Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » I need help... please, 29. kapitola

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

I need help... please, 29. kapitolaPředposlední kapitola, jestli mám sepsat i epilog je jen na vás. Ještě bude 30. a pak začnu novou povídku, dokončím pohřešovanou a napíšu jednorázovku:). Užijte si tuhle kapitolu a zanechte komentář:). DarkHope

09.02.2010 (19:15) • Darkhope • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2584×

29. kapitola

Bella

Zírala jsem na tu podívanou a nevěděla, jak mám reagovat. Přede mnou se odehrával můj sen, který byl zároveň noční můra.

Emmett se skláněl nad Mikovým tělem. Tak proto Rose křičela, chtěla ho zastavit. Mike způsobil hodně bolesti, ale zasloužil si zemřít?

Nedýchala jsem, protože jsem se té krve bála. Kdybych se nadechla, neudržím se.

Vedle mě se objevil Edward. Nejdřív se díval na nás, ale když se podíval směrem, kde byl Emmett a Mike, taky se zarazil. Po chvíli tu byla celá rodina. Edward se vzpamatoval jako první a snažil se mě odtáhnout pryč. Nechtěl, abych se na to dál dívala a cítila krev, Mikovu krev.

Ve mně se odehrávala bitva pocitů. Nevěděla jsem, jestli mám mít radost, že už nikomu ubližovat nebude, nebo smutná ze ztráty bratra. Edward mě odvedl do obývacího pokoje. Natiskla jsem se co nejblíže k němu a hledala u něj útěchu.

Chtěla jsem zapomenout na to, co jsem viděla. Když jsem se probrala, jako upír, vůbec mne nenapadlo, že bych se měla starat, kde je Mike. Ani jsem si na něj nevzpomněla.

„Chci jet domů,“ řekla jsem potichu Edwardovi.

Souhlasil a šel to domluvit s ostatními. Po necelé půl hodině, jsme už vyjížděli se všemi věcmi. Jeli jsme autem, jelikož v letadle je moc lidí.

Byla jsem ráda, alespoň mám více času. Potřebovala jsem popřemýšlet o tom, co se stalo a co se dít bude.

Edward mlčel a já mu za to byla vděčná. Hodně. Mikovi jsem smrt nepřála. Když si to tak vezmu, měla bych být Emmettovi vděčná. Kdybych ho viděla já, asi by se to stalo mně.

Rozhodla jsem se, že to budu brát, jako by to ano můj bratr nebyl. Moje nová rodina jsou Cullenovi. Před tím jsem ani rodinu neměla. Mika jsem brala jako tyrana, ne jako bratra.

Bylo to lehčí, když jsem měla u sebe Edwarda. Seděl vedle mě a každou chvíli mě po očku sledoval. Jeho starostlivý pohled bolel. Nechci, aby se trápil.

Potřebovala jsem ho obejmout, cítit jeho svalnatou hruď, mít své ruce omotané kolem jeho těla. Poprvé za celou dobu jízdy jsem promluvila.

„Prosím, mohl bys zajet ke krajnici?“

Podíval se na mě nedůvěřivým pohledem… asi si myslel, že chci vystoupit. Nicméně udělal to, oč jsem ho žádala. Zajel na kraj vozovky a zastavil.

Když se auto s mírným škubnutím zastavilo, svou novou rychlostí jsem se přesunula k Edwardovi na klín a vroucně ho objala. Chvíli váhal, ale po okamžiku jsem cítila jeho ruce na mých zádech.

Omluvila jsem se mu za to všechno, ale akorát to odstartovalo to, že se začal omlouvat on. Je neskutečné, že ze všeho si najde něco, za co se chce omluvit.

Nechtěla jsem, aby se omlouval za to, co neudělal, nebo za co nemůže. Jednu ruku jsem mu zamotala do vlasů, druhou jsem ladně omotala kolem jeho krku.

Přitáhla jsem si ho k sobě a svými rty jsem stiskla jeho spodní ret. Po tváři se mu rozlil úsměv a začal mě hladově líbat, jako by mě neviděl několik měsíců. Tohohle se snad nikdy nenabažím. Těch jeho dotyků, polibků i sebemenších letmých pus, které mi s oblibou dává. Jeho ruce se přesunuly na můj zadeček a přitáhl si mě blíž k sobě.

Vůbec jsem nepostřehla, kdy se setmělo. Nevím, jak dlouho jsme tam mohli být, ale bylo to krásné. Nevnímala jsem okolí, pouze Edwarda.

Až když mi Edward oznámil, že bychom měli jet, sedla jsem si zpět na místo spolujezdce. Od teď už to nebyla tichá jízda. Mluvili jsme o tom, jak jsem se rozhodla reagovat na to s Mikem. Byl rád, že se nebudu zbytečně trápit. Bude to těžké, ale já to zvládnu.

Dojeli jsme až po několika hodinách. Cesta baly dlouhá, ale s Edwardem utíkala rychle. Před Forks Edward zpomalil a do města vjel předpisovou rychlostí. Nechtěl si tu kazit pověst. Jen co jsme najeli na lesní cestu k jejich domu, zase zrychlil.

K domu jsme dojeli něco po deváté večer. Edward mi otevřel dveře a pomohl mi ven. Z kufru vyndal všechny věci a šel se mnou domů.

Páni, tak já tomuto prosklenému paláci říkám domov. Bylo to krásné, někde se cítit doma. Nikdo tu nebyl. Všichni šli na lov a Rose s Emmettem jeli také autem, takže přijedou chvíli po nás, jelikož jsme se mírně zdrželi.

Edward nechal tašky u sebe v pokoji a navrhl malý lov. Souhlasila jsem, hlavně proto, že jsem nevěděla, jaké to bude, až uvidím Emmetta. Chtěla jsem to co nejvíce oddálit.

Ještě jsem se převlékla do obyčejných tepláků a mohlo se vyrazit. Edward už na mě čekal „v plné polní“ na terase. Ruku v ruce jsme běželi směrem k lesu a pak na sever.

Povídali jsme si a u hranic Kanady jsme si ulovili pár pum a nějakou tu srnku. Pumy byly mnohem lepší, ale nemůžeme jich zničit tolik najednou.

Byli jsme hotoví asi tak za dvě hodiny. Rose s Emmettem už nejspíš budou doma. Umpf… budu dělat, že se nic nestalo. Emmett za to nemůže. Mike si za to mohl sám. A už je to tady zase. Znovu se tím zaobírám.

Dost Isabello! Už na to nebudeš myslet.

Domů jsme běželi pomaleji. Znovu jsem měla pečlivě propletené prsty s Edwardem. Palcem mi kreslil různé obrazce po ruce.

Uklidňovalo mě to a než jsme doběhli domů, byla jsem úplně v klidu. Pomalu jsme vešli zadním vchodem dovnitř a pokračovali do obývacího pokoje.

Na pohovce seděla Rosalie i Emmett. Rose se snažila Emmetta uklidnit, ale snášel to špatně.

Podívala jsem se na Edwarda a on jen přikývl na souhlas. Nadechla jsem se, abych nabrala odvahu, ale moc to nepomohlo.

Sedla jsem si k Emmettovi a Rose a spustila…

Autor: Darkhope (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek I need help... please, 29. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře