A je tady poslední kapitola této povídky. Bella se má vrátit do Pekla, ale něco se zvrtne.
09.07.2018 (12:00) • baroslava • FanFiction na pokračování • komentováno 5× • zobrazeno 1935×
15. kapitola
Šli jsme mlčky na louku, na kterou nebylo vidět z jejich domu. Nestála jsem o další potíže, protože stačilo, že šel se mnou Carlisle. Nevěděla jsem, co tomu bude říkat Belzebub a to mě děsilo. Nebála jsem se o sede, ale o otce. Zastavili jsme uprostřed louky, když kousek od nás zachvátili zem pekelné plameny, z kterých vystoupila známá rohatá postava nejvyššího pekelníka. Byl usměvavý, ale když spatřil Carlislea zamračil se a měřil si ho podezíravým pohledem.
„Přivedla sis společníka. Tak pojďte. Nemám na to celý den,” zaburácel a odplivl síru, která zanechala na trávě čerň.
„On s námi nepůjde. Má dobré srdce. Nic neudělal,” zkoušela jsem vysvětlit Belzebubovi a roztáhla křídla. Cítila jsem vítr, který mě hladil po peří a užívala si ten pocit, protože jsem je nezažila sto let. Pekelník se zamračil a stáhl ústa do úzké linky a já věděla, že je zle. Postavila jsem se před Carlislea, abych ho případně dokázala ubránit, než prchne.
„Isabello, jak si mohla?” rozeřval se hlas Belzebuba, až se zem otřásla. „Porušila si ten nejdůležitější zákon Pekla, a proto budeš potrestána,” řekl tvrdě a nelítostně.
Plameny pekelné olizovaly jeho tělo a najednou byl pryč. Pocítila jsem bolest. Ostrou bolest na zádech a sesunula se k zemi. Náhle jsem si připadala lehčí a potom mi to došlo. Přišla jsem o křídla. Umírám. Cítila jsem na sobě chladné doteky a hlas, který se o mě strachoval. Poručila jsem rukám, aby se vzepřely, a seděla na kolenech. Otevřela jsem oči a uviděla otcovu tvář, která smutněla. Věděla jsem, že kdyby mohl plakat, plakal by.
„Co to bylo za zákon, který si porušila?” ptal se mě rychle a já měla potíž udržet koncentraci a rovnováhu.
„Láska. Provinila jsem se láskou, otče,” řekla jsem a cítila, jak uvnitř mě dochází k boji. Jedna část chtěla zůstat, ale tu druhou opouštěly síly. „Miluju tě,” řekla jsem z posledních sil, když jsem uviděla bílou zář. Zář, která mě oslepila a já musela přivřít oči. Poznala jsem obrys postavy, která z ní vycházela a zamrkala, abych zaostřila zrak. Před námi stál muž ve středních letech s bílou kšticí a bílými dlouhými vousy. Oblečen byl do bílého roucha a já se zajíkla, když jsem si domyslela, kdo to je.
„Za tvé neobyčejné skutky, Isabello, ti dávám nesmrtelnost a křídla andělských strážců,” pronesl zvučně a já pocítila příval energie, která mnou prostupovala.
Každá část mého těla, každá buňka najednou ožila a já cítila tu známou tíhu na zádech, která mi chyběla. Zrak se mi rozjasnil a náhle jsem slyšela celý zbytek rodiny, jak zadržuje dech. Byli tu všichni, ale já se nedívala. Celou mou pozornost měl anděl seslaný z nebe, kterému nikdy jiný neřekl jinak, než Bůh.
„Celých sto let jsem tě s tvými rodiči pozoroval z nebe, má milá. Ano. Jsi napůl anděl, to proto jsi jiná. To proto dokážeš cítit to, co jiní ne. To proto máš schopnosti, o kterých sama nevíš. Tvá matka to musela v Pekle utajit, jinak by zabili tebe i ji. Jsi jedinečná, Isabello. Dal jsem ti nesmrtelnost za tvé činy na Zemi. Zachránila jsi miliony lidí a sama o tom nemáš ani ponětí. Sytila ses jen tehdy, když bylo potřeba. Vydělané peníze jsi dávala na charitu a potřebným lidem. Do Pekla jsi posílala jen vrahy, násilníky a pedofily. A za tvou štědrost, lásku, vřelost, odhodlání a úsilí tě pasuji na strážného anděla, který bude chránit první upíří rodinu a to Cullenovi. Tvá služba bude vykonávaná zde na Zemi,” pronesl vznešeně a mě tekly slzy radosti. Hlasitě jsem vzlykala štěstím a s úctou pohlížela na postavu, která mi dala budoucnost.
„Kdo jste?” slyšela jsem Emmetta okrajově, protože mé tělo ovládaly všechny možné emoce a nemohla jsem se soustředit.
„Říkají mi Bože, synu, a jsem z vás zklamaný. Nejen, že jste byli k Isabelle nezdvořilí a neslušní, ale také jste jí znepříjemňovali poslední kdy, které měla strávit s vaší rodinou. Neměla to v životě jednoduchá nikdo z vás, kromě Carlislea, jí to neulehčil. Zamyslete se nad sebou,” řekl podíval se na mě zjihlým pohledem. Cítila jsem, jak mě štípají tváře od slz a vnímala červeň mých tváří.
„Já i tví rodiče jsme na tebe pyšní. Dokázala si něco, co nikdo před tebou. Pamatuj, že tě budeme z Nebe hlídat a pomáhat ti na každém kroku,” řekl a oslepila mě další vlna záře, v které zmizel.
„Nechte mě tu na chvíli samotnou, prosím,” vydechla jsem tiše k Carlisleovi a přestala vnímat svět.
Cítila jsem se uzamčená v nějaké bublině, do které nikdo jiný neměl přístup. Oči mi osleply a uši mi zalehly. Cítila jsem mírný větřík, který mi čechral peří na nových bílých křídlech, které neměly žádnou černou památku po Peklu. V duchu jsem děkovala Bohu a svým rodičům. Zvrátila jsem se dozadu a klečela na trávě, která voněla po nadpozemském doteku. Zaklonila jsem hlavu a vnímala slunce, které na mě upínalo své paprsky. Potlačila jsem pláč štěstí a jen se usmívala. Nevím, jestli jsem byla v šoku, ale stále jsem nemohla uvěřit tomu, co se stalo. Byla jsem naprosto a bez výhradně šťastná. Pořád mi nedocházelo, že se mě Peklo zřeklo. Stále mi nedocházelo, že jsem nyní posel boží a stále mi nedocházelo, že tam nahoře mám biologického otce. V tuhle chvíli nebylo nic důležité, protože tuhle chvíli jsem si chtěla uchovat na věčnost.
« Předchozí díl
Autor: baroslava (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek I démoni pláčou - 15. kapitola:
Nebylo by možné napsat ještě jednu? Taková ta koncová kapitola, kdy se vše vyřeší.... Prosím
naprosto krásná oddechová povídka. Jen je škoda, že to byl poslední díl Je tam pár nedořešených věcí co si člověk musí domyslet sám. Docela mě zaráželo, že i Esme nepřijala Bellu, že se s ní nepokusila navázat nějaký vztah.
čekám další kapitoly ale rychle prosím sem zvědavá !!!!!
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!