Alex tady sice není, ale poprosila mě, abych Vám sem dala další. Tak a tady ji máte. Až se vrátí, tak přidá další. Pozdravuje Vás.
13.10.2010 (17:45) • Alex00 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1417×
Dostala jsem se do jakéhosi transu. Nic okolo jsem nevnímala. Myšlenky jsem měla zastřené. Zrak mi halila mlha. Nevnímala jsem, co se děje okolo mě. Nevěděla jsem, kde jsem. Nebo jestli jsem mrtvá nebo žiju. Nic nenasvědčovalo tomu, že bych byla mrtvá. Žádné nebe, andělé ani nic podobného. Ani peklo.
Začala jsem se probouzet. Pořád jsem ležela na zemi. Byla mi zima, bála jsem se. Tak moc jsem se bála. O sebe a Cullenovi. Nevěděla jsem, co s nimi je. Jestli žijí, nebo ne. Modlila jsem se, aby byli na živu. Nechtěla jsem, aby kvůli mně zemřeli. Já za to všechno mohu.
Mé přání stát se upírkou, nebude nikdy splněno. Vím, že na mě čeká už jen smrt. Nic jiného už ne. Z mého dalšího přemýšlení mě probralo, když se něco okolo mě mihlo. Upír. Ne jeden, ale víc. Jane s gardou.
Posadila jsem se do sedu. Rozhlížela jsem se všude okolo. Tráva byla od krve. Uprostřed louky byla hranice. Něco se na ní pálilo. Nemusela jsem hádat co. Štiplavý kouř byl všude okolo mě.
Začala jsem z toho kouře kašlat. Udělalo se mi nevolno. Točila se mi hlava a bylo mi zase na zvracení.
Opatrně jsem se pokusila vstát, ale vlastní nohy mě neposlouchaly. Objevili se u mě. Jane se ke mně sklonila.
Vyděšeně jsem sebou cukla. Podívala jsem se na ni. Můj pohled už nebyl vyděšený, byla jsem smířená s tím, co se stane.
Koukala na mě jako na odpad. Mě to ale nemohlo vykolejit.
„Abys neřekla, tak máš nějaké poslední přání?“ zeptala se mě s úšklebkem.
Plivnout ti do ksichtu, ale neřekla jsem to nahlas. Nic jsem neříkala.
„Tak ne, no.“
Na mysl mi přišli Cullenovi. „Co je s nimi?“ zašeptala jsem přikrčeně.
Usmála se na mě krutým úsměvem. „Co asi myslíš? Porušili zákon. Za to hrozí trest smrti.“
Slzy mi vytryskly z očí. Proč oni? Můj obličej smáčely slzy. Rozvzlykala jsem se.
Všimla jsem si dalšího upíra, který patřil k Jane. Přestala jsem brečet. Byl postavou podobný Emmettovi. Měl uhlové černé vlasy. Shlížel na mě zvědavým pohledem. Kdyby neměl rudé duhovky a nevěděla, že je upír, tak bych si myslela, že je to anděl.
Krásou se nemohl rovnat Edwardovi, ale něco mě na něm přitahovalo. Vůbec jsem nevěděla co, ale něco přece jen. Pořád na mě upíral pohled. Ne jako na svoji kořist, ale jinak. Jeho pohled jsem nemohla popsat.
Bála jsem se ho, ale zároveň mě k němu něco táhlo. Najednou promluvil. Jeho hlas byl hluboký, krásný a především sexy. Ježiš, na co to teď myslím?!
„Jane, myslím si, že bys ji neměla zabíjet,“ odmlčel se. „Má dar, který by se mohl Arovi hodit. Nebyl by z toho moc nadšený.“
Jane po něm hodila vzteklý pohled. „To si s tebou vyřídím.“
„Postarej se o ni,“ zasyčela na něj.
Poté, co mě vytáhl na nohy, jsme šli k autům. Držel se blízko mě. Až moc blízko mě. Podívala jsem se na něj, ale on se na mě nedíval. Říkal něco Jane, ale by to moc rychlé. Neslyšela jsem vodopád slov, jen něco o Arovi a letadle.
Bála jsem se, co se mnou bude. Zachytil můj pohled a věnoval mi trochu křečovitý úsměv, asi mě měl uklidnit, ale spíš mě znervóznil.
Autor: Alex00 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Immortality 5. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!