Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Já a zlobívá holka? Nikdy! 3

15.12.2009 (19:15) • Kacikacka • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 5290×

Já a zlobivá holka? Nikdy!

3.kapitola

„Nic, že si jdu pro pití.“ Zvedla jsem se, došla si k baru pro dvě piva. Ale ke stolu jsem se už nevrátila. Vyšla jsem asi o dvě patra výš. Tam byli pokoje. Jeden jsem otevřela a tím vyrušila jeden pár, když byl zrovna v tom nejlepším. „Sorry.“ Řekla jsem v záchvatu smíchu, zabouchla za sebou dveře a vylohla jedno pivo na ex. Bylo dost silný. Vyšla jsem ještě o jedno patro výš. Tam to bylo honosnější, došla jsem až na konec chodby a otevřela ty největší dveře. Vešla jsem do velkého pokoje. Napila jsem se, už jsem chtěla polknout, jenomže pivo v mích ústech vytlačil vzduch, který se dral ven. Vyprskla jsem a začala se smát. U zdi byli dva vycpaní medvědi. Samic a samice, a jak jsem to poznala? No, jaksi samice byla vespod a samec na ni… však víte. Ještě že byli vycpaní. Všimla jsem si, že se nesměju jenom já. Otočila jsem se, byl to Leslie a díval se na mě. „Co je tu k smíchu?“ Zeptala jsem se ho.

„Ty.“ Řekl jednoduše. Vrhla jsem se na něj, shodila ho na velkou postel a začala ho šimrat. Smál se jak smyslů zbavený. „Nech toho, já se počůrám.“ Dostal ze sebe v záchvatu smíchu.

„Cože je tu k smíchu?“ Zeptala jsem se a držela své prsty u jeho žeber, připravená znovu zakročit.

„Nic.“

„To máš štěstí.“ Řekla jsem a spustila své ruce dolu, už jsem se chystala, že z něj slezu, ale najednou se překulil a já ležela pod ním.

„Ty si tu k smíchu.“ Řekl. Můj mozek a rozum ho chtěli zlechtat, ale mé tělo chtělo něco jiného. Ovládnul mě chtíč. A jeho asi taky, protože mě dlouze políbil. Odtáhl se a čekal na mou reakci. Jeho rty mě lákali. Moje prsty se chtěli dotýkat každičkého kousku jeho těla. Přece jen mi tam chyběla jedna velice důležitá emoce, láska, ale ta teď nebyla důležitá. Důležité bylo ukojit ten neuvěřitelný chtíč, který mnou projížděl. Dosáhnout extáze, které se mé tělo dožadovalo.

Déle jsem to nevydržela a zapila své rty do těch jeho. Polibky mi oplácel. U polibků jsme zůstali asi pět minut, když už nám nestačily, začal mi sundávat tričko. Nezůstal jsem pozadu a jeho tričko se za chvilku válelo vedle mého na zemi. Zase spojil naše rty, jedním tahem mi rozepnul podprsenku a hodil jí někam pryč. Prohlídnul si mě a chtíč v jeho očích se ještě zvětšil. Zastavil se pohledem až u mých kalhot a zamračil se na ně. Moc dlouho se nerozmýšlel a začal mi je rozepínat. Přitom mi dával něžné pusinky na bříško. Ani jsem si nevšimla, že až jsem úplně nahá. Překulila jsem se na něj a rychlým pohybem mu sundala kalhoty i s trenkami. Podívala jsem se na jeho náčiníčko. Teda, nebyla jsem vůbec zklamaná. Když jsem se vracela k němu jemně jsem ho po jeho údu pohladila. Slastně vzdychl.

„To se ti líbí co?“ Zeptala jsem se ho chtivě.

„Ano, ale to počká.“ Řekl a překulil se na mě. Bylo mi jasné co chce udělat a já mu v tom nehodlala bránit. Těšila jsem se na to, ale on se jako na potvoru rozhodl mě trápit. „Si nádherná.“ Bože, proč to zdržuje? Nevydržela jsem to, přitáhla si ho k sobě a začala ho náruživě líbat. Polibky mi oplácel a zrovna, když jsem to nejmíň čekala, do mě vnikl. Zamotala jsem své ruce do jeho vlasů, chtěla jsem jeho tělo cítit na mém. Zase přirazil. Trošku jsem se prohnula a vzdychla o něco hlasitěji. Přisál se svými rty k mému krku a udělal mi tak cucflek. Při tom přirážel a já si to jen užívala. Po chvíli mě nebavilo jen ležet, překulila jsem se na něj a naše těla se znovu pohybovala a třela se o sebe. Cucflek jsem mu oplatila. Po chvilce jsme oba dosáhli vytouženého vrcholu a já unaveně padla vedle něj na postel. Přikryl nás a potě jsme usnuli.

…

„Bello, vstávej.“ Probudil mě něčí hlas plný obav. Otevřela jsem oči a uviděla Leslieho, jak sedí na kraji postele ke mně zády a dívá se ke dveřím. Seděl tam polonahý. V tom mi došlo, co se včera stalo.

„O-ou.“ Řekla jsem a začala se smát. Stoupla jsem si a rychle se oblékla.

„Jen doufám, že to co se stalo včera nezničí naše přátelství. Řekla jsem, když jsem odcházela.

„Takže ti nevadí, že s tebou nebudu chodit?“

„Kdybych s tebou chtěla chodit, tak s tebou nebudu hned spát.“ Povzbudivě jsem se usmála.

„Víš, já mám totiž přítelkyni.“ Vykulila jsem na něj oči.

„Teda, ty si drak.“ Řekla jsem.

„Víš, cítím se provinile vůči ní.“ Svěsil hlavu.

„Vůbec se tím netrap. Když budeme oba mlčet a nikomu neřekneme, co se stalo, tak se nic nestane. Je mi jasné, že se cítíš špatně, že si se semnou vyspal, ale oba k sobě nic necítíme, tak není co řešit.“ Už jsem otevírala dveře, ale ještě se ho musela zeptat. „Takže, kamarádi?“ Podíval se na mě.

„Ano.“ Vřele se usmál. „Ahoj.“

„Ahoj.“ Zavřela jsem za sebou dveře a podívala se na hodinky, bylo půl osmé. Sakra, za chvilku mě má vychovatelka přijít vzbudit. Utíkala jsem. U východu jsem se ještě potkala s Dereckem. „Ahoj Derecku.“

„Tě pic Bello, příště až sem zase pudeš, tak přijď za mnou a já tě pustím hned.“

„Jo, děkuju.“ Mávla jsem na něj a běžela zpátky do svého vězení.

Zastavila jsem se před žebříkem. Jedna část mě chtěla utéct, ale ta druhá ne.

Kdybys teď utekla, tak by bylo všechno skvělý.

Ale kam by měla utéct?

Ježiš, to je jedno. Hlavně aby utekla.

To není jedno, co kdyby jí někdo ublížil?

„Udělám tu největší blbost, kterou jsem kdy mohla udělat.“ Řekla jsem se pro sebe a začala lézt po žebříku. „Bože, proč to dělám?“ Protože jsi dospělá a víš co je správné. „No jasně.“ Děláš dobrou věc. „Tak proč si připadám, jak největší pako?“ Protože se tak chceš cítit. „No jo, ty zase všechno dobře víš co?! A přestaň na mě mluvit, připadám si jak kretén.“ Hlas v mé hlavě ztichl.

Do pokoje jsem přišla jen tak, tak.

Takhle se to dělo každý týden, až na tu výjimku, že místo toho, abych spala s Lesliem, jsem tancovala a nebo si povídala s klukama.