Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » I will never forget - 2. část

18.09.2009 (19:00) • Adka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2110×

I will never forget-2.část

William:

Než jsem se vzpamatoval, byla Leen už dávno pryč. Jen v hlavě mi ještě zněla její slova a přehrávali se mi tam scény z našeho milování. V dáli jsem ještě zaslechl její poslední věty a potom už bylo ticho. V tu chvíli mi došlo, že o ni nechci přijít. Urychleně jsem se postavil na nohy a začal jsem si hledat něco na sebe. Po zemi se však váleli pouze cáry, které zbyly z mého oblečení. Zanadával jsem na celý les. Ale musel jsem uznat, že to měla Cathleen velmi dobře vymyšlené. Nic nenechala náhodě. Ale jestli si myslí, že mě nějaké oblečení zdrží, tak se šeredně mýlí. Bleskurychle jsem vstal a pustil jsem se do plynulého upířího běhu. Krajina se kolem mě proměnila v šmouhu a já jsem jen vnímal upíří pachovou stopu, kterou tu zanechala moje milovaná.

Její pach začal být silnější, a tak jsem ještě víc zrychlil. Stalo se však něco, co jsem vážně nečekal. Její vůně se smíchala s pachem člověka a já se chtě, nechtě pustil za svou kořistí. Doběhl jsem až na palouček, kde se mísila ona krásně lákavá vůně krve, ještě se dvěma. Bylo to tak neuvěřitelně opojné. Pomalu jsem se blížil k místu, kde seděly na louce tři dívky. Mohlo jim být tak šestnáct let. Hašteřivě si povídali jedna přes druhou a neuvěřitelně hlasitě se smáli. Zrovna jedna z nich, ta která měla tu úžasnou vůni, začala povídat o svém příteli. Nakročil jsem připraven skočit na ně a posilnit se, když jsem si nedal dostatečný pozor a šlápl jsem na větvičku, která se okamžitě zlomila a udělala nepřeslechnutelný zvuk. Dívky se hned na mě ohlédli a já jsem strnul v pohybu a hlad mě v tu chvíli přešel. Nestihl jsem ani nijak zareagovat, když všechny na ráz vykřikli a zůstali na mě v šoku zírat. Jejich výraz se začal pomalu měnit. Tváře se jim rozjasňovali a koutky jim začali cukat. A potom následoval obrovský smích. Nepochopil jsem nejdřív, co je na mě směšného, až po tom mi došlo, že jsem úplně nahý. Uvědomil jsem si v tu chvíli, čeho se dívenky, tak polekali. Museli si myslet, že jsem nějaký úchyl, který je tu špehuje. Znechuceně jsem se nad tou myšlenkou zašklebil, což u nich vyvolalo další salvu smíchu. Naprosto mě, ale odrovnala jedna z nich, když začala z batohu vyndávat fotoaparát. Tak to už jsem vážně nemohl dopustit! Dost na tom, že jsem už jenom k smíchu třem puberťačkám.  Radši jsem odtamtud rychle utekl. Už opět se stejným cílem najít svoji milovanou.

Když jsem se, ale vrátil na místo, kde jsem odbočil z její stopy, tak jsem naprosto ztuhnul. Její pach se na tomto místě ztrácel. Nebyla tu ani jediná zmínka o tom, že by tady někdy běžel nějaký jiný upír, než já.

„Ach Leen! Proč?!“ zeptal jsem se nešťastně nahlas. Ale neozvalo se z lesa nic. Nešťastně jsem si složil hlavu do dlaní a snažil jsem se vymyslet, co mám dělat dál. Věděl jsem, že chybu jsem udělal já, ale já jí napravím! Opět jsem se napřímil a hrdě jsem zvednul hlavu.

„Udělám vše Leen, abych tě opět získal zpět. Tak přísahám!“ zařval jsem do lesa a vracel jsem  zpět k domu, kde to všechno začalo.

Sotva jsem však otevřel dveře, vrhla se na mě Nikki. Hrubě jsem jí od sebe odstrčil bez toho, abych se podíval do jejích uhrančivě zelených očí, které uměli hypnotizovat. Vyběhl jsem si svižně na horu do ložnice, kde jsem si začal balit potřebné věci. Měl jsem je pouze v lehoučkém batůžku, který jsem si nandal na záda. Pohladil jsem Cathleenýho oblíbeného plyšáka a přešel jsem k oknu.

„Sbohem Nikki!“ zašeptal jsem do domu a rychle jsem vyskočil z okna. Když jsem dopadl na zem, rozeběhl jsem se tou největší rychlostí, jaké jsem byl schopen. Nechtěl jsem, aby mě zastavila, opět by chtěla dosáhnout svého. Ale teď jsem měl mnohem důležitější práci, než Nikki. Snažil jsem se soustředit jen na svůj cíl. A tím bylo najít svou lásku, ať to stojí cokoliv.

Autor: Adka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek I will never forget - 2. část: