Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Internát pro upíry 7. kapitola

17.10.2010 (07:30) • EdMaDo • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2051×

Celou dobu jsme se s Edwardem muchlovali. Bylo to krásné ráno a dopoledne… Nechtěla jsem přijít o panenství a byla ráda, že to Edward pochopil. On je tak dokonalý! Jiný kluk by se mi smál, on se usmál a řekl, že mě miluje. A to je ono…
On to řekl! Řekl, že mě miluje!
Miluju tě. Je to divný, znám tě jenom tři dny, jsem do tebe totální blázen, klidně to rozkřičím do světa! Ty slova se mi zaryly do mysli. Nikdo mi nikdy nic tak krásného neřekl.

„Ahoj zlato!" Slyšela jsem volat Angelu ode dveří. „Ty jsi nemocná?" vylekala se, když mě viděla, jak ležím v posteli s pohledem ke stropu a nepřítomným výrazem.
„Nic mi není," řekla jsem, ale nebyla to zcela pravda. Jsem zamilovaná!
„Jasně... No tak se pojď podívat, co jsem si koupila! A mám tu i něco pro tebe," řekla natěšeně Ang.
„Ty sis na mě vzpomněla?"
„Jasně! Celou dobu jsem přemýšlela nad tím, jak Edward bez toho trička vypadal sexy a v té vzpomínce jsi i ty..." Angela měla svůj zasněný pohled a seděla na mé posteli obklopená horou tašek.
„Měli velké slevy, viď?"
„Jo, to jo..." Ještě chvíli jsem pozorovala Angelu, chvílemi jsem jí chtěla vlepit facku. Nejenže mě nevnímá, ale myslí na mého Edwarda. Mého Edwarda, jak krásně to zní. „Jo, takže koukej! No vidíš! To je tak krásná halenka!" pískala nadšeně Ang a v ruce měla naprosto ošklivý kus hadru. Byla na knoflíčky se středním výstřihem a vzorky kytek.
„Páni je hezká, ale koupila bych ji jedině své babičce." Byla jsem k ní upřímná.
„Jsi hnusná! Dyť je tak boží! A hele, hele koukej! Na tyhle kraťásky!" Vyndala z tašky krásné džínové mini kraťásky. Uznale jsem na ni kývla.
„Ty jsou pro tebe, ale nevím, jestli ti budou." Vykulila jsem oči, vytrhla jí ty kraťásky z ruky a začala jsem si svlíkat tepláky.
„Páni! Ty ti tak padnou! A strašně moc ti sluší!" Angela byla nadšená.
„Děkuju," zašeptala jsem jí u ucha v objetí. Ukázala mi všechny své módní úlovky. Nad několika kousky jsem uznale kývala, nad jinými jsem se děsila. Popravdě, víc jsem se děsila. Angela nemá zrovna pěkný styl a cit pro módu. Naštěstí mně vybrala hezké věci. Kromě kraťásků mi koupila dvě tílka. Jedno bylo červené s potiskem Snoopyho a druhé bylo námořnické - modrobílé. Dokonale odhadla mojí velikost.

Nakonec jsme se shodly, že máme hlad a šly na večeři. Angela mi celou cestu štěbetala do ucha, že potkala strašně moc hezkých kluků a na dva má telefonní číslo. Po cestě k nám se přidala i parta. Jako obvykle jsme si vzali něco k jídlu a mířili k našemu stolu. Byla jsem ráda, že nikdo nekladl otázky na téma já a Edward. Ale bojím se, až ten čas nastane. Co jim řeknu? Bude Edward souhlasit se slovy typu: chodíme spolu, jsme nový pár na škole, jasně chodím s tím neuvěřitelně krásným upírem...? Nebo chce, aby náš vztah zůstal v tajnosti?

„Ahoj," zašeptal mi do ucha medový hlas. Edward si sedl vedle mě. Co teď? Mám mu dát pusu na uvítanou? Ne, radši to nechám na později.
„Ahoj," odpověděla jsem s úsměvem. Edward se naklonil a lehce mě políbil na rty. Ááááá... On to udělal! Dal mi pusu na uvítanou! Jak jsem o něm mohla mít pochybnosti?!
Celá jídelna byla zticha a valili oči na nás, včetně mých kamarádů. Jako první jsem luskla před očima Angele, ta se probrala a zase luskla prsty před Tanyima očima. Té to chvíli trvalo, ale nakonec pokračovala v řetězci u našeho stolu. Jen co se probrala parta z transu, tak i jídelna byla opět rušná.
„To si nám to nemohla říct?!" vylítla jako první Sena.
„Neptali jste se."
„Ale měla jsi to říct! To je samozřejmost, že se takové noviny sdělují!" podpořila ji Irina.
„Hm... Příště," odbyla jsem je a bylo mi jasné, že to bude pokračovat na soukromém místě.
„No to doufám! Abychom opět nebyli jako tupci před ostatními!" vztekala se Kate. Naštěstí to dál nerozebírali a komentovali dnešní nákupy. Pomalu jsem dojídala a Edward také. Tiše mi tiskl ruku pod stolem. On se jako první zvedl od stolu a vzal oba tácy. Já se zatím rozloučila s partou a počkala na Edwarda, než se vrátí.

„Ahoj, Bells," ozvalo se mi za zády. Otočila jsme se za tím hlasem.
„Ahoj, Lucasi." Opětovala jsem mu úsměv.
„Nechceš se jít projít?" Vykulila jsem na něj oči, copak se k němu nedoneslo, že chodím s Edwardem?
„Promiň, ale už je zadaná," oznámil Edward stojící vedle mě a majetnicky objal můj bok.
„Ne, to si nemyslím," řekl hrubě Lucas.
„Proč si jsi tak jistý?" opětoval mu hrubě Edward. Chovali se jako bych tu nebyla. Stáli blízko sebe, napřímení a tvářili se jako největší machři.
„Protože jsem si s Bellou včera něco domluvil," řekl povýšeně Lucas.
„Cože?" zavrčel Edward.
„Héj! Já tu jsem taky! A teď v klidu odejdu se svým klukem!" Vzala jsem Edwarda za ruku a táhla ho z jídelny. Za zády jsem slyšela Lucase, jak volá mé jméno, potom se to změnilo na výhružky určené Edwardovi.

„Ty sis domluvila rande s... No s ním?! Sakra, jak se jmenuje!" rozčiloval se Edward u něho v pokoji
„Lucas!" vykřikla jsem naštvaně, rychle po mně střelil pohledem. „Ty nemáš žádné právo mi určovat s kým mám rande! Včera jsi to byl ty, kdo si mě nevšímal, tak jsem měla právo! A ne, nedomluvila jsem si s ním rande! Nikdy!"
„Nikdy?" zeptal se nevěřícně.
„Nikdy!"
„A co to příště?"
„Jaký příště?!" řekla jsem nevěřícně.
„V jídelně si řekla příště."
„Bože překlep! Achjo... Nechodíme spolu ani den a už se hádáme!"
„Promiň, ale prostě tě miluju! Nedokážu přijmout představu, že bys měla někoho jiného! Jsi krásná, sexy, mocná, každý po tobě touží! Jak já mám vědět, kdy tě omrzím? Promiň, už se nebudeme hádat." Usmál a objal mě.
„Miluju tě a nikdy mě neomrzíš. To já mám strach, kdy mi tě klovne nějaká jiná."
„Neměj." Políbil mě tak vášnivě a já mu polibek vroucně oplácela. Pomalu jsme se přemístili k posteli. Polibky byly čím dál vášnivější.

Ťuk, ťuk... Dveře se otevřely a mně spadla brada...

Páááni...! Překvapili jste nás s počtem komentářu u minulé kapitoly. Moc děkujem! A doufáme, že i teď dosáhneme podobného počtu. :) Doufáme, že kapitola se líbila. :*

Autor: EdMaDo (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Internát pro upíry 7. kapitola: