Tak a je tu první školní den. Koho asi ve škole potká...?
05.05.2011 (20:30) • anavalka • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 2451×
6. kapitola
A je to tu. Dnes jdu poprvé do školy. To zase bude den. Šla jsem do koupelny, kde jsem vykonala ranní hygienu a dala si uklidňující sprchu. Umyla jsem si vlásky svým oblíbeným jahodovým šamponem a poté je zabalila do ručníku. Mezitím jsem si šla vybrat nějaké pěkné oblečení, ve kterém by mi to fakt slušelo a povedlo se. Došla jsem se namalovat a obléknout. Vyfoukala jsem vlasy a nechala je rozpuštěné. Když už jsem vycházela z pokoje, vzala jsem si sluneční brýle. Sešla jsem schody a šla do kuchyně. K snídani jsem si dala kuličky s mlékem. Všimla jsem si vzkazu ležícího na stole, na kterém stálo: Přeji úspěšný den, táta.
Na nic jsem už nečekala a šla do garáže. Tam jsem nasedla na motorku a mířila směrem ke škole. Jak mě jízda dokázala dokonale povzbudit. Přijela jsem na parkoviště, sesedla jsem a sundala si helmu. Celé parkoviště utichlo a dívalo se na mě. Vypadalo to, jakoby někdo zastavil čas. Po chvilince mě to přestalo bavit a tak jsem se vydala do kanceláře pro svůj rozvrh. Charlie naštěstí papíry zařídil a na mně zbylo pouze tohle.
Šla jsem po chodbě a studovala ho. První hodinu čeština, matika, biologie, dvouhodinovka tělocviku a dějepis. Dala jsem si helmu do skříňky a vyrazila na první hodinu. Vešla jsem do třídy a sedla si do poslední volné lavice, která tu byla. Se zazvoněním vešla do třídy postarší učitelka celkem sympatického vzhledu. Došla jsem k ní a předala jí papíry, které měla podepsat.
„Představte se nám, slečno,“ požádala mě.
Ač nerada, musela jsem něco říct: „Jmenuji se Isabella Swannová, přistěhovala jsem se sem ke svému otci. Baví mě chodit na párty, poslouchat hudbu a číst.“
Odkývala mi to a poslala mě zpátky sednout si do lavice. Hodina probíhala celkem v klidu. Ozval se zvuk, který ohlašoval konec hodiny. Dle rozvrhu jsem měla teď matiku. Naštěstí profesor nechtěl, abych se představila. Podívala jsem se do třídy a jediné volné místo bylo vedle drobné černovlásky. Vypadala mile, třeba si budeme rozumět.
Přisedla jsem si k ní a představila se: „Ahoj, já jsem Bella.“
Podívala se na mě s nevěřícným pohledem, avšak nakonec odvětila: „Alice.“
Do konce hodiny už jsme spolu nemluvily. Skončila hodina a já se vydala hledat učebnu biologie. K mé smůle hodina už začala a já byla pořád na chodbě. Najednou jsem ji uviděla. Hurá, konečně. Ovládla mě radost. Zaklepala jsem, slušnost je slušnost a otevřela dveře. Vešla jsem s hlavou sklopenou. Zvedla jsem pohled a podívala se ke katedře. To jsem ale neměla dělat.
Stál tam on, Edward, a díval se stejně udiveně. Přišla jsem k němu blíž a naklonila se, abych nemusela křičet.
„Ahoj, co tu děláš? A kde je profesor?“ Zacukaly mu koutky, což jsem vážně nepochopila.
„Ahoj, víš, já jsem profesor.“ To už na mě bylo vážně moc.
„Aha,“ vypadlo ze mě. Podala jsem mu papíry. Už jsem se chystala jít do lavice, ale on mě zastavil.
„Slečno Swannová, představte se třídě.“ Cože. To si snad dělá srandu. No počkej, to si vypiješ. Pohlédla jsem na něj a on se potutelně usmíval.
„Jmenuji se Bella. Mám ráda párty, kde to pořádně rozjedu. Nesnáším učitele, kteří po mě chtějí, abych se představovala a odpovídala na jejich otázky,“ usmála jsem se a šla si sednout.
Poslední volné místo bylo vedle jednoho sympatického kluka.
„Můžu?“ zeptala jsem se.
„Jasně, bude mi potěšením,“ odvětil.
Posadila jsem se, vyndala si sešit na zápisky a rozhodla jsem se vnímat hodinu, ale moc mi to nešlo. Stále jsem musela myslet na to, že je to ten Edward, můj učitel, se kterým se to stalo. Celou hodinu jsme po sobě pokukovali. Zbytek dopoledne jsem, v rámci možností, přežila.
Nastal čas oběda. Otevřela jsem dveře do jídelny, rozhlédla se a vešla dovnitř. Všimla jsem si, že u jednoho stolu seděla skupinka docela ucházejících kluků. Nasadila jsem sexy chůzi a vyšla k pultu pro nějaké jídlo. Byla tu docela fronta, tak jsem se zařadila nakonec. Po chvilce se za mnou objevila postava, která se na mě natiskla.
„Nevěděl jsem, že tu budeš,“ řekla mi osoba za mnou tak, abych to slyšela jenom já. Byl to Edward, ten hlas bych poznala všude.
„Já taky nevěděla, že mě budete učit, pane profesore Cullene.“ Cítila jsem, jak se ušklíbl. Při mluvení jsem k němu stála zády, aby někdo nepojal podezření. Objednala jsem si pizzu Hawai a vydala se ke stolu, kde seděli ti kluci.
„Ahoj, můžu si přisednout?“ Všichni začali kývat hlavou na souhlas, a tak jsem pokračovala. „Jsem Bella.“
Moc děkuju za komentáře. Omlouvám se, ale škola mi dává zabrat. Dneska vám napíšu další dvě kapitolky. :-)
Autor: anavalka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Já a učitel? Wow - 6. kapitola:
To s Edwardom bolo úplne bohovské. Som nadšená. Bella ho pekne odpálkovala. Mám z nej radosť. Len tak ďalej Bells. Som strašne zvedavá na pokračovanie.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!