Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » I tak to mohlo dopadnout 22. díl

Carmen a Eleazar


I tak to mohlo dopadnout 22. dílTak že další dílek je tady a doufám, že oceníte rychlost s jakou byl přidán. Je to tak trochu druhá část předchozí kapitoly. Přeji příjemné čtení a opět děkuji svým stálým komentátorům :)

22. kapitola

 

Edward

 

Na tenhle den jsem se těšil jako malé dítě. Konečně jsem byl ve škole s Bellou. Doufal jsem, že si spolu promluvíme a někam jí třeba pozvu. Tak to jsem mohl opravdu jen doufat. Za celý den ke mně prohodila jen ahoj a pak ještě mě obvinila, že jsem si s ní jen hrál. Měl jsem pocit, že mi nevěří. Ona mi snad nevěří ani to, že jí miluji. Budu muset jí to dokázat. Bohužel ještě nevím jak. Dárky nechce, ale to cédečko si snad nechala. Jednou se jí budu muset zeptat.

 

Poslední hodinu jsem měl s Bellou. Opět se mnou neprohodila ani slovíčko. Bylo to přímo mučení. Už jsem se cítil bezradně. Když zazvonilo, tak ještě než jsme vyšli ze třídy, jsem Bellu zastavil.

„Bell počkej.“ Chytl jsem jí lehce za paži. Otočila se ke mně, ale stále nic neřekla. Už jsem začínal mít obavy jestli neoněměla.

„Nechtěla bys odpoledne strávit se mnou?“ Lehce jsem poprosil.

 

„Promiň, ale něco už mám. Snad jindy,“ odpověděla mi a odešla.

 

Šel jsem hned za ní, ale už jsem se o konverzaci nesnažil. Došli jsme až na parkoviště, kde už na nás čekala Alice se Sethem. Svým upířím sluchem jsem uslyšel přijíždějící motorku. To jsem zvědav, který frajírek ze školy si pořídil mašinu.

To snad není možné! Ten hloupej čokl. A nejspíš si jede pro Bellu. Tak proto mě Bella dneska odmítla. Měla už něco domluvené s ním.

 

„Bello, to nemůžeš myslet vážně.“ Položil jsem jí ruku na rameno, aby se zastavila.

„Edwarde, pusť mě a nevrč na mě. Nejsem tvoje holka. Zapomněl jsi? Já jí chtěla být, ale tys nechtěl.“

 

Nemůžu dovolit, aby s ním šla. On s ní má v plánu promilovat celé odpoledne. To nemohu dovolit. Stiskl jsem Belle ruku a asi trochu víc než snese, protože sykla bolestí. Stisk jsem povolil, ale ruku nepustil.

„Promiň, to jsem nechtěl. Bell ty s ním nemůžeš jít. Kdybys jen věděla na co myslí. Já to nemohu dovolit.“ Díval jsem se jí s prosbou do očí a prosil.

 

„To máš pravdu, že nevím na co myslí, ale ty bys mi to mohl říct. Aspoň budu mít představu, co mě odpoledne čeká.“ Vyloženě se mi smála do obličeje.

 

„Bello, Bello,“ kroutil jsem nad ní hlavou. Pořád jsem to nemohl pochopit co se s ní stalo.

„Takže sex je teď pro tebe nejdůležitější? Opravdu ti o nic jiného nejde? Proto si zapomněla?“ chrlil jsem na ní otázky.

 

„A ty jsi tak rychle zapomněl díky té upírce co ti dělala společnost na večírku?“

To byla poslední rána kterou mě odrovnala. Pustil jsem její ruku a tiše sledoval jak jde za tím psem.

Sethovi hodila klíče od auta a nasedla na motorku. Šel jsem ke svému autu a ze zlosti rozbil okno na zadních dveřích. Jediný kdo si toho všiml byla Alice.

 

„Chováš se jak malej,“ ohodnotila mé chování. Aspoň mám program na odpoledne. Pojedu do servisu.

„Tak já pojedu s tebou, potřebuji si něco ve městě zařídit.“

 

„Lidi, tak se mějte. Neuráží vás oslovení lidi?“ zeptal se Seth. Alice se začala a smát a já zvedl oči sloup. On je neuvěřitelný. Ale mám toho kluka rád. On má úžasné myšlenky.

„Spíš lichotí,“ odpověděl jsem.

Ještě začal přemýšlet nad tím, jestli můžeme vstoupit do domu bez pozvání, jak to viděl ve filmu. Přemýšlel jsem jestli mu odpovědět, ale když to neřekl nahlas tak jsem mu neodpověděl.

 

 

Bella

 

Jacob na mě čekal před školou přesně jak slíbil. Nasedla jsem na motorku a odjeli jsme pryč. Dojeli jsme k jeho domečku a beze slova šli do jeho pokoje.

„Jaku, neříkal jsi, že pojedeme na výlet?“ zeptala jsem se a chtěla jsem tím narazit na jeho myšlenky.

 

„Viděl jsem před školou co se dělo. Bylo mi jasné, že nikam nebudeš chtít.“

„Aha. Já myslela, že to má jiný důvod proč jsme tady,“ zasmála jsem se. Sednul si vedle mě a moc nechápal, co jsem tím chtěla říct. Pohladila jsem mu koleno a dvěmi prsty pochodovala po jeho noze směrem ke klínu. Zvednul svůj pohled na mě a mou ruku zachytil.

 

„On ti to řekl, že jo?“ začal se smát. Došlo mu to.

Lehla jsem si na bok a hlavu mu položila do klína. Schoulila jsem se a Jacob mě začal hladit po vlasech.

 

„Tak povídej, jaké to bylo?“ zeptal se mě na dnešní den.

„Hrozné. Jaku, já nevím jestli dokážu být dost silná na to, abych s ním mohla být v jedné místnosti. Od rána jsem nechtěla nic jiného než ho políbit. Pořád jsem chtěla být s ním o samotě. Já nevím co jsem kdy provedla, že mě bůh tak trestá.“

 

„Co sem pleteš boha? Bello, seber se. Tak ho chvíli potrap, než si ho pustíš k tělu. Však to chlapi mají rádi. Teda já ani ne, já jdu raději hned na věc.“ V tu chvíli mě nadzvedl a položil na polštář. Byl velice blízko mé hlavy a koukali jsme si do očí. Jednou rukou jsem si přitáhla jeho hlavu ještě blíž a lehce ho políbila. Zadívala jsem se mu hluboko do očí. Polibek mi oplatil sám a prodloužil ho. Po chvilce jsem se odtáhla.

 

„Jaku, raději toho necháme nebo se dneska opravdu neudržím já.“

„Nepovídej,“ zasmál se. „Kde se to v tobě bere? Před časem si ani nevěděla jaké to je a teď mě tady svádíš.“

 

„Víš moc dobře, kde se to ve mně bere. Ty jsi mi ukázal to kouzlo. Myslíš, že jsem si nevšimla, že od té noci co jsem byla s Edwardem se mi vyhýbáš? Že se ti hnusím? Nejsem tak hloupá, jak si myslíš.“

 

Chvíli se na mě ještě koukal a pak se na mě doslova vrhnul. Začal mě vášnivě líbat. Když měl ruce na mé holé kůži tak mě skoro pálily. Byl to jen takový pocit, ale byl krásný. Kdyby se mě dotkl Edward tak by mi naskočila husí kůže. Ale taky by to byl krásný pocit. Každý byl úplně jiný, ale oba ty doteky miluji.

 

Hned jsem se do jeho hry zapojila a za chvíli jsme byli oba nazí. Pořád jsem čekala, že ještě couvne. Nezklamal mě a pokračoval. Teď nešlo o to si vybavit Edwarda při orgasmu, ale teď jde o tu potřebu prožít ten orgasmus.

Sice to netrvalo tak dlouho jako obvykle, ale stálo to za to. Vyvrcholení jsme dosáhli ve stejnou chvíli. Jacob vyčerpaně lehl vedle mně.

 

„Asi stárnu. Dalo mi to nějak zabrat,“ řekl s úsměvem.

„Ani ne. Jen by to chtělo víc trénovat. Jaku chci domů. Můžu si půjčit motorku?“ zeptala jsem se během oblékání.

 

„Jasně. Později si pro ní doběhnu.“

„Díky moc. A ještě něco, když budeš v blízkosti Edwarda, tak na tohle nemysli, jo?“ poprosila jsem ho a mrkla na něj.

 

Vzala jsem si motorku a jela směrem domů. U Jacoba mě něco napadlo a musím to zařídit ještě dnes.

 




Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek I tak to mohlo dopadnout 22. díl:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!