Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Immortal love - 9.kap.

jackson-rathbone-teen-vogue4

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Immortal love - 9.kap.Ne jenom že si to Emmet namířil přímo do jejich domečku, zároveň si půjčil i Bellino Ferrari a taky ji považuje za svou pokrevní rodinu. A kdo je ten neznamý? Myslím, že to bude pěkný zloduch no :D

29.04.2009 (10:00) • blondeTeru • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2184×

9. Emmet

Edward po něm hodil nejbližší polštář. Em ho pobaveně chytil a mrštil s ním bokem.

„Dobře, počkám." a se smíchem za sebou zavíral dveře.

„Co tu sakra dělá?! začala jsem hysterčit. „Vždyť neví, kde máme dům. Jak to mohl zjistit?!" a pohlédla jsem na Edwarda.

„Dal jsem Esme naši adresu, kdyby přišlo na nějakou krizovou situaci." omluvně se Edward obhajoval.

„Pochybuju, že tohle má co dočinění s krizovou situací." naštvaně jsem řekla.

Nahá jsem přešla co šatníku. Hledala jsem nějaké normálně vypadající oblečení. Nasoukala jsem se do černých džínů a modrého trička.

Emmet je idiot, pomyslela jsem si a schválně jsem od sebe odrazila štít, aby to Edward slyšel. V ten okamžik stál už vedle mě a políbil mě. Chtěl něco říct, ale skočila jsem mu do řeči.

„Mám ho ráda, je jako můj bratr, ale to načasování a ty naschvály a ty jeho rádoby srandičky.. idiot." rozhořčeně jsem dodala.

„Mě to povídáš? Ty jsi nemusela po desítky let poslouchat, že si nikoho nenajdu a že mi pořídí asi nějaký keřík, který taky dlouho bude žít, abych se necítil tak sám." a zlostí praštil do skříně vedle něj. Měla jsem co dělat, abych se nesmála nahlas. Asi ho to vytočilo, vzpomínat na to, tak jsem ani nic neřekla. Místo toho jsem ho políbila.

„Myslíš že je tu i Rose?" zvědavě jsem se od něj odtrhla.

„No to netuším, ale pravděpodobně ano." zkoumal mě pohledem. „Proč?" a znovu mě krátce políbil.

„Bychom pro změnu na ně mohli vymyslet nějakou menší pomstičku, za všechny ty vtípky a podobně." mrkla jsem na Edwarda.

Usmál se tím úžasně pokřiveným úsměvem, co jsem tak zbožňovala.

„Máš pravdu, musíme mu to nějak vrátit." políbil mě. „Ale teď bychom už měli jet do školy. Za půl hodiny nám začíná přednáška."

Koukla jsem na hodiny. Vážně, bylo už půl osmé. Možná proto přišel Emmet. Ale děkovat mu rozhodně nebudu. Vyšli jsme z našeho baráčku a spatřili jsme Emmeta, jak zítra na západ slunce. Při pohledu na něj jsem se musela začít smát. Vypadal tak naivně, tak zranitelně. To k němu vůbec nešlo dohromady.

„Tak co Emme, jdeš s námi nebo ještě počkáš na večerníček." střílel si z něj Edward a já se stále smála. Emmet se zvedl a hodil na nás jeden ze svých ironických úšklebků.

„Jé Emmete, tys mi přivezl moje autíčko." zajásala jsem při pohledu na mé červené Ferrari.

„Kdepak sestřičko. Přece tam nepůjdu pěšky, tak jsem si ho s dovolením půjčil." a vykouzlil si na tváři úsměv.

„No, jsem ráda, že ses mě nebo Edwarda aspoň zeptal, jestli si ho můžeš půjčit." ironicky jsem na něj pohlédla a vyplázla jazyk.

„Já věděl, že budeš ráda." Mrkl na mě. „Tak kde to vázne? Nasedáme, nasedáme."

My s Edwardem jsme se spokojili s našim úžasným Volvem. Opět řídil on. Za chvíli jsme byli už u univerzity. Vystoupil, oběhl auto, gentlemansky mi otevřel dveře a natáhl ke mně ruku.

„Když mě se tam nějak nechce." a provinile jsem na něj koukla.

„Ale proč, lásko?" vylekaně se mě zeptal a klekl si ke mně.

„Zase budou všichni zírat. A já bez tak udělám nějakou hloupost, kterou nás ztrapním." tiše jsem řekla.

„Ale prosím tě. Jsem tu s tebou. Mysli na mě, místo na ně, jestli to pomůže." řekl provokativně a znovu ke mně natáhl ruku.

Chytla jsem se ji a nejistě vystoupila z auta. Rozhlédla jsem se kolem. Všichni mířili do budovy, protože začínalo pršet. Červené Ferrari stálo opodál, také i Emmet byl zřejmě vevnitř. Vzpomněla jsem si na to, že jsme se ho nestihli před tím zeptat na jeho účel se přihlásit zrovna sem.

Držela jsem Edwarda křečovitě za ruku. Prošli jsme hlavními dveřmi a už jsme si to razili ke třídě, kde měla naše přednáška být. Vešli jsme do místnosti. Nebylo tu moc lidí, deset možná patnáct. Učebna byla celkem malinká, útulná. Malé stolky poskytovaly místo pro jednoho.

Něco mě praštilo do nosu. Neznámá vůně. Nebyla ani Edwardova ani Emmetova. Rozhlédla jsem se pozorněji po třídě. Nebyla jsem v tom nijak extra zběhlá, ale byl to závan od upíra. A skutečně. Všichni vypadali normálně, až na jednoho kluka na kraji třídy. Díval se nepřítomně před sebe.

„Je to - " radši jsem to nedořekla.

Edward se na mě podíval a zjistil směr mého pohledu.

„Klid" skoro šeptal.

Mezitím se na nás upíraly zraky snad všech lidí v místnosti. Obdivné, nechápavé i závistivé.

„Ségra tady jsem" zavolal Emmet. Na mě? Sem tam mi řekl ségro, ale rozhodně to nedělal před tolika lidmi. Edward se jen pobaveně zakřenil.

„Co to znamená?" nechápavě jsem se Edwarda zeptala a pomalu jsme kráčeli k Emmetovi. Hlídal nám dvě volné místa poblíž něj. V tichosti jsme si sedli do lavic vedle sebe a začal mi to vysvětlovat.

„Em chce, abyste hráli skutečné sourozence. Proto ta změna jména. A já mám mezi tím být teda jeho švagr."

Vyjeveně jsem se zahleděla na Emmeta, co to po mně vlastně chce.

„V žádném případě!" namítla jsem asi příliš nahlas, protože ti, co seděli poblíž nás se nenápadně poohlídli. Emmet se zatvářil prosebně.

„Mám ti vyřídit, že se bude chovat slušně. Že bude tvůj malý, neposlušný bráška." řekl Edward a Em se kouzelně usmál. Donutila mě to se taky pousmát.

„Fájn! Ale varuju tě, jestli budeš dělat nějaké hlouposti, tak zapomeň, že tě tvá velká setra bude ochraňovat a při první příležitosti ti vrátím všechno, co mi uděláš." začala jsem se při tom smát nahlas. Edward s Emmetem se přidali.

A pak nám ještě musíš říct, co stojí za tvým příjezdem." sykla jsem potichu na něj. Em jen kývl.

Do třídy vešel menší obtloustlý muž. Mohl mít tak padesát, skoro plešatý. Stoupl si před tabuli a vyžádal si ticho zvednutím ruky.

„Dobrý den, mé jméno je Matthew McBerry a budu vás vyučovat anglický jazyk. Anglický jazyk je důležitý nejen pro komunikaci mezi sobě rovnými, ale i ..." pokračoval, ale já ho přestala vnímat. Místo toho jsem se zaměřila na toho kluka, co nám byl tak podobný.

 

předcházející 8. kapitola další 10.kapitola

 

když tak http://lovelyone.blog.cz/rubrika/immortal-love

Autor: blondeTeru (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Immortal love - 9.kap.:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře