Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » I am time Traveller, 2 kapitola

Stephenie Meyer

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

I am time Traveller, 2 kapitolaDalší kapitola. Doufám, že se bude líbit, jelikož si nejsem jistá, jestli to je napsané, tak nějak normálně. No protě tak, abyste to všichni pobrali. :) Jinak se tu odehraje něco "nenormálního", ale na tohle si v této povídce zvykejte. :D Hodlám vás překvapovat. A kdyby někdo chtěl něco namítnout, či dokonce pochválit, může napsat do komentů. Já budu ráda.

26.12.2009 (20:15) • Maja • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1537×

2. kapitola - My se ale neznáme!

Hudba

 

Isabella

On…Byl nepopsatelně krásný. Připadala jsem si jako ve snu, protože tohle nebylo možné. Ale i přesto všechno, jsem cítila zřetelnou vůni fialek, vnímala jsem sborové šumění lesa a dokonce jsem slyšela, jak si ptáčci, někde v korunách stromů, zpívají.

Jenže tohle všechno zastíral on. Jeho bledá pleť vypadala, jako by byla vytesaná z toho nejčistšího mramoru a jeho oči byly zbarvené do zlatova.

Nedokážu tu barvu přesně popsat, ale byla impozantní, podobala se tekutému zlatu, ale i karamelu zároveň. Žádná lidská bytost by nemohla být takhle krásná, ale on byl. Byl ještě krásnější, než je to možné.

 

Visela jsem na tom chlapci očima, nedokázala jsem se na něho vynadívat, protože jsem pořád měla ten hloupý pocit, že se mi to zdá. Ale on byl neskutečný a to mě děsilo.

 

,,Ehm…,“ zakašlal a tím mě vrátil do normálního stavu.

,,A-a-hoj?“ Pozdravil trochu nejistě a přitom se usmál.

Zčervenala jsem od hlavy až k patě. ,,A-hoj,“ vykoktala jsem ze sebe.

,,Děkuji ti za deku,“ řekl upřímným hlasem. Vnímala jsem, jak je mi jeho hlas příjemný i to, že se ho nebojím. Což bylo neobvyklé. Moc ráda jsem se lidí stranila, ale k němu mě něco táhlo.

,,Nemáš zač,“ řekla jsem a pokrčila rameny. Byl trochu nejistý, pořád se díval na oblohu a pak na mě.

,,Děje se něco, pane?“ Zeptala jsem se slušně.

Jen se mírně pousmál a zakroutil hlavou.

,,Je vám zima?“

,,Ne.“ Usmál se a podíval se mi do očí. ,,Díky vám a vaší dece, ne.“

Rozesmála jsem se a dál se na něj upřeně dívala.

,,Jmenuji se…“ Chtěla jsem se představit, ale nedovolil mi to.

,, Isabella, že?“

,,J-jak to víte?“ Vykoktala jsem.

,,Jmenuji se Edward.“ Usmál se a pokývl hlavou. ,,Ty a já se známe.“

 

Vypravěč

Co by mi bylo platné, kdybych se tam objevil a odvedl ji co nejdál od toho chlapce? Nic, přesně tak. Její osud bych tak změnil jen na pár měsíců, možná ani ne na tolik, ale on by se stejně objevil. Chtě, nechtě.

Mohl jsem její život ovlivnit, mohl jsem do jejího života zasáhnout, ale nemohl jsem jí ho sebrat.

Jí bylo souzeno, aby se s ním setkala a to jsem ovlivnit nemohl, ani nesměl. Mohl jsem tomu zabránit, jednou, podruhé, potřetí, ale přišel by den, kdyby se stejně potkali a já bych tomu již nemohl zabránit. Ona si ho vybrala, jako on si vybral ji.

Sám sebe se ptám, jak to jejich pouto mohlo vzniknout, jak se vůbec dokázali spřátelit…

 

Bude mi trvat ještě mnoho dalších let, abych to vše pochopil.

 

Isabella

 

,,Ne, neznáme.“ Popřela jsem, ale on se pouze neodolatelně usmál.

,,Ano máš pravdu, neznáme, my jsme totiž přátelé, tedy aspoň v budoucnu.“ Nechápavě jsem se na neudívala a čekala, kdy mi řekne, že si dělá legraci nebo tak něco, ale on to myslel zcela vážně!

,,Až vyrosteš, pochopíš to.“ Řekl smířlivě.

O krok jsem ustoupila a otočila se. Svraštila jsem obočí, protože jsem nevěděla, co to má znamenat a hádanky nikdy nebyly mou silnou stránkou. Sebrala jsem zbytek svých věcí a namířila si to zpátky k domu. V mžiku stál přede mnou.

Zaraženě jsem se na něj podívala, pak jsem se otočila, ale on opravdu už nestál za mnou, stál přede mnou.

,,Jak jste to udělal?“ Zeptala jsem se vyděšeně.

,,Omlouvám se, nechtěl jsem vás vyděsit.“ Nevěřícně jsem ho sledovala. Jeho prosebný hlas byl nádherný, ale to mě nedokázalo uklidnit

,,Co tu děláte?“ zeptala jsem se po chvilce ticha.

,,Já nevím,“ odpověděl zcela upřímně.

,,Jste tady a ani nevíte, proč tu jste?“ Otázala jsem se sarkasticky a on se jen pousmál, což mě naštvalo ještě víc.

,,Ne.“

Naštvaně jsem si odfrkla, obešla ho a šla směrem k lesu. Za chvilku srovnal svůj krok s mým a šel tiše vedle mě.

,,Bello,“ jakmile to zašeptal, ztratila jsem všechnu soustředěnost, kterou jsem věnovala chůzi a zakopla o první kořen, který trčel ze země. Kdyby mě nechytil, pravděpodobně bych si pořádně natloukla. ,,jsi pořád stejná.“ Usmál se sám pro sebe.

Propalovala jsem ho pohledem a ani mu nepoděkovala, jen jsem kráčela dál, i když jsem se snažila o ráznější krok, moc mi to nešlo.

Zastavil se, ale já pokračovala dál.

,,Děkuji nebude?“ Nasupeně jsem se na něj otočila a vrátila se k němu.

,,Děkuji?“ Zeptala jsem se sarkasticky a on pokývl.,, Ne! Žádné děkuji nebude! Kdo si myslíte, že jste? Objevíte se tady, jakoby nic, zdělíte mi jen své jméno a pak mi řeknete, že budeme v budoucnu přátelé? Jsem malá, ale nejsem hloupá!“

,,Já vím, ale Bello…“

,,Neříkejte mi tak! Neznáte mě!“

,,Cestuji v čase…“ řekl klidně.

,,Co?“

,,Když počkáš chvilku, uvidíš.“

Sledovala jsem ho… Ustoupil o krok a usmál se na mě. Jeden z mála paprsků mu dopadl na tvář a on… Začal mizet.

Stála jsem na stejném místě zcela přimražená a nedokázala jsem se pohnout. Jen jsem sledovala, jak mizí.

,,Bello?“ Podívala jsem se mu do těch jeho zlatých očích. ,,Brzy se uvidíme, nezapomeň…“

A pak… Zmizel. Jediné, co po něm zbylo byla deka, která dopadla na zem.

On opravdu zmizel!

 

Všechno co jsem měla, jsem nechala na louce a běžela domů. Nikoho jsem nepozdravila a letěla přímo do pokoje. Z velkého pracovního stolu jsem všechno schodila na zem a vyndala malý sešit a pero.

Na první stránku jsem úhledným písmem napsala:

18. 08. 1803

Potkala jsem ho.

Nevím, co mě to popadlo, ale musela jsem si to napsat. Vedle té věty jsem nakreslila jeden pár očí, které mi měly připomnět ty jeho. Ale co se to děje? Jak je to možné?

Autor: Maja (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek I am time Traveller, 2 kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře