Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Innocence - 7. Kapitola

RP002(GIF)

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Lov...

04.06.2010 (20:45) • Midnight • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1252×

Bella:


Sešla jsem dolů, když do mě Lucas najednou narazil, až později mi došlo, že mě objímá. Mezitím Edward došel dolů, letmo jsem se na něj podívala, vypadal smutně. Nechci, aby byl smutný, na to ho mám až moc ráda. Známe se sice chvíli, ale mně přijde, jako že ho znám celý svůj život. Vždy, když se na něj podívám, do těch medových očí, na ty krásné plné rty, sexy svalnatou hruď, mám pocit, že se na něho vrhnu. Ale pak si uvědomím, že on chce být kamarád nic víc. Lepší to, než nic.
Carlisle mluvil o tom, co bude dál, ale já chtěla být jen s Edwardem. Nenapadlo mě nic lepšího než lov. Tak jsem navrhla, aby šel se mnou. Byli jsme spolu lovit jen jednou, tak jsem se rozhodla, že si ho při lovu prohlédnu. Vím, že je nejrychlejší z rodiny, ale neběžel rychle, spíš držel tempo se mnou. Zastavil se, nasál vzduch, usmál se na mě a odběhl za pumou. Já běžela za ním, běžel mnohem rychleji, takže jsem ho dohnala, až když pil. Opřela jsem se o strom a bedlivě ho pozorovala. Byl krásný, vše dělal s takovou elegancí, nebo co to bylo. Když dopil, podíval se na mě. Neměl na sobě ani kapičku krve, zatímco já vždy po lovu oblečení vyházela.
„Vytáhneš mě na lov, a pak se jen díváš,“ řekl a usmál se tím pokřiveným úsměvem, který tak zbožňuji. Stejně jako jeho.
„Jen jsem chtěla vidět, jak lovíš,“ odsekla jsem a běžela za svou kořistí. Ani jsem si to neuvědomila, ale překročila jsem hranice. Vyprávěla mi o nich Alice, ale já na ně v tu chvíli ani nepomyslela. Byla jsem vystresovaná z toho, jak Eda zbožňuju. V tom na mě skočila obrovská červenohnědá obluda.
Byl to obrovský vlk, i když velikostí připomínal spíš medvěda. Neuměla jsem se bránit, to znamenalo smrt. Ale bylo tu něco, co jsem musela udělat, než zemřu. Z posledních sil jsem od sebe odtrhla vlka, ale ten se jen tak nedal. Nakonec jsem ho přece jen dostala od svého krku. Teď je ten správný čas, pomyslela jsem si a nahlas řekla to, co musí slyšet, než odejdu…

Edward:


Bells odběhla a já si šel najít jinou pumu. Už jsem jednu našel, když v tom slyším myšlenky nějakého kluka: „Pijavice odporná, překročila hranice.“ Na vteřinu jsem ztuhl, překročila hranice, ne to ne, ona nesmí zemřít. Ona je můj život, nesmí zemřít, prostě NE! Vzpamatoval jsem se a běžel za těmi myšlenkami.
Už jsem byl skoro u ní, když řekla: „Miluji tě… Edwarde. Řekni Charliemu, že ho mám ráda.“ Cože? Ona mě miluje? Ach bože! Ona musí žít. Prostě musí!
Když jsem tam doběhl, uviděl jsem obřího vlka. Ale neútočil na ni, jen koukal. „Charlieho, proč má pozdravovat zrovna jeho. Jen mi neříkejte, že je to Bella,“ myslel si.
„Ano, je to Bella,“ odpověděl jsem na jeho myšlenky. Až teď si uvědomil, že jsem tam. „Jak ví na, co myslím?“ „Umím číst myšlenky,“ vysvětlil jsem mu. Ptal se mě ještě na spoustu věcí, když jsem mu řekl, že jsem jí to udělal já, slyšel jsem, jak bojuje, aby mě nezabil. Ale vyhrála Bella, znali se už od dětství, řekl mi, ať jdu a zachráním ji, ale ještě než jsem odešel, mě varoval, před válkou.
Rychle jsem Bellu donesl domů, kde se na mě strhl další příval otázek. Popsal jsem jim, co se stalo, ale vynechal jsem její poslední slova. Lukas vypadal, že by mě nejradši zabil. Ale své myšlenky krotil.

Už to byl týden co Bella jen tak ležela, a kdyby se občas nepohnula, tak by všichni věřili, že je mrtvá. Carlisle jí neměl jak pomoci, prý je to jen na ní. Lukas se od ní od té doby, co jsem ji přinesl, nehnul. Měl ji opravdu rád. Ale ten den se rozhodl, že si zajde na lov, toho jsem samozřejmě využil.
Ach byla tak krásná, vypadala, jako když spí.

„Bello? No tak prober se, netrap mě dál. Já asi bych se ti měl zase omluvit. Měl jsem dávat lepší pozor. Měl jsem jít s tebou. Miluji tě, Bello,“ dořekl jsem a chtěl odejít, když mě něco chytlo za ruku.
„Bello! Konečně! Už jsem myslel, že se neprobudíš,“ řekl jsem a objal takovou silou, že ji to možná až bolelo. Ale nedala na sobě nic znát, jen mě objala a zhluboka dýchala.

 

Autor: Midnight (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Innocence - 7. Kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře