Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Hříchy lásky - 17. kapitola - Prozření

SHadisek

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Hříchy lásky - 17. kapitola - ProzřeníJe to k neuvěření, ale přidávám sem další kapitolu téhle povídky. V minulém díle předstoupila Bella před Volturiovy a její život visel na vlásku. Kdo byl ale jejím tajemným zachráncem? A co se bude dít dál? To se dozvíte v dnešní kapitole a já doufám, že se Vám bude líbit a necháte mi tu aspoň pár komentářů. Díky! :) Vaše Lorenia :)

22.11.2011 (09:00) • Lorenia • FanFiction na pokračování • komentováno 7× • zobrazeno 2634×

EDIT: Článek neprošel korekcí.

Z minulého dílu:

V ten okamžik se to stalo. Do boje se přidala i Davon a několik dalších. Sál zaplnil prach a křik. Otřesená jsem se prodírala rozbitými troskami a snažila se uniknout. Zvedla jsem se a utíkala pryč. Vyběhla jsem ven a dlouhá chodba se mi zdála nekonečná. Tělo se mi třáslo strachem a šokem.

Otáčela jsem se za sebe a hledala, jestli mě někdo pronásleduje, když v tom přišel silný náraz. Omráčeně jsem upadla k zemi a otřeseně zůstala ležet. Jediné, co jsem cítila, byly chladné dlaně, které mě zvedaly ze země…

 

 

Ten chlad mi prostupoval až ke konečkům prstů. Nebyla jsem schopná otevřít oči a vzhlédnout. Jediné co mi utkvělo v hlavě, byla ta povědomá vůně. Jemná kořenitá vůně s podtónem pyžma mi ulpěla na rtech. Tu jsem přece dokonale znala!

 

„Bello,“ zašeptal ten sametový hlas a moje srdce se splašeně rozbušilo. Ne, to není možné. Už blouzním, tohle je jen pouhý sen.

„Bello,“ zazněl znovu naléhavě a já přemýšlela nad tím, jak moc mě moje vlastní mysl dokáže trýznit.

„Tohle je jen sen,“ zašeptala jsem zlomeně a snažila se udržet v mysli ten nádherný tón jeho hlasu. Jeho vůni. Všechno jsem vnímala tak intenzivně…

„Pleteš se, Bello! Jsem to já, lásko! Otevři oči,“ promluvil Edwardův hlas naléhavě a něco ve mně ztuhlo. Tohle bylo až příliš živé. Se vším úsilím jsem otevřela oči.

 

Na malý okamžik jsem přestala dýchat, nemohla jsem tomu uvěřit! Byl to skutečně on a svíral mě v náručí. Jeho bledá dokonalá tvář, kterou prozářil jeho pohled plný něhy. Rty semkl do jemného úsměvu. Sledovala jsem ho, jako bych viděla někoho, kdo už je dávno mrtvý. Stejně se však díval i on.

 

„Panebože,“ vydechla jsem v úžasu. Jeho výraz náhle zvážněl.

„Bello, musíme pryč! Jsi v pořádku, miláčku?“ ptal se starostlivě a prsty mi zaplétal do vlasů. Musela jsem se vzpamatovat.

„Jsem. Půjdu sama,“ špitla jsem a jeho ruce mě nesouhlasně postavily zpátky na zem. Než jsem se vzpamatovala, pevně sevřel moji ruku a utíkali jsme.

 

Nebyl čas se na nic ptát a nic vysvětlovat. Museli jsme pryč z tohoto místa, z tohoto města… Mým tělem prostupoval znatelný strach. Edward to vycítil a sevřel moji dlaň pevněji. Proběhli jsme další chodbou a vzdalovali se od křiku a ozvěn neutichajících kroků. Zatočili jsme za roh a Edward se prudce zastavil. Před námi stála Jane a nenávistně si nás měřila. Její pohled byl spalující a koutky rtů jí potěšeně cukaly do stran. Edward se přesunul přede mě a pevně mě držel. Jako bych chtěl svým tělem chránit to mé. Vyděšeně jsem pátrala pohledem po nějaké jiné cestě k úniku.

 

„Jak se opovažujete?“ vykřikla Jane vysokým hláskem, který se v děsivé ozvěně rozlehl chladnými chodbami.

„Jdi nám z cesty, Jane!“ zavrčel Edward a já se značně vyděsila, když jsem si uvědomila, jaký zvuk vyšel z jeho rtů. Jane se hlasitě rozesmála.

„Edwarde, nebuď hlupák!“ začala, „sám víš, že kolem mě neprojdete!“ Edward se na mě zničeně podíval a pohledem sjel k zemi. Hned jsem vycítila, že tohle je vážnější. Vypadal zlomeně, ale zároveň smířeně. Své rty jemně přitiskl k mému uchu.

„Bello, musíš utéct,“ přikázal mi a já nevěřícně zakroutila hlavou. Edward vydechl.

„Lásko, poslechni mě, prosím! Pokusím se ji zdržet,“ zašeptal zničeně a jemně mi přejel chladnými rty po tváři. Roztřeseně jsem přikývla a on se opatrně usmál. V tu chvíli jsem mu ale lhala. Nikdy bych ho neopustila, nikdy bych neutekla sama. Nedokázala jsem si svůj život bez něj představit! Jaký by měl smysl? Radši smrt…

 

„Táhni k čertu, Jane!“ zahřměl Edward a rozběhl se proti ní. Stála jsem jako přikovaná k zemi a sledovala scénu před sebou. Než však stačil cokoli udělat, padl k zemi a začal se zmítat ve strašlivých bolestech. Celá jsem se třásla hrůzou a sotva popadala dech.

 

„Běž,“ zachraptěl Edward a ve mně se bouřilo všechno. Jako by mé nitro někdo rval na tisíce malých kousků a já se tomu snažila vzpouzet! Milovala jsem ho! Milovala jsem ho víc než svůj život a nedokázala jsem ho opustit! Nedokázala!

„Tak jdi,“ šeptl a jeho výrazem prosakovala nesnesitelná bolest. Po tváři mu stékaly slzy a z jeho pohledu se začal vytrácet život. Vřela jsem, nenáviděla jsem! Nenáviděla jsem Jane! Krev mi žhnula v žilách jako nesnesitelný oheň, spalující mou duši! Nedokázala jsem pořádně dýchat ani myslet. Viděla jsem na vlastní oči, co dokáže Jane způsobit, a tou poslední myšlenkou bylo mé nepochopení. Tak moc jsem v tu chvíli chtěla Edwarda ochránit! Tak moc jsem si přála, aby ta strašná agónie zmizela!

 

Najednou Edward hlasitě vydechl a popadl dech. Jeho tělo, které se před malou chvílí zmítalo v křeči, se uvolnilo. Těkala jsem pohledem k němu, k Jane. Naprosto jsem nechápala, co se stalo a evidentně jsem nebyla jediná. Jane zůstala stát ochromeně na místě a její oči šlehaly blesky. Pokud předtím dokázala Edwardovi ublížit, teď už to nešlo. Rozzuřeně vzhlédla ke mně. V ten moment nepozornosti, ji Edward srazil k zemi a mrštil s ní o zeď, která se vzápětí rozsypala téměř na prach. Její bezvládné tělo se sesunulo k zemi. Zděšeně jsem sledovala celou situaci. Co to bylo?

 

„Bello,“ vydechl Edward a probral mě z myšlenek. Hleděla jsem se na něj s neskrývaným šokem a v jeho pohledu se promítala spousta otázek.

„Jak?“ zašeptal.

„Já nevím,“ odpověděla jsem upřímně. Přistoupil ke mně a propletl naše prsty. Snažila jsem se pochopit všechno, co jsem během několika minut prožila.

„Prostě jsem si to přála,“ dodala jsem a Edward se jemně usmál. Nebyl však čas cokoli řešit. Rozběhli jsme se dál. Proběhli jsme kolem nehybného těla Jane a Edward rozrazil jediným pohybem dveře. Najednou se všechno zalilo slunečními paprsky. Hustou temnotou prostoupilo denní světlo, které se v třpytivých odlescích odráželo od Edwardovy tváře. Hleděla jsem na něho a rty měla pootevřené v údivu. Srdce mi silně tlouklo do hrudi a můj dech se chvěl jako šum křídel ve větru. Podíval se na mě a já hlasitě vydechla. Byl tak krásný.

 

„Bello,“ vzdychl Edward rozechvělým hlasem a já měla co dělat, abych se nesesula k zemi. Vdechovala jsem do plic čerstvý kyslík a snažila se udržet na nohou. Moje zmatené myšlenky mě naprosto ovládly. Hledala jsem tisíce odpovědí, ale na moje tělo toho bylo prostě moc. Najednou se mi zatmělo před očima a jemně jsem zavrávorala.

„Bello, co je ti?“ Zněl někde v dáli Edwardův starostlivý hlas, ale pak všechno upadlo do naprosté temnoty.

 

XXX

Opatrně jsme otevřela oči a snažila se přivyknout tomu jasnému světlu, které prozářilo pokoj. Nepoznávala jsem, kde jsem. Unaveně jsem se opřela o rám postele a rozhlédla se po místnosti. Naproti velké posteli s krémovým baldachýnem stálo sametové sofa. Vedle něho se tyčila obrovská knihovna zaplněná až po vrch. Moje smysly upoutala ta krásná vůně. Podívala jsem se na noční stolek, na kterém stála váza plná bílých růží. Moje oblíbené.

 

„Myslel jsem, že by se ti mohly líbit,“ vyrušil mé zaujetí jeho hlas. Otočila jsem se ke dveřím, ve kterých stál Edward.

„Jsou krásné,“ odpověděla jsem a on přistoupil k posteli a posadil se na její okraj. Cítila jsem to znatelné napětí. Nebyla jsem si ho ale vědoma sama.

„Nech mě ti vše vysvětlit, Bello,“ žádal naléhavým hlasem a nepřestával mě sledovat. Vracely se mi vzpomínky, které jsem nedokázala pochopit.

„Nesmíš se mě bát,“ zašeptal nervózně a přisunul se blíž. Věděla jsem, že musím znát pravdu, ale ani ta nic nezmění na mých citech. Najednou mě zaplavil tak silný pocit, který jsem nedokázala ovládnout. Přitiskla jsem se k němu a dychtivě spojila své rty s jeho. Byla to živoucí potřeba. Zmateně se ode mě odtáhl a zadíval se na mě. Vzápětí mě začal líbat a moje mysl se rozkošně utápěla v tom hlubokém polibku, který mi vléval sílu do žil. Jemně skousl můj spodní ret a já zapletla prsty do jeho bronzových vlasů, které rozvířily tu omamnou vůni. Cítila jsem, že tenhle okamžik je ta nejsprávnější věc na světě a plně jsem se mu oddávala…

Autor: Lorenia (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Hříchy lásky - 17. kapitola - Prozření:

 1
7. veronika
06.01.2012 [23:31]

úžasné Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon aaaaaa, další díl prosíííím Emoticon Emoticon

6. BellaSet
01.01.2012 [20:21]

BellaSetSkvělé! Emoticon Emoticon Emoticon
Zajímavý konec, ale jsem si jistá, že Bella bude v šoku, až zjistí, že Edward je upír, protože si poslední dny prožila skutečné peklo právě kvůli upírům. Emoticon Emoticon
A určitě se Aro pokusí Bellu získat pro sebe, takže tímto to rozhodně nekončí...No, jsem zvědavá, jak to vymyslíš. Emoticon Emoticon Emoticon
Moc se těším další kapitoly. Emoticon
Smekám... Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

5. Lucka
22.11.2011 [19:42]

nádherné Emoticon Tedy hlavně, že se jim podařilo takhle vypařit z Volltery, ikdyž bych řekla, že to bude mít určitě nějakou dohru. Jane určitě bude vzteky zuřit a co Aro ten z toho bude určitě v šoku, že mu Bella utekla. Moc se mi ta kapitola líbila. Těším se na brzké pokračování Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

4. DAlice
22.11.2011 [19:17]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. kollart
22.11.2011 [16:34]

kollart Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. marcela
22.11.2011 [13:21]

Prosím,prosím další. Emoticon Emoticon Emoticon

1. BellaEdward
22.11.2011 [10:01]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře