Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Já a moje sestra - 12. kapitola

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Já a moje sestra - 12. kapitolaPo dlouhé době. Doufám, že si moji povídku přečtete... Moc se omlouvám, ale dostala jsem zaracha. :D Ani nevíte, jak strašný to bylo bez počítače xD... Je taková kratší, tak mě omluvte, do psaní se musím ještě trochu dostat a musím si ještě víckrát přečíst minulé díly, aby na sebe navazovaly. ^^ Doufám, že zanecháte smajlíka a neutrhnete mi za tenhle díl hlavu xD.

23.11.2010 (07:45) • Aliceee • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 1710×

Rose:

Měsíce a dny plynuly. Já s Emmettem měla úžasný vztah. Dokonce jsme již postoupili ve vztahu dál. Bylo to nádherné! Sice moc nechtěl, pořád mi říkal, že mi může ublížit a právě teď tady sedím v Carlisleově kanceláři a čekám na výsledky. Čeho? Carlisle si myslí, že naše společná noc zanechala následky, ale mně to nevadí. Vůbec! Děťátko jsem si vždycky přála.  Všechno bylo dokonalé, až na Edwarda a Bells. Náš vztah se zase začal zhoršovat! Prostě nevím. Najednou jsem spatřila před sebou toho našeho maniaka, Alice. Za ní šel Jazz a byl ověšený taškami, Al měla v ruce jakési hrkátko a já otevřela pusu do O. Když ke mně konečně přišla, objala mě a řekla mi do ucha:

„Emm bude mít takovou radost! Jen bych ho mírnila s tou jeho výchovou,“ pošeptala mi do ucha a do ruky mi vrazila hrkačku. Se mnou se zatočil svět a začínala jsem mít obavy. Co když nebudu dobrá matka?

Emm:

V ruce jsem svíral krabičku s prstýnkem, tedy bez prstýnku. Ten jsem před chvilkou položil na stůl, protože už jsem ho málem proměnil v prach. Co když řekne ne? A co když se budu trápit, kdyby to nevyšlo a nečekala dítě? Chodil jsem sem a tam, sem a tam. Možná už jsem začínal jít všem na nervy, ale může být upír tak nervózní?

„Emmette! Přestaň, už mě s tím chozením štveš, co by ti tak mohla odpověď?“ zavrčel Edí. Má to teď těžký. Znovu zavrčel, ale než jsem něco stihl odpověď, uslyšel jsem přijíždějící auto. Rosie už je tady! Řekl jsem si v duchu a upíří rychlostí letěl dolů. Už byla venku a její úsměv značil všechno. Budu táta! Rozzářil jsem se a objal Rosinku, přitom jsem s ní zatočil a políbil ji. Šťastně se na mě usmála a přitáhla si mě ještě blíž, prostě jsme tak v objetí stáli, dokud se nezačala klepat zimou.

„Budeme mít dvojčátka,“ řekla Rosie a já ji vzal do náruče.

„Víš, že jsem nejšťastnější upír na světě?“ oznámil jsem jí a ona jenom zakroutila hlavou a zase vyhledala mé rty. Jak já ji miluju? Moc, tak moc, že to snad není možný!

Nikdo:

Někdo je velmi šťastný. Usměvavá blonďatá dívka spolu s černovlasým chlapcem byli u něj v pokoji. Dívka ležela na jeho hrudi a chlapec jí objímal, ovšem v hlavě se mu honily myšlenky kolem požádání o ruku a nejvhodnějšího okamžiku, dívka ho držela za pravou ruku a propojovala a rozpojovala jejich prsty. Oba se šťastně usmívali, ale všichni nemají takové štěstí.

Ve vedlejším pokoji se ozvala rána. Ano, chlapec s bronzovými vlasy hodil knihou, naštěstí ne historickou, ale přeci jen to bylo nezvyklé, ke knihám měl vždy úctu. Šťastný pár se zvedl do sedu, ale bylo jim jasné, kdo to byl. Proto oba dva vstali a šli k němu do pokoje, kde se ho snažili utěšit.

Ovšem hnědovlasá dívka takové štěstí neměla. Seděla sama na posteli a brečela, nadávala na sebe a na svá rozhodnutí. Ale nehodlala se je změnit. Ona sama se proklínala, chtěla těch pár měsíců prožít znovu. Se setrou se znovu oddálily, s Edwardem se ignorují. Proč jen ona?

Bells:

Seděla jsem na posteli a brečela. Najednou mi zvonil mobil. Koukla jsem se na něj a tam blikalo jméno, když jsem ho přečetla, nevěřila jsem svým očím. Edward mi volal? Usmála jsem se a utřela slzy, hned jsem zvedla hovor.

„Ahoj,“ řekl do telefonu bez špetky emocí.

„Ahoj, potřebuješ něco?“ optala jsem se nejistě a přitom si kousala nehty, až tak jsem byla nervózní.

„Jo, sejdeme se u nás. Buď tady v 7. Zatím,“ řekl a položil telefon. Ani nevím jak, ale rozhodla jsem se! Tuhle šanci si nenechám ujít! Tak blbá už nebudu. Usmála jsem se a zmizela do koupelny. Do sedmi je tolik času…

Alice:

Rozhodla se sem přijít! Nadšeně jsem zatleskala a ihned bez jakéhokoliv slova vyrazila k Belle domů! Přeci jen ji nenechám na pospas osudu. Zazubila jsem se a už zvonila na její dveře.

„Dobrý den paní Swanová, mohla bych jít prosím za Bells?“ zeptala jsem se a koukla na ni svýma psíma očima.

„Ahoj Alice, jistě. Pojď dál, je u sebe,“ řekla a vlídně se usmála. Já jen poděkovala a už jsem letěla nahoru, na dveře koupelny jsem neťukala, protože jsem viděla už jednou, jak se maluje, takže jsem nechtěla riskovat, že si vypíchne oko.

„Co tady děláš?“ vyjekla a koukla na mě. Já se jenom zazubila a vytrhla ji řasenku z rukou a pokynula, aby si sedla.

„Zachraňuju tě a teď seď a mlč,“ zazubila jsem se a začala ji malovat. Nejdřív kouřové stíny, potom řasy a udělala jsem jí kočičí oči, přeci jen se musí Edovi líbit. Pak jsem přešla na vlasy, zvlnila jsem je a pak jí podala šaty a boty, které měla až na dně skříně. Takový krásný věci.

„Ne, to je moc podpatkový a tohle moc krátký!“ řekla a dávala mi to zpátky. Já se na ni podívala pohledem alá Jane.

„Ty si to vezmeš! Viděla jsem to,“ vítězně jsem se usmála a ona, ač nedobrovolně, si na sebe natáhla černé šaty a páskové boty.

„Je to moc krátký!“ říkala a ty šaty si stahovala dolů. Já se na ni podívala, podala jí kabelku a objala ji.

„Sluší ti to!“ vypískla jsem jí u ucha a doprovodila až ke mně do auta. Teď jen, aby to vyšlo.

 

 

Vůbec se mi nedařilo psát, a proto se moc omlouvám, že je to takové... no divné xD.

Autor: Aliceee (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Já a moje sestra - 12. kapitola:

 1
1. Ira
22.07.2011 [14:26]

Ira Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře