Takže tu máme poslední díleček. Nevěděla jsem, co do něho napsat, tak jsem tam dala aspoň toto. Varuji, že je enormě krátký a není v něm žádný podstatný děj.
05.09.2010 (18:00) • Matys • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2618×
16. Happy End
Po porodu se všechno zaběhlo do starých kolejí. Vše se zdálo perfektní, a tudíž se muselo stát něco, co tuhle idilickou atmosféru zničí. Zatím jsem se tím netrápil, ale jednou to přijde. Kluci byli jak normální lidské děti, ráno se najedli, šli spát, když se najedli tak zase. Celá rodina z nich byla na větvi, dostávali jsme od nich zabrat. U kluků platilo spíše slovo matky než otce. Po třičtvrtě roce, kluci začali lézt a brali vše, na co dosáhly, Esme pořídila radši všude chlupaté koberce, aby si něco neudělali. Když jste jim vzali to, co chtěli, začali se vztekat, ale jak jsem řekl už předtím. Bellino slovo bylo pro ně svaté a neopovažovali se ho porušit. Čas běžel dál a další půl rok byl v háji.
Jednoho dne se stalo to, čeho jsem se obával, Belle zazvonil telefon. Volal Aro že se Bella má vrátit. Ošklivě se s ním pohádala. Několik dní na to, se nám objevil na prahu. Bella mu vše vysvětlila, z počátku nebyl moc nadšený, ale překousl to a odjel zase do Volterry. Pak naše existence byla úžasná. Měli jsme milující rodinu, rostoucí děti a svoji lásku. Nic nám naší existenci už zkazit nemůže.
16. Sad End
Pár dní po porodu, bylo vše zase v pořádku. Rodina si užívala nových přírůstků v rodině. Atmosféru zkazil až telefonát od Ara. Bella měla ihned přijet do Volterry, provdat se za upíra, co jí vybral otec, a uzavřít tak mír. Jenže Bella se s ním pohádala, a pak třískla s telefonem. Alice vymyslela plán na to, aby se nemusela vdávat. Udělala na zahradě nám svatbu. Teď byla Bells oficiálně moje žena. A hned další den na to se ve dveřích objevil Aro. Všechny nás odvedl do Volterry. Mě a rodinu uvěznil ve vězení, Bellu a dvojčata někam odvedl. Nenechal si nic vysvětlit.
Už sedíme zde v kobce přes sto let a čekáme, až se něco stane. Nevím, jak je na tom Bella a synové. Nevím, jestli žijí nebo jsou mrtví. Ale jedno vím jistě, už se nikdy z této kobky nedostaneme.
A jednou se to stalo. Jako každý den jsme seděli v kobce a čekali. Když jsem uslyšel spěšné kroky, rychlý dech a zběsilý tlukot srdce. Pak pár ran a štrachání klíčů, následné odemykání zámku. Postavil jsem se a čekal, co se stane. Dveře se otevřely a dovnitř vešla malá osůbka. Její vůně ke mně dolehla a já se k té osobě vrhnul.
„Bello,“ zašeptal jsem a objal ji kolem krku.
„Edwarde,“ zašeptala. Odtáhl jsem se od ní a kouknul se jí do očí. Pak mou pozornost upoutala modřina kolem oka.
„Kdo ti to udělal?“ zeptal jsem se a pohladil jí po tváři. Z očí ji vytryskly slzy.
„Musíme jít, Bello,“ zašeptal za ní někdo. Popošel jsem ven z cely a uviděl Jane a Aleca. Za mnou se objevily ostatní.
„Bello, kde jsou kluci?“ zeptal jsem se jí. Ona zavřela oči, zakroutila hlavou a z očí ji vytryskly slzy.
„Aro si z nich udělal pokusné králíčky. Nutil mě se dívat na jeho pokusy, až nakonec to jednou přehnal a oba dva zabil.“ Zhroutila se mi do náruče. Já jsem své vzlyky dusil do Beliných vlasů. Celá rodina byla otřesena a zlomena. Došli jsme ke dveřím, už se chystali je otevřít, ale přepadla je stáž. Prali se jako lvi, ale Cullenovi byli vysílení a hladový. Předvedli je před Ara.
„Porušili jste zákon a budete potrestáni. A ty, Isabello, jsi mě velice zklamala, doufal jsem, že jako svého otce mě budeš poslouchat,“ prskal vztekle.
„Ty nejsi můj otec. Co se stalo s tím laskavým a milujícím? Ty jsi jen starej upír, plný záště, zloby a zaslepen mocí. Táhni do pekla,“ zařvala na něj.
„Zabte je,“ poručil. Marus i Caie se na trůnech napřímili a nevěřícně sledovali Ara. Ale nemohli nic udělat, Aro byl jejich hlavní vůdce a jeho slova měla největší váhu. Viděl jsem, jak se Demetri blížil k Belle a následně se jí zakousl do hrdla. Nakonec Bellino bezvládné tělo padlo k zemi, bylo bledé, její oči byly prázdné. Jindy tak hluboké, teď už bez života. Sebral jsem v sobě zbytek síly a vytrhl se mým strážím. Vrhl jsem se k Arovi, urval mu hlavu a rozcupoval mu ji na miliony kousíčků. Pak se ke mně vrhly stráže a nakonec zbyla jen tma.
Osud
Celá rodina krásných a milých bytostí, byla dnes nesmyslně zabyta a lidstvo tak přišlo o nejčistší duše na světě. Všichni se setkali v nebi, jsou tam šťastní, Edward a Isabella drželi v náručí své syny. Tam již byly šťastní a zamilovaní. Zato Ara čekalo peklo, mučili ho stále dokola a dokola. Ale jeho hříchy to nesmazalo. Cullenovi dál dohlíželo na lidstvo, aby se už nikdy nestala taková nespravedlnost nikomu jako jim.
Poděkování
Děkuji všem co četli mojí povídku Isabella Maria Swan Volturri, a byly trpěliví v přidávání dalších kapitol. Děkuji za pochvaly ale i kritiky.
Děkuji taky aminům, že se mnou mají dostatek trpělivosti v mých chybách.
Autor: Matys (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Isabella Maria Swan Volturri 16. kapitola Happy End + Sad End:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!