Pro dnešek necháme Bellu Bellou a podíváme se, jak se dařilo v průběhu let Carlisleovi a Edwardovi. Zároveň taky přivítáme do jejich rodiny další členy - ale to pěkně postupně a bez předbíhání.
10.06.2018 (12:00) • baroslava • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1175×
9. kapitola
Za těch několik desítek let se v životě Carlislea se toho stalo mnoho. Přetrpěl s Edwardem jeho nejtěžší období věčnosti, a tím byl zhruba první rok po přeměně, kdy jeho syn prahnul po lidské krvi a dokázal pro ni udělat všechno na světě. Několikrát ho Carlisle zachránil před nasycením se z člověkem, když zjistil, že jeho syn je obdařený darem čtení myšlenek. Cítil, že je to Edwardova výhoda, která mu alespoň trochu pomůže odolat lidské krvi a tak se i stalo.
Edward slyšel myšlenky všech lidí, co byli okolo něj a několik smrtelníků to zachránilo od jisté smrti. Po čase se naučil ovládat a lidský pach už s ním nic nedělal. Už nevolal toho netvora, který se skrýval uvnitř jeho těla. Jediné, co pocítil, bylo pálené v krku, které ukájel lovem tamější zvěře. Několikrát však v myšlenkách vyčítal Carlisleovu jeho stravovací návyky. Nechápal, proč se mu musí podřizovat a sytit se jen zvířecí krví, která pro něj nebyla dostačující.
Mezi tím se Carlisle zamiloval. Žili právě v malém městečku Ashland ve Wisconsinu, kde Carlisle pracoval v místní nemocnici. Jednoho dne ho však přivolali k naléhavého a vážnému případu ženy, která se pokusila o sebevraždu. Ihned v ní poznal Esmé Evensovou, které před deseti lety, jako dospívající, léčil zlomeninu nohy. Tehdy se zdála bezstarostná, veselá a šťastná a Carlisle nechápal důvod jejího pokusu vzít si život. Věděl, že její zranění jsou natolik vážná, že by zemřela, a tak pod vlivem svých vzpomínek na její krásu a vřelost ji proměnil. Po třech dnech, kdy s ní Carlisle trpěl u lůžka a byl přesvědčený, že ho bude Esmé nenávidět, se probudila do nového života. Esmé, ale její konec nepřišel smutný nebo tragický, protože si taktéž pamatovala Carlislea a vždycky ho považovala za dokonalého džentlmena.
Brzy se do sebe zamilovali a vzali se. Carlisle tak získal rodinu, kterou si vždy přál. Měl krásnou a milující manželku a syna, který mu dělal radost. K úplnému štěstí mu však chyběla jedna osoba. Isabella. Každý den na ní vzpomínal a říkal si, copak teď asi dělá a kde je. Smutnil, ale dokázal se před ostatními přetvařovat, jelikož věděl, že Isabella si nepřála, aby o ní někdo věděl. Občas se zavřel do pracovny a prohlížel si knihy, ze kterých Bellu učil literaturu, vědu a medicínu. Přál si, aby tu byla. Přál si ji obejmout. Přál si najít svou ztracenou dceru, ale věděl, že pokud se bude chtít vrátit najde ho.
Náhle se Edward rozhodl jej opustit a začít žít po svém. Odjel a změnil svůj dosavadní stravovací návyk. Sytil se lidskou krví a schválně vyhledával jen vrahy, násilníky a pedofily. Zabíjel lidi, ale alespoň touto myšlenkou dokázal obhájit své činy, které mu přišly zvrácené. Po několika letech osamění usoudil, že mu chybí rodina, a že Carlisle měl pravdu ve svých názorech, protože se poslední dobou cítil jako krvežíznivé monstrum toužící jen po lidské krvi. Vrátil se a Carlisle s Esmé ho přivítali jako syna, který se konečně vrátil domů z cest.
V roce 1933 se jejich klan rozrostl o dalšího člena rodiny. Jednoho dne se Carlisle vracel domů z nemocnice, když našel zkrvavené, zmlácené a znásilněné tělo dívky Rosalie Haleové, kterou ihned přinesl domů a proměnil ji. Bylo mu líto tak mladého života, a také doufal, že by to jednou mohla být Edwardova družka. Rosalie se dva roky neochotně přizpůsobovala upírskému životu. Takže když jednou přinesla domů umírajícího Emmetta McCartyho a prosila, ať jej Carlisle promění, vyhověl jí. Rose si tak našla svého prince, který se do ní na první pohled zamiloval a vzali se.
Všechno se zdálo tak, jak má, ale Carlisle stále cítil, že to není ono. Uběhlo několik let zasažených válkou a hospodářskou krizí a Carlisle postával každý den u okna a vyhlížel tmavě hnědou až černou kštici jeho dcery. Jeho milované společnice, která mu tolik chyběla. Edward byl zmaten, protože nedokázal určit, kudy se ubíhají Carlisleovy myšlenky. Párkrát se zeptal, na co otec myslí, ale Carlisle jen smutně zakroutil hlavou a odešel do pracovny, kde rozjímal dál. Dostatečně ho zaměstnávala práce, ale i rodina, neuběhl však den, kdy by si nevzpomněl.
O necelých dvacet let později čekalo Carlislea a jeho dosavadní rodinu další překvapení a to v podobě zamilovaného páru, který si je našel. Alice Brandonová a Jasper Whitlock byli již vegetariáni, kteří se chtěli připojit k jejich rodině, a tak se klan rozrostl o poslední dva členy rodiny. Rodina tak získala další dva nadané jedince a ihned si je zamilovali. Alice měla jedinečný dar vizích budoucna a Jasper vnímal a ovládal emoce. Jedině Jasper dokázal prokouknout Carlisleovi nálady smutku, ale před rodinou mlčel, neboť to byla jen otcova věc, do které se nechtěl plést. Vždy, když měl svou chvíli vzpomínání, mu seslal vlnu uklidnění a Carlisle mu byl vděčný. Byla to rodina v pravém slova smyslu, neboť se všichni milovali. Carlislea milovali jako otce a Esmé jako matku.
« Předchozí díl Následující díl »
Autor: baroslava (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek I démoni pláčou - 9. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!