Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » I need help... please, 20. kapitola

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

I need help... please, 20. kapitolaDalší dílek, snad se nezlobíte, že to tak trvalo, ale jsem si jistá, že se vám bude zamlouvat délka, je delší než doposud:)...

21.01.2010 (07:30) • Darkhope • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2914×

20. kapitola

Edward

Seděli jsme téměř bez hnutí, ale náhle se trochu odtáhla…

Znovu mne překvapila. Důvodem, proč se odtáhla, bylo to, co jsem chtěl udělat už dávno, ale myslel jsem, že ona o to nestojí.

Jen co se ode mne na moment odtáhla, začala se znovu přibližovat, tentokrát neměla skloněnou hlavu. Dívala se mi do očí a čekala na nějakou reakci, která by jí zatrhla její plán.

Neměla šanci nějakou takovou reakci vidět, takže pokračovala. Zavřela oči a trochu pootevřela rty. Nemohl jsem to vydržet, tak jsem prolomil tu malou vzdálenost, co mezi námi byla a dotkl se svými ledovými rty těch jejích, hladkých, teplých, nádherných, dokonalých a přesně padnoucích na ty mé. Nejprve jsme se jen otřeli, ale z motýlých dotyků se stávaly vášnivější a delší.

Nakonec jsme se už neodtrhávali vůbec. Byl to nádherný pocit. Zvláště při zapojení jazyků do našeho koncertu. Něco malého ve mně chtělo její krev, ale bylo to opravdu malé, takže to nemělo šanci.

Všechno okolo mě jakoby se zastavilo, nebo vůbec neexistovalo. Vnímal jsem jen Bells. Trvalo to dlouho, ale zároveň mi to přišlo jako příliš krátká doba, než jsme se odtrhli.

Na tváři se mi usadil spokojený úsměv. I Bells vypadala spokojeně.

„Děkuju.“ Řekla prostě.

„To bych měl já, nic takového jsem nezažil.“

Přitáhl jsem si ji k sobě blíže a zabalil ji do peřiny, aby jí nebyla zima. Opřela si hlavu o mou hruď a odpočívala. Vždy mi položila nějakou otázku týkající se upírství a já na oplátku kladl otázky jí.

Vydrželo nám to několik hodin. Bells už spala a já byl u ní. Vzpomínal jsem na tu úžasnou chvíli, kdy jsme se políbili. Vytrhlo mě z toho naštvané vrčení, které patřilo Tanye. Zase si půjčila můj dar a četla mi myšlenky. Žárlí.

Syknul jsem na ni v hlavě, ale vrčela dál. Ani za nic bych se teď od Bells nehnul, tak jsem ji ignoroval. Šlo to překvapivě dobře. Scéna, kterou jsem si neustále přehrával, mi zaplnila celou mysl, takže jsem Tanyu vytěsnil hodně rychle.

To ji popudilo ještě víc. Jak mi teď lezla na nervy…


Tanya

Co si to o sobě sakra myslí! Nikdo mi Edwarda nebude svádět a už vůbec ne líbat. Až se mi ta mrcha dostane do rukou.

Snad to nic neznamená. Kdyby ano, nedožije se svých 18. narozenin. Ona si to ještě rozmyslí, jestli mi bude chtít přebrat Edwarda.

Vyběhla jsem ven a běžela tak daleko na to, aby mi Edward nemohl číst myšlenky. Těším se, až se mi podaří půjčit si od Belly její štít. Bude se mi hodit, až se jí budu potřebovat zbavit.

A Edward mě naštval… co si myslí? Že když na mě bude syčet, že bude všechno v pohodě? Ale Edward může vše, je to můj slaďoušek. Kdo by mu to hned neodpustil. Ach…


Bella

Páni, já to vážně udělala. Políbila jsem Edwarda. Jak on skvěle líbá. Nikdy jsem se nelíbala s nikým, kdo by líbal tak neodolatelně. Jeho jazyk byl tak hbitý a ledový. Nádhera.

Hodiny jsme si povídali a navzájem si kladli otázky. Hlavní téma bylo upír a člověk. Dozvěděla jsem se toho spoustu. Nejvíce mě zajímaly různé dary upírů.

Většinou jsou dané tím, v čem byl jako člověk dobrý. Dozvěděla jsem se, že Edward čte myšlenky, Jasper ovlivňuje emoce, Alice má vize o budoucnosti, Rose je nadpozemsky krásná a svým půvabem dokáže omámit muže, Esmé miluje a všichni jí důvěřují a zamilují si ji, Carlisle necítí lidskou krev, z Denali zmínil jen Tanyu, která si může půlčit dary ostatních, ale jen na krátkou dobu.

Probírali jsme, jakou bude mít schopnost Emmett, tak se jmenuje ten muž, který tak naříkal a svíjel se v bolestech. Návrhů bylo víc, ale nejpravděpodobnější bylo to, že bude hodně silný. Více než jiní novorození.

Po pár hodinách jsem usnula. Probudila jsem se až na prášky, ale jen krátce. Jak já nenávidím nemoce.

Všechno musí překazit. Mohla jsem si s Edwardem povídat mnohem déle. Ne jen pár hodin jako nyní.

Znovu jsem se probudila až po několika hodinách poté, co jsem si vzala prášky. Edward byl stále u mě a četl si.

Byla to knížka, ktakou jsem dostala od Alice k Vánocům. Romeo a Julie. Sledovala jsem ho a věděla, že o mně ví, ale neodrhl se od textu.

Bavilo mě to, jen ho pozorovat a kochat se jeho krásou. Usmívala jsem se a on na mne konečně pohlédl. Zaklapl a odložil knihu, poté se ke mně nahnul a políbil mě. Bylo to stejně krásné jako včera. Naše rty do sebe padly, jako by byly dělané na míru.

Moje ruka samovolně zabloudila na jeho svalnatou huď a jemně obkreslovala kontury malých bochánků, které zdobily jeho břicho.

Jeho ruce nezůstávaly nečinné. Chytily mne za pas. Edward si mě ladně přemístil na klín. Jednou rukou bloudil po mých zádech, drůhá zůstávala na mém pasu.

Pokaždé, když mi docházel dech se přemístil ma můj krk, nebo jinou část mého obličeje. Dotek jeho rukou by šel přirovnat k dotyku motýlých křídel.

Bylo tak jenoduché zapomenout na minulost. S ním bylo jednoduché vše. Divila jsem se sama sobě, jak jsem se ho mohla bát?

Jasně, je to upír, ale neublíží mi. To by neudělal a navíc ho mám ráda a věřím mu. On si mou důvěru zaslouží a neroztrhá jí na kousíčky jako Mike.

Líbali jsme se dlouho, ale stejně mi to přišlo jako chvilka. Měla jsem hlad a zvuk, který moje břicho vydalo o tom informovalo i Edwarda. Zrudla jsem jako rajče. On se zvedl a během dvou vteřin mi nesl tác plný jídla.

Všechno bylo výborné, ale po pár soustech jsem se cítila plná. Už bych do sebe nic nenarvala. Edward se vymluvil, že si musí něco zařídit, ale mě došlo, že půjde na lov.

Jeho oči už byly skoro černé a to by nejspíš nebylo dobré. Když odešel, padla jsem do polštářů, ale za chvíli mě něco vyrušilo. Myslela jsem, že je to Edward, tak jsem se usmála a pomalu otevřela oči.

Přede mnou nestál Edward, ale Tanya a její výhružný výraz, který byl patrný v obličeji i v postoji.

„Ještě jednou uděláš něco takového a stane se to, co bys nečekala.“ Řekla a odešla z pokoje rychleji než jsem stačila zareagovat.

Autor: Darkhope (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek I need help... please, 20. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře