Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Já a zlobivá holka? Nikdy! 37

07.10.2010 (16:45) • Kacikacka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 4771×

Já a zlobivá holka? Nikdy!

37. dílek

„Leslie, tohle je Alice. Alice, tohle je Leslie, otec Neytiri,“ řekla jsem a ona ho s radostní objala.

„Tak to jsi ty?“ vypískla a odtáhla se od něj. „Musíš jet s námi domů. Všichni tě rádi poznají,“ říkala radostně a já se zděsila.

„Alice, nevím jestli je to dobrý nápad,“ řekla jsem. Bála jsem se Edwardovi reakce, co když na něj bude žárlit a přečte si jeho myšlenky. Zjistí, že jsme se tu málem políbili? To bude hrozné.

„Rád poznám tvou rodinu,“ řekl a usmál se na mě. Beznadějně jsem si povzdechla, roztlačila kočárek a kráčela směrem k autu. Ach Neytiri! Tohle bude zlé. Podívala jsem se na mou královničku, která si zrovna spokojeně cucala paleček.

Nasedli jsme do auta, já seděla vzádu s Ney, Alice na místě řidiče, pořád něco hustila do Leslieho, který seděl na místě spolujezdce. Neposlouchala jsem je, snažila jsem se přijít na to, jak se z této šlamastiky vyvlíknout. Také jsem přemýšlela nad tím, co se změnilo. Jak to, že se mi Leslie tak líbí? Od té doby, co mám Neytiri, jsem si Edwarda vůbec nevšímala. Nebyl důležitý a najednou potkám Leslieho, který mě uchvátí na první pohled. To přeci není možné, neříkejte mi, že jsem se do něj zamilovala. Už kvůli Edwardovi nemůžu, vždyť je to můj snoubenec a miluju ho. Ano, miluju Edwarda, to on je ten pravý. I když mi dělal naschvály, způsobil, že jsem byla v rizikovém těhotenství. Ale za to si vlastně můžu sama, kdybych ho neprovokovala, tak je vše v pohodě. A pak, když ho nejvíc potřebuju, tak se na mě vykašle, kvůli Tanye. Ublížil mi hodně, není divu, že jsem tu původní zamilovanost k němu ztratila.

Ach bože! Jsem tak zmatená. Jediným, kým jsem si jistá, je Neytiri. Tu mi nikdo vzít nemůže a ani nevezme. Zakroutila jsem nad svými myšlenkovými pochody hlavou a snažila se na nic nemyslet. Bude to tak rozhodně lepší.

„A jsme tu,“ řekla Alice a já uslyšela okouzlené vydechnutí, vycházející z Leslieho úst. Pousmála jsem se nad jeho počínáním, odpoutala Ney ze sedačky, pevně ji chytla do náruče a vystoupila z auta. Tiskla jsem si ji k sobě a šla k hlavnímu vchodu. Cítila jsem každý její nádech a výdech a tím se uklidňovala.

„Tak pojď, Leslie,“ povzbudila ho Alice a já se zatvářila ztrápeně. Tohle bude malér a to pořádný. Vešla jsem do baráku, všichni na nás čekali v obýváku. Tak trošku jsem doufala, že budou na lovu dýl, ale zmýlila jsem se. Hned ke mně přicupitala Rosalie a vzala mi Neytiri z náruče.

„No kdepak ses nám toulala princezničko naše? Všem se nám po tobě stýskalo,“ mluvila k Neytiri a ta vydávala spokojené zvuky. Pak za mnou přišel Edward a přivítal mě vášnivým polibkem. Bylo to jiné, divné. Po chvíli se odtáhl, objal mě kolem pasu a díval se na Leslieho.

„Leslie, tohle je můj snoubenec, Edward,“ řekla jsem a opřela si hlavu o Edwarda, který ztuhl. A sakra! „Moje maminka Esme, taťka Carlisle, Alici už znáš, tohle je její přítel Jasper. Rose a ten hromotluk se jmenuje Emmett,“ představila jsem každého člena mé rodiny a taky na každého zvlášť ukázala.

„Rodino, tohle je Leslie, otec Neytiri,“ řekla jsem a Leslie se usmál. Edward ztuhl ještě víc a propaloval ho pohledem, asi jako každý člen rodiny.

„Tak to ty jsi ji nechal na holičkách i s děckem na cestě?“ zeptal se příkře Emmett.

„Emmette drž hubu, ano! Leslie se dozvěděl až dneska, že je Neytiri jeho. Rozhodla jsem se vám ho představit, čekala jsem, že budete rádi, když vás to před 5 měsíci tak zajímalo!“ vyjela jsem na něj. Nikdo nic neříkal a já viděla na Leslieho obličeji, jak je nesvůj.

„Dovezu tě domů,“ řekla jsem, vymanila se Edwardovi z obejmutí. Leslie vyšel ven a já se na svou rodinu ještě ve dveřích vyčítavě podívala.

„Vážně díky!“ řekla jsem naštvaně a zklamaně a pak odešla do garáže. Pověsila jsem dvě helmy na řídítka a vytlačila motorku před garáž.

„Ta je tvoje?“ zeptal se Leslie už trošku veselejším hlasem. Kývla jsem na souhlas. Podala mu helmu a sama si nasadila svou. Sedla jsem na motorku a on se za chvilku posadil za mě.

„Pevně se drž!“ řekla jsem a prudce se rozjela kupředu. Už dlouho jsem na ní nejela, ale nedělalo mi žádné problémy ji řídit. Leslieho ruce se okolo mého pasu obepnuly ještě pevněji a já se pro sebe usmála. Bylo hezké vědět, že mě někdo potřebuje. I když jen na tu dobu, dokud nesesedne z motorky, ale potřebuje. Když jsem takhle vezla Edwarda, tak ten se ani držet nemusel.

Cesta do Seattlu nám netrvala moc dlouho. Stále jsem si uvědomovala jeho teplé ruce na mém pase a užívala si ten pocit.

Zastavila jsem před jeho domem, sundala si helmu a slezla z motorky. Sesedl z motorky a podal mi helmu, zavěsila jsem ji na řídítka a podívala se mu do očí omluvným pohledem.

„Omlouvám se za ně. Oni nejsou zlí, jen... mají o mě strach víš,“ vysvětlila jsem mu a on se chápavě usmál. „Kdyby jsi chtěl Neytiri kdykoliv viděl, tak přijeď. Jen mi dej včas vědět, abych je stihla připravit na to, že přijedeš. Případně je vyhnala z baráku, ok?“ řekla jsem a zasmála se. On se neusmál, jen mě zaujatě pozoroval. „Co? Řekla jsem něco špatně?“ zeptala jsem se s obavami v hlase. Tentokrát se usmál.

„Ne, vše je v pořádku,“ řekl a přistoupil blíž ke mně. „Děkuju,“ zašeptal a objal mě. Bylo to příjemné, cítila jsem se u něj v bezpečí. Stále mě držel ve svém objetí, ale jeho záda se shrbovala a hlava se nebezpečně blížila k té mé. Mrazilo mě v zádech, jen když jsem si představila, co má v plánu udělat. Zvedla jsem pohled i hlavu k němu a čekala. Zavřel oči a nasměroval své rty k mým. Dýchala jsem nahlas a užívala si jeho tělo tisknoucí se na mé.

V tom nás ovál studený vítr a já se probrala. Uvědomila jsem si, co se teď zrovna chystám udělat a zděsila jsem se.

Odtáhla jsem se od něj, on zmateně otevřel oči.

„Proč mi to děláš?“ zeptala jsem se ho vyčítavě. On je tak strašně sexy, snaží se mě tu políbit a já bych vážně moc chtěla, aby to udělal. Jenže jsem zasnoubená a on to ví a i přes to se snaží.

„Co dělám?“ zeptal se nechápavě.

„Ty víš, že jsem zasnoubená a i přes to se mě snažíš políbit,“ řekla jsem a sklopila hlavu. Spojila jsem své ruce a mnula si o sebe prsty.

„Nemůžu si pomoct. Jsi tak nádherná,“ řekl a znovu se ke mně přiblížil. A mě zase začalo mrazit v zádech, teď se k tomu ještě přidalo mravenčení v podbříšku. Zaťala jsem zuby, položila ruku na jeho hruď a pomalu ho odstrčila.

„Dobrou noc,“ řekla jsem, nasadila si helmu a co nejrychleji odjela. Ach! Jak moc jsem chtěla zkusit ho políbit. Chtěla bych vědět, jestli to bude stejné, jako s Edwardem nebo lepší nebo horší. Nedovedu si to představit. Ano, tenkrát, když jsme se spolu vyspali, také mě líbal, ale nebylo to tak intenzivní. Necítila jsem k němu to, co cítím teď. A co k němu vlastně cítím? Když já ani sama nevím. Ach bože! Jsem tak zmatená, až to bolí a já myslela, že po těhotenství tyhle stavy zmizí. Asi jsem se spletla.

Věřte, že kdyby Neytiri nepotřebovala nakojit, nejela bych domů, ale šla bych na louku. Potřebovala jsem přemýšlet, být chvilku sama. Nešlo to.

Pomalu jsem zatáhla motorku do garáže a vešla do obýváku. Nikdo tu nebyl, nejspíš jsou v pokojích. Okamžitě jsem zamířila do mého pokoje, vešla jsem dovnitř a uviděla Edwarda, jak se sklání nad postýlkou. V tu chvíli jsem byla ráda, že jsem se nenechala od Leslieho políbit. Nemohla bych se Edwardovi podívat do očí. Zavřela jsem za sebou a zamkla.

Neytiri začala plakat a mně hned došlo proč. Má hlad. Edward už ji držel v náručí a snažil se ji ukonejšit. Nevěděl, co potřebuje. Přišla jsem k němu, usmála se na něj, opatrně mu vzala Neytiri z náruče a posadila se s ní na postel.

„Podal bys mi prosím tě látkovou plínku?“ zeptala jsem se, to už seděl vedle mě a podával mi ji. „Položíš to na chvilku na postel a podržíš Ney?“ zeptala jsem se ho. Je to poprvé, co je u kojení.

„Nevadí ti, že tu budu?“ zeptal se mě sametovým a mile roztřeseným hlasem, který mě zahřál u srdce. Já to nechápu v jeden den mě okouzlí Leslie a ještě ten den toužím po Edwardovi. Je možné být zblázněná do dvou kluků najednou? Nejspíš ano.

„Ne, pokud to nevadí tobě,“ řekla jsem a flirtovně se na něj usmála. Co to se mnou k sakru je?

Usmál se na mě takovým úsměvem, až se mi málem zastavilo srdce. Vzal si ode mě Neytiri a já si pomalu sundala mikinu, poté tričko a pak jsem si ještě pomaleji rozepla podprsenku a nechala ji volně spadnout z mého těla. Nevadilo mi být před ním nahá, bylo to jako samozřejmost. Podal mi Neytiri a celou dobu mi hleděl do očí, ano, sem tam mu zabloudil pohled trošku níž, ale byly to opravdu mžiky, skoro jsem si toho ani nevšimla.

Pomohla jsem Neytiri a trošku ji nasměrovala ústa k mé bradavce, zbytek už jsem nechala na ní. Nebylo to nepříjemné, nevadilo mi to, bylo to přirozené, živočišné. Vzala jsem si od Edwarda plínku a utírala to, co Neytiri uteklo z úst. Spokojeně mlaskala a já se usmívala.

A pak přišlo něco, co jsem nečekala a bylo to víc než příjemné. Edwardova ruka začala něžně laskat mé druhé ňadro a já si to užívala. Nahlas jsem dýchala a vzdychala. Jeho pohled, visící na mém obličeji mě donutil se na něj podívat. S ústy na polo otevřenými jsem pozorovala jeho počínání. Lišácky se na mě usmál a začal se pomalu hlavou sklánět k ňadru, které hladil rukou. Ruku stáhl a začal ho dráždit rty a jazykem. Tep se mi zrychlil a s ním i dech, který nabral i na intenzitě. Líbal a hrál si s mým ňadrem a já byla vzrušená nehorázným způsobem. Ovšem, přeci jen mě něco drželo při zdravém rozumu, byla to Neytiri, která zrovna přestala sát mléko a spokojeně brblala.

„Počkej!“ vzdychla jsem a Edward se odtáhl. Rychle jsem se postarala o Neytiri, ani jsem se neobtěžovala si obléknout tričko. Uložila jsem Ney do postýlky a otočila se na Edwarda. Moje dlouhé vlasy spadaly na mé tělo a zakryly tak obnažená ňadra. Edward vstal z postele a pomalým krokem přišel k mé osobě. Stoupl si přede mne a začal mi vlasy zarovnávat za uši. Já mezitím jednou rukou zajela pod jeho tričko a začala ho hladit po hrudi. Bříšky prstů jsem prozkoumávala každý jeho sval, každý záhyb jeho zajímavé hrudi. Byla jsem tak zaujatá vnímáním jeho těla, až jsem si nevšimla, že všechny mé vlasy jsou pryč z mých ňader.

Edward se mírně zaklonil, položil své ruce na mé bříško a jel pomalu nahoru, jednu ruku přemístil na má záda, a přitiskl si mě blíž k sobě. Druhou pak jel přes má ňadra, zastavil se u brady, tu pohladil a pak jel přes tváře a uši a zajel dlaní do mých vlasů, přitáhl si můj obličej a začal mě náruživě líbat. Polibky jsem mu s radostí oplácela, vyzvedl si mě do náruče a já mu obmotala nohy kolem pasu. Zamotala jsem ruce do jeho vlasů a tiskla se na něj jak jen to šlo.

Cítila jsem, jak se jeho nohy neuvěřitelně rychle pohybují, zastavil se až před dalšími dveřmi, otevřel je, vešel dovnitř, pomalu je zavřel a narazil mě zády na ně. Jeho polibky byly ještě vášnivější a chtíč z něj sálal na míle daleko. Já na tom byla velice podobně.

Jeho ruka, která okupovala má záda, jela pomalu dolů přes plotýnky a ještě pomaleji zajela do mých kalhot. Hladil mě po zadečku a já vzdychala mezi polibky, jak pomatená.

„Edwarde, Edwarde, Edwarde!“ vzdychala jsem, když se jeho rty přesunuly na můj krk a tvrdě si ho přivlastňovaly. Najednou už jsem nebyla naražená na dveřích, ale ležela na posteli, Edward na mě a byl již bez trička. Ani nevím, kdy si ho sundal. Opustila jsem dlaněmi jeho vlasy a začala ho hladit po jeho mužných a chladných zádech. On se pilně věnoval mému dekoltu a já ho jednou rukou vískala ve vlasech.

Edward se mírně nadzvedl a jeho ruka, která před chvíli okupovala můj zadeček se teď věnovala mému poklopci a knoflíčku. Bez problému je rozepl a za chvilinku jsem byla jen v kalhotkách. Omyl, ani ty už jsem neměla. Edward byl nedočkavý až až. Vzdychal mi do kůže a já se usmívala. Jeho chladný dech příjemně kontrastoval s mou rozpálenou pokožkou.

Rozhodla jsem se ho ještě chvilku potrápit.

„Omluvíš mě na moment?“ zeptala jsem se ho a on ztuhl. Nechápavě se na mě podíval, ale odtáhl se. „Za chvilinku jsem zpátky,“ ujistila jsem ho, políbila a šla do koupelny. Schválně jsem nechala pootevřené dveře a vlezla do sprchy.

S odhodlaným pohledem v očích jsem pustila vodu. Já vím Bello, nikdy jsi to sice nedělala, ale pro dnešek to zkus, prosím. Zhluboka jsem se nadechla a rukou se začala něžně hladit v klíně. Nejdřív mi to přišlo divné, ale po chvilince se mi to začalo líbit. Dráždila jsem se tam dole a nehorázně se těšila na Edwardovu reakci. Dvěma prsty jsem do sebe zajela a nahlas vzdychla, chvíli jsem se nehýbala, poté jsem se opřela o zeď a pokračovala. S každým zásunem jsem vzdychala hlasitěji. Nevím po kolikáté jsem vzdychla, ale najednou přede mnou stál Edward a díval se na mě vzrušeným pohledem, pozoroval mě a nevypadalo to, že mě chce zastavit. Zavřela jsem oči a pokračovala. Druhou rukou jsem se hladila po těle a užívala si to. Šlo to těžko, když tu byl Edward, ale i tak jsem z toho aspoň něco měla.

Pomalu už jsem docházela k vrcholu, když mou akční ruku, která se teď pohybovala velmi rychle, zastavila něčí jiná a studená. Zastavil mě zrovna v tom nejlepším, otevřela jsem oči a zamračila se na něj.

V očích měl stále vzrušení a chtíč, najednou jsem ležela na posteli a on dvěma prsty zrovna vnikal do mého lúna. Bylo to mnohem lepší, než když jsem se takto uspokojovala sama. Jeho chladné prsty mě uvnitř příjemně chladily a způsobovaly tak ještě větší mravenčení v podbřišku. Toužila jsem po jeho rtech na mém těle. Mé ruce se začaly třást.

Prsty se ve mně začal pohybovat a mně se štěstím nalily slzy do očí. Vzdychala jsem a ruce zarývala do polštářů, svíjela jsem se v extázi, která ještě nevyvrcholila.

„Prosím,“ zaúpěla jsem a už chtěla dosáhnout toho bombastického pocitu, když najednou zase přestal, tentokrát si na mě lehl, podíval se na mě opatrným pohledem a když zjistil, že nemám nic proti, pokrčila a roztáhla jsem nohy a on do mě vnikl. Prohnula jsem se vzádech, a on olíznul jazykem mé ňadro. Bože! Chtěla jsem víc. Problém byl, že mé tělo bylo už tak nažhavené, že jsem se udělala hned po dalších čtyřech přírazech. Slastí jsem vykřikla, ale Edward nepřestával a přirážel rychleji, jeho rty bloudily po mém těle a ruce je jako pejsci věrně následovaly.

Pocit v mém podbřišku se zase objevil, ale tentokrát byl mnohem silnější a intenzivnější, než před tím. A Edward nepřestával přirážet, cítila jsem se báječně a to nejlepší mě teprve čekalo. Mé lúno se začalo stahovat okolo jeho božského nástroje a já dosáhla toho nejlepšího orgasmu vůbec. Edward byl na tom asi stejně a tak abychom oba nevykřikli, utišil nás polibkem.

*** ***

Tak, prosím, neukamenujte mě. Nevím, nemám z téhle kapitolky dobrý pocit. Ale nechám to na vás, snad se vám bude líbit. Žadoním o komentíky.

Autor: Kacikacka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Já a zlobivá holka? Nikdy! 37: