Myslím, že si dovedete úplně představit, jaká katastrofa to je, když se Isabella nemůže soustředit na práci, protože je hypnotizovaná E. A. Cullenem. Vaše Astefany
15.06.2011 (22:00) • astefany • FanFiction na pokračování • komentováno 17× • zobrazeno 1746×
7. kapitola – Schůze personálu
Naprosto nemožná situace, říkala si Isabella už pokolikáté během schůze. Byli tam vedoucí všech oddělení hotelu – bezpečnostního, údržby, úklidu, kuchyně a restaurací, technických služeb, recepce, služby hostům – Isabella ale vnímala jen Cullena. Seděl naproti ní, nohy pod stolem natažené v celé délce, a neustále si hrál se stříbrnou tužkou. Pokaždé, když vzhlédla, zachytila tentýž zamyšleně pobavený pohled zlatých očí. Věděla, že to dělá jen proto, aby ji dráždil. Proč mu jen říkala, co si myslí o jeho způsobu obživy. Zbytečná, nefér poznámka, kterou se jen shodila.
Když je pravda, že za tento hotel a všechno, co se v něm děje, částečně odpovídá. Musí ji zajímat každý, kdo projde jeho dveřmi, ať je to host nebo nový člen personálu. Kdyby to záleželo jen na Isabelle, člověka s minulostí E. A. Cullena by nenechala ani obsluhovat stoly, natož aby navrhoval bezpečnostní systém a kontoroval příslušné oddělení.
Mimo to ji znervózňuje.
„- jak slečna Swanová jistě souhlasí.“
Byl to hlas Billyho Blacka a Isabella sebou trhla, když ho uslyšela říkat své jméno. Pokud si vzpomínala, naposledy se debatovalo o tom, zda by neměli začít nakupovat prádlo u jiné firmy. Na čem se nakonec dohodli, už neposlouchala. A už vůbec netuší, s čím to má vlastně teď souhlasit. Zatracený Cullen. Získal práci, na které ji v tuto chvíli záleželo nejvíce. Cullen tady není ještě ani dvanáct hodin, a ona už se začíná chovat jako školačka.
Na Blackova slova pro jistotu nereagovala, nevšímavě přehlédla, jak Culen vesele mrkl. Zaujatě a soustředěně si něco psala do svého poznámkového boku.
„Přejděme teď k nejdůležitějšímu bodu jednání. Jak všichni víte, na leden máme devadesát procent pokojů vyprodáno. Všichni víme i to, že v posledních týdnech jsme tu zaznamenali znepokojivý počet vloupání a drobných krádeží, a rozhodně se s tím nehodláme smířit. Hotel Boheme si tři čtvrtě století budoval pověst, díky které ho vyhledávají ti nejnáročnější hosté na světě. Nemůžeme si dovolit tuto pověst riskovat.“
Billyho Blacka jeho vlastní slova na obranu hotelu tak rozrušila, že si musel odkašlat, než pokračoval. „Proto bych vám teď rád představil E. A. Cullena, soukromého bezpečnostního poradce. Pomůže nám modernizovat hotelový systém. Pan Cullen.“
Cullen se lehce, nenuceně usmál na všechny kolem stolu. Jeho úsměv působil jako mávnutí kouzelného proutku – získal si snad každého, na koho se podíval. Až na Felixe Kellera, šéfa hotelové bezpečnosti. Isabella se znovu ujistila, že pokud proti Cullenovi vystoupí, bude mít alespoň jednoho člověka na své straně.
„Těším se na setkání s vámi všemi osobně,“ řekl Cullen. „Jako člověk, který to tu nezná, těžko mohu sám od sebe vyřešit vaše bezpečnostní problémy. Neobejdu se bez informací od zasvěcených odborníků – od vás.“
Vyzná se, to se musí nechat, pomyslela si Isabella.
„Samozřejmě bych se od vás rád ve stručnosti dozvěděl, jak vaše oddělení fungují. Společně vytipujeme jejich potřeby z hlediska bezpečnosti i to, která opatření by vyhovovalo všem.“
Znovu se na všechny neodolatelně usmál a Isabellu už tím začínal rozčilovat. Vyzná se až příliš dobře.
„Rád bych taky mluvil speciálně s několika lidmi z vašich oddělení. Zajímá mě, kde jsou podle vás nejslabší místa hotelu z hlediska bezpečnosti. Případy vloupání, které jste zde nedávno zažili, nejsou v tak velkém hotelu nic neobvyklého. Jde nám nejen o to dopadnout zloděje. Hlavní je vytvořit a zavést takové bezpečnostní podmínky, které něco podobného napříště nepřipustí.“
Isabella se přistihla, že málem začala tleskat. A měla nepříjemný pocit, že totéž se už už chystali udělat všichni ostatní, kdyby Cullen nedodal: „Domluvím si s každým z vás schůzku, ale pokud se chcete na něco zeptat hned, rád vám odpovím.“
Leah Marerová, vedoucí úklidu, zvedla nesměle ruku. E. A. se na ni povzbudivě usmál. Leah, už starší paní, chtěla vědět: „Nebudete, doufám, při rozhovorech používat detektor lži. Protože všechny ženy z úklidu byly před nástupem sem pečivě prověřeny a teď mi už polovina z nich řekla, že jestli je někdo bude chtít testovat ještě detektorem lži, dají okamžitě výpověď.“
„Myslím, že v situaci, jako je tato,“ odpověděl Culen vážně, „mohou detektory nadělat víc paseky než užitku. A jsem přesvědčen, že váš šéf bezpečnosti -“ kývl přátelsky směrem, kde seděl Felix, „- prakticky vyloučil možnost, že by kradl někdo z personálu. Ne, nikoho ze zaměstnanců hotelu nebudu obtěžovat detektorem lži.“
Felix se zřejmě trochu obměkčil, Leah zářila, Billy vypadal jako spokojenost sama, Isabella si rozmrzele pomyslela: Hlavně ty sám bys potřeboval otestovat detektorem lži, milý Cullen. Ať už by se jednalo o tenhle hotel nebo o cokoli jiného.
Black ještě okamžik zdvořile počkal, než schůzi ukončil.
„Věřím, že v příštích týdnech všichni panu Cullenovi vyjdete maximálně vstříc. A ještě něco, abychom se opravdu nenudili. Jak mi sdělují mezipodnikové prameny, někdy během příštího měsíce nás poctí návštěvou tajní nákupčí.“
Nespokojené mručení a reptání téměř přehlušilo jeho další slova. „Tajní nákupčí“ se přezdívalo inspektorům, které hotelové sdružení občas vysílalo do svých podniků, aby tam v roli běžných hostů prověřili služby a odhalili slabiny. Opravdu si nemohli vybrat příhodnější dobu.
„Takže dámy a pánové, buďme jako ostříži. Na shledanou za týden…“
Vstal na znamení, že schůze skončila. Isabella využila toho, že seděla hned po jeho levici, a dřív, než ji mohl kdokoli předběhnout, ho požádala: „Pane Blacku, měl byste pro mě pár minut?“
„Ale jistě, má milá. Jdu zrovna do tělocvičny. Pojďte se mnou.“
Aby nezanedbal svou fyzickou kondici, navlékl si Billy Black nejméně jednou týdně tenkou teplákovou soupravu a speciální boty za dvě stě dolarů a podnikl procházku po halové dráze. Isabela, stejně jako ostatní kolegové, měla svého šéfa ráda a podporovala každou jeho snahu o lepší zdraví, ale raději by s ním mluvila jinde než na chodbě.
Cullen jako by přímo čekal, aby jí to překazil.
Doufám, že se vám kapitolka líbila a nevadí vám, že je krátká. Děkuji všem, co si ji přečetli a slibuji, že co nejdřív přidám další.
Předchozí kapitola Následující kapitola
Autor: astefany (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Isabella a E. A. Cullen 7. kapitola - Schůze personálu:
No však to by stačilo.Jinak děkuji,že jsi mi odpověděla.Prosím pokračuj.
Marcela: Myslim, že jedinej člověk kterej by jí hledal by byl Edík.
Jinak děkuji všem, co si kapitolku přečetli a zvlášť pak těm, co ji okomentovali .
Ti dva jsou jako kočka a myš.
Chtěla jsem se zeptat.Co by se stalo,kdyby je všechny poslala někam a utekla do hor a otevřela si malý hotýlek?A oni by jí museli hledat?
Povedená kapitolka a nevadí, že je krátká.
Isabelle to vážně nezávidím. E. A. Cullen je charismatický až na půdu a vždycky ví, co říct.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!