet a já jenom čekal co se s toho vyvrbí.
Autor: Nicoll15 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Hra osudu nebo osud hrou 2. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!