Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Isabella Drákulová 17. kapitola

21.08.2015 (22:00) • CatherineCullen • FanFiction na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 2543×

17. kapitola

Praštil jsem se silně do čela, abych se probral, když v tom jsem uslyšel velmi známý zvuk křídel. Podíval jsem se na okno, ve kterém stála Bella v nádherných bílých šatech. Vypadala jako anděl, který ke mně spadl z nebe.

„Bello,“ zašeptal jsem a hned byl u ní a objímal ji. Taky mě objala. Byl jsem tak rád, že je v pořádku. Když jsem objetí povolil a podíval se jí do tváře, ihned ji přiblížila k té mé a políbila mě. Polibek jsem jí rád vrátil.

Bella se na mě nalepila celým tělem a já pod tlakem jejího těla musel začít couvat. Couval jsem pořád dál, až jsem nohama narazil do postele, na kterou jsem se překvapením a s pomocí Belliných rukou posadil.

„Bello, tohle já nemůžu,“ zašeptal jsem, protože jsem věděl, k čemu se schylovalo. Bella se postavila těsně ke mně a já na ni koukal jako na božstvo se zakloněnou hlavou, abych jí viděl do očí.

„Edwarde, nemůžeš mě odmítnout. Když jsem pila z Wayna, moje tělo mě nutilo přestat z něj vysávat život a odevzdat se mu. Jsem na světě už dlouho. Moje tělo potřebuje muže a já chci, abys to byl ty. Abys byl první a poslední muž v mém životě,“ zašeptala Bella rozvášněně a hladila mě ve vlasech.

Pak sklonila hlavu a roztouženě mě políbila, přičemž moje vlasy utrpěly jistá zranění, protože samou vášní mi je mačkala. Po téhle řeči jsem jí nemohl říct ne. Náruživěji jsem se zapojil do polibku a Bellu stáhl sebou na postel.

Převalil jsem ji pod sebe a nepřestával ji líbat. Objal jsem Bellu kolem pasu a poslepu se jí snažil rozvázat ty nádherné šaty, aniž bych je jakkoli poškodil. Jsou až moc krásné na to, aby se vyhodily.

Dalo mi to pěknou práci. Zaprvé jsem na to neviděl a zadruhé to zavazování bylo jako labyrint. Vůbec jsem si s tím nevěděl rady. Po hodné době se mi to povedlo a šaty povolily. Její ruce spojené za mým krkem jsem rozpojil a obě je protáhl rukávy.

Chytil jsem ty šaty v sukni a stáhl je Belle z nohou. Bella se jemně nadzvedla v pánvi, čímž mi to usnadnila. Šaty jsem položil hned vedle postele na zem. Podíval jsem se na Bellu a žasl. Měla na sobě už jen bílé a skoro průhledné spodní prádlo.

Taková krásná bytost. Byl by hřích ji takhle nechat nedotčenou. Vrátil jsem se k Belliným rtům a znovu se na ně přisál, tentokrát chtivěji, protože po tom pohledu na její tělo jsem byl nažhavený.

Bella jela svýma rukama přes moje břicho až k lemu mého trička a vyhrnula mi ho nahoru, až mi ho přetáhla přes hlavu. Už jsem měl jenom kalhoty, ale tušil jsem, že ne na dlouho.

Bella mě strhla pod sebe a takovou rychlostí, že jsem to skoro ani já se svými reflexy nepostřehl. Zbožňuju ji úplně celou, upírství nevyjímaje. Upřímně, nedokážu si ji představit jako člověka. To upírství k ní už prostě patří, stejně jako ona patří ke mně.

Myslel jsem, že mi kalhoty normálně rozepne, ale to by nebyla Bella, kdyby mě nepřekvapila. Nejdříve se sklonila k mému opasku a pak se podívala na mě s otevřenou pusou. Byl jsem překvapen, protože měla vytažené tesáky. Ještě nikdy mi je naživo neukázala.

Bella s úsměvem sklonila hlavu a… To byste nevěřili, co udělala. Svými zuby moje kalhoty rozpůlila napůl v délce a i obě nohavice. Páni, ty jsou ostré. Nechtěl bych ji naštvat, kdyby mi hrozilo, že je na mě vycení.

To, co pak zbylo z mých kalhot, vytáhla silou zpod mě a odhodila je. S trenýrkami taky neměla slitování. Jen je chytla do ruky a trhla. Trenky se okamžitě roztrhly, jako by byly z pavučiny. Já vždycky žasnu nad její silou.

Teď jsem ale byl na řadě já. Hrubě jsem ji strhl pod sebe a měl chuť taky vycenit tesáky, ale vzrušením. Rukou jsem toužebně přejel po jejím těle a zastavil se u podprsenky, která byla jako ze snu. Bílá, jemná a průhledná. Moc se mi líbila na to, abych ji zničil.

Vsunul jsem ruku pod Bellino tělo a nahmatal zapínání, které jsem jedním tahem rozepnul, a podprsenka taky letěla pryč. To, co skrývala… kdybych to věděl předtím, tak bych ji roztrhl. No, tušil jsem to, ale skutečnost je vždycky jiná než myšlenky či sny.

Na Bellině hrudi se tyčily dva mohutné Everesty. Vzal jsem je do rukou a nemohl tomu uvěřit. Jsou tak jemné a taky nesmírně veliké. Ani do rukou se mi nevejdou. Přisál jsem se na jeden ten zázrak a druhý laskal rukou. To jsou nástroje pro bohy.

Když si pomyslím, že na ně sahalo bůhví kolik mužů, chtělo se mi zabíjet. Tato hříšná a bezkonkurenční kráska je jen a jen moje. Nikomu ji nedám, nikomu nedovolím, aby se jí dotkl, ani aby se podíval byť jen na kousíček jejího nahého těla.

S kalhotkami jsem už takové slitování neměl. Zachoval jsem se k nim stejně jako Bella k mým trenkám. Skončily na dva kusy mimo postel. Teď už nám nic nebránilo.

Políbil jsem ji a ve stejnou chvíli do ní vniknul. V tu chvíli se prohnula v zádech jako luk a dech se jí zadrhl, mně ostatně taky. Úplně jsem ztuhl a nedýchal. To teplo jejího těla… Nikdy by mě nenapadlo, že upír může mít v těle takové teplo.

Když Bella pohnula pánví proti mně, byl to pro mě signál, který mě probudil a který mě donutil pokračovat. Jak rád jsem jí vyhověl. Znovu jsem do ní vstoupil a začal se v ní pohybovat. Nejdříve pomalu, ale postupně jsem zrychloval.

Bella se pode mnou svíjela, přesně jako v myšlenkách jejích bývalých krvavých milenců, ale rozdíl byl v tom, že tohle bylo skutečné. Cítil jsem, jak se mi její nehty zarývají do zad, ale nebolelo mě to, naopak vzrušovalo mě to.

Najednou jsem cítil náraz. Bella se mnou totiž švihla do peřin, takže jsem byl najednou pod ní. Naklonila se ke mně tak rychle, že jsem to skoro nepostřehl a vycenila ty své tesáky. Pohnula se na mně a já šílel, ale chtěl jsem víc. Naklonil jsem hlavu na stranu a odhalil tak svůj krk.

„Můžeš, Bello, taky to chci,“ zašeptal jsem vzrušeně a čekal na kousnutí. Bella se ale zarazila úplně. Podíval jsem se na ni a viděl v jejích očích boj. Její tvář značila totéž. Bojovala sama se sebou.

„Nemůžu, zabila bych tě. Nedokázala bych přestat,“ řekla skoro plačtivě. Ve svém nitru jsem byl šťastný, bála se o můj život, ale na povrchu jsem nesouhlasil. Já to chci. Chci, aby se ze mě napila. Chci jí dát ze sebe to nejlepší.

„Bello, nenabízel bych ti to, kdybych to sám nechtěl. Chci, aby ses napila mého jedu, chci ti dát ze sebe to nejlepší. A co více ti dát, když ne tekutinu ze svého těla, kterou potřebuješ? Já vím, že ti krev z pytlíku nestačí. Chci ti dát, co potřebuješ,“ řekl jsem a znovu jí nabídl krk. Udělala něco, co jsem absolutně nečekal. Rozepnula si zlatý náramek na pravé ruce, chytila jednu z mnoha jeho jehliček a dala mi ho do ruky.

„Kdyby tě to bolelo, kdybych se přestala ovládat a začala tě zabíjet, bodni do mě tu jehličku. Je to jediná věc, která mi dokáže fyzicky ublížit,“ řekla a já byl překvapen, ale nic takového nebudu potřebovat.

„Já ti věřím, Bello,“ řekl jsem a ten náramek položil na noční stolek vedle postele. Belle se to nelíbilo, ale nehodlal jsem o tom s ní diskutovat. Protože Bella nic nedělala, vzal jsem to do svých rukou.

Chytil jsem její hlavu a silou si ji přitiskl ke krku. Cítil jsem, jak její zuby prošly mou kůží jako tvarohem a to jsem si vždycky myslel, že je tvrdší než diamant, ale nebolelo to tak, jak jsem si myslel. Nebolelo to vůbec.

Když začala pít, myslel jsem, že zešílím. A když se na mně ještě začala pohybovat a při tom pila, nešlo to vydržet. Byla to hotová sexuální extáze. Už jste měli někdy dvojitý sex? Já ano, právě teď a je to naprosto úžasné.

Bella pořád pila a jezdila mi na břiše. Už to dlouho nevydržím. Za chvíli to přijde. Než jsem stihl napočítat do pěti, vybuchl jsem a hlasitě vykřikl pod proudem dvojitého orgasmu, Bella totiž v té chvíli přestala pít, zaklonila se a usmála se, přičemž jí tesáky pokryté mým stříbrným jedem trčely mimo ústa.

Sklonila hlavu a podívala se mi do očí. V očích a obličeji jí zářilo štěstí a radost. Usmál jsem se na ni. Bella se sklonila. Myslel jsem, že mě políbí, ale spletl jsem se. Mířila k mému krku, který oblízla. Neuvědomil jsem si, že v něm mám díru, dokud jsem necítil, jak se zaceluje.

Bella si lehla vedle mě a celou levou polovinou těla se na mě nalepila. Pak udělala další věc, kterou jsem nečekal. Levé zápěstí si přiložila k ústům a kousla. Ze zápěstí jí začala vytékat rudá krev, která krásně voněla. Zápěstí přiblížila k mým ústům. Nechápavě jsem se na ni podíval.

„Napij se,“ zašeptala a o něco blíž svou ruku přiblížila. Pravou rukou jsem vzal její levou a podíval se jí do očí. Byl tam souhlas a touha, kterou jsem musel mít v očích i já, když jsem jí nabízel svůj jed.

Pomalu jsem krvácející ránu objal rty a jazykem oblízl kapku krve. V tu chvíli to bylo jako další extáze. Začal jsem hltavě pít. Hmm, bylo to tak dobré, že jsem nemohl přestat, a způsobovalo mi to takovou slast, že jsem zavíral oči.

Když jsem zaslechl zalapání po dechu a jistý tlak na své hrudi, otevřel jsem oči a viděl Bellu se zavřenýma očima. Hned jsem přestal a její ruku si položil na hruď. Proboha, snad jsem ji nezabil!

Autor: CatherineCullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Isabella Drákulová 17. kapitola: