Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Já se o tebe postarám 14

12.05.2010 (09:45) • Adis • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3796×

Když jsem se probrala, tak se stmívalo a slyšela jsem, jak spokojeně oddechuje. Pomalu jsem se otočila a podívala na něj. Vypadal jak anděl. Opatrně jsem ze sebe sundala jeho ruku, kterou mě objímal, a vstala jsem. Vzala jsem deku, kterou jsem měla hozenou na zemi a přikryla ho.

Vyšla jsem ven z pokoje a zamířila do obýváku, kde jsem slyšela Emmetta, jak se směje u televize. Když jsem tam přišla, tak tam byla i Alice s Jasperem. Jasper se na mě zkoumavě podíval, tak jsem se na něj usmála a on na mě taky. Když Alice viděla, kam se usmívá, tak hned vyskočila na nohy a běžela za mnou.

„Musíme jet nakoupit,“ řekla mi a usmívala se při tom. Ale já jen zakroutila hlavou.

„No tak, Bello. Tohle mi přece nemůžeš udělat,“ zkoušela na mě psí pohled, kterému jsem nikdy neodolala, ale teď jsem musela, protože nahoře v mém pokoji spal anděl.

„Miláčku, myslím, že Bella teď opravdu nechce odejít,“ řekl směrem k ní Jasper, ale když po něm Alice hodila pohled, tak se radši stáhl a zvedl ruce v obranném gestu. Pak se znovu otočila směrem ke mně a pořád se mě snažila tím svým pohledem přemluvit.

„Někdy jindy,“ řekla jsem jí a nechtěla se nechat obalamutit.

„Tak jo no, ale příště se z toho nevyvlíkneš,“ řekla a otočila se zpátky k Jasperovi, který se jí hned zase začal věnovat. Zamířila jsem tedy do kuchyně a už spřádala v hlavě plán na to, jak se vyvlíknu příště. Došla jsem k lednici a vyndala z ní mléko, které jsem si nalila do misky, přisypala jsem vločky a začala jsem jíst. Když jsem dojedla, tak jsem po sobě vše uklidila a šla zase zpátky do svého pokoje.

Edward pořád spal, tak jsem si k němu opatrně zpátky lehla, ale on se v tu chvíli probral.

„Ahoj,“ šeptla jsem a otočila se čelem k němu. Usmál se na mě a lehce mě políbil.

„Ahoj, tak co budeme dneska dělat?“ zeptal se a já se na chvilku zamyslela.

„No, protože nám z dneška už moc nezbývá, tak vůbec nevím.“

Zkoumavě si mě prohlížel a pak si mě přitáhl blíž k sobě.

„Napadla mě jedna věc, která by se dala dělat,“ šeptl a začal mě líbat. Nenechala jsem se dvakrát pobízet a polibek jsem mu opětovala. Začala jsem z něj rychle sundávat tričko, tak mi s ním trochu pomohl. Když tričko bylo dole, tak odletělo někam pryč. Rychle se zas vrátil k mým rtům. Rychle nás přetočil, aby ležel pode mnou a začal mi sundávat svetr. Když ho sundal, tak následoval jeho svetr. Zase nás rychle přetočil a polibky se posouval níž po mém těle. Zajel rukou pod má záda a já se trochu nadzvedla, aby mi mohl rozepnout podprsenku. Rozepnul ji a hned na to mi ji sundal. Pak se začal věnovat mým ňadrům. Tiše jsem zasténala, protože jsem si moc dobře uvědomovala, že dole jsou lidi.

On se jen tiše zasmál a začal polibky postupovat níž a níž, když byl u mých kalhot, tak mi je rozepnul a svlékl i s kalhotkami. Pak se zas vrátil k mým rtům, ale to už jsem já prostě nemohla vydržet. Rukama jsem jela po jeho svalech na hrudi až ke kalhotám, u kterých jsem začala chvíli bojovat s páskem.

„Kruci,“ postěžovala jsem si. Tiše se zasmál a tak mi s ním rychle pomohl. Když jsme ho společnými silami rozepnuli, tak jsem rychle rozepnula i kalhoty a společnými silami je z něj sundali. Dlouho jsme na nic nečekali a tak naše těla splynulo v jedno. Oba jsme v tu chvíli spokojeně zasténali, a když se spustila souhra našich těl, tak už byli slyšet jen naše vzdechy. Zaryla jsem mu nehty do zad a on se na mě usmál. Začali jsme si navzájem dívat do očí, a když jsem se blížila k vrcholu, tak to nejspíš nějak vycítil, sehnul hlavu ke mně a můj výkřik ztišil polibkem. K vrcholu jsme se dostali oba ve stejnou chvíli. Celé mé tělo se třáslo a tiskla jsem se k němu.

Slezl ze mě a lehl si vedle mě. Položila jsem si hlavu na jeho hruď a usmála jsem se.

„Tak a co budeme dělat teď?“ zeptal se a já jen pokrčila rameny, ale v tu chvíli se ozvalo klepání na dveře. Ani jsem si nevšimla nějakého pohybu, ale náhle jsme byli přikrytí dekou.

„Dále,“ řekla jsem a otočila se směrem ke dveřím, abych tam viděla. Byl to Emmett.

„No, tak jsem si říkal co vy dva tady asi tak děláte,“ řekl a přejel pohledem to, jak tam ležíme.

„Emmette, co chceš?“ vyjela jsem na něj a on se zazubil.

„No, přemýšleli jsme, jestli někam nechcete vyrazit,“ řekl a pořád se na nás zubil.

Podívala jsem se na Edwarda a ten jen pokrčil rameny, takže nemělo cenu se ptát.

„No, tak jo klidně,“ řekla jsem zpátky Emmettovi.

„Super, tak za patnáct minut dole,“ ještě po nás hodil jeden významný pohled a pak zmizel za dveřmi. Otočila jsem se zpátky k Edwardovi a on se na mě usmál.

„Tak myslím, že je na čase vstát,“ řekla jsem, políbila jsem ho ještě a pak vstala z postele. Jenže jakmile jsem se postavila, tak stál u mě a objímal mě ze zadu rukama.

„Nechceš si to ještě rozmyslet?“ zeptal se mě a políbil mě na krk. Ale já musela zavrtět hlavou.

„Nejradši bych si to rozmyslela, ale když Emmettovi přikývneš, tak už se z toho nevyvlíkneš,“ odpověděla jsem mu. Tak mě tedy neochotně pustil a začal se oblékat. Došla jsem ke skříni a vytáhla z ní nějaké oblečení, které jsem si vzala. Pak jsem posbírala ze země svoje oblečení a dala ho do koše na prádlo. Vrátila jsem se zpátky do pokoje a Edward seděl na ustlané posteli a usmíval se na mě.

„To jsi nemusel,“ řekla jsem mu, došla k němu a sedla si mu na klín.

„Ale musel,“ řekl a políbil mě, v tu chvíli do pokoje vtrhl Emmett.

„A dost! Jdeme!“ zakřičel na nás a Edward na něj zavrčel. Trochu jsem na něj vykulila oči a Emmett se radši vzdálil.

„Promiň, přišlo to samo,“ řekl a tvářil se provinile a já se na něj usmála.

„Bylo to, to nejlepší zavrčení, které jsem kdy v životě slyšela,“ šeptla jsem a políbila ho na tvář. Pak jsme tedy vstali a ruku v ruce šli do obýváku, kde už všichni byli natěšení na odjezd. Podívala jsem se na Emmetta a čekala jsem, co se bude dít.

„Jdeme k Joshovi,“ řekl a šel do garáže. Ostatní šli za ním. Edward se na mě usmál a vedl mě ven. Já jsem zamkla dům a pak jsme nasedli do jeho Astona a vyjeli. Emmett s Rose, Alicí a Jasperem jeli za námi v Emmettově jeepu. Měla jsem pocit, že zažijeme skvělý večer.

Autor: Adis (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Já se o tebe postarám 14: