Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » I hate - No, I love you - 2. kapitola

Stephenie Meyer holding book

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

I hate - No, I love you - 2. kapitolaDalší kapitolka, nevím, co k ní napsat, moc se mi nelíbí, ale budiž. Zde se dozvíme něco o Sarah a její "pubertě". Taky o Jasperovi.

18.09.2010 (18:15) • AliceJazz • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1330×

I hate - No, I love you

2. kapitola

Pohled Carlisle Cullen

Udivilo mě a vyděsilo, co jsem viděl. Jacob bojoval, už to bylo samo o sobě divné, ale horší bylo, že nemohl vyhrát. To, co se před námi proplétalo v jeden jediný kotouč hnědé a bílé, byl zjevně Jacob a nějaký jiný vlk. Co bylo ale ještě podivnější, že nedokázal vyhrát, ačkoli kožich bílého vlka byl potřísněn krví. A to ne málo. Kupodivu mi ale ta krev zas tak nevoněla. Nějak jsem netoužil zahryznout zuby do krku toho nevinného stvoření přede mnou. Počkat, nevinného, tak proč tu všude cítím člověka? Možná si ho dal ke svačině, ale to je přirozenost, doufám, že Jacob nechce vybít všechny vlky v Americe.

Po několika sekundách jsme se (já, Alice, Rosalie, Esmé) probrali ze strnulosti. Já s Rosalií jsme odtrhli toho vlka a Esme uklidňovala Jakea. Nevypadal, že by ho něco bolelo, spíš se cítil ukřivděn, že jsme mu ho nenechali. Jeho pohled jasně říkal: Ale vždyť zabil člověka. Onen bílý vlk se nám pokusil vyškubnout, povedlo se mu to, ale znovu jsme ho chytili. Překvapila mě jeho neobvyklá síla, opravdu se nám dokázal vytrhnout.

Napodruhé už měl větší štěstí, utekl nám. Běžel rychle pryč, ne na Jacoba, jak jsem se mylně domníval. Rozhodl jsem se nechat ho běžet. Sebrali jsme se a s Jacobem ještě ve vlčí podobě jsme odešli.

 

Pohled Sarah

„Neodcházej,“ zašeptala jsem a vztáhla po tom andělovi ruku. Jestli jsem něco nechtěla, tak aby mě opustil a nechal samotnou na tomto smutném světě. Vím, zním paranoidně, ale já si nemohla pomoct. Anděl se otočil zpět a zasmál se zvonivým smíchem.

„Já nikdy neodejdu, ty můj hlupáčku, budu stále s tebou,“ usmál se a pokynul mi, abych šla za ním. Vstala jsem, když tu se začal obraz rozplývat.

„Néé,“ zakřičela jsem bezmocně. Anděl se otočil a jeho oči měly najednou krvavě rudou barvu a netvářil se vůbec přátelsky. Strachy jsem couvla, ale hned jak jsem si uvědomila, že to je přeci jenom můj anděl, který mi neublíží. Natáhla jsem po něm ruku a uvolněně se usmála.

„Už jen chvíli, už jen okamžik,“ pronesl anděl mechanicky, skoro jako robot. Vyděsila jsem se, ale ruku nestáhla. Pomalu jsem se přibližovala k jeho obličeji, a když jsem se ho už skoro dotkla, obraz se definitivně rozplynul a já byla opět na palouku. Zabědovala jsem jako každé ráno, opět mi ten anděl zmizel, když byl už na dosah.

Jenže jsem tu nebyla sama. To jsem si uvědomila v prvních sekundách a ztuhla uprostřed protažení. Pomalu jsem se otočila, protože jsem ho za sebou cítila. Přesněji řečeno jsem cítila někoho, a o to hůř, byl to muž. Bylo mi skoro líto, že jsem byla bez oblečení, ale to byl v tuhle chvíli ten nejmenší problém.

Setkala jsem se s pohledem zlatých očí. Zlatých? Jo, jasně, vegetariáni. Pomalu jsem klouzala pohledem po lví kštici zlatých vlasů, přes dokonale tvarované rty, ostře řezanou bradu, hladkou pokožku hrdla, vypracovaný hrudník až k botám. Každým okamžikem mi stále více tmavly oči a stálo mě to více a více sebeovládání, abych ho nezabila. Čím je muž pohlednější, tím více ho toužíme zabít.

A musím říct, že jestli jsem toho upíra na louce nazvala polobohem, tak tohle byla chodící dokonalost, stvořená božskou rukou. Příčilo se mi pomyšlení, že bych ho měla zabít, nebo mu jakkoli jinak ublížit, ale bylo mi jasné, že pokud velmi brzo nezmizí, bude to nevyhnutelné. Bylo to doopravdy božské stvoření. Vím, že se opakuji a popírám vlastní slova, ale moje myšlení bylo momentálně vyřazeno na neutrál a já nechala jednat čistě jenom svoje tělo. A to se zmítalo mezi touhou obejmout ho a zabít ho. Zabít nezabít, zabít nezabít.

Bohužel mu jaksi nedocházelo, že ho toužím zabít. Sledoval mě starostlivým pohledem. Ale ne, to se mi určit zdálo. Udělal krok ke mně, ale to neměl dělat. Já se neudržela a vystartovala po něm.

 

Pohled Jasper Cullen

Byl jsem zrovna na lovu se svými bratry, když jsem ucítil vůni. Ale nebyla to jen tak ledajaká vůně, tahle byla z poloviny lidská a z poloviny zvířecí, vlk, řekl bych. Také kousek vlkodlaka jsem tam cítil, že by se někdo pral s Jacobem, to se mi nezdálo, ten byl líný i přepnout televizi, natož se poprat.

Šel jsem po té vůni a došel až na nějaký palouk. Uprostřed leželo to nejkrásnější stvoření (pozn: přadstavte si ji s delšími vlasy a zelenýma očima), co po světě chodí. Ležela napůl schovaná za pařezem a byla nahá. Zjevně s ní nebylo něco v pořádku. Vypadala podivně pokrouceně, ruku vystřelenou před sebou a něco mumlala. Nechtěl jsem chodit blíž, abych ji neprobudil, tak jsem alespoň napnul uši a poslouchal.

„Ne, neodcházej,“ zašeptala a vzápětí ruku stáhla. Potom bylo chvíli ticho a pak se ozvalo táhlé ‚Néé‘, které se mi zařezávalo do morku kostí. Automaticky jsem k ní vykročil, abych ji utěšil. Nebylo mě ale potřeba, protože se probudila sama. Sedla si zády ke mně a začala se protahovat.

Najednou ztuhla uprostřed pohybu a pomalu se otáčela, přitom spouštěla ruce podél boků. Její pohled se zarazil na mých očích a už mě nepustil ze svých pout. V tu chvíli, kdy jsem uviděl její krásnou barvu očí, cítil jsem, jako by něco ve mně zapadlo na své místo. Nyní jsem se cítil úplný, nic mi nechybělo. Byl jsem dokonale šťastný. Ona byla mou druhou polovinou, bez ní jsem nebyl celý, připadlo mi, jako by moje srdce bylo najednou opět celistvé. Byl to ten nejkrásnější pocit, jaký může být.

Sledoval jsem její oči, jako by mě hypnotizovala. Když mě pustila ze zajetí, nevěděl jsem, kam s nimi. Ale odpověď byla nasnadě, hned se zahledět do těch jejích. Když si prohlížela mě a nedívala se mi do očí, nemělo to takové správné kouzlo, ale i tak jsem se jejího pohledu nemohl nabažit.

Ona si mě do detailu prohlížela a vypadalo to, jako by mne sjížděla rentgenem. Nervózně jsem se usmál a prohlížel si to, co jsem vidět mohl. Ne že bych byl nějak neslušně vychovaný, přeci jen, před stoletím a něco se podávala kvalitní výchova, ale vůbec by mi nevadilo, kdybych viděl o něco víc z jejího krásného těla. Panebože, Jaspere, na co myslíš, to, že ji miluješ, rozhodně automaticky neznamená, že se před tebou najednou začne promenádovat nahá. Moment, miluješ, co to plácám? Ale i bez svého daru jsem naprosto jistě věděl, že ji miluji nadevšechno a vraždil bych pro ni.

S každou chvilkou jí oči tmavly víc a víc a vypadalo to, že se na něco usilovně soustředí. Byl jsem z ní patřičně nervózní. Pokusil jsem se udělat krok k ní, ale následující sekunda mě přesvědčila o tom, že to byl špatný nápad. Skočila po mně!

 

Předchozí kapitola - Shrnutí - Následující kapitola

Autor: AliceJazz (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek I hate - No, I love you - 2. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře