Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » I upíří život může být štastný - 3.kapitola


I upíří život může být štastný - 3.kapitolaTak je tu další kapitola, prominte že to tak dlouho trvalo, ale jistě chápete že přes školní rok není moc času, takže se omlouvám. Prosím o komentíky. Colenovka

„Proč?“ Vysoukala jsem ze sebe po chvíli ticha.

„Nějací lidé viděli Charlieho a Carlisla jak se strašně rychle pohybují po ambulanci, tak aby nás neprozradily.“Néééééééééééééééééééééééééé. A vtom mě něco napadlo.

„Říkala jsi, že i Carlisle. Stěhují se taky???“

„To je další věc, o které jsem s tebou chtěla mluvit.“

Čekala jsem.

„Dohodli jsme se, že by jsme mohli bydlet s Carlislem a jeho rodinou, co ty na to?“

To si dělá srandu? To je ta nejlepší zpráva za celý můj život … spíš existenci.

„Jo, mami, to by bylo skvělý a co na to Carlislova rodina??“ Zeptala jsem se.

„Ti jsou moc rádi, hlavně Edward.“Řekla a usmála se na mně.

„A proč jste se tak rozhodli?“Zeptala jsem se.

„No, já jsem se skamarádila s Esme, je to vážně milá žena. A Charlie se skamarádil s Carlislem, tak nám bylo líto si to tak pokazit.“ Chvíli jsme si ještě povídali a Renné potom už šla, rozhodla jsem se že se trochu projdu.

Utíkala jsem lesem, bylo to uklidňující. Zavřela jsem na chvíli oči a do něčeho narazila, už jsem padala když mě něco postavilo. Otevřela jsem oči.

„Ahoj Edwarde.“Pozdravila jsem ho.

Usmál se na mně tak hezky že kdyby mě ještě nedržel tak bych se možná složila.

„Jak to vypadá, tak budeme bydlet pod jednou střechou.“Řekl s úsměvem.

Chvilku jsme se potichu procházeli, ticho prolomil Edward.

„Víš, tak mě napadlo jestli by si se mnou nešla …. ehm …. ven?“Zeptal se.

„Moc ráda.“Odpověděla jsem bez váhání.

Bylo zase ticho. A já najednou ucítila vlkodlaka.

Vyskočila jsem a napodobyla Edwarda v bojovné pozici.

Stáli jsme a čekali, když najednou z lesa vyběhl vlkodlak, který mi někoho strašně připomínal. Chvíli se na nás díval a pak se proměnil do své lidské podoby, nemohla jsem uvěřit svým očím. Byl to Jacob. Poznala jsem ho asi před 20 lety když jsme tu s rodinou byli naposledy, byla jsem sice upír a on vlkodlak, ale stali se z nás nejlepší kamarádi, ale my pak museli odjet.

Stál jako opařený, Edward už začínal vrčet.

„Bello?“řekl překvapeně Jacob.

Místo odpovědi jsem se mu vrhla kolem krku.

„Jakobe, strašně jsi mi chyběl.“

„Nemohla jsi zavolat že přijedeš? Jak dlouho tady jsi? Jak se máš?.....“Valil na mně otázky, a já málem zapomněla že je tady Edward.

Podívala jsem se na něj a on se na nás díval překvapeně.

Přešla jsem k němu.

„Edwarde, tohle je Jakob, můj kamarád.“

Myslela jsem že bude nějak opatrný, je to přece jenom vlkodlak. Ale on k němu jenom šel, usmál se na něj a podal mu ruku.

„Čau Jakobe, já jsem Edward.“představil se.

Povídali jsme si ještě asi pět hodin, s Jacoba a Edwarda se stali dobří kamarádi. Nakonec jsme se rozloučili. Bylo už půl osmé, tak jsem šla domů, připravit se do školy.

Vzala jsem si černou sukni a fialové triko.

Zrovna jsem scházela dolů po schodech když si mě zavolal Charlie k sobě do kuchyně.

Seděl u stolu a naproti němu Carlisle.

„Ahoj Bello, rád tě zase vidím.“ Řekl mi Carlisle.

„Já  vás taky.“

„Tykej mi prosím, když už budeme bydlet společně.“usmál se na mně.

„Chtěli jsme se tě zeptat jestli ti nevadí to společné bydlení.“oznámil

„Ne samozřejmě že ne, konečně budu moct být sama s Edwa…“zarazila jsem se, nechala jsem se moct unést.

Podívala jsem se na ně, třeba to přeslechli, ale to by s jejich sluchem nebylo možné.

Oba se pobaveně usmívali.

„Já no…ehm.“koktala jsem.

Charlie s Carlislem to přešli za což jsem jim byla moc vděčná.

„Kdy se stěhujeme?“zeptala jsem se jich, ale ani jednomu jsem se při tom nedívala do očí.

„Zítra, měla by sis zabalit.“ Upozornil mě Charlie.

Využila jsem příležitosti a s „ahoj“ jsem odešla do školy.

Nastoupila jsem do auta a vyjela.

Dnes jsem jela velmi rychle, asi to bylo z toho že jsem se těšila na Colenovi hlavně na Edwarda.

Zaparkovala jsem auto a rozhlédla jsem se po parkovišti, na druhé straně parkoviště jsem uviděla Cullenovi, pokyvovali at za nimi přijdu, neváhala jsem a vyrazila.

„Bello, zítra se stěhujeme, máš radost? Budeme chodit nakupovat a..“ začala plánovat Alice.

„Ne Alice já na nákupy chodit nebudu, nebaví mě to.“ Zarazila jsem ji hned.

„Ale s Edwardem jsi šla.“ Namítla Alice.

Na to jsem už nic neřekla a Alice začala básnit, podívala jsem se na Edwarda usmíval se. Dívali jsme se z očí do očí a já nevnímala nic jiného než jeho.

„Bello!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!“ zakřičela Alice.

„Ano? Proč křičíš?“Zeptala jsem se jí normálním hlasem.

„Bello, snažím se o trochu tvojí pozornosti asi pět minut, ptám se na ty nákupy.“

„Nákupy, jasně. Já nevím, pojedeme kdy chceš .“ Dala jsem jí volnou ruku.

Všichni se začali smát. Nechápala jsem to, dokonce i Alice se smála. „Děje se něco?“zeptala jsem se.

„Neptala jsem  se kdy pojedeme, ale kam pojedeme, ale ty jsi měla dost práce.“řekla mezi smíchem.

„Práce?“Nechápala jsem.

„Měla jsi oči jenom pro Edwarda.“Upřesnila.

„Já…ehm no…měli by jsme jít na hodinu.“Vykoktala jsem, všichni se začali smát ještě víc. Kdybych byla člověk tak jsem červená jako rak.

Vyšli jsme ke škole, já s Emettem jsem šla na angličtinu.

„Bella, se nám zamilovala do Edwarda.“říkal pobaveně a potom propukl smíchy.

„To není pravda, já ho nemiluju.“protestovala jsem.

Chvíli jsme se dohadovali ale přerušil nás učitel, když se mě na něco zeptal a já nevěděla odpověd.

„Kam se vlastně stěhujeme.“Zeptala jsem se šeptem Emetta.

„Do Anglie.“

Kývla jsem v Anglii jsem se narodila, už jsem tam dlouho nebyla.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek I upíří život může být štastný - 3.kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!