Moje nová povídka. Splní se Belle její přání? A co když všechno dopadne jinak, než si představovala? Prosím o komentáře. I o kritiku. Vaše Alex. ♥♥♥
28.09.2010 (17:45) • Alex00 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3052×
Immortality
1. kapitola
„Ne, nemusíš jít se mnou. Zvládnu to,” řekla jsem Edwardovi už asi po pátý.
Byl tak otravný. Pořád mi nabízel, že půjde se mnou. Vím, že se o mě bojí, ale z nějakého důvodu mě to hrozně štve. Nejsem malé dítě. Dokážu se o sebe postarat sama. Pořád mi něco zakazoval a dělal mi kázaní. To nesmíš. Je to moc nebezpečný… Bla bla bla. Pořád dokola.
„Já vím. Mám o tebe jenom strach,” řekl mi. Díval se na mě oddaným pohledem. Jeho oči byly jako tekuté zlato. Zadíval se mi hluboko do očí.
Myslel si, že mě tak omámí. Jednou jsem mu to prozradila. Dříve jsem se v jeho očích topila, ale ne dnes. Nic to se mnou nedělalo. Jen mě to ještě víc naštvalo.
„Ne,” řekla jsem tvrdě, „už jsem se rozhodla. Nemusíš mít o mě strach. Dokážu se o sebe postarat.” Viděl, že jsem rozhodnutá.
Už jsem se nechtěla nechat zviklat. Budu si dělat co chci. Tohle je můj život. Sice do něj Edward tak nějak patří, ale je můj.
„Bello,” povzdechl si.
„Vím, že se o sebe umíš postarat sama, ale ty jsi přímo magnet na nebezpečí. Navíc, víš, jak je to s tvou nešikovností,” uchechtl se. Pobaveně se na mě díval. Nechala jsem to bez odpovědi.
Vzala si tašku a naposledy se podívala na Edwarda.
„Nedělej si starosti. Za chvíli se vrátím.” Lehce jsem se na něj usmála a vykročila ke dveřím, ale do něčeho jsem narazila. Edward.
„A co pusa? Tu mi nedáš?” zeptal se mě s mým oblíbeným pokřiveným úsměvem.
„Nevím, jestli si ji zasloužíš. Pozdravuj Alici. Už musím jít. Jessica na mě čeká.”
Zavřela jsem dveře od svého pokoje. Věděla jsem, že Edward brzy odejde. Bylo půl sedmé a Charlie o jeho návštěvě nevěděl. Přišel oknem.
„Ahoj, tati. Já už jdu,” řekla jsem Charliemu. Odtrhl zrak od televize a podíval se na mě.
„Ty už jdeš? Kam? No jo, do toho kina, viď?” zeptal se mne. Pouze jsem přikývla.
„Kdy se vrátíš? Jo, a nic si neplánuj s Edwardem. Budeme mít návštěvu.” Podivila jsem se. O žádné návštěvě mi neříkal. Že bych zapomněla. Ne, to ne. To bych si pomatovala. Tak proto Charlie tak zuřivě uklízel. Uklízení nepatřilo k jeho oblíbeným činnostem.
„On k nám někdo přijde? Kdo?” zeptala jsem se zmateně. Jen se tajemně usmál a dál se věnoval televizi. Nechala jsem to plavat, když zatroubilo auto. Jessica. Rychle jsem popadla bundu, klíče a vyšla z domu.
Loučila jsem se s Jessicou. Ten večer se nám vydařil. Jessica se pro jednou nechovala jako, no to je jedno.
Film nic moc, ale stejně jsme si to užily. Byla s ní sranda a zajímavě jsme si popovídaly. Vyprávěla mi legrační příhody. Moc jsem nemluvila, ale myslím si, že jí to ani nevadilo. Skoro všechno mluvení obstarala za mě.
V domě bylo zhasnuto. Asi šel Charlie brzo spát. Má toho teď nějak hodně.
Vyšlapala jsem schody do svého pokoje. Na mé posteli jako obvykle ležel rozvaleně Edward. Byl to takový náš zvyk. Obvykle jsem si lehla k němu a on mi broukal moji ukolébavku, kterou pro mě složil, dokud jsem neusnula.
Tiše ležel a díval se na mě. Jeho obličej nic neprozrazoval.
„Ahoj,” řekla jsem tiše. Kývnul na mě.
Šla jsem k posteli. Natáhla jsem se přes postel, protože pod polštářem jsem měla pyžamo.
Edward si mě k sobě jemně přitáhl. Opatrně mě objal. Odtáhla jsem se od něj. Popadla jsem pyžamo a z nočního stolku vzala kosmetickou taštičku.
„Počkej tu na mě, ano?” nečekala jsem na jeho souhlas a vydala jsem se do koupelny.
Pečlivě jsem za sebou zavřela a následně i zamkla dveře. Dělala jsem to tak často. Byla jsem taková stydlivá.
Vysvlékla jsem se z oblečení. Podívala jsem se do zrcadla. Vážně nevím, co na mně Edward vidí. Nechtěla jsem se tím dále zaobírat.
Vlezla jsem do sprchového kouta. Otočila jsem kohoutkem a nastavila vlažnou vodu. Měla jsem ráda horkou sprchu, která mě vždy uklidnila. Ale dnes to bylo jiné.
Na mé tělo dopadaly kapky vody. Vnímala jsem, že hned ve vedlejší místnosti je Edward a čeká na mě.
Pro jednou jsem litovala, že Charlie nemá vanu. Přála jsem si se naložit do vany.
Zavřela jsem proud tekoucí vody a vyšla ven. Hmátla jsem osušce, ale nebyla tam. Ach jo.
Natáhla jsem si na mokré tělo spodní prádlo. Bojovala jsem s kalhotami, než jsem je na sebe nasoukala. Ještě tričko. Vyšla jsem z pokoje.
Rozhlédla jsem se kolem. Nechtěla jsem vzbudit Charlieho, ale musela jsem sejít schody, které byly staré a vrzaly.
Z mých úvah, jak to provedu, mě vytrhl Edward, který mi podával ručník.
„Díky,” řekla jsem tiše. Daroval mi úsměv, ale nebyl pravý.
Vrátila jsem se do koupelny. Shodila jsem ze sebe oblečení. Utřela jsem se a oblékla jsem si konečně pyžamo. Špinavé oblečení jsem hodila do koše na prádlo. Tiše jsem došla do svého pokoje.
Tak co? Mám pokračovat? Stojí to za něco? Jen do mě. xD
Autor: Alex00 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Immortality 1. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!