Omlouvám se za tak krátkou kapitolku. Příště už bude delší. Jen jsem chtěla sem dát alespoň něco. A o čem kapitola bude? Bella se rozloučí a vydá se směrem Forks. Koho potká v letadle?
03.03.2011 (07:30) • anavalka • FanFiction na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 2165×
1. kapitola
Ráno jsem se vzbudila o něco dříve, tak jsem se ještě připojila na internet, jelikož si můj krásný notebook beru do příruční tašky. Koukla jsem se, jaké bude ve Forks počasí, abych věděla co na sebe. Zároveň jsem vlezla na mail a napsala partičce, jak mi budou chybět. Mám to tu hrozně ráda, ale na druhou stranu se to tu už nedá vydržet. Věděla jsem, že musím pryč a jedinou nadějí byl Charlie. Docela jsem se i divila, že mě Renée pustila.
„Bello, měla bys vstávat,” vytrhl mě z přemýšlení mámin hlas, až jsem sebou cukla, jak jsem se lekla.
„Už jsem vzhůru,” odvětila jsem jí.
Na nic už jsem nečekala a šla do své vlastní koupelny vykonat ranní hygienu. Teď jsem si uvědomila, že asi Charlie bude mít jen jednu koupelnu. Ach jo, co se dá dělat. Když jsem z ní vylezla, šla jsem do pokoje a tam si dobalila zbytek maličkostí. Poté jsem si šla vyfénovat vlasy. Oblíkla jsem si na sebe černou minisukni, tyrkysový top s fialovým bolerkem a k tomu fialové lodičky na osmicentimetrovém podpatku.
Sešla jsem schody a měla namířeno do kuchyně. Měla jsem docela hlad. Renée zrovna dělala palačinky, mé oblíbené jídlo. Asi se se mnou chtěla pěkně rozloučit. Sedla jsem si ke stolu a snědla jich cca 6 s jahodovou marmeládou. Když jsem dojedla, zjistila jsem, že už máme nejvyšší čas vyjet, abych stihla letadlo.
Phil s mamkou mi pomohli všechno narvat do kufru a mohli jsme vyjet. Měli jsme to jen tak tak. Rozloučila jsem se s Philem, který jel zaparkovat auto. Pak jsem si šla vyzvednout letenku a odbavit zavazadla. Tam se se mnou rozloučila i Renée.
„Budeš mi chybět, zlatíčko. Kdyby něco tak zavolej a přijedu si pro tebe.“ Kývla jsem hlavou na souhlas.
„To bude dobrý, mami, jsem už velká holka, já to zvládnu,“ přesvědčovala jsem ji.
Jak se zdá, tak to i pomohlo. Všimla jsem si, jak se jí lesknou oči. Má o mě strach, to bylo poznat. Zamávala jsem jí a šla do vedlejší haly. Hurááááá, začala moje svoboda. Rozhlédla jsem se po letišti a uviděla pár pěkných týpků, kteří by stáli za hřích. Sundala jsem si bundu, kterou jsem si vzala, aby mi nebyla zima a přehodila si ji přes rameno. Došla jsem do jedné kavárny, objednala si latté a zapálila si cigaretku, protože do odletu mého letadla zbývala ještě hodina a půl. Rychle to uběhlo a já už slyšela, jak hlásí číslo mého letu. Nejvyšší čas jít do letadla. Sebrala jsem si věci a mířila k přepážce. U vstupu do letadla mě pozdravila letuška a podala mi noviny. Přijala jsem je, i když nevím k čemu. Třeba si je Charlie přečte. Blížila jsem se k mému sedadlu a spatřila nádherného kluka. Mohlo mu být tak dvacet čtyři. Byl děsně sexy. Koukla jsem se na letenku a zjistila, že sedím vedle něj. Nahodila jsem sexy chůzi a šla k němu.
„Dobrý den, mohu?“ zeptala jsem se
„Jistě.” Stoupl si a já prošla na své místo k okýnku.
Najednou jsem uviděla nějakou blondýnu, která si to štrádovala na místo vedle toho kluka z druhé strany. Začala se usmívat, když si ho všimla. To se mi nelíbilo. Ale ty ho nedostaneš, pomyslela jsem si.
Po nastartování motoru, začaly obcházet letušky, jestli máme zapnuté pásy, a kapitán nám ohlásil, že vzlétáme. Po očku jsem sledovala toho kluka a rozhodla se, že musím nějak zakročit.
„Ahoj, já jsem Bella,” vypadlo ze mě. Podíval se na mě nějak nedůvěřivě, ale nic neřekl. Tak jak chceš.
Něco mě napadlo. Jela jsem pomalu rukou tam, kde měl položenou tu svou. Dělal jako by nic. Jemně jsem ho po ní pohladila. Kouknul se na mě a z jeho očí vyzařovala zvědavost. Usmála jsem se teda na něj a přidala koketní mrknutí. Nejdříve nevěděl, co má dělat, ale nakonec se na mě otočil se slovy: „Těší mě, Edward.“
A přitom mě stále pozoroval. Raději jsem to nechala být a začala si číst časopis o módě. Během dvaceti minut, poté, co mi letuška přinesla dvě mochitta, jsem si musela odskočit na toaletu. Při cestě zpět nastaly turbulence, při kterých jsem se sotva držela na nohou. Zrovna jsem procházela ke svému místu, když sebou letadlo škublo a já spadla na pana neznámého.
Autor: anavalka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Já a učitel? Wow - 1. kapitola:
Tak tohle se mi lííííííííbí Dobrý nápad... Takováhle Bella... Edward jako pan neznámí... Perfektní kapča
No, tak takáto Bella sa mi veľmi páči. S ňou si ešte užijeme veľa srandy. Nemôžem sa dočkať, len sa mi zrovna nepáči ako sa k Edwardovi správa. Príde mi to trošku divné. No, uvidím, čo z toho vykúzliš.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!