Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Já se o tebe postarám 27

01.01.2010 (10:00) • Adis • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3803×

Zavřel oči a zhluboka se nadechl.

„Takže to ti Angela vyprávěla?“ zeptal se a já na něj upřela oči.

„Můžeš mi prostě jen říct, jak to mezi vámi bylo?“ zeptala jsem se a bylo na něm vidět, že se evidentně nemá k tomu, aby mi to vyprávěl.

„Fakt to chceš vědět?“ zeptal se a já rozhodně přikývla.

„Tak, dobrá,“ řekl a posunul se po posteli směrem ke mně a chytl mě za ruku.

„Když jsme se sem přistěhovali, tak se námi nikdo moc nebavil. Byli jsme prostě ty zvláštní děti doktora Carlislea Cullena. Ale pak jsme nějak zapadli. Všichni se s námi bavili a byli jsme oblíbení. Holky se po mně koukali a chtěli se mnou chodit. A nejen chodit,“ vyprávěl a přitom se mi díval na ruku, kterou mi držel.

„No, ani sám do teď nevím, jak se to stalo, ale začal jsem chodit s Jessicou. Vypadalo to, jako že mě má opravdu ráda a chce se mnou být. Chodili jsme spolu snad všude. A já nevím, jestli jsem jí miloval, ale kdybych měl porovnat cit k ní s citem k tobě, tak to je naprosto nesrovnatelný. Tebe prostě miluju celou svojí existencí,“ řekl a podíval se mi dlouze do očí a já ho lehce políbila, abych ho ponoukla k tomu pokračovat dál a on samozřejmě pochopil a pokračoval. Ale celou dobu jsem v hlavě přesně viděla, jak na ni pokaždé hodině čekal jako na mě a podobně, svrběla mě na jazyku otázka, jestli s ní spal, ale radši jsem jí přešla a doufala, že se k tomu třeba dostane sám.

„Musím říct, že jsem si i na nic nestěžoval, bylo docela milý mít u sebe někoho takového jako ona, než začala být hrozně žárlivá. Nesměl jsem promluvit s žádnou holkou ve škole, ani s Rosalií, protože je adoptovaná jako já, takže spolu máme minimální příbuzenský vztah podle ní. Pořád mi volala a kontrolovala každý můj krok a mě už to prostě lezlo na nervy. Tak jsem to s ní ukončil,“ řekl a já se podívala na naše ruce a doufala, že ještě bude nějak pokračovat.

„Když jsem se jí zbavil, tak ještě dlouho dolejzala, až jsem uvažoval o tom, že požádám Carlislea, abychom se odstěhovali, ale zase jsem věděl, že se tu mé rodině líbí, tak jsem je nechtěl zklamat. Když byli prázdniny, tak jsem odjel k naším známým na Aljašku a tam jsem na měsíc zůstal a ukrýval se před ní. Ke konci prázdnin sem se vrátil zpátky a ona už to brala v pohodě. Začala si s Mikem a stala se jeho stálicí, takže kdykoliv on měl chuť s ní spát, tak jí prostě zavolal a ona přijela. Myslím si, že jí to ani nevadí,“ dokončil a já sklopila hlavu k zemi. Rozhodla jsem se tedy podávat otázky.

„A ty… Eh… Spal si s ní?“ zeptala jsem se a cítila jsem, jak se červenám, ale prostě jsem se musela zeptat, ani nevím, co jsem čekala za odpověď.

„Ano,“ šeptl tiše a já nevím, co se mnou ta odpověď měla udělat, vždyť já už taky s někým spala. Zavřela jsem oči a začala mě pálit na jazyku ta pro mě nejpodstatnější otázky, položil mi ruku na tvář a já tedy oči zas otevřela a podívala jsem se na něj.

„Řekl si jí pravdu o tom, kdo jsi?“ zeptala jsem se a pozorně se dívala do jeho očí, které mě obezřetně pozorovaly.

„Ne, jsi jediný člověk, kterému jsem kdy řekl, kdo jsem a kdo je mě rodina,“ šeptl a pořád se mi pozorně díval do očí a já se usmála.

„Takže jsem jediná, kdo to ví?“ zeptala jsem se, protože mi na tom hodně záleželo.

„Ne, nejsi jediná, ještě je tu Alice, Emmett a moje rodina kdo to ví,“ řekl a usmál se na mě a já na něj.

„Moc dobře víš, jak jsem to myslela,“ řekla jsem a on se zasmál.

„Vím, jen jsem tě chtěl trochu poškádlit,“ řekl, nahnul se ke mně a políbil mě. Zvedla jsem ruku k jeho tváři a pohladila jsem ho po ní.

„Aspoň, že jsem jediná, kdo to ví,“ šeptla jsem a on mě znovu políbil. V tu chvíli do pokoje vběhl Emmett.

„Tak, co to tady je? Slyšel jsem, že si prý Mikeymu málem utrhl hlavu,“ řekl Emmett a začal se šíleně smát, Edward sklonil pokorně hlavu a já se s otevřenou pusou podívala na Emmetta.

„On ti to snad ještě neřekl? No, když Rose přišla, tak mi to hned řekla. Prý ho musel zachraňovat Carlisle. Tak co zkřivil si svému miláčkovi Mikeymu aspoň vláseček na tý jeho krásný hlavičce anebo jsi to prostě nedokázal kvůli tomu velkému citu, co k němu cítíš?“ zeptal se a já pořád s pusou dokořán se podívala na Edwarda, který se rychle otočil směrem k Emmettovi a zavrčel na něj.

„No, já radši půjdu, nebo ze mě asi bude zákusek. Takže se mějte,“ řekl Emmett a vystřelil ze dveří rychlostí blesku, slyšela jsem, jak dupe po chodbě a jak pak se smíchem zapadl do svého pokoje. Vstala jsem z postele a zavřela za ním dveře a pak jsem se podívala na Edwarda, který měl hlavu složenou ve svých rukách a vypadal hrozně.

„Edwarde,“ šeptla jsem, došla k němu a rukou mu projela vlasy, zvedl hlavu a podíval se na mě. Sedla jsem si mu na klín.

„Nevypadá to, že to byl zas tak dobrý nápad, co?“ zeptala jsem se a on si mě k sobě přitáhl, co nejblíže to šlo.

„Ne, byl to skvělý nápad, jen jsem to trochu neodhadl. Když jsem slyšel jeho myšlenky, o tom, jaký by to s tebou mohlo být. Nedokázal jsem ty jeho myšlenky poslouchat a chtěl jsem to nějak utnout. Vím, že bych tomu hodně lidem ublížil a to nejen jim, ale hlavně tobě, protože bychom museli odjet a já bych tě musel opustit,“ šeptl a já se k němu víc přitiskla tak, že víc už to prostě nešlo.

„Podívej se na mě,“ šeptla jsem a on zvedl hlavu a podíval se mi do očí, které jsme od sebe měli jen kousek.

„I kdyby si mu ublížil, tak já bych tě nikdy nenechala od sebe odejít. Tohle si zapamatuj. Edwarde, já bych tě nikdy nenechala, aby si mě opustil kvůli někomu takovýmu jako je Mike Newton. Nikdy, to si zapamatuj, nikdy!“ Zdůraznila jsem to poslední slovo a on si opřel čelo o to mé.

„Už to nenechám nikdy dopustit. Bylo to pro mě pár dní, co jsem byl na lovu a prostě jsem se trochu neovládl, ale už to nikdy nenechám dopustit, protože potom bych se o tebe nemohl pořádně postarat. Promiň,“ šeptl a já ho políbila. Rukama přejel pomalu na má záda a položil mě na postel a přesunul se na mě. Začala jsem rozepínat jeho košili a pak jsem mu ji sundala. Celou dobu jsme se stále líbali. Nevím proč, ale prostě jsem náhle nechtěla nic uspěchat. I když jsem po něm toužila, tak to bylo jiné, než jindy.

On mě jednou rukou lehce nadzvedl a druhou mi rozepnul mikinu a sundal mi jí. Rukama jsem ho lehce hladila po svalech, bylo to, to nejlepší, co jsem kdy pod svýma rukama měla. Jednu ruku měl stále pod mými zády a druhou objížděl siluetu mého těla od stehna, přes boky, ňadra, až k mé tváři. Když už začalo tričko, které jsem měla od něj půjčené, překážet, tak rozdělal jedním plynulým pohybem uzel a pak ho ze mě jednoduše svlékl.

A znovu objížděl siluetu mého těla, stejně jako já objížděla svaly na jeho břiše a následně na jeho zádech. Jednou rukou jednoduše rozepnul mou podprsenku a sundal mi jí. Trochu se nadzvedl a podíval se na mi do očí.

„Miluju tě,“ šeptl a lehce mě políbil na rty a pak se na mě zase podíval.

„Taky tě miluju,“ šeptla jsem a ruku mu položila na zátylek, abych si ho k sobě přitáhla. Hned se ke mně ochotně nahnul a políbil mě. V tu chvíli ve mně propukla ohromná touha po něm a začala jsem mu rychle rozepínat kalhoty. On sám taky nezahálel a rozepnul moje kalhoty. Nevím, proč se to stává vždycky jen mně, ale mě už zase ty kalhoty nešli rozepnout. On se tiše zasmál, když cítil, jak s nimi bojuji a pomohl mi. Trochu se nadzvedl a já mu ty protivné kalhoty i s boxerkami stáhla a on se zas vrátil ke mně a políbil mě. Pomalu přejížděl rukou po mém těle, a když byl u kalhot, tak je začal stahovat spolu s kalhotkami. Poté se na mě ještě usmál, lehce mě políbil a pak už nechal naše těla splynout v jedno.

Spokojeně jsme se oba nechali unášet na naprosto neuvěřitelné souhře našich těl a na síle naší touhy. Pevně jsme se k sobě tiskli a já cítila, jak se mé tělo pomalu blíží, jen k té fázi třesu, kterým prochází vždy po dosažení orgasmu, takže jsem se k němu přitiskla ještě víc. Políbil mě, přesně ve chvíli, kdy jsem cítila, jak ve mně všechno vybuchlo a kdy se mé tělo začalo třást, tím úžasným pocitem uspokojení. Pomalu se nadzvedl, když to všechno přešlo, usmál se na mě a políbil mě.

„Nikdy v životě, bych tě nemohl opustit,“ šeptl a usmál se na mě.

„Já bych tě to nikdy nenechala udělat,“ šeptla jsem a taky se na něj usmála. Sehnul se ke mně a lehce mě políbil a pak si lehl vedle mě a přitáhl si mě k sobě.  Položila jsem si hlavu na jeho tvrdou mramorovou hruď, rukou jsem ho objala a zavřela jsem oči. On mě taky objal a přitáhl si mě k sobě, konečky prstů mi lehce přejížděl po zádech. Pak už jsem jen cítila jak přes nás přehodil deku a já usnula.

Autor: Adis (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Já se o tebe postarám 27: