Další kapitola. Trošičku jsme se posunuli v čase. Aro se vrátil a chystá pařbu na počest Christiana. Moc Vám děkuji za komentáře u předešlé kapitoly. Byla bych ráda, kdyby jsete i tu zanechali komentář. Díky. Vaše Chris.
16.12.2010 (13:30) • christina • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1958×
Docela jsem se divila, jak ten čas plynul. Od té doby, co je tu Christian, se mi tu i líbí. Trávím s ním spoustu času.
Jak řekl Demetri s Felixem, tak se taky stalo. Přesně za týden, už byl hrad plný. Aro byl nesmírně rád, když zjistil, že Christian vstoupil do našich řad.
Něco mi ale nesedělo na Alecovi. Od té doby, co je tu Christian, se se mnou moc nebaví. Na Chrise hází hnusné pohledy a mně se zásadně vyhýbá. Co mu přeletělo přes nos? Předtím se se mnou snažil trávit co nejvíce času, a teď je to právě naopak. Je mi to líto. Alec je moc fajn.
Jen co se vrátila Jane, šla ke mně do pokoje. Všechno jsme si vyříkaly a náš vztah se hodně podobal tomu, jak to bylo před tím. Nejsem si sebou ale tak jisté. Jane neví, co si ke mně může dovolit, a já nevím, jestli je naše přátelství z její strany pořád tak silné, jako předtím.
Aro se rozhodl, že na počest Christiana bude pařba 21. 6., a to je právě dneska.
Sedím na posteli a čekám, než přijde Jane. Odešla do pokoje pro naše šaty. Docela se těším. Mám v plánu vytáhnout Christiana na parket. Zajímalo by mě, jak bude vypadat v obleku.
Zanedlouho přišla Jane s dvěma pouzdry. Položila je na postel vedle mě a pak mně posadila na židli a řekla, ať zavřu oči. Přes obličej mi jezdilo miliony štětečků. Za chvilku jsem byla namalovaná a výsledek mně naprosto ohromil.
Poté si stoupla za mě a začala si hrát s mými vlasy. Tentokrát to trvalo o něco déle. Jane mi do hlavy píchala různé pinetky a drobné skřipečky.
Asi po třiceti minutách mi řekla, že se můžu podívat. Vykouzlila mi na hlavě krásný účes.
„Děkuji. Moc se ti to povedlo.“
„Nemáš vůbec zač. Ten tvůj Christian si z tebe sedne na zadek, až tě uvidí.“ Jen jsem se tomu zasmála a vyměnila jsem si s Jane místo.
Sice neznám tolik přípravků jako ona, ale to mi nezabrání udělat z ní dnes kočku. Vzala jsem štětečky a začala tvořit svoje dílo.
Poté jsem vzala do ruky kartáčky a skřipečky. Nakonec jsem jí vlasy natočila a připnula k temeni hlavy.
Jane mi taktéž poděkovala a rozhodla, že už je čas převléknout se do šatů. Přešly jsme tedy k posteli. Jane mi podala menší pouzdro a poslala mně do koupelny, abych se převlékla. Když jsem za sebou zavřela dveře koupelny, pověsila jsem pouzdro na věšák a opatrně rozepnula zip. Vykoukly na mě šaty, které jsme vybíraly předevčírem s Jane ve velmi luxusním krámě.
Opatrně jsem si zapnula zip na zádech a zhodnotila můj odraz v zrcadle. Myslím, že mi to docela sluší. Vyšla jsem z koupelny a pohled mi padl na již převlečenou Jane.
„Sluší ti to.“
„To tobě taky,“ řekla mi a už mě táhla za ruku chodbami hradu. Klopýtala jsem za ní v perleťových botách na vysokém podpatku. Myslela jsem, že větší už ani nemůže být. Z omylu mně ale vyvedla Jane, když jsem se koukla na její boty. Mají dvakrát tak vysoký podpatek jak já. No páni!
Za chvíli jsme už stály před velkými dubovými dveřmi. Jane do nich strčila a podívala se na mne.
„Vejdi půl minuty po mně.“
„Fajn,“ řekla jsem a Jane se protáhla úzkou skulinkou ve dveřích. Začala jsem tedy počítat. Jeden. Dva. Tři. Patnáct. Dvacet tři. Dvacet sedm. Třicet!
Pořádně jsem strčila do dveří. Ty se rozletěly a otevřely mi pohled do obrovského sálu plného upírů. Na trůnech už seděli bratři a kolem nich stály manželky. Tím, že jsem ty dveře s takovým rachotem otevřela, stočily se ke mně všechny pohledy přítomných. Nadhodila jsem krásný úsměv a vydala se úzkou pěšinkou, kterou mi utvořili k trůnům.
Autor: christina, v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Isabella Marie Redbirdová Volturiová 13. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!