Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » I left my angel

Quil

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

I left my angelBella je donucena Volturiovými opustit Cullenovi tudíž i Edwarda. Co se stane, když se znova potkají po několika letech?

23.04.2009 (12:00) • lololka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 6234×

1.kapitola-ROZCHOD

Bellin pohled:
Seděla jsem na okně a pozorovala pomalu dopadající vločky na mou dlaň, které byly stejně studené jako já. Pevně jsem je sevřela  a přistihla se, jak znova myslím na mou hvězdu, kterou jsem sebou strhla do černé tmy.
Už je to deset let. Deset let co jsem je viděla naposled. Tolik se mi stýskalo, ale co jsem mohla tenkrát udělat? Nechat je zemřít kvůli mně? Ne, to ani náhodou. Nemohla jsem dovolit, aby druhá nejsilnější rodina byla zničena...
,,Buď zmizíš ty nebo oni! Vyber si." Věděla jsem, co mi tím Volturiovi naznačili, a tak jsem si vybrala. Vybrala jsem horší život pro sebe, ale lepší pro ně a to bylo důležité.
Vzpomínám si moc dobře na svá slova, která mi trhala dříve tlukoucí srdce.

***
,,Bell, lásko... prosím neopouštěj mě. Já vím, že dělám chyby, ale já... Bello miluju tě. Jsi pro mě jediný záchytný bod na tomhle svetě. Ty ožíváš moje mrtvý srdce k životu. Dřív byl můj život jedna velká díra, kterou jsi ty zacelila a naplnila ji něčím novým. Něčím, co jsem nikdy nepoznal... až s tebou."
Chtělo se mi křičet tak moc. Chtěla jsem mu říct že ho miluju, že si nedokážu představit co bez něj budu dělat, že mám strach.. Ale copak jsem mohla s Volturiovými za zády?
,,Já.. já to nechápu.. Co ... Co jsem-" Zvedla jsem ruku, aby s tím přestal.
Zhluboka jsem se nadechla, abych mohla ze sebe vůbec něco vypravit. Musím být silná, musím, kvůli němu, kvůli nim.
„Edwarde..." na poslední slabice se mi zlomil hlas. Tohle nedokážu. Ucítila jsem, jak mi pomalu po tváři tečou slzy. Slzy zoufalství, vzteku a smutku. Okamžitě jsem je utřela.
Buď silná! Přikázala jsem si, ale on už mě konejšil v náručí a šeptal mi do vlasů slůvka, kterým moje srdce chtělo podlehnout. Mozek mi však otevřel šuplíček jménem Volturiovi.
Snažila jsem se ho odstrčit. Po několika vteřinách si všiml o co se pokouším. Smutně svěsil ruce podél těla a odstoupil. Podívala jsem se mu do tváře a věděla, že kdyby mohl plakat, plakal by.
„Edwarde já už nemůžu... Nebaví mě pořád předstírat. Chci si užívat a to s tebou nejde. Jsi stále tak opatrnej, na upíra tak moc nezkaženej. Chci žít doopravdy a se vším všudy... Bez tebe." Nemohla jsem se na něj dívat. Ta bolest co měl vyrytou na obličeji mě sžírala do morku kostí.
„Tohle bolí," zašeptal nepřítomně.
„I mě, ale nějak to přežijeme ne? Brzy na mě zapomeneš.. Vlastně máš na to celou věčnost a já.. Já už se nějak zabavím."
Podíval se na mě: ,,Bello jak tohle můžeš říct? Nikdy na tebe nezapomenu. Jsi pro mě vším," řekl zoufale.
„Tohle u mě bohužel neplatí," zašeptala jsem.
„Ty už mě nemiluješ?" Chvíli jsem přemýšlela, jak na tohle reagovat. Nedokázala jsem mu říct prosté NE, protože by to nebyla pravda. Jak jen mi mohl uvěřit? Vždy říkal jaká jsem špatná lhářka a teď? Tak snadno mě pustí.. Zavrtěla jsem hlavou.
„Promiň. Bude lepší, když půjdeme každej svou cestou." Snažila jsem se mu od teď dívat do očí. Dávala jsem si záležet, aby mě neprozradil hlas.
„Miluju tě." Podíval se mi do očí a mě se rozbušilo srdce ještě víc. Copak ho neslyší?
„Edwarde vždycky budeš tady," poklepala jsem si na srdce „a to se nikdy nezmění... Můžu tě ještě o něco poprosit?"
Němě kývl. Bože tolik zoufalství v jeho očích jsem v životě neviděla. Chtěla jsem se mu přitisknout na jeho kamennou hruď a už ho nikdy nepustit.
„Slib... Slib mi, že budeš žít, že neuděláš žádnou blbost.. Žij pro rodinu, pro to, co přijde. Slib mi to prosím Edwarde!" Nálehala jsem na něj. Potřebovala jsem vědět, že budu mít šanci se s ním ještě někdy střetnout, že počká a jistotu, že si neublíží. Střelil po mě vytřeštěnýma očima. Přistoupila jsem k němu a políbila ho na čelo. Věděla jsem, že mu tím ubližuju ještě víc... Jen jsem ho chtěla naposledy cítit.
„Slib mi to," zašeptala jsem mu do ucha.
„Slibuju." Hlas se mu zlomil. Kývla jsem a oddychla si. Teď přišla ta nejtěžší část. Opustit ho.
„Na oplátku ti taky něco slíbím. Slibuju, že o mně už nikdy neuslyšíš. Slibuju, že budu žít.. Pro nás." Pomalu jsem ho pustila a naposled se na něj podívala.
Běžela jsem co nejrychleji... Od něj... Od bolesti, kterou jsem si sama zavinila, ale nebyla bych to já, kdybych několikrát nezakopla a nespadla. Doběhla jsem domů a moje tělo už se svíjelo bolestí na podlaze. Naštěstí můj otec Charlie nebyl doma. Co by si asi myslel, kdyby mě takhle viděl? Ale bylo mi to jedno. Ztratila jsem anděla... Svoje světlo, které mě chránilo každý den. Miloval mě a tohle si nezasloužil. Měla jsem mu to říct? A jakto, že tohle Alice neviděla? Měla jsem tolik otázek, na které jsem neznala odpověď.
„Tak mě to mrzí lásko... Odpusť." Vzlykala jsem bez přestání. V tom momentě jsem za sebou uslyšela mužský hlas „Tak to by bylo," řekl vítězoslavně.

***
Chtělo se mi plakat, ale už jsem nemohla. Upíři přeci nepláčou. Povzdychla jsem si a zakývala párkrát hlavou, abych z ní dostala Edwarda pryč, ale to šlo hodně těžko. Každý den byl v mých myšlenkách. I když jsem teď upírka, vybavuju si všechny naše společně strávené chvilky. Tolik se mi stýská. Co asi dělá? Už na mě zapomněl? Našel si někoho?
Z myšlenek mě vytrhlo tiché zavrzání dveří. Někdo mě chytil kolem pasu a mírně se mnou zatřásl.
„Je čas sladká Isabell." Zasténala jsem a otočila se pomalu čelem k němu. Stál tam můj budoucí manžel. Aro Volturi.

***

Edwarův pohled:

Stál jsem tam před ní jako troska. Co to říká? Že mě nechce? Proč? Tiše jsem ji poslouchal. Takhle to přeci nemůže skončit.

,,Bell, lásko... Prosím, neopouštěj mě..." pokračoval jsem a snažil se ji říct, že bez ní nemůžu žít, že bez ní... Bez ní jsem nula. Nic. Ona mě ale zastavila.

,,Edwarde já už nemůžu..." slyšel jsem co mi říkala, ale nechtěl jsem tomu uvěřit. Vždycky mi tvrdila, že chce být semnou už navždy. Dokonce jsem ji chtěl požádat o ruku. Byl jsem připravený, ale bylo už pozdě. Jak jsem byl naivní.

,,Ty už mě nemiluješ?" Zavrtěla hlavou.

Nečekal jsem takový konec. Takový ne... Byl jsem uvězněn v propasti, do které mě sama hodila.

„Slib... Slib mi, že budeš žít, že neuděláš žádnou blbost... Žij pro rodinu, pro to, co přijde." Nechápal jsem ji. Rozcházela se semnou, zlomila mi srdce, které se už nikdy nezahojí a chtěla, abych žil dál? Proč? Pro co jsem měl nyní žít, když jediný pro co jsem žil, byla ona?

Slyšel jsem její bijící srdce. Bilo rychle. Jako když holub třepotá svými křídly, aby unikl dravé zvěři. Ale proč? Chtěl jsem se zeptat, ale neměl jsem žádnou sílu. Po dlouhé době jsem se cítil... starý a zlomený.

,,Slib mi to," naléhala.

,,Slibuju." Hlas se mi zlomil. Dál už jsem nevnímal. Naposled jsem ji ucítil na své hrudi. Ta bolest, kterou způsobila, byla neskutečná. Odstoupila ode mě a rozeběhla se pryč. Nevydržel jsem to a utekl jsem také. Chtěl jsem být co nejdál od Forks. Od té, která mi dala navždy sbohem.

 

2-kapitola

Autor: lololka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek I left my angel:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře