Studentka střední školy Isabella je velmi úspěšná, co se týče studia. Ale ve společnosti si jí nikdo nevšímá a pro ostatní je jen další smítko prachu navíc. Jediným přítelem pro ni je její deník, kterému může svěřit cokoli na světě. Dokonce i to, že je zamilovaná do zdejšího profesora Edwarda Cullena. Její život se změní tehdy, kdy si všimne ztrátu svého deníku. Nosila ho vždy s sebou a představa, že by jí ho někdo přečetl, ji uvádí do mdlob. Nedá se nic jiného dělat, než jen doufat, že se vytratil z povrchu zemského. Jednoho dne ve škole se rozhlasem ozvou slova, které Isabella zná a ví, odkud pochází...
05.12.2011 (15:00) • Ainslee • FanFiction na pokračování • komentováno 37× • zobrazeno 3167×
17. listopad
Není to jednoduché být tím, kým jsem. Nechci být populární, protože představa, že by mě každý obskakoval, mě děsí. A tak jsem si vysloužila pověst nezajímavé šedé myšky, která je všem na obtíž a leze každému na nervy. Nemám žádnou přítelkyni, které bych se mohla vyzpovídat ze všech svých trápení a ani například jedince z rodiny, který by měl doopravdy rád. Nejsem zrovna ta, která vyhledává společnost, ale občas mi chybí to typické mateřské objetí, které dokazuje, že alespoň jednomu nejsem lhostejná.
A možná tě taky potěším, protože jediným mým současným a zároveň jediným přítelem jsi ty. Jen tobě se svěřuji i se sebemenší nepodstatnou věcí. Jen tobě můžu říct své největší tajemství a tajná přání...
Dokonce i to, že jsem zamilovaná do mého profesora světových dějin, Edwarda Cullena. On je tak... dokonalý a nádherný. Jeho krása je nadpřirozená a na první pohled nelidská. Jeho oči mají zvláštní zlatavou barvu, ale občas mi připadají, že jsou tmavě hnědé až do černa. Ale to je ta má fantazie...
Kdybych pokračovala dále a popisovala každičký detail jeho dokonalosti, byl bys už celý plný mými popiskami o něj. A jelikož jsem si tě koupila před nedávnem, hodlám si tě šetřit.
A když nad tím vším tak přemýšlím, zvykla jsem si na tento způsob života docela rychle. Není to lehké žít sama a nikoho kolem sebe nemít, ale když s tím žijete delší dobu, přizpůsobíte se, abyste měli šanci v tomto světě přežít. Nebo alespoň na Forkské střední škole.
Tady jste rozděleni do tří skupin.
První skupina: Školní hvězdy. Asi chápete, jací lidé tady jsou. Bohaté roztleskávačky, které si neváží svých věcí a dělají si jednoduše všechno podle svého, aniž by dávaly pozor na ostatní. Chodí oblékané podle posledních módních trendů od světoznámých návrhářů. A také tu patří fotbalisté - hezounci, kteří tráví půl dne posilováním, česáním a upravováním svého vnějšího já. Navíc touží po tom jediném - zvednout si ego tím, že se pomilují s dívkou, díky které to hned druhý den ví celá škola.
Druhá skupina: Obyčejní lidé. Tady ani není snad co vysvětlovat. Zde patří ti, kteří nejsou ani chudí a ani bohatí, ani chytří a ani hloupí. Nestrkají do ničeho nos a nechávají věci tak, jaké doopravdy jsou.
A nakonec třetí skupina: Takzvaní „nikdo". A právě do této skupiny patřím já. Kdybych se měla popsat, tak jsem nezajímavá holka, naprosto nehezká, ale s vysokým IQ. A právě ta moje chytrost ostatním vadí. Občas, abych se vyvarovala potížím, napíši těm prvním vrstvám referát do biologie nebo anglického jazyka. Také musím dávat opisovat s varováním, že mě učitelka uvidí a dostanu za nedostatečnou.
Ale přeci jen mě určitá osoba drží nad vodou - můj učitel dějin Edward Cullen. Je naprosto dokonalý a i se svým naprosto bezchybným vzhledem není ani trochu arogantní nebo namyšlený. Naopak.
A co se týče mého dosavadního domova - bydlím se svou vzdálenou tetou a strýcem, které zrovna nemám příliš v lásce. A proč bydlím zrovna s nimi? Mí rodiče uhořeli v našem rodinném domě. Všichni říkají, že to byla jen nešťastná náhoda, která se může stát kdykoliv a komukoliv, ale podle mého jsou jen dvě možnosti. Buď to byl jejich osud nevyhnutelný, anebo to udělali schválně vůči mně. Nikdo mě v podstatě nemá rád, tak proč by měla má rodina?
Někdy si myslím, že jsem tu tak trochu navíc. Nemám žádný důvod, proč tu stále být. I když si stále říkám, že žiji jen k vůli Edwardovi Cullenovi, je to jen výmluva. Proč bych měla žít kvůli někomu, komu ani nejsem souzena? Vždyť on je dokonalý profesor a já obyčejná středoškolačka, která hledá tu pravou cestu životem...
A tohle je můj nezajímavý svět!
Po dlouhé době jsem se zase odhodlala ke psaní. Jak už poznamenala Vilinka, měla jsem své odobní problémy, vůči kterým jsem musela své psaní pozastavit. I s myšlenkou, že jsem nikomu nechyběla, jsem se i přes to rozhodla znovu zapojit svou fantazii a napsat něco normálního a doufat, že vás to zaujme.
Ani vás nebudu prosit o komentáře. Psala jsem to už tolikrát a pokaždé jsem si uvědomila, že je to vlastně k ničemu. Mé povídky si přečtou přibližně - něco málo - přes sto lidí. A kolik necháte komentářů? Čtyři nebo s námahou pět? Vážně děkuji těm, co ho zanechali, ale těm ostatním by vážně nezabilo, kdyby obětovali svých pět vteřin života ke zmáčknutí na smajlíka a kliknout na tlačítko "Uložit".
Takže to nechám jen a jen na vás!
Autor: Ainslee (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek I'm screaming "I love you so!"- Prolog:
úžasnááá
Pekné. Urob ďalšiu.
jupí! konečně nějakej bezva nápad co můžu zase po dlouhý době číst... Vážně skvělí hned jdu na další kapitolku... =D Pecka nápad!
A já jako co? Mi neřekneš, nenapíšeš. Jak se mám pak dozvědět, žes napsala něco,, co stojí za přečtení? No, jsi ty vůbec normální? Asi ne, protože kdybys byla, tak mi prostě dáš vědět, protože chceš můj koment. Nebo snad ne? Jestli ne, tak řekni a já ti tu opruzovat přestanu.
Jinak tato kapitola byla skvělá, i když jsme se z ní moc nedozvěděly a byla spíš taková zaváděcí. Ale to prolog vždy je, pokud ho nenapíšeš o 1000 slov. Tento námět se mi líbí, myslím, že to bude zajímavější a zajímavější a já čtu fakt jen ty nej povídky, ale myslím, že to už jsem ti někdy říkala. A podle toho, co tu pozoruju, tak komentů máš zatím dost, to bude i kvalitou povídky. A právě kvůli tomu si myslím, že tahle povídka bude trhat rekordy. Ale jinak to bylo super, jsem ráda, že se ti chce zase psát, protože k tomu máš talent.
Jinak ti chci moc pochválit obrázky na shrnutí. I ten k The Plastics je super. Bych si od tebe i nechala udělat obrázky, ale znáš to. Někdo už to štěstí (nebo spíš smůlu) měl. Přeju ti tedy hodně zdaru v tvoření a v psaní.
P.S. Doufám, že se ti naše nová Bella a hlavně nový Edward daří. Ty povahy jsou pro mě někdy až matoucí, takže doufám, že pro tebe ne a píšou se ti tak povahově dobře.
Myslím, že dneska už budu končit, tak zatím papa.
hezké :)
Zajímavé, určitě si přečtu pokračování!
toto sa mi páči... :) určite to budem čítať dalej ;)
super nápad a páči sa mi ako opisuje Edwarda aj denník je pekne napísaný - žiadne: "Takže takto som prežila dnešný deň; pá môj denníček." také nemám rada ale toto sa mi naozaj páči
Jéé... Promiň, promiň, promiň, že jsem Ti nenapsala komentář, hned, jak jsem si to přečetla, ale spěchala jsem, takže jsem neměla ani těch pět sekund . Ale teď se to snažím napravit . Bylo to skutečně nádherné!!!
Zajímavý začátek. Jsem zvědavá, jak to bude pokračovat.
Uz od zaciatku sa mi tato poviedka velmi zapacila. Nepsies nudne ani to nijako nenatahujes.... Edward ako profesor? Uau... Pacia sa mi originalne poviedky, ale tato tvoja je najoriginalnejsia a myslim to zivotne vazne PS:dufam,.ze si sa z tych problemov nech uz boli akekolvek, dostala
Chápu tě! Taky to nesnáším, u kapitol pravidelně vidím něco kolem 250 shlédnutí a kolik je tam komentářů? 20-25? Já vím, že to není málo, ale taky mě štve, že to ti lidi nemůžou říct. No a právně proto komentuji tuto tvou povídku, která... Mě samozřejmě zaujala. Téma docela originální, i když podle první kapitoly se to moc určit nedá, co? No a právě teď přichází moje malilinktá kritika. Já chápu, že se musíš nějak rozjet, ale první kapitola by měla okamžitě zaujmout. My se tady nedozvěděly skoro nic, bylo to takové dost lyrické (Sorry, že to píšu tak básnicky, ale já nevím, jak jinak to popsat). Doufám, že to alespoň trošku napravíš v příští kapitole, kterou si určitě přečtu.
naprosto dokonalé! to si zaslúži prečítať aj okomentovať... skutočne sa teším, ako to bude ďalej
mozno by sa hodila ukazka hodiny dejin s nasim dokonalym Edwardom!!!
Zajímavý námět povídky Těším se na pokráčko
Začíná to dobře, jsem zvědavá, co bude dál
Takže ten nápad je naprosto super. Slova z ukradeného deníku, co se pak objevují na nástěnce a bůhví kde už jsem ve filmech i knížkách viděla, ale stejně je to originální.
K prologu zatím není co víc říct, než že byl skvělý, ale plochý. To nemyslím zle, takové prology jsou a já tak nemůžu proniknout hloub, ale takhle to bylo výborné.
Edward jako učitel dějin mě naprosto fascinoval. Fajn, on mě fascinuje v každé roli, ale tohle je fakt něco.
Snad nás nebudeš dlouho trápit a poskytneš nám první kapitolu, díky.
Me se to jako napad zamlouva...tak jsem zvedava na pokracko tetovani povidky....
Originání nápad. A víc si věř, protože to bylo skvělé
waw super začiatok a skvelý nápad . Teším sa na pokračovanie
Skvelý nápad. Teším sa na dalšiu kapitolku :)
začína to zaujímavo :D tak SA teším!
Mně se to teda moc líbilo, je to ze života, třeba u nás ve škole je to něco podobného, takže se těším na pokračování
Začíná to vážně zajímavě... Nápad originální a spracování moc pěkné. Píšeš vážně hezky... těším se až se začne něco dít... Takže doufám, že tu další kapitolka bude brzo
Už sa teším na ďalšiu kapitolu
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!