Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Já a zlobivá holka? Nikdy! 20

Breaking Dawn

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Já a zlobivá holka? Nikdy! 20Tak, a protože mě Vaše komentíky opravdu moc, moc, moc, moc potěšily a moc Vám za ně děkuju. Opravdu mi moc pomáhají. Takže ještě jednou dík. Tak Vám dneska přidávám další díleček. Doufám, že se Vám bude líbit. Mně se líbí, ale to je jen můj názor. Takže, abych se tu moc nevykecávala, přeju hezké počteníčko a mějte se. Čaute!! :DXD

23.04.2010 (14:30) • Kacikacka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 5510×

Já a zlobivá holka? Nikdy!

 

20. kapitola

 

„Teda Bello, jsi vážně dobrá. Nečekal jsem, že takhle Edwarda ztrapníš a uděláš z něj skoro invalidu. Tleskám.“ A párkrát mi zatleskal. Edward zavrčel.

„Děkuju, ale mohla jsem to udělat i líp,“ dodala jsem. Emmett chtěl něco říct, ale nestihl to, protože na mě volala Esme, která stála kousek od nás. Vstala jsem a šla k ní a k té ženě. Došla jsem k nim, stoupla si vedle Esme a podívala se té ženě do očí. Hned jsem si uvědomila kdo to je. Chtěla jsem utéct, ale nedokázala jsem to. Proto jsem okamžitě nasadila neutrální masku a snažila se zahnat vztek a smutek.

„Bello!“ vydechla má biologická matka a vrhla se mi kolem krku.

„Bello? Ty znáš paní Swanovou?“ zeptala se mě Esme. Carlisle jí asi neřekl, jak jsem se jmenovala ještě před tím, než mě adoptovali. Janet se ode mě odtáhla a usmívala se.

„Ne, nikdy jsem ji neviděla,“ řekla jsem chladně, nadzvedla jedno obočí a stále udržovala neutrální výraz. Bylo to dost obtížné.

„Ale zlatíčko, já jsem přece tvá matka,“říkala Janet přesvědčivě se zmateným pohledem.

„Musíte se plést. Má biologická matka je mrtvá,“ řekla jsem chladně a krutě. Drásalo to i mé srdce, ale to její muselo po těchto slovech vybouchnout a roztříštit se na milion malých kousíčků. Esme jen němě přihlížela. Janet se do očí nalily slzy. Já se podívala na Esme, myslím, že tušila o co tu jde.

„Omluvtě mě prosím, musím na toaletu,“ řekla jsem, uměle se usmála se usmála a odešla. V zápětí se i mně nalily slzy do očí. Má psychyka byla v téhle chvíli v troskách. Prošla jsem rychle okolo baru, kdy byli moji sourozenci a pozorovali mě a zapadla na dámské záchody. Asi tu nikdo nebyl a tak jsem zalezla do jedné kabinky a začala brečet. Vzlyky se mi hrnuly t úst a nedaly se zastavit. Skousávala jsem si ruku a snažila je tak utlumit. Marně. Slzy se řinuly z mých očí a ničily mi make-up. Bože! Co se zajímám o make-up? Právě jsem zapřela svou matku.

Jsem zrůda.

Nejsi. Vždyť tě dala do děcáku.

No a? Je to má matka.

Ale jaká matka? Objala tě vůbec někdy? Řekla ti, že tě má ráda? Už od malička tě vychováváli ke chladnosti a tvoje dítě bude trpět stejně.

Nebude. Já ho mám ráda nadevšechno na světě.

Budeš stejná jako Janet. Chladná jako led. Krutá!

Ne!

Vzlyky se znásobily, opřela jsem se o stěnu.

„Bello?“ zavolal Alicin hlas.

„Jdi pryč,“ dostala jsem ze sebe stěží.

„Ale no tak Bell. Pojď ven,“ řekla a otevřela dveře od kabinky, chytla mě za ruku a vytáhla ven.

„No tak nebreč, všechno bude dobrý, uvidíš,“ řekla. Zakroutila jsem hlavou.

„Nesmíš mě utěšovat, nebo budu bulet ještě víc,“ řekla jsem a zhluboka se nadechla. Přešla jsem k zrcadlu a podívala se na svůj obličej.

„Bože, vypadám směšně.“ A uchechtla jsem se, setřela si slzy z tváří.

„Ukaž,“ řekla Alice, přišla ke mně, vytáhla z kabelky make-up.

„Zavři oči,“ rozkázala. Zavřela jsem oči a nechala ji pracovat.

„Prosím, nelekej se, použiju svou upíří rychlost,“ upozornila mě. Kývla jsem. A opravdu, kolikrát jsem si ani nevšimla, že se její chladné prsty dotýkají mého obličeje, jak byla rychlá.

„Hotovo,“ řekla a já otevřela oči. Podívala jsem se do zrcadla. Vypadala jsem stejně jako před tím, než jsem začala plakat.

„Děkuju,“ poděkovala jsem. Alice mě objala, víc jsem se k ní přitiskla.

„Bello!“ řekla obezřetně. „Zase tak moc to nepřeháněj, mé sebeovládání není zas tak siln a ty dneska docela vábně voníš,“ upozornila mě. Rychle jsem se od ní odtáhla.

„Promiň,“ omluvila jsem se. Její černé oči se pomalu vraceli do normální tmavě zlaté barvy.

„Jdeme?“ zeptala se. Kývla jsem. Chytla mě za ruku a vytáhla ven. V sálu už nikdo nebyl. Alice meě dovedla až před dveře, pustila mou ruku a vešla dovnitř. Následovala jsem ji a vstoupila do lóže. Už bylo zhasnuto a orchestr hrál. To jsem na záchodě brečela tak dlouho?

Alice si sedla dozadu vedle Jaspera a já si sedla vedle ní.

„Bello, můžeš si jít sednou dopředu, abys lépe viděla,“ navrhla. Koukla jsem, kdo sedí vepředu. Edward.

„Vedle Edwarda? Ani za milion doláčů. Neva když budu vedle tebe?“ zeptala jsem se šeptem. Alice se uchichtla.

„Nevadí,“ odpověděla a najednou mě zalila vlna klidu. Cítila jsem se klidně, uvolněně a hlavně unaveně. Asi po deseti minutách se mi začaly klížit oči. Opera opravdu nebyla nic pro mě. Pak to zašlo do horší fáze, začala mi klinbat hlava. Pokaždé jsem se probrala, ale při pátém klinbnutí už ne. Někdo do mě drknul loktem a já se hned napřímila.

„Bello, nespi,“ šeptal Alice. Slyšela jsem, jak se Jasper chichotá.

„Promiň, tohle není nic pro mě,“ řekla jsem omluvně. Alice mi podala igelitku a naznačila, abych šla ven.

Zalezla jsem na první záchody a Alice za mnou po chvilince přišla.

„Opera končí v jedenáct, přesně ve čtvrt na dvanáct buď u stadionu Yankeeů ano?“ Kývla jsem.

„Neopij se jasné?“ Tak to nehrozí. Kývla jsem. Usmála se a odešla. Zalezla jsem do jedné kabinky a rychle se převlékla a těšila se, až z tohohle přepychu vypadnu. Vyšla jsem z kabinky a uviděla Alici, jak stojí u umyvadla.

„Tohle jsem tu zapomněla,“ řekla, přišla ke mně a vzala mi z ruky dlouhé šaty, otočila se a chtěla odejít. Po jednom kroku se zastavila, znovu se ke mně otočila.

„Ještě něco,“ řekla, přišla ke mně a rozpustila mi vlasy. „Takhle ti to sluší mnohem víc,“ řekla a odešla. Podívala jsem se na sebe do zrcadla. Teď mi došlo, proč mi Alice dala ty boty. Muselo jí být jasné, že mě to tu nebude bavit.

Můj odraz v zrcadle vypadal dost vyzívavě a sexy. Povzdechla jsem si a vyšla ze záchodů. Hned jak jsem vyšla, zpozorovala jsem Edwarda, jak se na mě překvapeně a okouzleně kouká. Jemi to jasný. Bude mě sledovat a hlídat. A víte co? Je mi to fuk! Nenechám si jím zkazit náladu. A trošku si s ním pohraju. Otočila sjem se a šla k východu divadla tím nejsvůdnějším a nejvíc sexy krokem, kterým jsem uměla. Cítila jsem na zádech – no na zádech, spíš na mém pozadí – jeho pohled. Nevšímala jsem si toho a šla do klubu, kde jsem dřív byla skoro každý den. Těšila jsem se na své staré kamarády.

Cesta ke klubu mi trvala deset minut, úspěšně jsem ignorovala oplzlé pohledy mužů, které jsem míjela až jsem konečně došla ke klubu s Edwardem v závěsu. Vešla jsem dovnitř a pořádně vdechovala tu uvolněnou atmosféru, naplněnou nezpotaným životem. Ach! Konečně doma.

shrnutí

Autor: Kacikacka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Já a zlobivá holka? Nikdy! 20:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře