Další díleček Izzie Swan. Je sice trošičku kratší, ale zase se tam dozvíte něco nového... A nejenom o Itálii ;). Takže příjemnou četbu, zatím nevím, kdy sem dám další díleček, tak si ho užijte, i když ted mám lepší náladu na psaní, než poslední dny. Tak už vás nebudu zdržovat...!
15.07.2009 (08:31) • BCullen • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2055×
Jakmile jsme přijeli, hned jsme se nahrnuli ke Carlisleovi do pracovny. Teda ne všichni. Rosalie zůstala dole spolu s Emmettem a Logan byl někde na lovu.
„Carlisle, potřebuju pomoc. Já nevím, co mám dělat.“ Řekl jsem sklíčeně a poté mu vylíčil všechno, co se stalo. Carlisle přemýšlel. Dlouho.
„Zavolej jí a zkus ji přemluvit, ať se vrátí, ať máme víc času.“ Řekl Carlisle a já uposlechl. Vytočil jsem její číslo. Telefon zvonil a zvonil, nebrala to. Po té se ozvala hlasová schránka. Nechal jsem jí vzkaz: „Izzie, prosím, nedělej to. Vrať se! Omlouvám se, chybíš mi. Miluji tě. Jasper, zavolej mi hned, jak si to poslechneš.“ A zavěsil jsem. Už by mohla být v Itálii. Pane bože, hlavně ať se jí nic nestane! Prosil jsem v duchu.
„Musím tam za ní. Nevydržím nic nedělat.“ Řekl jsem zoufale.
„Alice, podívej se do její budoucnosti.“řekl Carlisle.
„Proč bych to měla dělat? Je mi jedno, co s ní bude. Vzala mi Jaspera, proč bych jí měla pomáhat?“ řekla Alice.
„Alice! Udělej to! Oba víme, jak to bylo. Vídala jsi Logana ve vizích často a zamilovala ses. Pak už jsi jenom hledala výmluvu proto, abys mohla Jaspera opustit!“ řekla Carlisle přísně a Alice zmlkla! Náhle se její oči rozostřily a já věděl, že má vizi. Edward zalapal po dechu. Panebože!
„Co se děje?“ zařval jsem na ně! Potřeboval jsem to vědět, hned!
„Jazzi, je mi to tak líto, ale Izzie nás zradí. Přidá se k Volturiovým a pomůže jim nás zničit.“ Řekl Edward, ale Alice měla pořád vizi. Určitě to není vše!
„Ne, ne, ne…“ zalapal jsem po dechu. To by neudělala! Věděl jsem to.
„ Anebo se k nim nepřidá a uteče. Uteče k nám. Demetri ji půjde hledat a najde ji. Nebude se chtít vrátit a tak ji zabije… anebo přemění.“ Dořekl Edward.
„Ne, ne, ne…“ zhroutil se mi svět. Padl jsem na kolena a mým tělem projela vlna smutku a beznaděje. Nemůžu jí pomoct. Kdybych jí jel pomoct, bude to ještě horší… co mám dělat? Nemůžu tady jen tak sedět.
„Tak moment, i když Izz neznám tak dlouho a ani vy ji neznáte tak dlouho, tak i přesto si myslím, že by vás takhle Izz nikdy nezradila. Hlavně ne Jazze! Ona ho miluje, jako já miluju Edwarda! Tím jsem si naprosto jistá. Až uteče z Itálie, Alice to určitě uvidí a taky uvidí, kam bude utíkat. Dostaneme se tam dřív než Demetri nebo kdo a zachráníme ji! Nedovolíme jim, aby jí ublížili!“ řekla Alex – na ni jsem úplně zapomněl – zapáleně a musel jsem uznat, že má pravdu.
„Alex, máš pravdu, musíme být připraveni vyrazit a pomoci jí!“ řekl Edward zapáleně. Zvedl jsem se plný odhodlání jí zachránit.
„Musíme se sbalit a vyrazit, co nejdříve.“ Řekl jsem a všichni přikývli.
„Alice, vím, že po tobě chci hodně, ale prosím - “ nedokončil jsem to, protože to za mě udělala ona.
„Jazzi, Carlisle má pravdu, nemám právo se na ni zlobit, měla bych jí být vděčná, že ti pomohla a pomůžu vám, jak nejlíp to půjde!“ řekla zapáleně.
„Ale nejdřív musíme na lov.“ Řekl rozhodně Carlisle. Opět všichni přikývli.
„Alice, sežeň Logana! Bude se nám hodit.“ Ještě dodal a ona přikývla a hned začala vytáčet číslo na telefonu.
„Půjdu s vámi!“ řekl rozhodně dívčí a lidský hlas. Alex.
„Ne, to teda nepůjdeš! Je to nebezpečné!“ řekl Edward.
„Neopustím tě!“ řekla a já už jsem dál neposlouchal.
Šel jsem do svého pokoje sbalit se. Od Carlislea to byl dobrý nápad, vzít s sebou Logana. Měl velmi mocný dar. Uměl ovládat živly a nebyl to jen klam, ale on opravdu dokázal přenést kámen z bodu A do bodu B (pozn. autorky: pokud jste četli Rozbřesk tak stejnou moc měl i Benjamin z Egyptské smečky ;)). Přemýšlel jsem, jak pomoci mé druhé polovičce, když se ozvalo tiché a nesmělé zaklepání na dveře.
„Dále.“ Vyzval jsem neznámého.
„Jazzi, omlouvám se. Chovala jsem se jako sobecká husa, které záleží jen na ní samotné a na ostatní nehledí.“ Řekla Alice a opatrně mě pohladila po tváři. Přikývl jsem a dodal: „Je ti odpuštěno.“ Řekl jsem a Alice už se dala k odchodu.
„Počkej, Alice, díky moc, že mi pomáháš! Děkuju.“ Řekl jsem a ona se na mě jen povzbudivě usmála a přikývla. Sbalil jsem si jen pár věcí a poté jsme vyrazili na lov. Musíme být silní a nachystaní kdykoli vyrazit.
Autor: BCullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Izzie Swan - XV. Kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!